Māra Zālīte - Māra Zālīte

Māra Zālīte
MaraZalite.jpg
narozený (1952-02-18) 18. února 1952 (věk 68)
Krasnojarsk Sovětský svaz
(Nyní  Rusko )
Národnostlotyšský
VzděláváníLotyšská univerzita
Známý jakoLiteratura
Manžel (y)Jānis Ķuzulis (ženatý od roku 1979)
OceněníŘád tří hvězd

Māra Zālīte (narozený 18. února 1952) je dobře známý lotyšský spisovatel[1] a kulturní pracovník.

Zālīteho literární díla zahrnují poezie, eseje, hraje, drama, próza a libreta. Často se zabývají historickými problémy a mají symbolické významy, které odpovídají mytologii a lotyšské kultuře a lidem. Autorova díla byla přeložena do mnoha jazyků včetně ruština, Angličtina, Němec, švédský, estonština, a francouzština.[2]

První Zalilovy první literární práce byly publikovány na začátku 70. let. Během 80. let se Zālīte obrátil k psaní písní, skládání libret pro muzikály a psaní rockových oper. Její práce využívají hudbu mnoha významných lotyšských umělců, jako jsou Raimonds Pauls a Jānis Lūsēns.[3]

Spisovatel získal řadu literárních cen a národních cen, včetně Řád tří hvězd, a je považována za jednu z největších lotyšských sociálních osobností.[4]

Její první próza - autobiografický román „Pět prstů“ (2013) si získala široké uznání čtenářů i členů psací komunity.[5][6]

Časný život

Māra Zālīte se narodila ve městě Krasnojarsk, v Sibiř (Rusko ), kde byla její rodina deportován v roce 1941.[7]

Strávila 4 a půl roku svého dětství v Krasnojarsk, Sibiř až do podzimu 1956, kdy její rodiče dostali povolení k návratu do vlasti Lotyšska. Zbytek dětství prožila v Slampes Kalna Ķivuļi.[8] Zālīte studovala základní a střední školu v Slampes základní škola.[9]

Kariéra

Māra Zālīte je absolventkou Murjāņiho sportovního internátu (1970) a Filologické fakulty Lotyšská univerzita (1975) (bývalá státní univerzita). V letech 1974 až 1989 pracovala Zālīte jako technická asistentka v Lotyšské unii spisovatelů, jako manažerka Ateliéru nových spisovatelů a jako konzultantka poezie pro časopis „Liesma“. V roce 1989 se stala šéfredaktorkou vydavatelství a časopisu „Karogs“, kde působila do roku 2000, kdy se stala prezidentkou Lotyšské asociace autorů (AKKA / LAA) (2000–2008).[10] Māra Zālīte byla také členkou městské rady tříhvězdičkového řádu (1999-2006),[11] předseda Státní jazykové komise (2002–2004)[12] stejně jako člen kapitoly objednávek[13] (2006-2007).[14]

Je také důvěryhodnou členkou rady národní knihovny (od roku 1998),[15] čestný člen Akademie věd[16] a jeden ze 14 zakladatelů „Koknese Foundation“ (od roku 2005).[17]

Zālīte byl oceněn Řádem tří hvězdiček, pamětní medailí barikád a získal několik literárních cen.[18]

Rodina

Māra Zālīte je vdaná za Jānisa Ķuzulise (od roku 1979) a mají dvě děti - Jānis Ķuzulis a Ilze Ķuzule-Skrastiņa a tři vnoučata - Krišjānis, Emīlija a Marats.[19] V současné době žije v Riga a často zůstává v jejím venkovském domě v Tukums.[20]

Hlavní ocenění

Cena Vladimíra Majakovského (1982, Gruzie)[18]

Cena Ojarse Vācietise[21] (1989)

Cena Aspazija (1992)[18]

The Herderova cena (1993 Německo)[18]

Pamětní medaile pro účastníky barikád z roku 1991[22] (Barikāžu piemiņas medaļa) (2000) za závažné zapojení do barikád z roku 1991.[23]

