Aegukga - Aegukga

Státní hymnu Severní Koreje viz Aegukka. Státní hymnu Korejské říše viz Korejská říše Aegukga.
Aegukga
Anglicky: Patriotic Song
애국가
愛國 歌
Jihokorejská národní hymna.gif
Státní hymna  Jižní Korea
TextNeznámý (pravděpodobně Yun Chi-ho nebo Ahn Changho ), 1896[1]
HudbaAhn Eak-tai, 1936 (uspořádáno 2018)[2]
PřijatoSrpna 1948; Před 72 lety (1948-08)
Ukázka zvuku
"Aegukga" (pomocný)
Aegukga
Hangul
Hanja
Revidovaná romanizaceAegukga
McCune – ReischauerAegukka

"Aegukga" (korejština: 애국가, Hanja: 愛國 歌, výrazný[ɛːɡuk͈ːa]; lit. '' Love Country Song ''), často překládáno jako "Vlastenecká píseň", je národní hymna z Jižní Korea. Bylo přijato v roce 1948, v roce, kdy byla země založena. Jeho hudba byla složena ve třicátých letech minulého století a nejpozději v roce 2018; jeho texty pocházejí z 90. let 19. století. Text písně „Aegukga“ byl původně nastaven na hudbu skotské písně. “Auld Lang Syne " před Ahn Eak-tai složil jedinečnou melodii speciálně pro ni v roce 1936. Před založením Jižní Koreje zazněly texty písně, znějící na hudbu „Auld Lang Syne“, stejně jako během Korea pod japonskou vládou disidenty. Verze nastavená na melodii složenou Ahn Eak-tai byla přijata jako národní hymna Korejská exilová vláda, která existovala během okupace Koreje Japonskem od počátku 10. let do poloviny 40. let.

„Aegukga“ má čtyři verše, ale ve většině případů se zpívá pouze první, následovaný sborem, když se veřejně hraje při událostech, jako jsou baseballové hry a fotbalové zápasy.

Etymologie

The Encyclopedia of Korean Culture definuje „Aegukga“ jako „píseň k probuzení mysli k lásce k zemi“. „Aegukga“ je sama o sobě odlišná od národní hymny. Zatímco národní hymna nebo gukga (lit. „country song“) je oficiální symbol státu, aegukga odkazuje na jakoukoli píseň, oficiální nebo neoficiální, která obsahuje vlasteneckou horlivost vůči své zemi, například Maďarsko „“Szózat „nebo USA“ Hvězdy a pruhy navždy. “Symbolizující zemi však hraje národně označená„ Aegukga “.[3][4] Obecně zkratka, termín aegukga Odkazuje na národní hymna z Jižní Korea.[5] Přesto v něm stále existuje více než deset dalších „Aegukgasů“ Jižní Korea.[3]

Dějiny

Sborové ztvárnění jihokorejské hymny se všemi verši
„Auld Lang Syne“, na které byla slova původně nastavena.
„Aegukga“ zpívané počátkem 40. let
Jihokorejská hymna provedená americkou vojenskou kapelou v roce 2011 během oficiální návštěvy jihokorejského státu v USA

Počátky

V 90. letech 19. století byla dříve založena Joseon dynastie začala poprvé kontaktovat další země, včetně Spojené státy, Spojené království a Ruská říše. Setkání se zahraničím vedlo k vlastenectví, které následně vytvořilo několik „Aegugků“. Například díla z roku 1896 zahrnují „Aegukga“ vytvořenou Na Pil-gun, Han Myung-one, a Lee Yong-mu.[3] 21. listopadu 1896 učenci z Škola Pai Chai zpíval verzi "Aegukga" na Brána nezávislosti obřad položení základního kamene. Tato píseň se však liší od písně, kterou zpívá Vojenská akademie v roce 1898 a z písní zpívaných k narozeninám bývalého císaře.[3]

Kniha od Korejská říše éra v roce 1900 má rekord národní hymny. Říkalo se tomu „Korejská říše Aegukga „Nebo doslovně„ Hymna Velkého korejského impéria. “O této skladbě se běžně věří, že ji napsal Franz Eckert,[3][6] který také uspořádal japonskou národní hymnu. Někteří lidé tvrdí, že záznamy dokumentující činy Franze Eckerta ukazují, že pro něj bylo fyzicky nemožné napsat hymnu. Hádá se, že píseň zpívaná školou Paejae byla skotská píseň "Auld Lang Syne „a že píseň zpívaná Vojenskou akademií je verzí britské písně“Bůh ochraňuj královnu ".[3]

