Péter Esterházy - Péter Esterházy
![]() | Tento článek je tón nebo styl nemusí odrážet encyklopedický tón použitý na Wikipedii.Srpna 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Péter Esterházy | |
---|---|
![]() Esterházy v roce 2010 | |
narozený | Budapešť | 14.dubna 1950
Zemřel | 14. července 2016 Budapešť | (ve věku 66)
obsazení | Spisovatel |
Jazyk | maďarský |
Národnost | maďarský |
Alma mater | Univerzita Eötvöse Loránda |
Pozoruhodné práce | Nebeské harmonie (Harmonia Caelestis, 2000) |
Pozoruhodné ceny | Kossuthova cena |
Manželka | Margit Reén |
Děti | Dóra Marcell Zsófia Miklós |
Péter Esterházy (14 dubna 1950-14 července 2016) byl maďarský spisovatel. Byl jedním z nejznámějších Maďarů[1][2] a středoevropský[3] spisovatelé své doby. Byl nazýván „vůdčí osobností 20. století Maďarská literatura ",[4] jeho knihy jsou považovány za významné příspěvky k poválečné literatuře.[5]
Životopis
Esterházy se narodil v Budapešť dne 14. dubna 1950, nejstarší syn Mátyáše Esterházyho de Galántha (1919–1998) (hrabě Esterházy do roku 1947, kdy byly zrušeny všechny tituly a hodnosti)[6] a Magdolna Mányoki (1916–1980). Jeho dědeček z otcovy strany byl hrabě Móric Esterházy (1881–1960), který krátce sloužil jako Předseda vlády Maďarska v roce 1917. Prostřednictvím jeho babičky z otcovy strany hraběnky Margit Károlyi (1896–1975) byl jedním z jeho předků hrabě Gyula Károlyi (1871–1947), rovněž předseda vlády v letech 1931–1932.[7][8] Péter měl tři mladší bratry, včetně mezinárodního fotbalisty Márton Esterházy (narozen 1956).
Esterházy byl vzděláván jako matematik a začal psát v 70. letech.[3] Možná je nejlépe známý mimo svou rodnou zemi Nebeské harmonie (Harmonia Caelestis, 2000), který zaznamenává epický vzestup jeho předků během Rakousko-uherská říše k jejich vyvlastnění za komunismu.[2][4] Jeho další román, Přepracované vydání nebo Opravená verze (Javított kiadás, 2002), která se objevila jako dodatek k původní práci, pojednává o jeho poznání, že jeho otec byl informátorem tajné policie během komunistický éra.[4][3]
Po změně režimu v roce 1989 Péter Esterházy odmítl přijmout vrácení jakékoli půdy nebo cenností znárodněných komunisty.
Mnoho z jeho dalších prací se také zabývá zkušenostmi ze života v komunistickém režimu a v postkomunistické zemi.[4][3] Psal stylem, který lze charakterizovat jako postmoderní[3] a jeho prózy popsal John Updike jako „nervózní, náznakové a slangové. ... je tu živost, elektrické praskání. Věty jsou aktivní a konkrétní. Fyzické detaily skákají z temnoty emocionální ambivalence“.[4] V nekrologu publikovaném Reuters, jeho literární technika je popsána jako „Zaměstnává stop-and-go rytmus, jeho psaní se soustředí spíše na zvraty a překvapení než na přímé narativní linie, kombinující osobní zkušenosti s odkazy, citacemi a všemi odstíny vtipů od sarkasmu po toaletní humor, někdy texty jiných autorů. “[3]
Jeho práce byly publikovány ve více než 20 jazycích.[4][3] V Maďarsku mu bylo uděleno několik literárních vyznamenání, včetně prestižních Kossuthova cena v roce 1996,[2] a za svou práci získal ocenění ve Francii, Rakousku, Německu, Slovinsku a Polsku.
Byl velmi kritický vůči autoritářským tendencím Viktor Orbán vláda prohlašuje, že „Orbán není státník“ a že „Orbánův systém škodí Maďarsku. Naše demokracie není liberální, svoboda tisku je omezená a dělba moci je nedostatečná.“[9]
Byl ženatý s Margit Reén a měl čtyři děti.[2]
V říjnu 2015 vyšlo najevo, že trpí rakovina slinivky.[10] Zemřel 14. července 2016.[3]
Původ
Předkové Pétera Esterházyho | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Práce publikované v angličtině
(Data s kurzívou se vztahují k původní publikaci, ostatní data se vztahují k publikacím v anglickém jazyce.)
