Kannauji jazyk - Kannauji language

Kannauji je Indoárijský jazyk mluvil Kannauj oblast indický stav Uttarpradéš. Kannauji je úzce spjat s hindustánský, s lexikální podobností 83–94% s hindština.^[3] Někteří to považují za dialekt Hindustani, zatímco ostatní to považují za samostatné Západní hindština.^[4] Kannauji má od roku 2001 nejméně 9,5 milionu rodilých mluvčích.

Kannauji sdílí mnoho strukturálních a funkčních rozdílů od jiných dialektů hindština, ale v Lingvistický průzkum Indie byla přidána jako varianta Braj a Awadhi.

Kannauji má dva vlastní dialekty nebo varianty: Tirhari a Transitional Kannauji, což je mezi standardní Kannauji a Awadhi.

Zeměpisné rozdělení

Kannauji není standardní dialekt hindštiny a lze jej považovat za přechodnou fázi mezi Braj Bhasha a Awadhi. Východní části jsou silně ovlivněny Awadhi zatímco západní okresy mluví Brajem. Kannauji se mluví převážně kolem historického města Kannauj v následujících okresech Ganga-Yamuna Doab:

• Kannauj
• Mainpuri
• Etawah
• Farrukhabad
• Auraiya
• Kanpur

V oblastech, které nejsou Doabi, se mluví Hardoi, západní části Lakhimpur Kheri a Sitapur okresy v Awadh a Shahjahanpur a Pilibhit z Rohilkhand.

Distribuci zeměpisné oblasti najdete v svazku 9Lingvistický průzkum Indie 'od George A. Grierson.

Funguje

Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červenec 2014)

Fonologie

Souhlásky

Gramatika

Do dnešního dne neexistuje žádná publikovaná gramatika Kannauji, ale některé základní rysy Kannauji, které lze snadno pozorovat, jsou uvedeny níže:

Kannauji je jazyk Prodrop. V takových jazycích jsou zájmena vypuštěna pro pohodlí mluvčího. (Tato funkce zahrnuje i zájmena kategorie WH.) Například

• ka: tum huan jaiyo:

lze také říci huan jaiyo:

Procesy tvorby slov

Procesy formování slov Kannauji jsou víceméně podobné hindštině, ale některé procesy formování slov Kannauji se v hindštině nenacházejí. Zde jsou procesy formování slov Kannaiji:

Výpůjční slova

Při výpůjčce se něco z jiného jazyka převezme přímo do jazyka. Je to velmi běžný a velmi produktivní proces tvorby slov.

Na lexikálním a sémantickém základě můžeme výpůjčky rozdělit na dva typy:

Lexikální výpůjčka (výpůjční slova)

V lexikální výpůjčce je slovo přímo převzato do jazyka z jiného jazyka. Lexikální výpůjčky jsou v Kannauji velmi běžné.

Někdy se slovo nepůjčí tak, jak je. Jsou v něm provedeny některé fonetické změny, aby odpovídaly vlastnostem cílového jazyka. Slovo je lokalizováno pro usnadnění rodilých mluvčích. Například:

Sémantická výpůjčka (calque)

Při sémantické výpůjčce je nějaký koncept z jiného jazyka převzat do jazyka, ale slova použitá k vyjádření tohoto konceptu jsou vytvořena v cílovém jazyce. U tohoto typu výpůjček jsou pojmy / slova lokalizována. Například:

Ražení

Ražení je méně častý a méně produktivní proces tvorby slov. V coiningu je význam slova rozšířen do té míry, že se začíná používat jako kategorie. Zde je několik příkladů ražení mincí.

• chyawanpra: sh byl produkt vyrobený společností Dabur. Poté mnoho dalších společností uvedlo na trh podobné produkty. Název chyawanpra: sh se stal tak populárním, že nyní je každý takový produkt známý jako chyawanpra: sh.
• pachmo: la: Když Vaidyanaath spustil své zažívací tablety, pojmenoval je pachmo: la :. Tento produkt se stal tak populárním, že poté jsou všechny tyto produkty známé jako pachmo: la :.

Tvorba slov sčítáním

V kannauji jsou nová slova tvořena také skloňováním starých slov. Podle různých vlastností je tento proces rozdělen do dvou hlavních typů:

Skloňování

V skloňování je nové slovo vytvořeno ze starého slova přidáním něčeho do něj. Je to nejběžnější proces tvorby slov v Kannauji. Tento proces je specifický pro danou kategorii. Gramatická kategorie slova zůstává stejná i po skloňování.

Například:

-ini

ladka + '-ini' = ladkini

(chlapec) (dívka)

Zde se „–ini“ používá k vytvoření ženské podoby slova ladka. Zde je další příklad skloňování:

sangi + '-ini' = sangini (kamarád - muž) (kamarád - žena)

Derivace-

Také v odvození jsou nová slova tvořena starými slovy používajícími přípony. Jedná se o velmi běžný proces, jako je skloňování. V Kannauji se vyskytují tři typy připevnění.

Předpona

U tohoto typu připevnění je připevnění původně vloženo do slova.

• „Ap-“

'ap-' + jash → apjash

(zlo) (sláva)

• „Par-“

'par-' + dosh → pardo: sh

(ostatní) (vady)

„Ap“ a ‚Par‘ zde jsou předpony. Nová slova se tvoří jejich přidáním ke dvěma starým slovům „Jash“ a ‚Dosh‘.

Přípona

V tomto typu připevnění je přípona vložena na konec slova; tímto způsobem se vytvoří nové slovo.

