Ferenc Glatz - Ferenc Glatz - Wikipedia
![]() | Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: vložené umístění citace.Srpna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ferenc Glatz | |
---|---|
![]() | |
Ministr školství v Maďarsku | |
V kanceláři 10. května 1989 - 23. května 1990 | |
Předcházet | Tibor Czibere |
Uspěl | Bertalan Andrásfalvy |
Osobní údaje | |
narozený | Budapešť, Maďarské království | 2. dubna 1941
Politická strana | MSZMP |
Profese | historik, politik |
Ferenc Glatz (narozen 2. dubna 1941) je maďarský historik a akademik.[1] Působil tři funkční období jako prezident Maďarská akademie věd.
Životopis
Ferenc Glatz se narodil v roce Csepel dne 2. dubna 1941. Navštěvoval školu v Csepel, Szigetszentmiklós a střední školu Fay v Ferencváros a absolvoval Univerzita Eötvöse Loránda (1964).[2]
Od roku 1967 pracoval jako vědecký pracovník v Historickém ústavu České republiky Maďarská akademie věd, byl jmenován vedoucím oddělení (1976) a později ředitelem ústavu (1988). Od roku 1976 je učitelem na Univerzitě věd Eötvöse Loránda, zakladatelem Katedry historické muzeologie (1979) a univerzitním profesorem (1990). Byl zakládajícím šéfredaktorem historického politického periodika História od roku 1979. Po několika zahraničních studijních cestách (ve Spolkové republice Německo, Anglii, Francii a Sovětském svazu) byl jmenován generálním tajemníkem Výboru pro metodiku a kritiku pramenů Mezinárodního výboru historických věd (ICHS) (1985), stal se generálním tajemníkem Výboru pro historiografii (1990–1995) a byl pozván jako řečník na několik světových kongresů historiků. Je autorem několika knih o historii a historické teorii a stovek vědeckých studií a sbírek esejů v maďarštině a různých cizích jazycích.[2]
V letech 1989–1990 byl ministrem školství a kultury v Praze Miklós Németh S jeho jménem je spojeno několik opatření, která přispěla k demontáži systému kulturní politiky sovětského typu (zrušení cenzury a povinné vzdělávání ruštiny jako cizího jazyka, zahájení výuky cizích jazyků, zrušení státního monopolu na zřizování škol, re-regulace vztahů mezi státem a církví, založení alternativního rámce pro financování kultury atd.) Po ukončení svého portfolia v roce 1990 se stal ředitelem Ústavu Historie HAS znovu.[2]
Byl zvolen poslancem Maďarská akademie věd v roce 1993 a stal se prezidentem HAS ve dvou následujících obdobích v letech 1996 až 2002.[3] Přeformulování sociální role Akademie je považováno za jeden z jeho hlavních úspěchů. Akademii považoval za jakýsi think tank pro národ, který musí věnovat zvláštní pozornost nově se objevujícím možnostem, výhodám a nepokojům, s nimiž se národ musí vyrovnat v důsledku změny politického systému a vstupu Maďarska do Evropské unie. Unie. Inicioval a vedl Národní strategický výzkumný program, jehož výsledky mimo jiné zahrnují vypracování zemědělského programu, strategie pro vodní hospodářství, dopravu, jazykovou politiku, informační technologie a životní prostředí, analýzu sociální a zdravotní krize vyvolané změnou politického systému i menšiny problém.[2]
Kromě své vědecké činnosti zahájil řadu veřejných i civilních iniciativ. Je vůdcem Národního strategického výboru pro půdu a vodní hospodářství (2004), který si stanovil za cíl modernizovat údolí Tisy a Dunaje a region Homokhátság (Sand Ridge) a zmírnit sociální napětí těchto regionů. Vypracování programu Párbeszéd a vidékért (Dialog pro venkov) je také spojen s jeho jménem (2005). Hlavními cíli tohoto projektu je vytvoření pracovišť ve venkovských oblastech a podpora rovných příležitostí ze sociálního a kulturního hlediska.[2]
Od roku 1991 je členem různých mezinárodních výborů odpovědných za přípravu východního rozšíření Evropské unie. Přednesl projevy a předložil návrhy na několika evropských fórech v oblasti lidské politiky, kultury a migrace. S mezinárodním mandátem připravil Středoevropský a východoevropský zákon o menšinách (1992), který vyšel také v angličtině, němčině, slovenštině a rumunštině. Podílel se také na procesu monitorování kandidátských zemí pro vstup do EU v letech 1994 až 98.[2]
Publikovaná díla
- Történetíró és politika. Szekfű, Steier, Thim és Miskolczy nemzetről és államról. Budapešť, Akadémiai Kiadó, 1980. 235 s.
