Jazyk saraiki - Saraiki language
Saraiki | |
---|---|
سرائیکی | |
![]() | |
Rodilý k | Pákistán |
Kraj | hlavně Jižní Paňdžáb |
Etnický původ | Saraiki |
Rodilí mluvčí | 26 milionů (2017)[1] |
Dialekty | |
Perso-arabština (Saraiki abeceda ) | |
Oficiální status | |
Regulováno | Žádné oficiální nařízení |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | skr |
Glottolog | sera1259 |
Saraiki ( سرائیکی Sarā'īkī, také hláskoval Siraikinebo Seraiki) je Indoárijský jazyk z Lahnda skupina, mluvená v jihozápadní polovině provincie Paňdžáb v Pákistán. To bylo dříve známé jako Multani, po jeho hlavním dialektu.
Saraiki je do značné míry vzájemně srozumitelný Standardní Punjabi[2] a sdílí s ním velkou část svého slovníku a morfologie. Zároveň v jeho fonologie je to radikálně jiné[3] (zvláště v nedostatku tónů, zachování vyjádřených aspirátů a vývoji implosivních souhlásek) a má společné důležité gramatické rysy s Sindhština mluvil na jih.[4]
Saraiki je jazyk 25,9 milionů[1] lidé v Pákistán, sahající přes jižní Paňdžáb, jižní Khyber Paštunsko a příhraniční oblasti severní Sindh a východní Balúčistán.
Identita jazyka Saraiki vznikla v šedesátých letech minulého století a zahrnovala užší místní dřívější identity (jako Multani nebo Riasati),[5] a odlišit se od těch širších, jako je Punjabi.[6]
název
Současný rozsah významu Sirāikī je nedávný vývoj a tento termín s největší pravděpodobností získal svoji měnu během nacionalistického hnutí v 60. letech.[7] V systému se používá mnohem déle Sindh zmínit řeč přistěhovalců ze severu, hlavně mluvících po Siraiki Balochské kmeny kteří se tam usadili mezi 16. a 19. stoletím. V této souvislosti lze tento pojem nejpravděpodobněji vysvětlit tak, že původně měl význam „jazyk severu“, Sindhi slovo siro „proti proudu řeky, na sever“.[8] Toto jméno může dvojznačně odkazovat na severní dialekty sindštiny, ale ty jsou dnes běžněji známé jako „Siroli“[9] nebo „Sireli“.[10]
Alternativní hypotéza je, že Saraki pochází ze slova sauvīrānebo Sauvira,[11] starověké království, které bylo také zmíněno v eposu o sanskrtu Mahábhárata.
V současné době je nejběžnější vykreslování názvu Saraiki.[A] Nicméně, Seraiki a Siraiki donedávna se také používaly v akademické sféře. Přesný pravopis stranou, název byl poprvé přijat v 60. letech regionálními sociálními a politickými vůdci.[19]
Saraiki je členem Indoárijský dělení Indo-íránský pobočka Indoevropský jazyková rodina. Standardní Punjabi a Saraiki (South Punjabi) jsou vzájemně srozumitelné.
V roce 1919 Grierson tvrdil, že dialekty toho, co je nyní na jihozápad od provincie Paňdžáb v Pákistánu, tvoří skupinu dialektů, kterou označil jako „jižní Lahnda „v domnělém„ Lahndském jazyce “. Následní indoárijští lingvisté potvrdili realitu tohoto nářečí, i když odmítli název„ Jižní Lahnda “spolu s entitou„ Lahnda “samotnou.[20] Grierson také tvrdil, že „Lahnda“ je jeho nové označení pro různé dialekty, které se až do té doby nazývaly „západní pandžábština“, mluvené na sever, západ a jih od Lahore. Místní dialekt Lahore je Majhi dialekt z Pandžábský, který je již dlouho základem standardního literárního pandžábského.[21] Avšak mimo indoárijské kruhy se pojem „Lahnda“ stále nachází v kompilacích světových jazyků (např. Etnolog ).
Dialekty
Následující dialekty byly předběžně navrženy pro Saraiki:[22]
- Střední Saraiki, včetně Multani: mluvený v okresech Dera Ghazi Khan, Muzaffargarh, Leiah, Multan a Bahawalpur.
- Jižní Saraiki: převládající v okresech Rajanpur a Rahimyar Khan.
- Sindhi Saraiki: rozptýleny po celé provincii Sindh.
- Severní Saraiki, nebo Thali:[23] mluvený v okrese Dera Ismail Khan a severní části ostrova Thal region, počítaje v to Mianwali District.
