Sadhu bhasha - Sadhu bhasha
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Říjen 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Sadhu Bhasha | |
|---|---|
| Kraj | Bengálsko |
| Éra | 19. – 20. Století |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
Sadhu bhasha (bengálský: সাধু ভাষা, romanized: Sādhu bhāṣā, lit. "Cudný jazyk") byl historický literární registr Bengálský jazyk nejvíce prominentně použitý v 19 k 20 století během Bengálská renesance. Sadhu-bhasha byl na rozdíl od toho používán pouze písemně Cholito-bhasa hovorová forma jazyka, který se používal jak při psaní, tak při mluvení. Tyto dvě literární formy jsou příklady diglosie. Sadhu-bhasha byl praktikován v oficiálních dokumentech a právních dokumentech během koloniálního období, nicméně v dnešní době je většinou zastaralý.[1]
Dějiny
Tento Sanskritised forma bengálský je pozoruhodný jeho variacemi ve slovesných formách a slovní zásobě, která se skládá hlavně z Sanskrt nebo tatsama slova. Šlo hlavně o slovník, který usnadňoval překlad literárních děl v sanskrtu. Pozoruhodný mezi nimi byl Iswar Chandra Vidyasagar, kteří standardizovali Bengálská abeceda a vydláždil cestu literárním dílům. Hovorové použití bengálštiny spočívalo většinou v jeho Pali základní i domorodé (deshi ), Peršan a arabština slova vložená do slovníku. V důsledku toho Brahminové, a Hind kundská kasta, zvolila cestu sanskritizace, aby vytvořila „čistý“ jazyk, který by byl používán jako zástupce klasických jazyků, do nichž jsou díla sanskrtu a Hinduistická literatura lze přeložit. To posunulo bengálštinu od původních kořenů Pali směrem k sanskrtu. To zase zvýšilo shodnost bengálské slovní zásoby s jinými indoárijskými jazyky, jako např hindština.[Citace je zapotřebí ]
V době Rabíndranáth Thákur „Sádhuovost“ („čistota“) literární formy z velké části ustoupila jen do souboru sanskrtských slovesných forem a za deset let by sám Tagore přepnul na psaní v Cholito Bhasha. Kniha Dr. Radha Naga Atmaghati Nirad Choudhuri আত্মঘাতী নীরদ চৌধুরী (Suicidal Nirad Choudhuri) se jeví jako poslední bengálská kniha napsaná v Sadhu Bhasha.
Bangladéšština spisovatel, intelektuál, akademik Dr. Salimullah Khan píše v Sadhu Basha od roku 2005.[2]
Styly
V polovině 19. století hostili dva vlivní spisovatelé Sadhu-bhashy; Ishwar Chandra Vidyasagar a Bankim Chandra Chatterjee. Vidyasagarův styl byl velmi konzervativní vůči zadržování pouze použití tatsama (Sanskrt) při psaní. Jeho styl byl známý jako Vidyasagari a Akshay Kumar Datta také psal tímto stylem. Chatterjeeův styl psaní byl k použití poněkud shovívavější tadbhava a deshi slovník. To přišlo být známý jako Bankimi - více populární styl, to bylo praktikováno jako Rabíndranáth Thákur, Hara Prasad Shastri, Dinesh Chandra Sen, Mir Mosharraf Hossain a Ismail Hossain Siraji.[1]
Ukázkový text
Následuje ukázka textu v článku 1 Sadhu-Bhashy článku univerzální deklarace lidských práv:
Bengálština v Bengálská abeceda
- ১ ১: সমস্ত মানুষ স্বাধীনভাবে সমান মর্যাদা এবং অধিকার লইয়া জন্মগ্রহণ করে। তাঁহাদের বিবেক এবং বুদ্ধি আছে; সুতরাং সকলেরই একে অপরের প্রতি ভ্রাতৃত্বসুলভ মনোভাব লইয়া আচরণ করা উচিৎ।
Bengálština v fonetická romanizace
- Dhara êk: Sômôstô manush shadhinbhabe sôman môrjada ebông ôdhikar lôiya jônmôgrôhôṇ kôre. Tãhader bibek ebông buddhi achhe; sutôrang sôkôleri êke ôpôrer prôti bhratrittôsulôbh mônobhab lôiya achôrôṇ kôra uchit.
Bengálština v Mezinárodní fonetická abeceda
- d̪ʱara ɛˑk | ʃɔmost̪o manuʃ ʃad̪ʱinbʱabe ʃɔman mɔɾdʒad̪a ebɔŋ od̪ʱikaɾ loija dʒɔnmoɡrohon kɔre | t bãhad̪er bibek ebɔŋ bud̪d̪ʱi atʃʰe | ʃut̪oraŋ ʃɔkoleri ɛke ɔporer prot̪i bʱrat̪rit̪ːoʃulɔbʱ monobʱab loija atʃorɔn kɔra utʃit̪
Lesk
- Článek 1: Všechno lidské svobodné chování - ve stejné důstojnosti a právo vzít si narození - ano. Jejich rozum a inteligence existují; proto by každý - opravdu jeden druhého k bratrskému chování - mysli a ducha měl dělat.
Překlad
- Článek 1: Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Mají svědomí a rozum. Každý by proto měl jednat ve vzájemném bratrském duchu.
Následuje ukázka textu v článku 1 Cholit-Bhasha z univerzální deklarace lidských práv:
Bengálština v Bengálská abeceda
- ধারা ১: সব মানুষ স্বাধীনভাবে সমান মর্যাদা আর অধিকার নিয়ে জন্মে। তাঁদের বিবেক আর বুদ্ধি আছে; তাই সবারই একে অপরের দিকে ভাইয়ের মতো মনের ভাব নিয়ে আচরণ করা উচিত।
Bengálština v fonetická romanizace
- Dhara êk: Sôb manush shadhinbhabe sôman môrjada ar ôdhikar niye jônme. Tãder bibek ar buddhi achhe; sutôrang sôkôleri êke ôpôrer prôti bhratrittôsulôbh mônobhab niye achôrôn kôra uchit.
Bengálština v Mezinárodní fonetická abeceda
- d̪ʱara ɛˑk | ʃb manuʃ ʃad̪ʱinbʱabe ʃɔman mɔɾdʒad̪a aˑr od̪ʱikaɾ nie̯e dʒɔnme | t̪ãd̪eɾ bibek aˑr bud̪ʱːi atʃʰe | t̪ai ʃɔbaˑɾiˑ ɛke ɔporeɾ d̪ike bʱaijer mɔt̪o moner bʱab nie̯e atʃorɔn kɔra utʃit̪
Lesk
- Článek 1: Všechno lidské svobodné chování - ve stejné důstojnosti a se správným medvědem. Jejich rozum a inteligence existují; takže každý - skutečně jeden druhého směr - k chování bratra jako mysli by měl dělat.
Překlad
- Článek 1: Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Mají svědomí a rozum. Každý by proto měl jednat ve vzájemném bratrském duchu.
Viz také
Reference
- ^ A b Huq, Mohammad Daniul. "Sadhu Bhasa". Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh. Asijská společnost Bangladéše.
- ^ Khan, Siddikur Rahman (13. července 2012). „কবে শুরু হবে আহমদ ছফা চর্চা“. Ittefaq. Dhaka: Ittefaq Group of Publications Ltd. Archivováno od originál dne 18. září 2012. Citováno 18. září 2012.