Řád tří hvězd (Trīs zvaigžņu ordenis) (08.11.1995.) Za účast na barikádách.[18]

Kříž uznání (Atzinības krusts) (12.11.2008) za vynikající zásluhy o sociální a kulturní práci, brilantní tvůrčí přínos v lotyšské literatuře a posílení lotyšského jazyka.[24]

Cena Mezinárodního regionu Baltského moře Cena Jānisa Baltvilksa za dětskou literaturu a knižní umění[25] (2012) za dětskou pohádku „Tango un Tūtiņa ciemos“ (Tango a Tutina na návštěvě).[26][27]

Výroční lotyšská literární cena[25] (2001; 2004; 2014) za sbírku her „Sauciet to par teātri“; hrát "Zemes nodoklis"[28] a autobiografický román „Pieci pirksti“ (Pět prstů).[29][30]

Styl a žánr

Na začátku Zālītovy kariéry, v době jejího prvního významného vydání básně „Balādīte“ v časopise „Karogs“ v roce 1972[31] hlavní myšlenky v její poezii byly o životě a mládí v 70. letech - hledání smyslu života, rozvoj osobnosti, hodnot a překonávání životních problémů.

Spolu s poezií napsal Zālīte drama. V 80. letech se spisovatel více zaměřil na filozofické a emocionální motivy kombinující historii a moderní dobu, stejně jako na odkazy na probíhající sociální a politické problémy, často spojené s lotyšskou kulturou a mytologií. Tragický lotyšský osud a touha národa po svobodě nejlépe vystihuje básnická sbírka „Debesis, debesis“ (1988).[32]

Zpočátku se její tvorba začala rozvíjet jako pokračování její poezie. Napsala několik her a libret kombinujících silné jednotlivé postavy s tématy historie, mýtů a národní identity,[33] jejím nejoblíbenějším je libreto k mýticko-symbolické rockové opeře „The Bearslayer“ (Lāčplēsis) (1987), která se stala symbolem třetího lotyšského probuzení.[34][35]

Na konci 20. století byla Zālīteho 6. básnická sbírka „Apkārtne“ (1997)[36] na obrázku člověka, který si je vědom svého okolí a problémů, kterým čelí - svoboda, chaos, naděje, ztráta a deprese.

V celé literární kariéře autorky byly její práce silně ovlivněny dětstvím[37] který nejlépe vystihuje její první próza - autobiografické romány „Pět prstů“ (2013) a „Paradīzes putni“ (2018), které hovoří o okupaci[38] a dětství strávené v režimu Sovětského svazu. Čtenáři popisují tato díla jako poetická, nostalgická a vášnivá.[39]

Māra Zālīte také vydala několik literárních děl pro děti.[40]

Publikovaná díla

Básnické sbírky

  • Vakar zaļajā zālē (Všichni ptáci to vědí). Riga, Liesma, 1977
  • Rīt varbūt (snad zítra). Riga, Liesma, 1979
  • Nav vārdam vietas (žádné místo pro slova). Riga, Liesma, 1985
  • Debesis, debesis (Nebe, Nebe). Riga, Liesma, 1988
  • Apkārtne (Svět kolem mě). Riga, Předkládá jména, 1997
  • Dzeja (poezie). Riga, Atēna, 2003
  • Dziesmu rakstā. Riga, Mansards, 2015

Sbírky esejů

  • Brīvības tēla pakājē (U paty Sochy svobody). Austrálie, Dny australských lotyšských spisovatelů a australská pobočka Lotyšské tiskové asociace, 1990
  • Kas ticībā sēts (zaseto ve víře). Riga, Riga, 1997

Romány

  • Pieci pirksti (pět prstů). Rīga, Mansards, 2013.
  • Paradīzes putni (Ptáci ráje). Riga, Dienas grāmata, 2018.