- Východní saraiki: přechodně do pandžábského jazyka a mluvený v Barová oblast podél hranice s východní Majhi dialekt. Tato skupina zahrnuje dialekty Jhangi a Shahpuri.[b] Většina mluvčích těchto dialektů má však tendenci ztotožňovat se spíše s pandžábským než se saraiki.[Citace je zapotřebí ]
Historický soupis názvů dialektů, nyní nazývaných Saraiki, je zmatkem překrývajících se nebo konfliktních etnických, místních a regionálních označení. Jedno historické jméno pro Saraiki, Jaṭki, znamená „z Jaṭṭs ", severní Jihoasijský etnická skupina; ale Jaṭṭs mluví indoárijským dialektem jakékoli oblasti, ve které žijí.[Citace je zapotřebí ] Pouze malá menšina mluvčích Saraiki je Jaṭṭs, a ne všichni mluvící Saraiki Jaṭṭs nutně mluví stejným dialektem Saraiki. Tito lidé však obvykle nazývají své tradice i jazyk jako Jataki. Naopak několik dialektů Saraiki má několik jmen odpovídajících různým národním prostředím nebo demografickým skupinám. Název "Derawali „se používá k označení místních dialektů obou Dera Ghazi Khan a Dera Ismail Khan, ale „Ḍerawali“ v prvním případě je dialektem Multani a „Derawali“ v druhém případě je dialekt Thaḷi.[24][25]
Při konzultaci se zdroji před rokem 2000 je důležité vědět, že pákistánské administrativní hranice byly často měněny. Provincie v Pákistánu se dělí na okresy „Zdroje„ Saraiki “často popisují území dialektu nebo dialektové skupiny podle okresů. Od založení Pákistánu v roce 1947 bylo několik z těchto okresů rozděleno, některé několikrát.
Stav jazyka nebo dialektu
V kontextu jižní Asie je volba mezi označeními „jazyk“ a „dialekt“ je obtížný a jakýkoli rozdíl provedený pomocí těchto výrazů je zakryt jejich nejednoznačností.[26] V jistém smyslu jsou jak Siraiki, tak Standard Panjabi „dialekty“ makroglangu „většího pandžábského“.[27]
Saraiki byl považován za dialekt pandžábský většinou Britská koloniální administrátoři,[28] a jako takový je stále viděn mnoha Punjabis.[29] Saraikis to však považuje za jazyk sám o sobě[30] a viz používání výrazu „dialekt“ jako stigmatizující.[31]Jazykové hnutí bylo zahájeno v 60. letech za účelem standardizace scénáře a propagace jazyka.[19][32] The národní sčítání Pákistánu uvádí prevalenci mluvčích Saraiki od roku 1981.[33]
Zeměpisné rozdělení
Saraiki se primárně mluví v jihozápadní části provincie Paňdžáb. Na západ je spuštěn z Paštštino - a Balochi - mluvící oblasti u Rozsah Sulejman, zatímco na jihovýchodě Poušť Thar rozděluje to od Marwari jazyk. Jeho další hranice jsou méně přesně definované: Pandžábský je mluvený na východ; Sindhi se nachází na jih, za hranicí s Provincie Sindh; na sever, jižní okraj Rozsah solí je drsná propast se severními odrůdami západního Punjabi.[34]
Pákistán
Dnes mluví Saraiki 25,9 milionu lidí ze Severního Sindhu, Jižního Paňdžábu, Jižní Khyber Paštunsko a východní provincie Balúčistán.
První celostátní sčítání Pákistánu, které shromáždilo údaje o prevalenci Saraiki, bylo sčítání lidu z roku 1981.[35] V uvedeném roce bylo procento respondentů celostátně uvádějících Saraiki jako svůj rodný jazyk 9,83. Při sčítání lidu z roku 1998 to bylo 10,53 z populace 132 milionů obyvatel, což představuje 13,9 milionů mluvčích Saraiki žijících v Pákistánu. Podle sčítání lidu z roku 1998 také 12,8 milionů z nich, tedy 92%, žilo v provincii Paňdžáb.[36]
Indie
Jak sčítání lidu 2011 z Indie, Saraiki mluví 109 000 lidí v Indii.[1][37]Podle indického národního sčítání lidu z roku 2001 se o něm mluví v městských oblastech po celé severozápadní a severní střední Indii, hlavně potomky migrantů ze západního Paňdžábu po nezávislost z Pákistán v roce 1947.[38][Citace je zapotřebí ] Někteří z těchto řečníků navštívili Andhra Pradesh a usadili se tam před hnutím za nezávislost kvůli jejich pastoračnímu a nomádskému způsobu života, a to jsou muslimové.[39] 56 000 osob uvádí svůj dialekt jako Mūltānī a 12 000 jednotlivců uvádí svůj dialekt jako Bahāwalpurī.[40]
Fonologie
Souhláskový inventář Saraiki je podobný inventáři sousedů Sindhi.[41] To zahrnuje fonemicky rozlišovací implozivní souhlásky, které jsou mezi indoevropskými jazyky neobvyklé. V analýze Christophera Shackleho rozlišuje Saraiki až 48 souhlásek a 9 monofthong samohlásky.[42]
Samohlásky
„Centralizovaný“[C] samohlásky / ɪ ʊ ə / bývají kratší než „periferní“ samohlásky / já o u /.[43] Centrální samohláska / je více otevřeno a zadní než odpovídající samohláska v sousedních odrůdách.[44] Nasalizace samohlásek je charakteristický: / 'ɾẽuɾẽ / „Můžeš jít“ vs. / 'ɾuɾe / „může jít“.[45] Před / ɦ /, kontrast mezi /A/ a / ə / je neutralizován.[46] Existuje vysoký počet sekvencí samohlásek, z nichž některé lze analyzovat jako dvojhlásky.