• ‚-Aevo‘

dikha: na: + -aevo → dikhaevo

(zobrazeno)

rakhna: + -aevo → rakhaevo

(vedení)

• '-pánev'

apna + -pan → apno: pan

(já)

Infix

V tomto typu připevnění se připevní přípona někde uprostřed slova.

• '-Los Angeles-'

dikh aevo: + -la- → dikhlaevo:

(předvádění) (předvádění někoho jiného)

• „-Va-“

hasa evo: + -va- → hasavaevo:

(rozesmát) (rozesmát lidi jinou osobou)

Míchání

Blending je proces, ve kterém jsou spojeny části dvou slov (která jsou již v daném jazyce přítomna), aby vzniklo nové slovo.

choti: + bit͜ti: → chotit͜ti:

(malá holka)

badi: + bit͜ti: → badit͜ti:

(velká holka)

bade: + dad͜da: → badid͜da:

(velký bratr)

Skládání

Při skládání jsou dvě slova spojena dohromady a tvoří nové slovo. Tento proces je běžným procesem tvorby slov. Tento typ formačního procesu využívají spíše vzdělané osoby.

Například:

guru + ghantal = gurughantal

Zde je gurughantal vytvořen navlečením guru a ghantal a význam, na který odkazuje strunné slovo, se odráží slovy. I když to není nutné za všech podmínek. Například:

am͜ma aur dad͜da → am͜ma: dad͜da:

Konverze

Konverze je velmi produktivní, ale méně častý proces vytváření slov. V tomto procesu se slovo začne používat jako další slovo (má podobné vlastnosti).

V tomto procesu se slovo některé gramatické kategorie začne používat také jako slovo jiné gramatické kategorie. Zde je několik příkladů převodu.

• wao: baura: hai (Je to pitomec)
• baurane: kahe: hau: dadda: (Proč se chováš jako pitomec?)

Baura je abstraktní podstatné jméno. V první větě se baura: používá jako abstraktní podstatné jméno. Po převodu se začalo používat také jako sloveso, jako ve druhé větě.

Doplnění

Při doplňování se vytváří další relativní forma slova bez morfofonologické podobnosti s předchozím. Tyto formy se netýkají morfologicky ani fonologicky. Například:

ja: t a gao:

ja: t - ham ja: t hai

gao: - wao gao: hato

„Ja: t“ je přítomné příčestí pro velmi „go“, zatímco „gao:“ je forma minulého příčestí.

Zdvojení

Reduplikace je v Kannauji velmi běžným procesem tvorby slov. Většina zdvojených tvarů je tvořena adjektivními a nominálními slovy. Toto není produktivní typ procesu tvorby slov; místo toho přidává stylistický efekt v konverzaci. Například:

ghare-ghare

Zde se ghare tvoří za slovem ghare, takže je příkladem duplikace.

Eko formace

Ekoformace je podobný proces jako reduplikace. V ekoformaci se podobně znějící slovo skládá z nominálního a adjektivního. Za tím, proč se tato formace provádí, není logika, ale zvyšuje to stylistickou účinnost konverzace. Například:

tasla-wasla

Tady wasla, podobně znějící slovo se tvoří za slovem tasla, takže je příkladem procesu formování eko. Některé další příklady jsou

• haldi-waldi
• ata-wata

Metaforická expanze

V metaforě je slovo namítáno proti jinému kvůli nějaké podobnosti. V metaforické expanzi se slovo používá v různých situacích a prostředích kvůli jedné podobné kvalitě. V tomto procesu utváření slov se význam slova metaforicky rozšiřuje. Například:

dama: d → sarka: r ko dama: d

dama: d je osoba, která je ve své / její rodině / domě velmi preferována. Takže sarka: r ko dama: d se používá k označení osoby, která je vládou velmi zvýhodněna. Zde je další příklad metaforické expanze -

shekhchil͜li: → gao ke shekhchil͜li:

Onomatopoická slova

Onomatopoická slova jsou považována za absolutní nebo původní slova. Zní to jako činy a věci, s nimiž souvisí. Například:

• khatar-patar Je to zvuk vydaný třením dvou těžkých předmětů.
• dhum-dhama: ko: Zní to podobně jako něco střílet.
• satar-patar

Reference

Další čtení

1. http://www.sumania.com/lang/allindi4.html
2. Dwivedi, Pankaj; Kar, Somdev (2016). „Kanauji of Kanpur: Stručný přehled“. Acta Linguistica Asiatica. 6 (1). doi:10.4312 / ala.6.1.101-119.
3. Dwivedi, P., & Kar, S. (2017). O dokumentaci postřehů indických jazyků s nízkými zdroji z řečového korpusu Kanauji. Dialectologia: revista electrònica, (19), 67-91. https://www.raco.cat/index.php/Dialectologia/article/view/328489
4. Dwivedi, P., & Kar, S. (září 2016). SOCIOLINGUISTIKA A FONOLOGIE KANAUJI. v Mezinárodní konference o hindských studiích. https://www.researchgate.net/profile/Pankaj_Dwivedi4/publication/308198142_Sociolinguistics_and_Phonology_of_Kanauji/links/57ea51bd08aed0a291332dc2.pdf
5. Dwivedi, P. & Kar, S. (2018). Fonologie Kanauji. In Sharma, Ghanshyam (Eds.) Advances in Hindi Language Teaching and Applied Linguistics (1). 189-220. Německo: Lincom Europa.