Alberto Arbasino - Alberto Arbasino
Nino Alberto Arbasino | |
|---|---|
 Arbasino v roce 1976 | |
| Člen Poslanecké sněmovny | |
| V kanceláři 12. července 1983 - 1. července 1987 | |
| Osobní údaje | |
| Politická strana | Italská republikánská strana |
| narozený | 22. ledna 1930 Voghera, Lombardie, Itálie |
| Zemřel | 22. března 2020 (ve věku 90) Milán, Lombardie, Itálie |
| obsazení | Spisovatel, esejista |
| Jazyk | italština |
| Alma mater | University of Milan Harvardská Univerzita Univerzita v Pavii |
| Literární hnutí | Neoavanguardie |
| Pozoruhodné práce | Super Elagabalus |
Nino Alberto Arbasino (22. ledna 1930 - 22. března 2020) byl italský spisovatel, esejista a politik.
Životopis
Arbasino se narodil v Voghera, jihozápadní Lombardie. Studoval na University of Milan kde vystudoval právo. Později pracoval jako novinář pro časopisy jako Il Mondo a noviny La Repubblica. V letech 1983 až 1987 byl poslancem v italském parlamentu pro Italská republikánská strana.
Jeho tvorba zahrnuje romány a eseje. Arbasino byl členem Gruppo 63.
Sám sebe popsal jako expresionistický spisovatel a uvažoval o svém románu Super Eliogabalo („Super Elagabalus ", 1969) jako jeho nejvíce nadreálný a nejexpresionističtější kniha.[1] Upravil a přepsal svá různá díla, která byla přetištěna v aktualizovaných verzích.[2]
V 70. letech byl hostitelem televizní debatní show Zápas. V prosinci 1977 se zde konala slavná debata mezi režiséry Mario Monicelli a (vznikající) Nanni Moretti. Moretti řekl, že Monicelli Průměrný malý muž byl reakční film.[3][4]
V roce 2004 vyhrál Premio Chiara pro jeho kariéru.
Arbasino zemřel 22. března 2020 ve věku 90 let po dlouhé nemoci.[5]
Funguje
- Le piccole vacanze, Einaudi, 1957 (první vydání)
- Le piccole vacanze, Einaudi, 1971, (ISBN 88-06-31658-3) (druhé vydání)
- Le piccole vacanze, Adelphi, 2007, (ISBN 978-88-459-2182-7) (třetí edice)
- L'Anonimo lombardo, 1959, Einaudi (ISBN 88-06-37002-2)
- Fratelli d'Italia, 1963, 1967, 1976, Einaudi (ISBN 88-06-25106-6)
- Certi romanzi, 1964
- Super Eliogabalo1969, 1978, Einaudi (ISBN 88-06-10603-1)
- Certi romanzi - La Belle Epoque per le scuole1977, Einaudi (ISBN 88-06-09563-3)
- La narcisata1975, Einaudi (ISBN 88-06-42234-0)
- Il principe costante, 2. vydání, 1972, Einaudi (ISBN 88-06-34892-2)
- La bella di Lodi, 1972, Einaudi (ISBN 88-06-33183-3)
- V úkolu Stato1978, Garzanti Libri (ISBN 88-11-73946-2)
- Un paese senza1980, Garzanti Libri
- Trans - pacifický expres1981, Garzanti Libri (ISBN 88-11-59908-3)
- Matine, 1983, Garzanti Libri (ISBN 88-11-59907-5)
- Il meraviglioso, anzi1985, Garzanti Libri (ISBN 88-11-59921-0)
- La caduta dei tiranni1990, Sellerio di Giorgianni (ISBN 88-389-0642-4)
- Un paese senza, 2. vydání, 1990, Garzanti Libri (ISBN 88-11-67405-0)
- Fratelli d'Italia, edice de 1993, Adelphi (ISBN 88-459-1000-8)
- Mekong1994, Adelphi (ISBN 88-459-1081-4)
- Specchio delle mie brame1995, Adelphi (ISBN 88-459-1127-6)
- Parigi o cara, 2. vyd., 1996, Adelphi (ISBN 88-459-1177-2)
- Lettere da Londra1997, Adelphi (ISBN 88-459-1278-7)
- Passeggiando tra i draghi addormentati, 1997, Adelphi
- Paesaggi italiani con zombi1998, Adelphi (ISBN 88-459-1404-6)
- Le muse v Los Angeles, 2000, Adelphi
- Rap!2001, Feltrinelli
- Dall'Ellade a Bisanzio, 2006, Adelphi
- La Vita bassa, 2009, Adelphi
Reference
- ^ (v italštině) „Alberto Arbasino, Conversazione Con Gabriele Pedullà“ marcosymarcos.com Archivováno 3. ledna 2011 v Wayback Machine Vyvolány 19 June 2009
- ^ (v italštině) „Alberto Arbasino, L'anonimo lombardo“ italialibri.net Vyvolány 19 June 2009
- ^ Zápas Monicelli-Moretti na Youtube
- ^ Moretti contro Monicelli. su Raitre "vecchia" polemica, v Corriere della Sera, 6. června 1994, s. 28
- ^ „Morto Alberto Arbasino, ha raccontato l'Italia“. La Repubblica. 23. března 2020. Citováno 23. března 2020.
Další čtení
- Fusillo, Massimo Il Satyricon nel Novecento: tábor neopicaresco e
- Arbasino (1963) La gita a Chiasso, v Il Giorno, 23 gennaio 1963. Později publikováno v roce Gruppo 63 (1976) Crìtica e teoria
externí odkazy
- Soubory o jeho parlamentních aktivitách (v italštině): IX zákonodárce.