- Der Zusammenbruch der Habsburger Monarchie und die ungarische Geschichtswissenschaft. Studia Historica Academiae Scientiarum Hungaricae 180. Budapešť, Akadémiai Kiadó, 1980. 20 s.
- Nemzeti kultúra - kulturní festival 1867–1987. Budapešť, Kossuth Kiadó, 1988. 432 s.
- Történetírás korszakváltásban. Budapešť, Gondolat Kiadó, 1990. 354 s.
- Europa und Ungarn. Die neue Kulturpolitik nach der Öffnung. Kleine Schriften 17. Vaduz, Verlag der Liechtensteinischen Akademischen Gesellschaft. 1991. 20 s.
- A kisebbségi kérdés Közép-Európskyában tegnap és ma. História Plusz, 1992/11. p. 62
- Angolul: Menšiny ve střední a východní Evropě. Historické analýzy a návrh politiky. Budapest, Europa Institut Budapest, 1993. 63 s .; Németül: Minderheiten v Ost-Mitteleuropa. Historische Analyse und ein Politischer Verhaltenskodex. Budapest, Europa Institut Budapest, 1993. 65 s .; Szlovákul: Otázka Mensín v Střednej Evropě. Historická Analyza - Politické Odporúcania. Budapest, Europa Institut Budapest, 1993. 61 s .; Románul: Menšiny v Europa Centrala. Analiza istorica si un Cod al comportamentelor. Budapest, Europa Institut Budapest, 1993. 63 s.
- Wissenschaftspolitik um die Jahrtausendwende. Budapešť, Akadémiai Kiadó, 1999. 142 s.
- Magyarul: Tudománypolitika az ezredforduló Magyarországán. Magyarország az ezredfordulón. Stratégiai Kutatások a Magyar Tudományos Akadémián. Műhelytanulmányok (Szerk .: Burucs Kornélia) Budapešť, Magyar Tudományos Akadémia, 1998. 123 s.
- Tudománypolitikai reformról, Akadémiáról. Beszédek, cikkek, jegyzetek 1996–1997 (Szerk .: Burucs Kornélia) Budapešť, Pannonica Kiadó, 2002. 582 s.
- Új szintézis felé. Beszédek, cikkek, jegyzetek 1998–1999 (Szerk .: Burucs Kornélia) Budapešť, Pannonica Kiadó, 2002. 518 s.
- Helyünk Európában. Beszédek, cikkek, jegyzetek 1999–2000. (Szerk .: Burucs Kornélia) Budapešť, Pannonica Kiadó, 2003. 543 s.
- Magyar millennium Európában. Beszédek, cikkek, jegyzetek 2000–2002. (Szerk .: Burucs Kornélia) Budapešť, Pannonica Kiadó, 2004. 720 s.
Knihy se spoluautory
- Az 1944. év históriája (Összeállította és társszerzőkkel írta.) Budapest, Lapkiadó Vállalat, 1985. 175 s.
- Gesellschaft, Politik und Verwaltung in der Habsburgermonarchie 1830–1918. (Hrsg .: Ferenc Glatz-Ralph Melville.) Wiesbaden-Budapešť, Franz Steiner Verlag - Akadémiai Kiadó, 1987. 378 s.
- Magyarok a Kárpát-medencében (Társszerzőkkel írta, szerkesztette, összeállította.) Budapešť, Lapkiadó Vállalat, 1988. 335 s.
- Etudes Historiques Hongroises 1990. I-VII. (Szerk. És a kötetek bevezetőit írta.) Budapešť, MTA TTI, 1990. I. Osídlení a společnost v Maďarsku. 319 s .; II. Etnický původ a společnost v Maďarsku. 456 s .; III. Životní prostředí a společnost v Maďarsku. 294 s .; IV. Evropské intelektuální trendy a Maďarsko. 210 s .; V. Reformisté a radikálové v Maďarsku. 221 s .; VI. Stalinistický model v Maďarsku. 138 s .; VII. Vybraná bibliografie maďarské historické vědy 1895–1989. 174 s.
- Palatin Josephs Schriften. Vierter Band 1809–1813. Zusammengestellt und Kommentiert von Sándor Domanovszky (Herausgegeben und Eingeleitet von Ferenc Glatz) Budapešť, Akadémiai Kiadó, 1991. 803 s.
- Technika, művelődés. Válogatás Hajnal István kiadott és kiadatlan írásaiból. (Szerkesztette, válogatta, sajtó alá rendezte, a bevezető tanulmányt, a jegyzeteket és az összekötő szöveget írta.) Budapest, MTA TTI, 1993. 472 s.
- Magyarok krónikája (Szerkesztette, összeállította, a kronológiát, az áttekintő fejezeteket és a számos szócikket írta.) Gütersloh, Officina Nova, 1995. 816 s.