Přední | Centrální | Zadní | |||
---|---|---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |||
ɪ | ʊ | ||||
Střední | E | Ó | |||
ɛ | ə | ||||
Otevřeno | A |
Souhlásky
Saraiki má velký inventář souhlásky:[47]
Labiální | Zubní / Alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | Glottal | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Stop / afrikát | neznělý | p | t̪ | ʈ | t͡ʃ | k | |
sání | pʰ | t̪ʰ | ʈʰ | t͡ʃʰ | kʰ | ||
vyjádřený | b | d̪ | ɖ | d͡ʒ | ɡ | ||
vyjádřil aspiraci | bʱ | d̪ʱ | ɖʱ | d͡ʒʱ | ɡʱ | ||
implozivní | ɓ | ᶑ | ʄ | ɠ | |||
Nosní | prostý | m | n | ɳ | ɲ | ŋ | |
sání | mʱ | nʱ | ɳʱ | ||||
Frikativní | neznělý | F | s | ʃ | X | ||
vyjádřený | proti | z | ɣ | ɦ | |||
vyjádřil aspiraci | proti | ||||||
Rhotic | prostý | ɾ | ɽ | ||||
sání | ɾʱ | ɽʱ | |||||
Přibližně | prostý | l | j | ||||
sání | lʱ |
Ve své zastavit souhlásky, Saraiki má typický pro indoárijský čtyřnásobný kontrast mezi nimi vyjádřený a neznělý, a sání a unaspirated. Souběžně s Sindhi dále vyvinula soubor imploziva, takže pro každé místo artikulace existuje až pět kontrastních zastávek, například: neznělé / tʃala / ‚vlastní '∼ sáním / tʃʰala / „blistr“ ∼ implozivní / ʄala / „pavučina“ ∼ zazněla / dʒala / „výklenek“ iced vyjádřil aspiraci / dʒʰəɠ / 'pěna'.[48]
Existuje pět kontrastních míst artikulace zastávek: velární, palatal, retroflex, zubní a bilabiální. Dentály / t tʰ d dʰ / jsou spojeny s čepel jazyka proti povrchu za zuby. Dorazy retroflex jsou post-alveolární, přičemž artikulátor je špička jazyka nebo někdy spodní strana.[49]Neexistuje zubní implozivum, částečně kvůli menší retroflexi, s níž retroflex implozivní / ᶑ / je vyslovováno. Palatální zastávky jsou zde poněkud libovolně zastoupeny [tʃ] a [dʒ].[E] V neformální řeči některé ze zastávek, zvláště / k /, /G/ a / dʒ /, jsou často vykreslovány jako fricatives - respektive [X], [ɣ] a [z].[50]
Z nasals, pouze / n / a / m / se nacházejí na začátku slova, ale v jiných fonetických prostředích existuje celá řada kontrastů v místě artikulace: / ŋ ɲ ɳ n m /. Retroflex ɳ je realizován jako pravý nosní, pouze pokud sousedí s retroflexní zarážkou, jinde je nasalizován klapka retroflex [ɽ̃].[51] Kontrasty / ŋ / ∼ / ŋɡ /, a / ɲ / ∼ / ɲdʒ / jsou slabí; jediný nosní je častější u jižních odrůd a nosní + stopová klastr převládá v centrálních dialektech. Tři nasály / ŋ n m / mají aspirující protějšky / ŋʰ nʰ mʰ /.