Píseň přisuzovanou Eckertovi byla založena armádou v roce 1902. Verze Eckertovy písně s různými texty začala být na školách oficiálně implementována v roce 1904. Všechny školy byly nuceny verzi písně zpívat. Tato politika je považována za vedlejší produkt Smlouva mezi Japonskem a Koreou z roku 1905 a Smlouva mezi Japonskem a Koreou z roku 1907.[3]

Existuje mnoho teorií týkajících se spisovatele aktuálně oficiálních textů písně „Aegukga“. Nejčastěji se věří, že texty byly napsány pro obřad položení základního kamene Brána nezávislosti v Soulu v roce 1896 Yun Chi-ho, korejský politik.[3][7] Později, Kim Gu Během Korejská exilová vláda éry, řekl svým soudruhům: „V Pohyb 1. března, měli jsme Taegeukgi a Aegukga. Proč by měl být tím, kdo to napsal, problém? “Napsal:„ Texty a duch hymny jsou důležitější než povaha textaře. “[8] Jiné teorie jmenují textaře jako Chang-ho, Choi Byung-hun, Kim In-sik, Min Yeong-hwan nebo kombinace výše zmíněných autorů. Vláda zřídila v roce 1955 na žádost USA vládu, která by určila autorství textů, ale dospěla k závěru, že neexistuje dostatek důkazů, které by někoho upřednostňovaly.[9]

Zpočátku se „Aegukga“ zpívalo podle melodie skotské lidové písně “Auld Lang Syne ", představil Koreji západní misionáři. The Prozatímní korejská vláda (1919–1945) v Šanghaj, Čína, ji přijali jako svou národní hymnu. Na ceremonii oslavující založení Jižní Koreje dne 15. srpna 1948 byla skotská melodie nakonec nahrazena finále „Korea Fantasia ", který Ahn Eak-tai složil v roce 1936, ačkoli jeho použití s ​​ním bylo před několika lety neoficiálně prováděno.[10] Nová "Aegukga" byla později přijata Prezidentský dekret z roku 1948 tehdejším jihokorejským prezidentem Syngman Rhee.

Během oficiálních ceremonií až do roku 1987 předcházely „Aegukga“ čtyři volánky a vzkvétá, podobně jako tchajwanská praxe; dnes se hraje hymna po hraní hudby prezidentských vyznamenání.[11]

autorská práva

Vzhledem k tomu, skladatel Ahn Eak-tai zemřel v roce 1965, autorská práva protože hudba neměla vypršet nejméně do roku 2036. Dva jihokorejské profesionální fotbalové kluby byly zažalovány skupinou držitelů autorských práv za hraní této písně v prosinci 2003.[12] 16. března 2005 se však skladatelova vdova - Lolita Ahn - a její rodina vzdali veškerých práv na „Aegukga“ jihokorejské vládě.[13] "Aegukga" se od té doby stal veřejná doména píseň.[14]

Kritika

Někteří kritizovali texty jihokorejské národní hymny jako příliš zaměřené etnický nacionalismus namísto občanský republikanismus,[15][16] a tím podporovat etnický nacionalista spřátelení s „korejskou rasou“ spíše než patriotismus směrem k jiho-korejský stát sám.[15] Bylo argumentováno, že vedlejším efektem je zvýšená sympatie Jihokorejců k Severokorejský režim pod rouškou panetnického nacionalismu, který by mohl tváří v tvář severokorejské vojenské hrozbě ohrozit národní bezpečnost Jižní Koreje.[15][16]

Text

Hangul (oficiální)
Hangul a Hanja
Revidovaná romanizace
Přepis IPA
Doslovný anglický překlad
Poetický anglický překlad[17]

1 절:
동해 물 과 백두산 이 마르고 닳 도록,
하느님 이 보우 하사 우리나라 만세.

후렴:
무궁화 삼천리 화려 강산,
대한 사람, 대한 으로 길이 보전 하세.

1 절:
東海 물 과 白頭山 이 마르고 닳 도록,
하느님 이 保佑 하사 우리나라 萬歲.

