Oʼodhamský jazyk - Oʼodham language - Wikipedia
Oʼodham | |
---|---|
ʼOʼodham ha-ñeʼokĭ, ʼOʼodham ñiʼokĭ, Oʼodham ñiok | |
Rodilý k | Spojené státy, Mexiko |
Kraj | Primárně na jih-centrální Arizona a severní Sonora |
Etnický původ | Tohono Oʼodham, Akimel Oʼodham |
Rodilí mluvčí | 15,000 (2007)[1] 180 jednojazyční (1990 sčítání lidu) |
Uto-Aztecan
| |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | Jeden z národních jazyků Mexika[2] |
Regulováno | Sekretariát veřejného vzdělávání v Mexiku; různé kmenové agentury ve Spojených státech |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | ood |
Glottolog | toho1245 [3] |
Oʼodham (výrazný [ˈʔɔʔɔɖam]) nebo Papago-Pima je Uto-Aztecan jazyk jižní Arizona a severní Sonora, Mexiko, kde Tohono Oʼodham (dříve nazývané Papago) a Akimel Oʼodham (tradičně nazývané Pima) bydlí.[4] V roce 2000 bylo ve Spojených státech a Mexiku odhadováno přibližně 9750 řečníků dohromady, i když jich může být více kvůli nedostatečnému vykazování.
Jedná se o 10. nejrozšířenější domorodý jazyk ve Spojených státech, třetí nejrozšířenější domorodý jazyk poté v Arizoně Western Apache a Navajo. Je to třetí nejvíce mluvený jazyk v Pinal County, Arizona a čtvrtý nejčastěji mluvený jazyk v Okres Pima, Arizona.
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2000 přibližně 8% mluvčích Oʼodhamů v USA mluví anglicky „ne dobře“ nebo „vůbec ne“. Přibližně 13% mluvčích Oʼodham v USA bylo ve věku od 5 do 17 let a mezi mladšími mluvčími Oʼodhamu bylo přibližně 4% hlášeno, že mluví anglicky „ne dobře“ nebo „vůbec“.
Rodná jména pro jazyk, v závislosti na dialektu a pravopisu, zahrnují Oʼodham ha-ñeʼokĭ, Oʼottham ha-neoki, a Oʼodham ñiok.
Dialekty
Oʼodhamský jazyk má řadu dialektů.[5]
Vzhledem k nedostatku údajů o jazykových variantách EU Hia C-eḍ Oʼodham, tato část se aktuálně zaměřuje pouze na dialekty Tohono Oʼodham a Akimel Oʼodham.
Největší lexikální a gramatický dialektické rozdíly jsou mezi nářečními seskupeními Tohono Oʼodham (nebo Papago) a Akimel Oʼodham (nebo Pima). Nějaké příklady:
Tohono Oʼodham | Akimel Oʼodham | Angličtina |
---|---|---|
ʼAʼad | hotṣ | poslat |
ñeñida | tamiam | čekat na |
s-hewhogĭ | s-heubagĭ | být v pohodě |
sisiṣ | hoʼiumi (ale si꞉ṣpakuḍ, sešívačka) | zapnout |
pi꞉ haʼicug | pi ʼac | být nepřítomný |
wia | ʼOʼoid | lov tr. |
Mezi severními a jižními dialekty existují další velké dialektické rozdíly, například:
Brzy Oʼodham | Jižní | Severní | Angličtina |
---|---|---|---|
*꞉a꞉phi꞉m | ꞉a꞉ham | ʼA꞉pim | vy |
*cu꞉khug | cu꞉hug | cu꞉kug | maso |
*ʼE꞉kheg | ʼE꞉heg | ꞉e꞉keg | být zastíněn |
*ʼU꞉pham | Umu꞉hum | ꞉u꞉pam | (jít) zpět |
Cukuḍ Kuk dialekt má null v určitých polohách, kde jiné Tohono Oʼodham dialekty mají bilabial:
Jiné TO dialekty | Chukuḍ Kuk | Angličtina |
---|---|---|
jiwia, jiwa | jiia | přijet |
ʼUʼuwhig | ʼUʼuhig | pták |
wabṣ | haṣ | pouze |
wabṣaba, ṣaba | haṣaba | ale |
Morfologie
Oʼodham je tmelivý jazyk, kde slova používají komplexy přípon pro různé účely s několika morfémy navlečené k sobě.
Fonologie
Pro jasnost si povšimněte těchto podmínek Tohono Oʼodham a Papago odkazovat na stejný jazyk; podobně pro Akimel Oʼodham a Pima.
Oʼodham fonologie má typický Uto-Aztecan inventář rozlišující 21 souhlásek a 5 samohlásek.[6]
Souhlásky
Labiální | Zubní | Retroflex | Palatal | Velární | Glottal | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ɲ | ŋ | |||
Plosive | neznělý | str | t | t͡ʃ | k | ʔ | |
vyjádřený | b | d | ɖ | d͡ʒ | G | ||
Frikativní | (proti) | s | ʂ | h | |||
Přibližně | w | j | |||||
Klapka | .̆ |
Souhlásky retroflex jsou apikální postalveolární.
Samohlásky
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Vysoký | já iː | ɨ ɨː | ʊ uː |
Střední | ə | ɔ ɔː | |
Nízký | a aː |
Většina samohlásek rozlišuje dva stupně délky: dlouhý a krátký a některé samohlásky také ukazují extra krátký trvání (neznělost).
- ṣe꞉l / ʂɨːɭ / "Seri "
- sel / ʂɨɭ / "povolení"
- ꞉a꞉pi / ʔaːpi / "vy"
- da꞉pĭ / daːpɪ̥ / „Nevím“, „kdo ví?“
Papago / ɨ / je vyslovováno [ʌ] v Pima.
Navíc, stejně jako u mnoha severních Uto-Aztecan jazyků, samohlásky a nasals na konci slov jsou devoiced. Také krátký schwa zvuk, ať už vyjádřený nebo neznělý v závislosti na poloze, je často interpolován mezi souhláskami a na konci slov.
Allophony a distribuce
- Extra krátké ⟨ĭ⟩ je realizováno jako neznělé [i̥] a zařízení předcházející překážkám: cuwĭ / tʃʊwi̥ / → [tʃʊʍi̥] ~ [tʃʊʍʲ] „jackrabbit“.
- / w / je frikativ [β] před nezaokrouhlenými samohláskami: wisilo [βisiɭɔ].
- [ŋ] se objeví dříve / k / a / ɡ / ve španělských výpůjčkách, ale nativní slova nemají nazální asimilaci: to꞉nk [toːnk] "kopec", namk [namk] "setkat", ca꞉ŋgo [tʃaːŋɡo] "opice". / p /, / ɭ /, a / ɖ / zřídka se vyskytují zpočátku nativními slovy a / ɖ / nenastává dříve / i /.
- [ɲ] a [n] jsou do značné míry v doplňkové distribuci, [ɲ] objevující se před vysokými samohláskami / i / / ɨ / / ʊ /, [n] objevující se před nízkými samohláskami / a / / ɔ /: rozená "zpívat". Nakonec kontrastují (Ñañ (1. nedokonalý pomocný) vs. an „vedle řečníka“), ačkoli Saxton je analyzuje jako / ani / a / an /, respektive, a konečné [ɲi] jako v ꞉a꞉ñi tak jako / niː /. Existuje však několik španělských výpůjček [nu] nastane: nu꞉milo "číslo". Podobně z větší části [t] a [d] zatímco se objeví před nízkými samohláskami [tʃ] a [dʒ] před vysokými samohláskami, ale existují výjimky z obou, často ve španělských výpůjčkách: tiki꞉la ("tequila") „víno“, TO weco / AO veco („[de] bajo“) „pod“.
Pravopis
Pro jazyk Oʼodham se běžně používají dva pravopisy: Alvarez – Hale a Saxton. Pravopis Alvarez – Hale je oficiálně používán Tohono Oʼodham Nation a indické společenství Pima – Maricopa v Salt River a je použito v tomto článku, ale pravopis Saxton je také běžný a je oficiální v indickém společenství Gila River. Převod mezi nimi je relativně snadný, rozdíly mezi nimi nejsou do značné míry ničím jiným než různými grafémy pro stejný foném, ale existují rozdíly, které Alvarez – Hale vytvořil Saxton.