Realizace alveolární kohoutek / ɾ / se liší podle fonetického prostředí. to je třásl pokud je geminováno / ɾɾ / a slabě trénovaný, pokud mu předchází / t / nebo / d /. To kontrastuje s klapka retroflex / ɽ / (/ taɾ / 'drát' ∼ / taɽ / (sledování)), s výjimkou odrůdy, kterou mluví hinduisté.[52] Fricatives /F v/ jsou labiodentální. The rázová frikativa / ɦ / je vyjádřen a ovlivňuje kvalitu hlasu předchozí samohlásky.[53]
Fonotaktika a stres
Nejsou k dispozici žádné tóny na Saraiki.[54] Všechny souhlásky kromě / h j ɳ ɽ / může být geminated („zdvojnásobeno“). Blíženci se vyskytují pouze po zdůrazněných centralizovaných samohláskách,[55] a jsou foneticky realizovány mnohem méně výrazně než ve zbytku oblasti Punjabi.[56]
A zdůraznil slabika se vyznačuje především svým délka: je-li samohláska periferní / já jsem / pak je prodloužena, a pokud se jedná o „centralizovanou samohlásku“ (/ ɪ ʊ ə /) pak je souhláska, která následuje, geminována. Stres obvykle spadá na první slabiku slova. Zdůraznění však dopadne na druhou slabiku dvouslabičného slova, pokud je samohláska v první slabice centralizována a druhá slabika obsahuje buď dvojhlásku, nebo periferní samohlásku následovanou souhláskou, například / dɪɾ'kʰan / 'tesař'. Tříslabičná slova jsou na druhé slabice zdůrazněna, pokud první slabika obsahuje centralizovanou samohlásku a druhá slabika má například periferní samohlásku, nebo například centralizovanou samohlásku + geminát / tʃʊ'həttəɾ / 'sedmdesát čtyři'. Z těchto pravidel existují výjimky, které představují minimální páry jako / to je / „informování“ a / 'itla / 'tak moc'.[57]
Imploziva
Neobvyklé pro jižní Asii implozivní souhlásky se nacházejí v Sindhi, možná nějaké Rádžasthánské dialekty,[58] a Saraiki, která má následující sérii: /ɓ ᶑ ʄ ɠ/.
„Palatal“ / ʄ / je denti-alveolární[59] a laminal, kloubově dále dopředu než většina ostatních palatals.[49][F]
„retroflex " / ᶑ / je spojen s spropitné nebo spodní strana jazyka, dále v ústech, než se prostý retroflex zastaví. Bylo popsáno jako post-alveolární,[60] pre-palatal nebo pre-retroflex.[59] Bahl (1936, str. 30) uvádí, že tento zvuk je v indoárijštině jedinečný a že reproduktory Multani se pyšní svou rozlišovací schopností. Prostý hlas / ɖ / a implozivní / ᶑ / jsou většinou v doplňková distribuce i když existuje několik minimálních párů, jako / ɖakʈəɾ / 'doktor' ∼ / ᶑak / 'pošta'.[61][62] Retroflex implozivní střídá s prostou hlasovou zubní zarážkou / d / v genitiv postpozice /přípona / da /, který má podobu / /a / v kombinaci se zájmenem 1. nebo 2. osoby: / meᶑa / 'můj', / teᶑa / „vaše“.[63]
A zubní implozivní (/ ɗ̪ /) se nachází na severovýchodě Jhangi dialekt, který je charakterizován nedostatkem fonemického kontrastu mezi implosivy a prostými zastávkami,[64] a upřednostňování imploziv i ve slovech, kde má Saraiki prostou stopu.[51] Zubní implozivum v Jhangi je kloubově spojeno s jazykem zcela zakrývajícím horní zuby.[59] Na Saraiki však není Bahl (1936, str. 29) tvrdí, že by to mělo být rekonstruován pro starší jazyk. Jeho absence byla přičítána strukturálním faktorům: přední artikulace / ʄ / a menší retroflexe / ᶑ /.[62][61]
Sání (vydechl ) imploziva se vyskytují slovem, kde kontrastují s aspirovanými prostými zarážkami: / ɓʰɛ (h) / 'sedni si ~ / bʰɛ / 'strach'.[65] Aspirace není phonemic;[49] je to foneticky realizováno na celé slabice,[66] a vyplývá z podkladového / h / následuje tedy samohlásku [ɓʰɛh] je phonemically / /h /.[67]
