Dragotin Cvetko - Dragotin Cvetko

Dragotin Cvetko
Dragotin Cvetko 1961.jpg
Cvetko v roce 1961
narozený(1911-09-19)19. září 1911
Vučja Vas, Štýrské vévodství,
Rakousko-Uhersko
Zemřel12. prosince 1993(1993-12-12) (ve věku 82)
Lublaň, Slovinsko
Alma materUniverzita v Lublani
obsazeníHudební skladatel, muzikolog
OceněníCena Prešeren (1961)
Herderova cena (1972)

Dragotin Cvetko (19. září 1911 - 2. září 1993) byl a slovinský hudební skladatel a muzikolog.[1][2]

raný život a vzdělávání

Dragotin Cvetko se narodil v Vučja Vas, vesnice v Štýrsko, Rakousko-Uhersko.[1][2] Byl synem Fran a Alojziji Cvetko, oba učitelé ve Vučji Vas a starší bratr skladatele Ciril Cvetko (1920–1999).[3] Studoval na Filozofické fakultě UK Univerzita v Lublani (promoce v roce 1936) a na konzervatoři v Lublani (promoce v roce 1937),[2] a pokračoval ve vzdělávání v kompozici v Praha.[1][2] Doktorát získal v roce 1938 disertační prací Problém občega muzikalnega vzgajanja ter izobraževanja (Problém obecné hudební výchovy).[2]

Druhá světová válka

Během druhé světové války působil jako delegát u Shromáždění delegátů slovinského národa v Kočevje. V letech 1944 až 1945 byl členem výboru Výzkumného ústavu České republiky Liberation Front slovinského národa,[2] jehož hlavní rolí byl výzkum a vymezení poválečných hranic Slovinska.[3] Po válce, dne 24. července 1946, se oženil s Nives Polak a měli jednoho syna a dvě dcery.[4] V roce 1947 jejich dcera Varja [sl ], pozdější významný lingvista, se jim narodil.

Akademická kariéra

Učil na Hudební akademie v Lublani od roku 1938 do roku 1943 a od roku 1945 do roku 1962[1][2] s řadou asistentů, spolupracovníků a profesorů. V letech 1962 až 1981 působil jako profesor dějin slovinské a moderní světové hudby a vedoucí katedry hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani.[2] V letech 1970 až 1972 působil jako děkan Filozofické fakulty.[1] V roce 1982 mu univerzita v Lublani udělila titul významného profesora.[2] Byl viceprezidentem Mezinárodní muzikologické společnosti (1967–1972).[2] Stal se řádným členem Slovinská akademie věd a umění v roce 1970 odpovídající člen Srbská akademie věd a umění v roce 1968 odpovídající člen Chorvatská akademie věd a umění v roce 1979 a čestným členem Chorvatský hudební institut v roce 1978. Získal Cena Prešeren v roce 1961 za jeho práci Zgodovino glasbene umetnosti na Slovenskem (Dějiny hudby ve Slovinsku), Herderova cena v roce 1972,[1] the AVNOJ Award in 1982, and the Kidrič Award in 1988.[2]

Výzkum se původně zaměřoval na otázky hudební teorie a vzdělávání, ale brzy po roce 1945 se začal věnovat hudební historii.[1] Zabýval se rozsáhlou prací založenou na kritickém studiu zdrojů a problémů hudebního stylu, aby vytvořil pevný základ pro slovinskou hudební historii a poskytl impuls pro podobnou práci jinde v Jugoslávii. Jeho kritická vydání skladeb mají mimořádný význam; byli první svého druhu ve Slovinsku (např. Skladatelji Gallus, Plautzius, Dolar v Njihovo delo1963; J. Gallus Carniolus, Harmoniale morales1966; J. Gallus Carniolus, Moralia1968). Publikoval řadu článků v jugoslávských i mezinárodních periodikách. Účastnil se mezinárodních muzikologických konferencí a přednášel na různých univerzitách a institucích a také v rozhlasovém vysílání.

Katedra hudební vědy byla založena na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani v roce 1962 jako výsledek jeho úsilí.[1] V roce 1965 začal vydávat časopis Muzikološki zbornik (Muzikologický sborník), který zahrnoval příspěvky z Jugoslávie i ze zahraničí. V roce 1972 založil institut hudební vědy SAZU, který zahájil činnost v roce 1980.[2]

Zemřel v Lublani ve věku 82 let. Dne 18. září 2011 byla v rodné vesnici Vučja Vas odhalena jeho busta.[5]

Vybraná bibliografie

  • Problém občega muzikalnega vzgajanja ter izobraževanja (The Problem of General Music Education; Ljubljana, 1938) COBISS  89575680
  • Život i rad kompozitora Rista Savina (Život a dílo Risto Savina; Bělehrad, 1958) COBISS  1816605
  • Zgodovina glasbene umetnosti na Slovenskem (This History of Music in Slovenia; Ljubljana, 1958–1960) COBISS  2160129
  • (s Josipem Andreisem a Stanou Đurić-Klajnem) Historijski razvoj muzičke kulture u Jugoslaviji (Historický vývoj hudební kultury v Jugoslávii; Záhřeb, 1962) COBISS  2971649
  • Academia Philharmonicorum Labacensis (Lublaň, 1962) COBISS  24257025
  • Stoletja slovenská glasbe (Století slovinské hudby; Ljubljana, 1964) COBISS  20106496
  • Jacobus Gallus Carniolus (Lublaň, 1965) COBISS  3742209
  • Jacobus Gallus: sein Leben und Werk (Život a dílo Jacobusa Galluse; Mnichov, 1972) COBISS  69640
  • Musikgeschichte der Südslawen (Hudební historie jižních Slovanů; Kassel, 1975) COBISS  27805441
  • Davorin Jenko (Lublaň, 1980) COBISS  15717888
  • Jižní Slovani v zgodovini evropské glasbe (Jižní Slované v dějinách evropské hudby; Maribor, 1981) COBISS  7351296
  • Glasbeni svet Antona Lajovca = Anton Lajovic und seine Musikwelt (Hudební svět Antona Lajoviče; Ljubljana, 1985) COBISS  1769473
  • Anton Lajovic (Ljubljana, 1987) COBISS  5228800
  • Iacobus Hándl Gallus vocatus Carniolanus (Ljubljana, 1991) COBISS  22783488
  • Slovenska glasba v evropskem prostoru = slovinská hudba v evropském prostředí (Ljubljana, 1991) COBISS  23768832
  • V prostoru v čase: spomini (In Space and Time: Memories; Ljubljana, 1995) COBISS  53365248

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h Bujić, Bojan. 1980. „Cvetko, Dragotin.“ Ve Stanley Sadie (ed.), The New Grove Dictionary of Music and Musicians, sv. 5 (str. 110–111). Londýn: Macmillan.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l Sivec, Jožo. 1988. „Cvetko, Dragotin.“ Enciklopedija Slovenije, sv. 2. Lublaň: Mladinska knjiga, s. 87–88.
  3. ^ A b Markovič, Melanija. 2011. „Dragotin Cvetko (1911–1993).“ Glasilo Občine Križevci 10(1):26–27. (ve slovinštině)
  4. ^ International Who's Who in Music and Musicians 'Directory. 1988. Cambridge: Melrose Press, str. 199.
  5. ^ Škafar, Danijel. 2011. „Muzikologu Dragotinu Cvetku odkrili spomenik“ Sobotainfo.com (20. září). Archivováno 30 prosince 2011 na Wayback Machine (ve slovinštině)