Jenő Rejtő - Jenő Rejtő - Wikipedia

Jenő Rejtő
Rejtojeno.jpg
narozenýJenő Reich
(1905-03-29)29. března 1905
Budapešť, Rakousko-Uhersko
Zemřel1. ledna 1943(1943-01-01) (ve věku 37)
Evdakovo, Sovětský svaz
obsazeníprozaik, dramatik
Pozoruhodné práceA láthatatlan légió, A tizennégy karátos autó, Piszkos Fred, kapitán, Három testőr Afrikában, Szőke ciklon
Nativní forma tohoto osobní jméno je Rejtő Jenő. Tento článek používá Pořadí západních jmen když se zmiňuji o jednotlivcích.

Jenő Rejtő (Jenő Reich; 1905–1943; pseudonymy: P. Howard, Gibson Lavery) byl maďarský novinář, dramatik a dramatik, který zemřel během druhé světové války jako nucený dělník. Narodil se v Budapešti v Rakousku-Uhersku 29. března 1905 a zemřel v Evdakově ve Voroněžské oblasti v Sovětském svazu (tehdy za okupace Osy) 1. ledna 1943.[1] Navzdory „pulpové“ povaze jeho spisů je nejen široce čtený v Maďarsku, ale je také velmi ceněn literárními kritiky. Převládá názor, že žánr pozvedl na úroveň vážného umění a jeho díla ho dlouho přežijí.[2]

Životopis

Jenő Rejtő ukončil studium na dramatické škole v roce 1924, poté cestoval po celé Evropě.[3] Po návratu do Maďarska se živil jako dramatik, často s velkým úspěchem, například operetou Aki mer, az nyer (Who Dares Wins, 1934).

Později začal psát dobrodružné romány na základě svých cest a zkušeností v zahraničí.[4] Jeho romány pozvedl nad průměrnost jeho nenapodobitelný a bizarní smysl pro humor. Největšího úspěchu dosáhly jeho romány parodující francouzskou cizineckou legii pod pseudonymem P. Howard. Napsal také velké množství kabaretních frašek a redigoval noviny Nagykörút, které však vyšly jen jednou. Jeho nejoceňovanějšími romány jsou příběhy sjednocující prvky z detektivních románů a romantiky, vždy s jedinečným smyslem pro humor. Psal také romány v tradici amerických westernů.

Počínaje rokem 1939 už kvůli svému židovskému původu nemohl vydávat své romány pod svým vlastním jménem[Citace je zapotřebí ]. 9. října 1942 článek v novinách nacistické strany Šípek kříže (Egyedül Vagyunk [We Are Alone]) odhalil Rejtő jako Žida a uvedl, že byl viděn klidně psát v budapešťských kavárnách a vyhýbat se konceptu práce, který byl povinný pro Židovští muži ve vojenském věku (měli zakázáno vykonávat armádu v armádě).[5] Do této doby byl vážně nemocný, ale byl převezen silou z nemocnice, aby vykonal svou pracovní službu na východní frontě, do Sovětského svazu, kde krátce zemřel na tyfus.[1][5]

Dědictví

V prvních letech komunismu byla jeho díla k dispozici pouze na černém trhu jako předválečná vydání, ale od 60. let byly jeho romány znovu vydány a v Maďarsku (tehdy ještě pod komunistickou vládou) si získaly okamžitou popularitu. Vyvolávají kultovní pokračování dodnes. Některá jeho díla byla zpracována do filmů a komiksů. Rejtőovy komiksové adaptace Pála Korcsmárose (1916-1975) jsou v Maďarsku považovány za klasiku.[6] Jako spisovatel byl stálým zákazníkem v kavárně Japan Japan (Japán kávéház) v Budapešti, která byla poblíž jeho vydavatele Nova. Za svou kávu zaplatil řádky napsanými na ubrouscích, které byly zase odvezeny do Novy, kde byly zakoupeny a shromážděny.[7]