Historický původ impulsivů Saraiki byl celkově[G] stejné jako v Sindhi. Jejich zdrojem tedy byla obvykle řada jednoduchých zastávek ve starším jazyce Sanskrt janayati > Saraiki ʄ.n 'být narozen'. Z určitých souhlásek a shluků souhlásek (například yava > dʒao "ječmen"), nebo byly zavedeny do výpůjček z Sanskrt, hindština, Peršan nebo Angličtina (ɡərdən 'hrdlo', b.s 'autobus'). Následující tabulka ilustruje některé významné události:[68]
Sanskrt / Prakrit | Saraiki | ukázkové slovo[h] |
---|---|---|
b- | ɓ | bahu > jo 'mnoho' |
dv- | dvitiya- > ɓja 'další' | |
proti- | vṛddhā > .uɖɖʱa 'starý' | |
b | vaṇa- > bən 'les' | |
proti | vartman- > vaʈ 'cesta' | |
j | ʄ | jihvā > ʄɪbbʰ 'jazyk' |
jy- | jyeṣṭhā > ʄeʈʰ ‚manželův starší bratr ' | |
-jy- | ʄʄ | rajyate > rəʄʄəɲ 'uspokojit' |
-dy- | adya > əʄʄə 'dnes' | |
y- | dʒ | yadi > dʒe 'li' |
ḍ- | ᶑ | Pk. gaḍḍaha- > gəᶑᶑũ 'osel' |
d- | duḥkha > ᶑʊkkʰə 'zármutek' | |
-rd- | ᶑᶑ | kūrdati > kʊᶑᶑəɲ 'skočit' |
-dāt- | * kadātana > kəᶑᶑəɳ 'když' | |
-bdh- | ɖɖ | stabdha > .a 'Studený' |
-ṇḍ- | ɳɖ | ḍaṇḍaka > .a 'lepit' |
G | ɠ | gāva- > ɠã 'kráva' |
GR- | grantha > ɠəɳɖʰ 'uzel' | |
ɡ | grāma > ɡrã 'vesnice' |
V jižní Asii byly poprvé popsány implosivy Sindhi Stake v roce 1855. Pozdější autoři zaznamenali jejich existenci v Multani a různě je nazývali „rekurzivními“ nebo „injekčními“, zatímco Grierson nesprávně s nimi zacházelo jako s „dvojitými souhláskami“.[69]
Psací systém
Saraiki abeceda |
---|
آ ا ب ٻ پ ت ٹ ث ج چ ڄ ح خ د ڈ ݙ ذ ر ڑ ز ژ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک گ ڳ ل م ن ݨ و ہ ھ ی ے |
Rozšířené Perso-arabské písmo |
V provincii Paňdžáb se Saraiki píše pomocí arabština -odvozený Urdu abeceda s přidáním sedmi diacritically upravená písmena, která představují implosivy a další nosní dírky.[70][i] v Sindh the Sindhská abeceda se používá.[4] Použité kaligrafické styly jsou Naskh a Nastaʿlīq.[37]
Obchodníci nebo účetní v minulosti psali skriptem známým jako kiṛakkī nebo laṇḍā, i když použití tohoto skriptu bylo v poslední době výrazně sníženo.[54][71] Podobně skript související s Landa skripty rodina, známá jako Multani, byla dříve používána k psaní Saraiki. Předběžný návrh na zakódování skriptu Multani v ISO / IEC 10646 byl předložen v roce 2011.[72] Saraiki Unicode byl schválen v roce 2005.[Citace je zapotřebí ] The Skript Khojiki se také používá, zatímco Devanagari a Gurmukhi již nejsou zaměstnáni.[37][je zapotřebí lepší zdroj ]
Zde je příklad poezie Saraiki od Khwaja Ghulam Farid:اپڑیں ملک کوں آپ وسا توں۔ پٹ انگریزی تھانے
Používání jazyka
Na akademické půdě
Oddělení Saraiki, Islámská univerzita Společnost Bahawalpur byla založena v roce 1989[12] a ministerstvo Saraiki, Bahauddin Zakariya University, Multan[13] byla založena v roce 2006. Saraiki se vyučuje jako předmět na školách a vysokých školách na vyšší sekundární, střední a vysokoškolské úrovni. Allama Iqbal Open University v Islámábádu,[14] a Al-Khair University v Bhimbiru mají pákistánská lingvistická oddělení. Nabízejí M.Phil. a Ph.D v Saraiki. Associated Press of Pakistan spustila také verzi svého webu v Saraiki.[73]
Umění a literatura

Khawaja Ghulam Farid (1845–1901; jeho slavná sbírka je Deewan-e-Farid) a Sachal Sar Mast (1739–1829) jsou nejslavnější súfijští básníci v Saraiki a jejich básně známé jako Kafi jsou stále slavní.
Milované intenzivní pohledy volají po krvi
Tmavé vlasy divoce tečou Kohl očí je divoce černý
A zabije milence bez omluvy
Můj vzhled v troskách, sedím a čekám
Zatímco se milovaný usadil v Malheeru, cítím bodnutí kruté šipky
Mé srdce, příbytek bolesti a smutku Život slz, vedl jsem Farida
—Jedna z básní Khwaja Ghulama Farida (přeloženo)
Shakir Shujabadi[74] (Kalam-e-Shakir, Khuda Janey, Shakir Diyan Ghazlan, Peelay Patr, Munafqan Tu Khuda Bachaway, a Shakir De Dohray jsou jeho slavné knihy) je velmi uznávaným moderním básníkem.
