Frigyes Karinthy - Frigyes Karinthy
Frigyes Karinthy | |
---|---|
Karinthy, c.1930 | |
narozený | |
Zemřel | 29. srpna 1938 | (ve věku 51)
Národnost | maďarský |
obsazení | Autor, dramatik, básník, novinář a překladatel |
Známý jako | Pocházející z šest stupňů oddělení pojem |
Frigyes Karinthy (Maďarský:[ˈFriɟɛʃ ˈkɒrinti]; 25 června 1887-29 srpna 1938) byl a maďarský autor, dramatik, básník, novinář a překladatel. Byl prvním zastáncem šest stupňů oddělení koncept, v jeho povídce z roku 1929, Řetězy (Láncszemek). Karinthy zůstává jedním z nejpopulárnějších maďarských spisovatelů. Byl otcem básníka Gábora Karinthyho a spisovatele Ferenc Karinthy.
Mezi anglické překlady Karinthyho děl patří dvě sci-fi novely, které pokračují v dobrodružstvích Rychlý postava Gulliver. Plavba na Faremido je časné vyšetření umělé inteligence, mimo jiné pacifista téma,[1] zatímco Capillaria je vyleštěná a temně humorná satira na „bitvu pohlaví“.[1]
Život a dílo
Karinthy se narodil do buržoazní rodina v Budapešti. Jeho rodina byla původně židovská, ale krátce před jeho narozením konvertovala k luteránství. Svou spisovatelskou kariéru zahájil jako novinář a až do své smrti zůstal spisovatelem krátkých, vtipných šmouh. Okamžitou slávu si získal v roce 1912 vydáním své literární tvorby parodie volala Zde píšete (Így írtok ti) ve kterém parodoval styl svých kolegů autorů. V následujících letech sbírku neustále rozšiřoval. Mezi jeho raná díla, jeho sbírka povídek ze školního života, Prosím pane! (Tanár úr, kérem, 1916)[2] také vyniká uchopením zkoušek a trápení průměrného školáka. Karinthy byl obdivovatelem H.G. Wells. Kromě překladu Wellse „“Země nevidomých " a The Sea Lady do maďarštiny byla Karinthyho vlastní beletrie ovlivněna Wellsem.[3] Dalším populárním vrcholem je jeho překlad A. A. Milne je Medvídek Pú, díky tomu to bylo kult kniha v Maďarsku.
Z První světová válka, jeho psaní se stalo vážnějším a zaujatějším, ačkoli nikdy neopustil satirický ohnutý. Citoval Karinthy Jonathan Swift jako hlavní vliv: z toho vznikl román Plavba na Faremido (Utazás Faremidóba, 1916) a jeho pokračování, Capillaria (1921). Mnoho z jeho románů a příběhů se také zabývá obtížemi vztahů mezi muži a ženami, částečně kvůli jeho nešťastnému druhému manželství.
Karinthy měl mozek nádor pro kterou byl operován v Stockholm v roce 1936. Tuto zkušenost popisuje ve svém autobiografickém románu, Cesta kolem mé lebky, (Utazás a koponyám körül), původně publikováno v roce 1939; reedice se objevila jako a NYRB Classic v roce 2008 úvodem neurologa Oliver Sacks. Zemřel dva roky po operaci, během dovolené v Balaton.
Soukromý život
Karinthy byl dvakrát ženatý. V roce 1913 se oženil s herečkou Etel Judik. Manželství bylo klidné a šťastné a narodilo se jim syna jménem Gábor. Etel tragicky zemřel během Španělská chřipka pandemický v roce 1918. V roce 1920 se oženil s psychiatričkou Arankou Böhmovou, se kterou měl dalšího syna, spisovatele Ferenc Karinthy. Ačkoli Karinthy nemluvil tímto jazykem, byl horlivým zastáncem esperanto účast na kongresech esperanta,[4] a dokonce se stal prezidentem Maďarské esperantské společnosti v roce 1932.[5]
On je dobře známý pro jeho suchý smysl pro humor, jak sám poznamenal: "V humoru neznám žádné vtipy." Jedním z příkladů byl jeho reklamní slogan pro jeho knihu Cesta kolem mé lebky: Nejnovější román slavného tumoristu.
Vybraná filmografie
- Čáp kalif (1917) - Karinthy byl scénáristou tohoto filmu Alexander Korda, založený na románu od Mihály Babits.
Práce v anglickém překladu
- Drama: Fraška-satira v jednom dějství (1925)
- Vrácení peněz: fraška v jednom aktu upraveno, z maďarštiny, autorem Percival Wilde.
- Cesta kolem mé lebky (1939) přeložil z maďarštiny Vernon Duckworth Barker.
- Plavba do Faremido a Capillaria (1966) Představil a přeložil Paul Tabori.
- Prosím pane! (1968) Přeložil István Farkas. Předmluva přeložená Mary Kuttnou.
- Hrob a gay: výběry z jeho práce (1973) Frigyes Karinthy; vybrán István Kerékgyártó; doslov Károly Szalay.
Poznámky
- ^ A b E. F. Bleiler a Richard Bleiler.Sci-fi: Počátky. Kent State University Press, 1990. (str. 400–401). ISBN 9780873384162.
- ^ Prosím pane! - kompletní překlad
- ^ Katalin Csala, „Záhadné spojení mezi H. G. Wellsem a Frigyesem Karinthym.“ Recepce H.G.Wellse v Evropě, editoval Patrick Parrinder a John S. Partington. Kontinuum, 2005. ISBN 0826462537 (str. 195–204)
- ^ Životopis Frigyese Karinthyho
- ^ Esperanto Wikipedia
Reference
- Prosím pane! - kompletní překlad
- Cirkus - povídka s úvodem
- Boj o život - báseň a dvě další krátké citace
- Cesta kolem mé lebky, první americké vydání vydané Harper and Brothers, New York, 1939 (repr 2008) ISBN 978-1-59017-258-2
- Slavní maďarští Židé: Frigyes Karinthy
externí odkazy
- Díla Frigyes Karinthy na Projekt Gutenberg
- Díla nebo asi Frigyes Karinthy na Internetový archiv
- Díla Frigyes Karinthy (v maďarštině)
- Životopis, citace, publikace sestavené pro frankfurtský knižní veletrh
- Životopis na webových stránkách střední školy pojmenované po něm
- Groteskní: Frigyes Karinthy. In: Lóránt Czigány: Dějiny maďarské literatury, kapitola XIX.
- Karinthyho vstup do Albert Tezla: Maďarští autoři - bibliografická příručka