Hry

  • Pilna Māras istabiņa. Divadlo mládeže, Riga, 1983
  • Tiesa (zkušební verze), napsáno 1982. Dailes Theater, Riga, 1985
  • Dzīvais ūdens (živá voda). Divadlo mládeže, Riga, 1988
  • Eža kažociņš (The Hedgehog’s Prickly Coat). Divadlo Valmiera, 1993
  • Margaréta (Margaret). Nové divadlo v Rize, 2001
  • Tobágo! (Tobago!). Dailes Theater, Riga, 2001
  • Zemes nodoklis (Všechny kočky jsou lidské), Dailes Theater, Riga, 2003
  • Še Tev žūpu Bērtulis (určitě ne Tippler Bertulis). Ogre stage, Ogre, 2004
  • Pērs Gints nav mājās. Divadlo Dailes, Riga, 2007
  • Lācis. Dailes Theater, Riga, 2009
  • Priekules Ikars. Dailes Theater, Riga, 2009

Libreto

  • Lāčplēsis (The Bearslayer), 1986/1987
  • Meža gulbji (Divoké labutě), 1995
  • Putnu opera (Bird's Opera), 1997
  • Kaupēn, mans mīļais! (Kaupen, má drahá), 1998
  • Indriķa hronika (Kronika Henricova), 1999
  • Neglītais pīlēns (Ošklivé káčátko), 2000
  • Sfinksa, 2000
  • Hotel Kristina, 2006
  • Leļļu opera, 2008
  • Meierovics, 2013

Knihy pro děti

  • Deviņpuiku spēks (chlapci do 9. síly). Riga, Liesma, 1985
  • Mamma un tētis kūrortā (Máma a táta v resortu). Riga, Dienas Grāmata, 2016
  • Tango un Tūtiņa ciemos (Tango a Tutina na návštěvě). Riga, Liels un bludiště, 2017