Mezi slavné zpěváky, kteří vystupovali na Saraiki, patří Attaullah Khan Essa Khailwi, Pathanay Khan, Abida Parveen, Ustad Muhammad Juman, Mansoor Malangi, Talib Hussain Dard, Kamal Mahsud, a Náčrtky. Mnoho moderních pákistánských zpěváků jako např Hadiqa Kiyani a Ali Zafar také zpívali lidové písně Saraiki.
Média
Televizní kanály
Premiér Yousuf Raza Gilani v pondělí uvedl, že jižní Paňdžáb je bohatý na kulturní dědictví, které je třeba propagovat pro další generace. Ve zprávě o spuštění kanálu Saraiki Pákistánskou televizí (PTV) v roce 2006 Multan Premiér Gilani uvedl, že tento krok pomůže podpořit bohaté dědictví pásu „Saraiki“.[75]
Televizní kanál | Žánr | Založený | Oficiální webové stránky |
Waseb TV (وسیب) | Zábava | http://www.waseb.tv/ | |
Kook TV (کوک) | Zábava | http://kook.tv.com.pk/ | |
Rohi TV (روہی) | Zábava | http://www.rohi.tv/ | |
PTV MULTAN (پی ٹی وی ملتان) | Zábava | http://ptv.com.pk/ (představuje programy v Saraiki) | |
PTV národní (پی ٹی وی نیشنل) | Zábava | http://ptv.com.pk/ (představuje programy v Saraiki spolu s dalšími regionálními jazyky) |
Rádio
Nejsou to vyhrazené kanály Saraiki, ale hrají většinu programů v Saraiki.
Rádiový kanál | Žánr | Založený | Oficiální webové stránky |
Rádio Pákistán AM1035 Multan | Zábava | http://www.radio.gov.pk/ | |
Rádio Pákistán AM1341 Bahawalpur | Zábava | http://www.radio.gov.pk/ | |
Radio Pakistan AM1400 Dera ismaeel khan | Zábava | http://www.radio.gov.pk/ | |
FM101 Multan | Zábava | http://www.fm101.gov.pk/ | |
FM93 Multan | Zábava | http://www.fm101.gov.pk/ | |
FM96.4 Multan | Zábava | http://www.fm101.gov.pk/ | |
FM103 Multan | Zábava | http://www.fm101.gov.pk/ | |
FM106 Khanpr | Zábava | ||
FM98 Lodhran | Zábava | ||
FM105 Bahawalpur | Zábava | ||
FM105 Saraiki Awaz Sadiq Abad | Zábava |
Viz také
- Saraikistan
- Saraiki lidé
- Seznam lidí ze Saraiki
- Kultura saraiki
- Saraiki kuchyně
- Saraiki literatura
- Saraiki diaspora
Poznámky
- ^ Saraiki je pravopis používaný na univerzitách v Pákistánu (dále jen "Pákistán") Islamia University of Bahawalpur, oddělení Saraiki založené v roce 1989,[12] Bahauddin Zakariya University v Multanu, oddělení Saraiki založené v roce 2006,[13] a Allama Iqbal Open University, v Islámábádu, oddělení pákistánských jazyků založené v roce 1998),[14] a okresními vládami Bahawalpuru[15] a Multan,[16] stejně jako federálními institucemi pákistánské vlády, jako je Organizace pro sčítání lidu[17] a Pákistán Broadcasting Corporation.[18]
- ^ Tato východní skupina figuruje ve Waghově schématu. Na jeho místě má Okovská klasifikace Jhangi a Shahpuri jako samostatné větve.
- ^ Pojmy „centralizovaný“ a „periferní“ se používají v Okov 1976 a Okov 2003.
- ^ Použité symboly následují Okov (2003). Okov (1976) má ʌ pro ə a … pro ɛ.
- ^ Jsou přepsány jako takové Awan, Baseer & Sheeraz (2012, str. 127). Latif (2003, str. 91) uvádí, že tyto souhlásky mají podobné spektrogramy na ti z Urdu. Okov (1976, str. 22) má je jako pre-palatal. Žádný z těchto zdrojů tuto problematiku podrobně nerozebírá.
- ^ Bahl (1936, str. 28) popisuje své místo artikulace jako téměř totožné s ⟨d'⟩ [ɟ] z čeština.
- ^ Saraiki se liší například přítomností geminovaných imploziv nebo zacházením se sanskrtem vy-, jehož Saraiki reflex / ɓ / kontrastuje se sindhi / w /.(Bahl 1936, str. 57–64)
- ^ Sanskrtská slova jsou přepsána pomocí IAST. Hvězdička * označuje nepotvrzené, ale rekonstruován formulář.
- ^ Cvičení sahá až do Jukeova slovníku 1900. Moderní standard byl dohodnut v roce 1979 (Wagha 1997, s. 240–41).