후렴:
無窮 花 三 千里 華麗 江山,
大 韓 사람, 大 韓 으로 길이 保全 하세.

1-jeol:
Donghae mulgwa Baekdusani mareugo daltorok
Haneunimi bouhasa urinara manse.

Huryeom:
Mugunghwa samcheolli hwaryeo gangsan
Daehan saram, daehaneuro giri bojeonhase.

[1 t͡ɕʌ̹ɭ]
[to̞ŋɦe̞mulgwa̠ pe̞k̚t͈usʰa̠ni ma̠ɾɯgo̞ ta̠ltʰo̞ɾo̞k̚]
[ha̠nɯɲimi po̞uɦa̠sʰa̠ uɾina̠ɾa̠ ma̠nsʰe̞ ǁ]

[ɸʷuɾjʌ̹m]
[muɡuŋβwa̠ sa̠mt͡ɕʰʌ̹ʎːi ɸwa̠ɾjʌ̹ ka̠ŋsʰa̠n]
[tɛ̝ɦa̠n sʰa̠ɾa̠m ǀ te̞ɦa̠nɯɾo̞ kiɾi po̞d͡ʑʌ̹nɦa̠sʰe̞ ǁ]

1. verš
Až do toho dne, kdy Mt. Baekdu je opotřebovaný a východní moře je[A] vody vysychají,
Kéž Bůh chrání a zachovává naši zemi.

Refrén:
Růže Sharon a tři tisíce Ri plné nádherných hor a řek;
Na Velkou Korejci zůstávají velcí Korejci vždy věrní.

1. verš
Dokud nebudou vlny východního moře suché, Mt. Baekdu opotřebovaný,
Bůh sleduje naši zemi navždy, naši Koreji.

Refrén:
Rose of Sharon, tisíc mil dosahu a říční země;
Kdykoli bude Korea střežena svými lidmi, může stát.

2 절:
남산 위에 저 소나무 철갑 을 두른 듯
바람 서리 불변함 은 우리 기상 일세.

후렴

2 절:
南山 위에 저 소나무 鐵甲 을 두른 듯
바람 서리 不變 함 은 우리 氣 像 일세.

후렴

2-jeol:
Namsan wie jeo sonamu cheolgabeul dureun deut
Baram seori bulbyeonhameun uri gisang-ilse.

Huryeom

[2 t͡ɕʌ̹ɭ]
[na̠msʰa̠n ɥie̞ t͡ɕʌ̹ sʰo̞na̠mu t͡ɕʰʌ̹lga̠bɯl tuɾɯn tɯt̚]
[pa̠ɾa̠m sʰʌ̹ɾi pulbjʌ̹nɦa̠mɯn uɾi kisʰa̠ŋils͈e̞ ǁ]

[ɸʷuɾjʌ̹m]


2. verš
Jako borovice na vrcholu Namsan Peak stojí pevně, beze změny větrem a mrazem,

jako by byl zabalen v brnění, tak bude i náš odolný duch.

Refrén

2. verš
Jako ten Mt. Namsanská obrněná borovice, stále ve službě,

vítr nebo mráz, neměnný vůbec, bude naší rozhodnou vůlí.

Refrén

3 절:
가을 하늘 공활 한데 높고 구름 없이
밝은 달 은 우리 가슴 일편 단심 일세.

후렴

3 절:
가을 하늘 空 豁 한데 높고 구름 없이
밝은 달 은 우리 가슴 一片 丹心 일세.

후렴

3-jeol:
Ga-eul haneul gonghwalhande nopgo gureum eopsi
Balgeun dareun uri gaseum ilpyeondansimilse.

Huryeom

[3 t͡ɕʌ̹ɭ]
[ka̠ɯɭ ha̠nɯɭ ko̞ŋβwa̠ɾɦa̠nde̞ no̞p̚k͈o̞ kuɾɯm ʌ̹p̚ɕ͈i]
[pa̠lgɯn ta̠ɾɯn uɾi ka̠sʰɯm ilpʰjʌ̹nda̠nɕʰimils͈e̞ ǁ]

[ɸʷuɾjʌ̹m]

3. verš
Podzimní obloha je prázdná a obrovská, vysoká a bez mráčku;

jasný měsíc je jako naše srdce, nerozdělený a pravdivý.

Refrén

3. verš
Na podzim klenutá večerní obloha, křišťálová a bez mráčku;

být zářícím měsícem naším duchem, vytrvalý, svobodný a pravdivý.

