Ferenc Herczeg - Ferenc Herczeg
Ferenc Herczeg | |
---|---|
![]() Ferenc Herczeg | |
narozený | Versecz, Maďarské království, Rakouská říše (Nyní Vršac, Srbsko ) | 22. září 1863
Zemřel | 24. února 1954 Budapešť, Maďarsko | (ve věku 90)
obsazení | Spisovatel, dramatik, novinář |
Jazyk | maďarský |
Alma mater | University of Budapest |
Pozoruhodné práce | Brány života |
Manželka | Janka Grill |
Podpis | ![]() |
Ferenc Herczeg (narozený Franz Herzog, 22. září 1863 v Versec, Maďarské království, Rakouská říše - 24. února 1954 v Budapešť, Maďarsko ) byl maďarský dramatik a autor, který propagoval konzervativní nacionalista názor v jeho zemi. Byl nominován na Nobelova cena za literaturu třikrát.[1]
Kariéra
Založil a redigoval časopis Új Idők („Nová doba“) v roce 1895. V roce 1896 byl zvolen do parlamentu a v roce 1901 se stal prezidentem Petőfiho společnost.
Země snů (1912), jeden z jeho prominentnějších románů, vypráví, jak milostný vztah amerického obchodního magnáta a maďarské dobrodruhky končí žárlivostí a vraždou během prohlídky jachty z Athény a Istanbul na Benátky. V letech 1925, 1926 a 1927 byl nominován na Nobelovu cenu za Brány života (1919), historický román o arcibiskupovi Tamás Bakócz, jediný maďarský uchazeč o papežský trůn, zasazený do 16. století Řím.
Jedním z hlavních opakujících se témat jeho románů je konflikt bohatého dědice s jeho bratrem, bratrancem nebo soupeřem, který byl podváděn ze svých zákonných práv (Huszt of Huszt 1906, Dva životy Magdaleny 1917, Severní polární záře 1930).
V roce 1949 Herczeg žaloval filmové studio MGM, producenta Joe Pasternaka a scenáristy Waltera Reischa a Lea Townsenda o 200 000 dolarů za film z roku 1942 Sedm miláčků Tvrdili, že plagovali jeho hru Sedm sester, kterou napsal v roce 1903 a kterou společnost Paramount Pictures adaptovala do filmu Sedm sester z roku 1915 s Madge Evansovou. [2]
Vybraná bibliografie
- Nad a pod (1890)
- Mutamur (1893)
- Dívky Gyurkovics (1893)
- Dcera pronajímatele Dolova (1893)
- Gyurkovics Boys (1895)
- House of Honthy (drama, 1896)
- První bouře (drama, 1899)
- Ruční mytí rukou (drama, 1903)
- Brány života (román, 1919)
Filmové adaptace
- Sedm sester, 1915, USA, režie: Sidney Olcott
- Dolovai nábob leánya, 1916, Rakousko-Uhersko, režie Jenő Janovics a Alexander Korda
- Plukovník (Az ezredes), 1917, Rakousko-Uhersko, režie Michael Curtiz
- Erotikon, 1920, Švédsko, režie: Mauritz Stiller
- Sestra šesti, 1920, Švédsko, režie John W. Brunius
- Rakoczi pochod (Rákóczi induló), 1933, Rakousko a Maďarsko, režie: Steve Sekely
- Szenzáció, 1936, Maďarsko, režie Steve Sekely a Ladislao Vajda
- Pogányok, 1937, Maďarsko, režie Emil Martonffy
- Modrá liška (Der Blaufuchs), 1938, Německo, režie: Viktor Tourjansky
- Gyurkovics fiúk, 1941, Maďarsko, režie D. Ákos Hamza
- L'ultimo balón, 1941, Itálie, režie: Camillo Mastrocinque
- Sedm miláčků, 1942, USA, režie: Frank Borzage
- Szíriusz, 1942, Maďarsko, režie: D. Ákos Hamza
- A láp virága, 1943, Maďarsko, režie: D. Ákos Hamza
Reference
- ^ „Nominační databáze“. www.nobelprize.org. Citováno 2017-04-19.
- ^ http://www.tcm.com/tcmdb/title/2833/Seven-Sweethearts/articles.html
externí odkazy
![]() ![]() | Tento článek o maďarském spisovateli nebo básníkovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |