Flavio Soriga - Flavio Soriga
 | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. (srpen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Flavio Soriga (narozen 1975 v Uta, Sardinie ) je italský spisovatel.
Životopis
Flavio Soriga je nejmladším představitelem sardinské literární nouvelle vágní, aka Sardinské literární jaro, jmenovitě sardinské vyprávění dneška na evropské scéně, které začalo Giulio Angioni,[1] Salvatore Mannuzzu a Sergio Atzeni, po dílech významných osobností jako např Grazia Deledda, Emilio Lussu, Giuseppe Dessì, Gavino Ledda, Salvatore Satta.
Vítěz v roce 2000 Cena Itala Calvina (pro nepublikovaná díla) se sbírkou povídek Diavoli di Nuraiò, Flavio Soriga zvítězil v roce 2003 s detektivním románem Neropioggia, Cena Grazie Deleddy. V roce 2007 mu byla udělena Vídeňská univerzita dar nadace Abraham Woursell (síť HALMA) pro mladé autory:[2] V roce 2008, s románem Sardinie Blues vyhrál Cena Mondello a v roce 2009 Cena Piero Chiara se sbírkou povídek L'amore a Londra e in altri luoghi.
V současné době žije v Římě, kde pracuje na volné noze pro italské noviny a televize.
Flavio Soriga je ovlivněn Talasémie, ve svém románu Sardinie Blues hovoří o jeho nemoci.[3]
Funguje
- Diavoli di Nuraiò (Il Maestrale, 2000)
- Neropioggia (Garzanti, 2002)
- Sardinie Blues (Bompiani, 2008)
- L'amore a Londra e in altri luoghi (Bompiani, 2009)
- Il cuore dei briganti (Bompiani, 2010)
- Pláž Nuraghe (Laterza, 2011)
- Metropole (Bompiani, 2013)
Poznámky
- ^ Giulio Angioni, Cartas de Logu. Scrittori Sardi allo specchio, CUEC 2007
- ^ Web des HALMA Netzwerkes
- ^ http://archiviostorico.corriere.it/2008/agosto/12/mia_vita_ritmo_delle_trasfusioni_co_9_080812073.shtml «La mia vita al ritmo delle trasfusioni»
