Jazyk Inku - Inku language

Nesmí být zaměňována s Hindko.
„Jakatiho jazyk“ přeadresuje tady. Nesmí být zaměňována s jazyky známými jako Jataki.
Inku
Rodilý kAfghánistán
Vyhynulýzjevně od 90. let[1]
Kódy jazyků
ISO 639-3jat
Glottologjaka1245[2]

Inku byl Indoárijský jazyk dříve mluvený po celou dobu Afghánistán čtyřmi zeměmi putovní komunity: Jalali, Pikraj, Shadibaz a Vangawala. Putovní komunity v Afghánistánu, ať už mluvením Inku nebo ne, jsou místně známé jako „Jats“ (nezaměňovat s Jats Indie a Pákistánu ), což je termín, který není vlastním označením skupin, ale spíše kolektivním, často pejorativním názvem, který dávají cizí osoby.[3] Pravděpodobně z tohoto důvodu se jazyk nazývá Jakati v Etnolog encyklopedie.

Každá ze čtyř skupin mluví různými způsoby s malými rozdíly ve srovnání s ostatními.[4] Podle jejich místní tradice se jejich předkové stěhovali v 19. století z Dera Ismail Khan a Dera Ghazi Khan regiony dnešního Pákistánu.[5] Takový původ naznačuje, že Inku může souviset s Jazyk saraiki mluvil tam,[6] ačkoli nic není přesvědčivě známo.[7]

Na konci 70. let se celková populace čtyř skupin hovořících Inku odhadovala na 7 000.[8] Neexistují spolehlivé informace o jejich současném stavu, i když je nepravděpodobné, že by mnohé z nich přežily nedávné otřesy v zemi,[3] a Etnolog uvádí, ačkoli bez uvedení zdroje, že poslední mluvčí Inku „pravděpodobně přežili do 90. let“.[1]

Lingvistické materiály o odrůdách, kterými hovoří Shadibaz, Vangawala a Pikraj, shromáždili Aparna Rao v 70. letech, ale dosud nebyly publikovány ani analyzovány.[4]

Ukázkový text

Následuje výňatek z textu, který v roce 1978 vyprávěl muž z podskupiny Chenarkhel z Vangawaly:[9]

asona

poslouchat(?)

dyana.

Pozornost

asona dyana.

poslouchat (?) pozornost

asāñ

my

ta

pak

bewatan

bez země

te

a

bezamīñ

bezzemek

bejedad

bez majetku

eñ.

jsou

asāñ ta bewatan te bezamīñ bejedad eñ.

pak jsme bezzemci a bezzemky bez majetku

tak jako

náš

sāṛe

 

ḍāḍe

předci

je

tento

Vatan

země

kono

na

āeñ

přišel

Balučistān

Balúčistán

koloñ.

z

jako sāṛe ḍāḍe je vatan kono āeñ Balučistān koloñ.

naši {} předkové z této země, odkud pochází Balúčistán

tak jako

náš

sāṛe

 

ḍāḍe

předci

Balučistān

Balúčistán

koloñ

z

āeñ.

přišel

jako sāṛe ḍāḍe Balučistān koloñ āeñ.

pocházeli naši {} předkové z Balúčistánu

te

a

je

tento

Vatan

země

vič

v

asāñ

my

taqriban

o

tak

100

„Jsem

150

varā

let

thi

má / má

získat.

stát se

te je vatan vič asāñ taqriban sō {ḍiḍ sō} varā thi gaiñ.

a tato země v nás asi 100 150 let se stala

tak

100

„Jsem

150

warā

let

thi

má / má

gaya

stát se

jako

my

bejedad

bez majetku

bezamīn

bezzemek

vadiyeñ.

mají potíže

sō {ḍiḍ sō} warā thi gayā asā bejedād bezamīn vadiyeñ.

100 150 let se stalo / a stali jsme se bez majetků bez půdy {máme potíže}

Reference

  1. ^ A b Eberhard, Simons & Fennig 2019.
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Inku“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ A b Hanifi 2012.
  4. ^ A b Rao 1995, str. 82.
  5. ^ Rao 1986, str. 266.
  6. ^ Rao 1986, str. 267.
  7. ^ Rao 1995.
  8. ^ Rao 1986, s. 267–71.
  9. ^ Rao 1995, str. 85.

Bibliografie

  • Eberhard, David M .; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2019). "Jakati". Ethnologue: Languages ​​of the World (22. vydání). SIL International.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hanifi, M. Jamil (2012). "Jāt". Encyklopedie Iranica.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kieffer, Charles (1983). "Afghánistán: V. jazyky". Encyklopedie Iranica. Já. 501–516.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rao, Aparna (1986). „Peripatetické menšiny v Afghánistánu: image a identita“. V Orywal, Erwin (ed.). Die ethnischen Gruppen Afghanistans. Wiesbaden: L. Reichert. str. 254–83. ISBN  3-88226-360-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rao, Aparna (1995). „Marginality and language use: the example of peripatetics in Afghanistan“. Journal of the Gypsy Lore Society. 5 (2): 69–95.CS1 maint: ref = harv (odkaz)