Refrén

4 절:
이 기상 과 이 맘 으로 충성 을 다하여
괴로우 나 즐거우나 나라 사랑 하세.

후렴

4 절:
이 氣 像 과 이 맘 으로 忠誠 을 다하여
괴로우 나 즐거우나 나라 사랑 하세.

후렴

4-jeol:
I gisanggwa i mameuro chungseong-eul dahayeo
Goerouna jeulgeouna nara saranghase.

Huryeom

[4 t͡ɕʌ̹ɭ]
[i kisʰa̠ŋgwa̠ i ma̠mɯɾo̞ t͡ɕʰuŋsʰʌ̹ŋɯl ta̠ɦa̠jʌ̹]
[k̞ɾ̞ɾo̞una̠ t͡ɕɯlgʌ̹una̠ na̠ɾa̠ɾ sʰa̠ɾa̠ŋɦa̠sʰe̞ ǁ]

[ɸʷuɾjʌ̹m][18]

4. verš
S tímto duchem a touto myslí dávejme všem věrnost,

v utrpení nebo radosti milovat náš národ.

Refrén

4. verš
S takovou vůlí, takovým duchem, věrností, srdcem a rukou

Milujme, pojďme zármutkem, přijďme radostí, tato naše milovaná země.

Refrén

Poznámky

  1. ^ Jižní Korea a korejský jazyk obecně, označuje Japonské moře jako Východní moře

Reference

  1. ^ (CHEONGWADAE), 청와대. „대한민국 청와대“. 대한민국 청와대. Archivovány od originál dne 10.06.2015.
  2. ^ https://www.youtube.com/watch?v=F6zGHbK-BcY
  3. ^ A b C d E F G h „애국가“. Akademie korejských studií. Citováno 8. října 2013.
  4. ^ „애국가 [愛國 歌]“. Doosan Coroporation. Citováno 8. října 2013.
  5. ^ „애국 - 가 愛國 歌“. NAVER Corp. Citováno 8. října 2013.
  6. ^ „대한 제국 애국가“. NAVER Corp. Citováno 8. října 2013.
  7. ^ „Jižní Korea - Aegukga“. NationalAnthems.me. Archivovány od originál dne 2012-04-24. Citováno 2011-11-17.
  8. ^ 팽귄 기자. „대학 토론 배틀 - 좋은 투자 의 조건 -“. demo-press.optian.co.kr.
  9. ^ „안익태 가 애국가 를 처음 만들었다?“. NAVER Corp. Citováno 9. října 2013.
  10. ^ TheKhanate (11. června 2016). "Státní hymna Jižní Koreje (první nahrávka 1942) (alternativní verze):" 애국가 "(Aegukga)" - přes YouTube.
  11. ^ 강민구 (10. února 2018). „1984 년 국군 의 날 기념식 (건군 36 주년)“ - přes YouTube.
  12. ^ „애국가 틀 때도 저작권료 내야 돼?“. Hankyoreh. Citováno 11. října 2013.
  13. ^ „애국가 작곡가 안익태 48 주기 추모식“. News1 Korea. Citováno 11. října 2013.
  14. ^ „Korejská republika - národní hymna“. Internetový archiv. 2007. Citováno 24. června 2019.
  15. ^ A b C Myers, Brian Reynolds (22. září 2011). „Severokorejská státní věrnostní výhoda“. Online knihovna zdarma. Archivovány od originál dne 20. května 2018. Státní hymna nepředstavuje vůbec žádné republikánské ideály, odkazuje pouze na starodávnou rasu a vlast.
  16. ^ A b Myers, Brian Reynolds (20. prosince 2017). „Jednota Severní Koreje“. [P] lidé zde [v Jižní Koreji] se silně neidentifikují se svým státem. Žádný státní svátek to neslaví, ani vlajka, ani erb, ani hymna nevyjadřují republikánské nebo jiné než etnické hodnoty, ve velkých městech nestojí žádné sochy prezidentů. Jen málokdo vám řekne rok, ve kterém byl stát založen. Když průměrný muž uvidí vlajku, cítí bratrství s Korejci po celém světě.
  17. ^ http://15cwd.pa.go.kr/english/children/country/anthem.php
  18. ^ Na základě korejské výslovnosti Wikislovníku.

externí odkazy