- Pomáháme slovesům srdce (A szív segédigéi, 1985, 1990, 1991, 1996)
- Transportéry (Fuharosok, 1983, 1991, 1994)
- Kniha Hrabal (Hrabal könyve, 1990, 1993, 1994, 1996)
- Pohled na hraběnku Hahn-Hahn (po Dunaji) (Hahn-Hahn grófnő pillantása, 1991, 1994, 1998, 1999)
- Ona mě miluje (Egy nő, 1993, 1994, 1997, 1998)
- Malá maďarská pornografie (Kis magyar pornográfia, 1984, 1995, 1997)
- Nebeské harmonie: Román (Harmonia Caelestis, 2000, 2004)
- Ne čl (Semmi művészet, 2008, 2010)
Mezinárodní ocenění
- Ordre des Arts et des Lettres, Francie[11]
- Objednávka za zásluhy, Rumunsko[12]
- Rakouská státní cena za evropskou literaturu, Rakousko[13]
- Herderova cena, Rakousko a Německo[11]
- Cena Vilenica, Slovinsko[14]
- Mírová cena německého knižního obchodu, Německo[15]
- Angelus Award, Polsko[16][17]
- Premio Mondello , Itálie[18]
- Mezinárodní cena Masi Grosso d'Oro Veneziano, Itálie[19]
Členství
- Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung (Darmstadt)[20]
- Akademie der Künste (Berlín)[21]
Reference
- ^ Kellan Cummings (srpen 2008). „Rozhovor s Péterem Esterházym“. Slova bez hranic. Citováno 15. července 2016.
- ^ A b C d „Maďarský spisovatel Peter Esterhazy umírá v 66 letech“. The New York Times. 14. července 2016. Citováno 16. července 2016.
- ^ A b C d E F G h Sandor Peto, Marton Dunai (14. července 2016). „Spisovatel Esterhazy, postmoderní kronikář Maďarska, zemřel v 66 letech“. Reuters. Citováno 15. července 2016.
- ^ A b C d E F „V 66 letech zemřel renomovaný maďarský autor Peter Esterhazy“. Denní Sabah. 14. července 2016. Citováno 16. července 2016.
- ^ „Péter Esterházy na PEN World Voices Festival“. Maďarská literatura online. 5. prosince 2008. Citováno 15. července 2016.
Péter Esterházy, kterého Salman Rushdie představil jako „jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů světové literatury současnosti“, byl ve dnech 29. dubna až 2. května zvláštním hostem na PEN World Voices Festival v New Yorku.
- ^ The Statut IV z roku 1947, který v Maďarsku stále platí, prohlašuje zrušení dědičných šlechtických hodností a souvisejících stylů a titulů a rovněž zakazuje jejich používání.
- ^ Gudenus, János József (1990). Magyarországi főnemesség XX. századi genealógiája A – J. Budapešť: Natura. str. 352–380. ISBN 963-234-313-1.
- ^ Gudenus, János József (1993). Magyarországi főnemesség XX. századi genealógiája K – O. Budapešť: Tellér. str. 29–40. ISBN 963-817-800-0.
- ^ „Esterházy Péter: Orbán nem államférfi“. 168 óra. Srpna 2015. Citováno 19. dubna 2020.
- ^ Marton Dunai (2. října 2015). „Maďarský autor Peter Esterhazy má rakovinu pankreatu: časopis“. Reuters. Citováno 15. července 2016.
- ^ A b „Addio Peter Esterhazy. Sua l '“ Amonia Celeste"". RAI Zprávy. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Péter Esterházy distins cu Ordinul Meritul Cultural in grad de Comandor, Kategoria A“ Literatură"". Agenţide Carte. 2010. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Österreichischer Staatspreis für Europäische Literatur“. Österreichischer Staatspreis für Europäische Literatur. Archivovány od originál dne 7. ledna 2018. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Mezinárodní literární ceny ve Vilenici“. kultura.si. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Mírová cena německého knižního obchodu“. Mírová cena německého knižního obchodu. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Angelus 2008“. Angelus Award za středoevropskou literaturu. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Péter Esterházy vyhrává cenu Angelus“. Archivovány od originál dne 23. října 2015. Citováno 26. prosince 2017.
- ^ "Melania Mazzucco 'Conversa' Con Peter Esterházy". Premio Mondello. 16. května 2013. Citováno 17. července 2016.
- ^ „Masi Foundation, Roll of Honor of Masi Prize Winners“. Masi Foundation. Citováno 17. července 2016.
- ^ "Mitglieder". Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung. Citováno 17. července 2016.
- ^ "Literatur - Mitglieder". Akademie umění v Berlíně. Citováno 17. července 2016.
Další čtení
- Nekrolog publikovaný v Die Welt (v němčině)
Bibliografie
- Tötösy de Zepetnek, Steven (斯蒂文 · 托托西 演). Leg 研究 the 合法化: 一种 新 实用主义 · 整体 化 和 经 主 义 文学 与 文化 研究 方法 (Legitimizace studia literatury: Nový pragmatismus a systémový přístup k literatuře a kultuře). Trans. Ma Jui-ch'i (马瑞琪 翻). Peking: Peking University Press, 1997. 111–134.
- Tötösy de Zepetnek, Steven. „Kultury, periferie a srovnávací literatura.“ Srovnávací literatura: teorie, metoda, aplikace. Autor: Steven Tötösy de Zepetnek. Amsterdam: Rodopi, 1998. 121–175.
externí odkazy
- Video rozhovor PEN World Voices at LIVE from the New York Public Library 4. května 2008
- Komplexní záznam o něm Databáze maďarské literatury