- Maďaři a jejich sousedé v moderní době, 1867–1950. (Ed .: Ferenc Glatz) New York, Columbia University Press, 1995. 347 s.
DVD
- 1000 évről 100 percben. Magyar állam múltjáról, jövőjéről. [TV-előadás, 2000. augusztus 20.] Szakály István filmje. DVD, 2005
Edice
- 1963–1967 Századok folyóirat szerkesztőségi titkára
- 1969–1985 Magyarország története tíz kötetben c. könyvsorozat szerkesztőségi titkára
- 1976–1979 Történelmi Szemle folyóirat társszerkesztője
- 1978–1983 Történetírók Tára könyvsorozat alapító sorozatszerkesztője (8 kötet)
- 1979-től História folyóirat felelős szerkesztője
- 1980–1983 Magyarország történeti kronológiája I-IV. szerkesztőségi titkára, a III. (1848–1944) a IV. (1940–1970) kötet szerkesztője
- 1987-től Társadalom- és művelődéstörténeti tanulmányok könyvsorozat alapító szerkesztője (38 kötet)
- 1987-től Előadások a Történettudományi Intézetben füzetsorozat alapító szerkesztője (19 kötet)
- 1990 Etudes Historiques Hongroises 1990. I-VII. (szerkesztette és a kötetek bevezetőit írta.) Budapest, MTA TTI, 1990. 319 s., 456 s., 294 s., 210 s., 221 s., 138 s., 174 s.
- 1990 Magyarok Európában I-III. kötet szerkesztője
- 1993-tól História Könyvtár alapító szerkesztője. (Alsorozatok: Adattárak és kronológiák: 8 kötet; Monográfiák: 21 kötet; Előadások a történettudomány műhelyeiből: 9 kötet; Okmánytárak: 4 kötet; Történeti bibliográfia: 4 kötet)
- 1995-től Begegnungen. Schriftenreihe der Europa Institutes Budapest könyvsorozat szerkesztője (27 kötet)
- 1997-től Magyarország az ezredfordulón. Stratégiai kutatások a Magyar Tudományos Akadémián könyvsorozat alapító szerkesztője (Alsorozatok: Összefoglalók: 40 kötet; Műhelytanulmányok: 28 kötet; Diszciplínaviták: 16 füzet)
- 1997-től Ezredforduló folyóirat alapító szerkesztője
- 1999–2002 Akadémiai műhely könyvsorozat alapító szerkesztője (Alsorozatok: Emlékbeszédek AZ MTA elhunyt tagjai felett: 2 kötet; Székfoglalók tipy Tudományos Akadémián: 5 kötet; Közgyűlési előadások:. 10 kötet; Tudomány Magyarországon Országgyűlési jelentés: 2 kötet, A Magyar Tudományos Akadémia Almanachja: 2 kötet ; A Magyar Tudományos Akadémia kutatóintézete: i 29 füzet)
- 2002-től Magyar Tudománytár alapító szerkesztője (6 kötet)
- 2003 A Magyar Tudományos Akadémia tagjai I-III. Kötet
- 2007-től Természettörténet könyvsorozat alapító szerkesztője (megjelenés alatt)
Ocenění
- 1990: Čestný kříž za vědu a umění Rakouské republiky (1. třída)
- 1994: Kulturně-vědecká hlavní cena svobody, Světový židovský kongres
- 1995: Széchenyiho cena, Prezident Maďarské republiky
- 1996: Cena pro menšiny, vláda Maďarské republiky
- 1997: Cena Jedlika Ányose Honoris causa, Národní patentový úřad
- 1997: Herderova cena
- 1998: Zlatý medailon Interfaith (Londýn), Mezinárodní rada Židů a křesťanů
- 2003: Velký čestný kříž Německé spolkové republiky
- 2003: Prezidentská stříbrná medaile Italské republiky
- 2004: Velký čestný kříž Maďarské republiky
Reference
- ^ "Členové HAS". Maďarská akademie věd. Archivovány od originál dne 3. prosince 2009. Citováno 13. února 2010.
- ^ A b C d E F "Životopis". glatzferenc.hu. Citováno 13. února 2010.
- ^ "Předseda HAS". glatzferenc.hu. Citováno 13. února 2010.
- ^ "Publikace". glatzferenc.hu. Citováno 13. února 2010.
- ^ "Ceny". glatzferenc.hu. Citováno 13. února 2010.
externí odkazy
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Tibor Czibere | Ministr školství 1989–1990 | Uspěl Bertalan Andrásfalvy |
Kulturní kanceláře | ||
Předcházet Domokos Kosáry | Předseda Maďarské akademie věd 1996–2002 | Uspěl Szilveszter Vizi |