Paměť Rejtő je v Budapešti udržována při životě různými způsoby: v roce 2001 byla po něm pojmenována ulice,[8] zatímco v roce 2003 byla v Petőfiho muzeu literatury (Petőfi Irodalmi Múzeum) věnována výstava.[9] V roce 2005 se jeho obraz objevil na maďarské poštovní známce, části seriálu „Velcí Maďaři“, a existuje iniciativa na postavení jeho sochy v Budapešti.[10]

Funguje

Původní maďarská vydání četných děl Rejtőa - z nichž nejznámější jsou jeho knihy Cizinecké legie a jeho série „Špinavý Fred“ - byla veřejně dostupná již v 90. letech. Vzhledem k tomu, že Maďarsko zavedlo rozšíření autorských práv v EU se zpětnou platností v roce 1999, Rejtőova díla se opět stala předmětem autorských práv, když byla prodána v zemích EU (ale ne v jiných zemích); všude vstoupili do veřejného vlastnictví 1. ledna 2014 (70 let po příštím 1. lednu po autorově smrti).

Překlady některých jeho děl do angličtiny jsou k dispozici online:

  • Tizennégy karátos autó (14karátový roadster)
  • Szőke ciklon (The Blonde Hurricane)
  • Az elsikkasztott pénztáros (The Embezzled Bank Teller)

Ostatní díla (výběr)

  • Az elveszett cirkáló (The Vanished Cruiser)
  • Megkerült cirkáló (The Found Cruiser)
  • Piszkos Fred, a kapitány (Captain Dirty Fred)
  • Piszkos Fred visszavág (Dirty Fred Strikes Back)
  • Část Az elátkozott (Prokleté pobřeží)
  • Három testőr Afrikában (Tři mušketýři v Africe)
  • Csontbrigád (Bone Brigade)
  • Az előretolt helyőrség (The Frontier Garrison), Macon: Etalon Press, 2014, ISBN  9781940872001 (Roznítit); ISBN  9781940872018, LCCN 2014930851 (tisk)
  • Vesztegzár a Grand Hotelben (Karanténa v hotelu Grand), Budapešť: Corvina, 2009, ISBN  9789631358148
  • A láthatatlan légió (Neviditelná legie)
  • Az ellopott futár (Ukradený kurýr)
  • Texas Bill, fenegyerek (Texas Bill, Daredevil)
  • Pokol a hegyek között (Peklo mezi kopci)
  • Megyek Párizsba ahol még nem haldokoltam (Půjdu do Paříže, kde jsem nikdy neumíral)

Reference

  1. ^ A b János Bús, Péter Szabó: Béke Poraikra. [Ať odpočívají v míru]; str. 658. Varietas ’93 Kft, Budapest, 1999. ISBN  963-03-8934-7
  2. ^ Hegedűs Géza: Rejtő Jenő
  3. ^ „Pen pseudonym: P. Howard. Jenő Rejtő zemřel před 70 lety“. Maďarská literatura online. 1. ledna 2013. Citováno 2. ledna 2013.
  4. ^ „Pen pseudonym: P. Howard. Jenő Rejtő zemřel před 70 lety“. Maďarská literatura online. 1. ledna 2013. Citováno 2. ledna 2013.
  5. ^ A b Tibor Hámori: Piszkos Fred és a többiek ... Történetek Rejtő Jenő életéből. [Špinavý Fred a zbytek bandy ... Příběhy ze života Jenő Rejtő] Ságvári Endre Könyvszerkesztőség, Budapešť, 1982. ISBN  9634225020.
  6. ^ Komiksové adaptace Pála Korcsmárose zahrnují část Az elátkozott (9632101677), A három testőr Afrikában (ISBN  9632123751) a Az előretolt helyőrség (ISBN  9632162919). Externí odkaz: http://kepeskiado.hu/korcsmaros/rejto-korcsmaros-sorozat
  7. ^ „Život Rejtő Jenő“ (v maďarštině). Citováno 2009-06-18.
  8. ^ "Obrázky Rejto ulice". Citováno 2009-06-18.
  9. ^ „Muzeum literatury Petőfi“. Citováno 2009-06-18.
  10. ^ rejto.hu. Citováno 2009-06-18