Reference
- ^ A b C „Saraiki“. Etnolog.
- ^ Rahman 1995, str. 16; Okov 2014b
- ^ Třmen 1977, str. 389.
- ^ A b Okov 2014b.
- ^ Třmen 1977, s. 388–89; Rahman 1995, s. 2–3
- ^ Rahman 1995, s. 7–8; Třmen 1977, str. 386
- ^ Rahman 1995, str. 3.
- ^ Rahman 1995, str. 4; Okov 1976, str. 2; Třmen 1977, str. 388
- ^ Třmen 2007, str. 114.
- ^ Okov 1976, str. 24.
- ^ Dani 1981, str. 36.
- ^ A b „Islamia University of Bahawalpur Pakistan - Department“. iub.edu.pk.
- ^ A b „Bahauddin Zakariya University, Multan, Pakistan“. bzu.edu.pk.
- ^ A b „Detail oddělení“. aiou.edu.pk.
- ^ "Historie Bahawalpur". bahawalpur.gov.pk. Archivovány od originál dne 11. června 2012.
- ^ "Úvod - městská vláda Multan". multan.gov.pk.
- ^ Počet obyvatel podle mateřského jazyka Archivováno 12. září 2011 v Wayback Machine, web organizace sčítání lidu Pákistánu
- ^ Bulletiny zpráv Saraiki Archivováno 6. října 2014 v Wayback Machine, web společnosti Pakistan Broadcasting Corporation
- ^ A b Třmen 1977.
- ^ Masica 1991, s. 18–20.
- ^ Grierson 1919.
- ^ Toto je seskupení Wagha (1997, s. 229–31), který se do značné míry shoduje s tím v Okov (1976, s. 5–8).
- ^ Okov 1976, str. 8.
- ^ Masica 1991, str. 426.
- ^ Grierson 1919, str. 239 a násl.
- ^ Vidět Masica 1991, s. 23–27. Stručnou diskusi o případu Saraiki viz Wagha (1997, str. 225–26).
- ^ Rahman 1995, str. 16.
- ^ Rahman 1996, str. 173.
- ^ Okov 2014a: „začalo být stále více mezinárodně uznáváno jako jazyk sám o sobě, ačkoli toto tvrzení je i nadále zpochybňováno mnoha pandžábskými mluvčími, kteří jej považují za dialekt pandžábský“.
- ^ Rahman 1995, str. 16: „Paňdžábové tvrdí, že Siraiki je dialektem pandžábského, zatímco Siraikové jej nazývají jazyk sám o sobě.“
- ^ Rahman 1996, str. 175.
- ^ Rahman 1997, str. 838.
- ^ Javaid 2004, str. 46.
- ^ Okov 1976, s. 1–2.
- ^ Javaid 2004.
- ^ Pákistán sčítání lidu 1998
- ^ A b C Lewis, Simons & Fennig 2016.
- ^ Venkatesh, Karthik (24. června 2017). „Jazyk pohřben oddílem“. livemint.com.
- ^ "Kahan se aa gai (کہاں سے کہاں آ گئے)". Citováno 8. dubna 2012.
- ^ „Abstrakt o síle jazyků a mateřských jazyků mluvčích - 2001“. Archivovány od originál dne 6. února 2012. Citováno 8. dubna 2012.
- ^ Masica 1991.
- ^ Okov 1976, s. 12, 18.
- ^ Okov 1976, s. 12–13.
- ^ Okov 2003, str. 588.
- ^ Okov 1976, str. 17.
- ^ Okov 1976, str. 32.
- ^ Okov 2003, str. 590.
- ^ Okov 1976, str. 18–19.
- ^ A b C Okov 1976, str. 22.
- ^ Okov 1976, str. 21.
- ^ A b Okov 1976, str. 23.
- ^ Okov 1976, s. 20–23, 27.
- ^ Okov 1976, s. 31–33.
- ^ A b Okov 2003, str. 594.
- ^ Okov 1976, str. 27.
- ^ Okov 2003, str. 592.
- ^ Okov 1976, str. 28–29.
- ^ Masica 1991, str. 104.
- ^ A b C Bahl 1936, str. 28.
- ^ Okov 1976, s. 22–23.
- ^ A b Okov 2003, str. 590–91.
- ^ A b Okov 1976, s. 20–21.
- ^ Bahl 1936, str. 80.
- ^ Wagha 1997, str. 234–35.
- ^ Bahl 1936, str. 77–78.
- ^ Bahl 1936, str. 39–40.
- ^ Okov 1976, str. 31.
- ^ Bahl 1936, str. 57–64.
- ^ Bahl 1936, s. 4, 10.
- ^ Okov 2003, str. 598–99.