Foném | Alvarez – Hale | Saxton | Význam |
---|---|---|---|
/A/ | A ʼAʼal | A a'al | dítě |
/ b / | b zákaz | b zákaz | kojot |
/ tʃ / | C cehia | ch chehia | dívka |
/ ð / | d da꞉k | th thahk | nos |
/ ɖ / | ḍ jáḍ | d med | běh |
/ d / | ḏ juḏum | d judum | medvěd |
NA / ɨ /, AO / ʌ / | E ʼEʼeb | E e'eb | přestat plakat |
/ ɡ / | G gogs | G gogs | Pes |
/ h / | h haʼicu | h ha'ichu | něco |
NA / i /, AO / ɨ / | i ʼI꞉bhai | i ihbhai | opuncie |
/ dʒ / | j ju꞉kĭ | j juhki | déšť |
/ k / | k ke꞉k | k kehk | vydržet |
/ ɭ / | l lu꞉lsi | l luhlsi | bonbón |
/ m / | m mu꞉ñ | m muhni | fazole |
/ n / | n ne | n nahk | ucho |
/ ɲ / | - rozená, mu꞉ñ | n, ni rozená, muhni | zpívat, fazole |
/ ŋ / | ŋ ahhil, wa꞉ŋgo | ng, n anghil, wahngo | anděl, banka |
/ ɔ / | Ó ʼOʼohan | Ó oʼohan | psát si |
/ p / | str pi | str pi | ne |
/ s / | s sitol | s sitol | sirup |
/ ʂ / | ṣ ṣoiga | sh shoiga | mazlíček |
/ t / | t to꞉bĭ | t tohbi | divoký ocas (Sylvilagus audubonii) |
/ u / | u Ano | u uhs | strom, dřevo |
/proti/ | proti marně | proti marně | nůž |
/ w / | w wuai | w wuai | mužský jelen |
/ j / | y payaso | y pa-yaso | klaun |
/ ʔ / | ʼ ʼAʼan | ' a'an | Pírko |
/ ː / | ꞉ ju꞉kĭ (vidět dvojtečka (písmeno) ) | h juhki | déšť |
Saxtonův pravopis neoznačuje počáteční slovo / ʔ / nebo mimořádně krátké samohlásky. Konečné ⟨i⟩ obecně odpovídá Hale – Alvarez ⟨ĭ⟩ a konečné ⟨ih⟩ Hale – Alvarez ⟨i⟩:
- Hale – Alvarez to꞉bĭ vs. Saxton tohbi / toːbĭ / "divoký králík"
- Hale – Alvarez ꞉a꞉pi vs. Saxton ahpih / ʔaːpi / "Já"
Sporná hláskování
Mezi mluvčími panuje určitá neshoda ohledně toho, zda by pravopis slov měl být pouze fonetický, nebo zda je třeba brát v úvahu také etymologické principy.
Například, oamajda vs. wuamajda („frybread“; hláskování oamacda a wuamacda jsou také vidět) pochází z oam (teplá barva zhruba odpovídá žluté nebo hnědé barvě). Někteří věří, že by to mělo být hláskováno foneticky wuamajda, což odráží skutečnost, že začíná / /a /, zatímco jiní si myslí, že jeho pravopis by měl odrážet skutečnost, ze které je odvozen oam (oam je sama o sobě formou s-oam, takže i když se to dalo hláskovat wuam, není tomu tak, protože se jedná pouze o jiné skloňování stejného slova).[Citace je zapotřebí ]
Gramatika
Syntax
Oʼodham má v klauzích relativně volný slovosled; například všechny následující věty znamenají „chlapec označí prase“:[7]
- ceoj ʼo g ko꞉jĭ ceposid
- ko꞉jĭ ʼo g ceoj ceposid
- ceoj ʼo ceposid g ko꞉jĭ
- ko꞉jĭ ʼo ceposid g ceoj
- ceposid go g ceoj g ko꞉jĭ
- ceposid ʼo g ko꞉jĭ g ceoj
V zásadě by to mohlo znamenat také „prasata značky chlapec“, ale takový výklad by vyžadoval neobvyklý kontext.
Přes obecnou svobodu větného slovosledu je Oʼodham poměrně přísný slovesné sekundy v jeho umístění pomocného slovesa (ve výše uvedených větách je Ó):
- cipkan Ñañ "Pracuji"
- ale pi Ñañ cipkan „Nepracuji“, ne **pi cipkan ʼañ
Slovesa
Slovesa jsou skloňována pro aspekt (imperfektivní cipkan, dokonalý cipk), čas (budoucí nedokonalý cipkanad), a číslo (množný cicpkan). Zobrazí se číselná dohoda absolutní chování: slovesa souhlasí s počtem subjektu v nepřechodných větách, ale s počtem objektů v přechodných větách:
- ceoj ʼo cipkan "chlapec pracuje"
- cecoj ʼo cicpkan "chlapci pracují"
- ceoj ʼo g ko꞉ji ceposid „kluk je značka prase“
- cecoj ʼo g ko꞉ji ceposid "chlapci označují prase"
- ceoj ʼo g kokji ha-cecposid „ten chlapec značí prasata“
Hlavní sloveso souhlasí s objektem pro osobu (ha- ve výše uvedeném příkladu), ale pomocník souhlasí s předmětem: ʼA꞉ñi ʼañ g kokji ha-cecposid „Označuji prasata.“
Podstatná jména
V podstatných jménech se rozlišují tři čísla: jednotné, množné a distribuční, i když ne všechna podstatná jména mají pro každý odlišný tvar. Nejvýraznější množné číslo je tvořeno reduplikací a často ztrátou samohlásek a dalšími příležitostnými morfofonemickými změnami a distributivy jsou z nich tvořeny geminací duplicitní souhlásky:
- gogs "Pes", gogogové "psi", goggogy „psi (všude)“
- ma꞉gina "auto", mamgina "auta", mammagina „auta (všude)“
- mi꞉stol "kočka", mimstol "kočky"
Přídavná jména
Oʼodhamova adjektiva mohou působit jak atributivně modifikující podstatná jména, tak predikativně jako slovesa, beze změny formy.