Další díla

  • Chcete-li nezinām. Sarunas ar Imantu Ziedoni. Riga, Dienas grāmata, 2009

Reference

  1. ^ Cornis-Pope, Marcel; Neubauer, John (29. 9. 2010). HISTORIE LITERÁRNÍCH KULTUR VÝCHODNÍHO CENTRÁLNÍHO E. Nakladatelská společnost John Benjamins. str. 221–. ISBN  978-90-272-3458-2. Citováno 26. září 2011.
  2. ^ „OSOBNÍ BIOGRAFIE: Māra Zālīte“. www.marazalite.lv. Citováno 2018-05-09.
  3. ^ „Meža gulbji: Māra Zālīte“. www.marazalite.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-29.
  4. ^ "Latvijas Institūts | Iedzīvotāju aptaujā noskaidrotas desmit izcilākās Latvijas personības". www.li.lv. Citováno 2018-05-12.
  5. ^ „Nācis klajā Māras Zālītes autobiogrāfiskais romāns“ Pieci pirksti"" (v lotyštině). Citováno 2018-05-09.
  6. ^ „Māra Zālīte. Paradīzes putni“. Citováno 2018-05-09.
  7. ^ „Māra Zālīte | LIAA“. www.liaa.gov.lv. Citováno 2018-05-13.
  8. ^ "M.Zālīte - biogrāfija - teorija. Latviešu literatūra, 10. - 12. klase". www.uzdevumi.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-13.
  9. ^ „42 minūtes ar Māru Zālīti - NTZ“. NTZ (v lotyštině). 2008-02-23. Citováno 2018-05-09.
  10. ^ „Par AKKA / LAA padomes prezidentu ievēlēts Valdis Muktupāvels“ (v lotyštině). Citováno 2018-05-13.
  11. ^ vestnesis.lv. „Trīs Latvijas zvaigznes - par domu un darbu… - Latvijas Vēstnesis“. www.vestnesis.lv. Citováno 2018-05-12.
  12. ^ „Valsts valoda“. www.vvk.lv. Citováno 2018-05-12.
  13. ^ "Kapitola objednávek | Webové stránky prezidenta Lotyšska". www.president.lv. Citováno 2018-05-13.
  14. ^ „Māra Zālīte“. www.opera.lv. Citováno 2018-05-13.
  15. ^ „LNBAB“. jauns.gaisma.lv. Citováno 2018-05-12.
  16. ^ Lange, Elmars. „GODA LOCEKĻI - Akadēmijas locekļi“. www.lza.lv. Citováno 2018-05-12.
  17. ^ „Zakladatelé a rada - Zahrada osudu - náš dárek Lotyšsku k jejím 100. narozeninám“. liktendarzs.lv. Citováno 2018-05-13.
  18. ^ A b C d E „Lotyšská literatura - Māra Zālīte“. www.latvianliterature.lv. Citováno 2018-05-12.
  19. ^ „Zālītes vīrs, Ķuzules tēvs, Skrastiņa sievastēvs“. Jauns.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-09.
  20. ^ „Saruna ar Māru Zālīti viņas lauku mājās: Pie dabas es sevi izjūtu pilnīgāk“ (v lotyštině). Citováno 2018-05-09.
  21. ^ „Lotyšská literatura“. www.latvianliterature.lv. Citováno 2018-05-13.
  22. ^ „Latvijas Republikas Saeima“. saeima.lv. Citováno 2018-05-13.
  23. ^ „PERSONĪGĀ BIOGRĀFIJA: Māra Zālīte“. www.marazalite.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-13.
  24. ^ "12.11.2008 Valsts prezidenti pasniegs valsts apbalvojumus 36 apbalvotajiem" (v lotyštině). Citováno 2018-05-12.
  25. ^ A b „Lotyšská literatura“. www.latvianliterature.lv. Citováno 2018-05-12.
  26. ^ „Māra Zālīte | LIAA“. www.liaa.gov.lv. Citováno 2018-05-09.
  27. ^ „EKSPERTI“. laligaba.lv. Citováno 2018-05-12.
  28. ^ „Piešķirta Gada balva literatūrā“. Izklaide (v lotyštině). Citováno 2018-05-13.
  29. ^ курс, The Baltic Course - Балтийский. „Výroční ceny za lotyšskou literaturu získávají Pujats, Zalite a Jonevs“. Baltský kurz | Novinky a analytika v pobaltských státech. Citováno 2018-05-12.
  30. ^ laligaba. ""Pieci pirksti"". laligaba.lv. Citováno 2018-05-12.
  31. ^ "Balādīte". literatura.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-10.
  32. ^ „Debesis, debesis: Māra Zālīte“. www.marazalite.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-10.
  33. ^ 300 pobaltských autorů: Estonsko, Lotyšsko, Litva. Referenční příručka k autorům a jejich dílům. Ústav litevské literatury a folklóru, Ústav literatury, folklóru a umění, Lotyšská univerzita, Středisko literatury Under and Tuglas Estonské akademie věd. 2009. s. 365, 366. ISBN  9789955698999.
  34. ^ "Rokoperai" Lāčplēsis "- 25 gadi" (v lotyštině). Citováno 2018-05-12.
  35. ^ Apinis, Pēteris (2006). 100 Latvijas personību. Riga: Nacionālais apgāds. str. 198. ISBN  9789984262697.
  36. ^ „Apkārtne: Māra Zālīte“. www.marazalite.lv (v lotyštině). Citováno 2018-05-12.
  37. ^ SatoriSarunas (2014-04-15), Māra Zālīte sarunā ar Satori, vyvoláno 2018-05-12
  38. ^ muzejs, Latvijas Okupācijas. „Neatkarīgā Latvija - Latvijas Okupācijas muzejs“. Latvijas Okupācijas muzejs (v lotyštině). Citováno 2018-05-13.
  39. ^ „Māra Zālīte“ Paradīzes putni"". Sibillas grāmatas (v lotyštině). 5. února 2018. Citováno 2018-05-12.
  40. ^ „Mārai Zālītei iznāk jauna grāmata bērniem“ (v lotyštině). Citováno 2018-05-29.

externí odkazy