- ^ Wagha 1997, str. 239–40.
- ^ „Předběžný návrh na zakódování skriptu Multani v ISO / IEC 10646“ (PDF).
- ^ „Associated Press Of Pakistan (Pákistánská Premier NEWS Agency) - Saraiki“. app.com.pk.
- ^ "Shakir Shujabadi".
- ^ uploader. „Associated Press Of Pakistan (Pákistánská Premier NEWS Agency) - kanál PTV Saraiki na podporu kultury oblasti: PM“. app.com.pk. Archivovány od originál dne 21. září 2013.
Bibliografie
- Asif, Saiqa Imtiaz. 2005. Siraiki jazyk a etnická identita. Journal of Research (Fakulta jazyků a islámských studií), 7: 9-17. Multan (Pákistán): Bahauddin Zakariya University.
- Awan, Muhammad Safeer; Baseer, Abdul; Sheeraz, Muhammad (2012). „Outlining Saraiki Phonetics: A Comparative Study of Saraiki and English Sound System“ (PDF). Jazyk v Indii. 12 (7): 120–136. ISSN 1930-2940. Citováno 21. října 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bahl, Parmanand (1936). Étude de phonetique historique et experimentale des consonnes injectives du Multani, dialecte panjabi occidental. Paříž: Adrien-Maisonneuve.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dani, A.H. (1981). „Sindhu - Sauvira: Pohled do rané historie Sindu“. V Khuhro, Hamida (ed.). Sind through the storočia: sborník z mezinárodního semináře konaného v Karáčí na jaře 1975. Karáčí: Oxford University Press. str. 35–42. ISBN 978-0-19-577250-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Gardezi, Hassan N. (1996). „Jazyk Saraiki a jeho poetika: úvod“. Archivovány od originál dne 21. dubna 2009. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - Grierson, George A. (1919). Lingvistický průzkum Indie. Svazek VIII, část 1, Indoárijská rodina. Severozápadní skupina. Exempláře Sindhi a Lahndy. Kalkata: Úřad vrchního vládního tisku v Indii.
- Javaid, Umbreen (2004). „Politické hnutí Saraiki: jeho dopad v jižním Paňdžábu“ (PDF). Journal of Research (humanitní vědy). Lahore: Katedra anglického jazyka a literatury, Univerzita v Paňdžábu. 40 (2): 45–55.CS1 maint: ref = harv (odkaz) (Tento PDF obsahuje více článků ze stejného čísla.)
- Latif, Amna (2003). "Phonemic Inventory of Siraiki Language and Acoustic Analysis of Voiceed Implosives" (PDF). Výroční zpráva CRULP, 2002-2003. Centrum pro výzkum ve zpracování jazyka Urdu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lewis, M. Paul; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2016). „Saraiki“. Etnolog (19 ed.). Archivovány od originál dne 25. dubna 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Masica, Colin P. (1991). Indoárijské jazyky. Cambridge jazykové průzkumy. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-23420-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Rahman, Tárik (1995). „Hnutí Siraiki v Pákistánu“. Jazykové problémy a jazykové plánování. 19 (1): 1–25. doi:10,1075 / lplp.19.1.01rah.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (1980). Jazyk a politika v Pákistánu. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-577692-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (1997). „Jazyk a etnický původ v Pákistánu“. Asijský průzkum. 37 (9): 833–839. doi:10.2307/2645700. ISSN 0004-4687.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Okov, Christophere (1976). Siraiki jazyk centrálního Pákistánu: referenční gramatika. London: School of Oriental and African Studies.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (1977). „Siraiki: Jazykové hnutí v Pákistánu“. Moderní asijská studia. 11 (3): 379–403. doi:10.1017 / s0026749x00014190. ISSN 0026-749X. JSTOR 311504.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (2003). „Panjabi“. V Cardona, George; Jain, Dhanesh (eds.). Indoárijské jazyky. Routledge jazyková rodinná řada. Y. London: Routledge. 581–621. ISBN 978-0-7007-1130-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (2007). "Pákistán". In Simpson, Andrew (ed.). Jazyk a národní identita v Asii. Oxfordská lingvistika Y. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-922648-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (2014a). „Jazyk Lahnda“. Encyklopedie Britannica. Citováno 24. října 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- —— (2014b). "Jazyk Siraiki". Encyklopedie Britannica. Citováno 18. října 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wagha, Muhammad Ahsan (1997). Vývoj jazyka Siraiki v Pákistánu (Ph.D.). Škola orientálních a afrických studií.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
Média související s Jazyk saraiki na Wikimedia Commons
- Přehled jazykové literatury o Saraiki
- Saraiki abeceda s ekvivalenty Gurmukhi
- Stáhněte si písmo a klávesnici Saraiki pro Windows a Android
- Saraiki online přepis