- ʼI꞉da ṣu꞉dagĭ so s-he꞉pid „Tato voda je studená“
- ʼS-he꞉pid ṣu꞉agĭ ʼañ hohoʼid „Mám rád studenou vodu“
Ukázkový text
Následuje výňatek z jazykového programu Oʼodham Piipaash: Taḏai („Roadrunner“).[8] Je příkladem dialektu Salt River.
- Na꞉nse ʼe꞉da, mo꞉ hek jeweḍ ʼu꞉d si we꞉coc, ma꞉ṣ hek Taḏai siskeg ʼu꞉d ʼuʼuhig. Hek ʼaʼanac c wopo꞉c si wo skegac c ʼep si cecwac. Kuṣ ʼam hebai hai ki g ʼOʼodham ṣam ʼoʼoidam k ʼam ʼupam da꞉da k ʼam ce꞉ ma꞉ṣ he꞉kai cu hek ha na꞉da. ʼI꞉dam ʼOʼodham ṣam ʼeh he꞉mapa k ʼam aʼaga ma꞉ṣ má ma꞉sma vo bei hek na꞉da ʼab ʼamjeḍ hek Tatañki Jioṣ. Ba biʼi ʼa ma꞉ṣ mo ka꞉ke hek Taḏai ma꞉ṣ mo me꞉tk ʼamo ta꞉i hek na꞉da ha we꞉hejeḍ ʼi꞉dam ʼOʼodham. Taḏai ṣa꞉ ma so꞉hi ma꞉ṣ mo me꞉ḍk ʼamo ta꞉i g na꞉da hek Tatañki Jioṣ. Tho ṣud me꞉tkam, ʼam "si ʼi nai꞉ṣ hek wo꞉gk" k gau mel ma꞉ṣ ʼam ki g Tatañki Jioṣ.
V Saxton pravopisu:
- Nahnse ehtha, moh hek jeved uhth sih vehchoch, mahsh hek Tadai siskeg uhth uʼuhig. Hek aʼanach ch vopohch sih vo skegach ch ep sih chechvach. Kush am hebai hai kih g Oʼottham falešný oʼoitham k am upam thahtha k am cheh mahsh hehkai chu hek ha nahtha. Ihtham Oʼothham simuloval eh hehmapa k am aʼaga mahsh má mahsma vo bei hek nahtha ab amjeth hek Tatanigi Jiosh. Sha biʼih a mahsh mo kahke hek Tadai mahsh mo mehtk amo tahʼih hek nahtha ha vehhejed ihtham Oʼottham. Tadai shah ma sohhih mahsh mo mehdk amo tahʼih g nahtha hek Tatanigi Jiosh. Tho shuth mehtkam, am "sih ih naihsh hek vohgk" k gau mel mahsh am kih g Tatanigi Jiosh.
Viz také
Reference
- ^ Oʼodham na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Webuilder Archivováno 2007-02-08 na Wayback Machine
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tohono Oʼodham“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Estrada Fernández, Zarina a Andrés Oseguera Montiel. „La documentación de la tradición oral entre los pima: el diablo pelea con la luna.“ Indiana (03418642) 32 (2015). [1] „El pima bajo es una lengua yutoazteca (yutonahua) de la rama tepimana. Otras tres lenguas de esta rama syn el tepehuano del norte, el tepehuano del sur o sureste y el antiguo pápago, aktuální denominado oʼotam en Sonora y tohono oʼodham y akimel (pima) en Arizona "
- ^ Saxton, Dean, Saxton, Lucille a Enos, Susie. (1983). Slovník: Tohono Oʼodham / Pima do angličtiny, angličtina do Tohono Oʼodham / Pima. Tucson, AZ: University of Arizona Press
- ^ Saxton, Deane. (1963). Fonémy Papago. International Journal of American Linguistics, 29, 29–35
- ^ Zepeda, Ofelia. (1983). Tohono Oʼodham Grammar. Tucson, AZ: University of Arizona Press.
- ^ Jazykový program Oʼodham Piipaash. Taḏai. Salt River, AZ: Jazykový program Oʼodham Piipaash
externí odkazy
- Seznam slovníku Oʼodham Swadesh (Wikislovník)
- Papago - anglický slovník