Mantrapushpanjali - Mantrapushpanjali

Mantrapushpanjali (Sanskrt, Devanagari मंत्रपुष्पांजलि, IAST mantrapuṣpāñjali, IPA mɐn̪t̪rɐpuɕpɑːɲɟɐli ) je populární modlitba v Indie, jedná se o jedinečnou hinduistickou modlitbu a znamená „obětování květin ve formě mantry“. Skládá se ze čtyř písní z Vedic a je to poslední modlitba zpívaná na konci roku 2006 āratīs. Slovo Mantrapushpanjali se skládá ze tří prvků, mantra (zaklínadlo), pushpa (květina) a anjali (dutina ve tvaru mísy vytvořená prohlubováním a spojováním otevřených dlaní dohromady, jako při nabízení nebo přijímání almužny).

Text

ॐ यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् | ते ह नाकं महिमानः सचन्त यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः || 1 ||

र राजाधिरायाप प्रसह्यसाहिने नमो वयं वैश्रवणाय कुर्महे | स मे कामान्कामकामाय मह्यम् कामेश्वरो वैश्रवणो ददातु | कुबेराय वैश्रवणायजवैश 2 ||

ॐ स्वस्ति | साम्राज्यं भौज्यं स्वाराज्यं वैराज्यं पारमेष्ठ्यं राज्यं माहाराज्यमाधिपत्यमयं समंतपर्यायी स्यात्सार्वभौमः सार्वायुषआंतादापरार्रधरतत 3 ||

तदप्येषः श्लोको ऽभिगीतो | मरुतः परिवेष्टारो मरुत्तस्यावसन् गृहे | आविक्षितस्य कामप्रेर्विश्वे देवाः सभासद इति || 4 ||

ॐ एकदन्ताय बिद्महॆ वक़तुण्डाय धीमहि तन्नॊ दन्तॆ प्रचॊदयात्॥

IAST

om |
yajñena yajñamayajanta devāstāni dharmāṇi prathamānyāsan |
te ha nākam mahimānaḥ sacanta yatra pūrve sādhyāḥ santi devāḥ || 1 ||
om |
rājādhirājāya prasahyasāhine namovayam vaiśravaṇāya kurmahe |
sa me kāmānkāmakāmāya mahyam kāmeśvaro vaiśravaṇo dadātu |
kuberāya vaiśravaṇāya mahārājāya namaḥ || 2 ||
om svasti |
sāmrājyam bhaujyam svārājyam vairājyam pārameṣṭhyam rājyam
māhārājyamādhipatyamayam samantaparyāyī syātsārvabhaumaḥ sārvāyuṣa āntādāparārdhātpṛthivyai samudraparyantāyā ekarāḷiti || 3 ||
tadapyeṣa śloko 'bhigīto |
marutaḥ pariveṣṭāro maruttasyāvasan gṛhe |
āvikśitasya kāmaprerviśve devāḥ sabhāsada iti || 4 ||

Význam

Hymnus 1

यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् | ते ह नाकं महिमानः सचन्त यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः || 1 ||

Prostřednictvím oběti bohové dosáhli své oběti: šlo o nejstarší obřady. Tito Mocní dosáhli výšky nebe, kde přebývají Sādhyové, starí Bohové.[1]

Původ: Hymnus 1 (yajñena ... devāḥ) je z Vedgveda, Mandala 1, Sūkta 164, 50c 50.[2] Tato hymna se také vyskytuje v Vedgveda, Mandala 10, Sūkta 90, 16c 16 a další Atharvaveda, Kāṇḍa 7, Sūkta 5, Mantra 1.

Hymnus 2

रॐररधिधिययजजयपपपपप | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |महमहमहमकुबतुकुबकुबकुबकुबकुब 2 ||

Skláněme se před Rājādhirājem Prasahyasāhī Vaiśravaṇou. Kéž mi, Kāmeshvara Vaiśravaṇa, dá mé touhy po požitcích z potěšení. Pokloníme se Mahārāji Vaiśravaṇovi Kuberovi.[3]

Hymnus 2 vyznamenání Vaiśravaṇa Kubera, védské božstvo. Vaiśravaṇa (potomek Viśravase), Rājādhirāja (král králů), Prasahyasāhī (vítězný dobyvatel), Kāmeshvara (bůh přání či tužeb) a Mahārāja (velký král) jsou všechna epiteta Kubery.

Původ: Hymn 2 (rājādhirājāya ... namaḥ) je z Taittiriya Aranyaka, Prapāṭhaka 1, Anuvāka 31, Mantra 6.

Hymnus 3

साम्राज्यं भौज्यं स्वाराज्यं वैराज्यं पारमेष्ठ्यं राज्यं माहाराज्यमाधिपत्यमयं समंतपर्यायी स्यात्सार्वभौमः सार्वायुषआंतादापरार्रधरतत 3 ||

... Všeobecná svrchovanost, požitek (rozkoše), nezávislost, rozlišující rozlišování jako král, splnění nejvyšších tužeb, postavení krále, velkého krále a nejvyšší mistrovství, které může překračovat (s rukama ) vesmír a stát se vládcem celé Země po celý svůj život, který může trvat nekonečně dlouho, aby mohl být jediným králem Země až k jejím břehům hraničícím s oceánem.[4]

Hymnus 3 je seznamem přání kněze pro jeho hostitele Kśattriya ceremonie Mahābhiśeka („velká inaugurace“). Kontext Hymn 3 poskytuje část [...] níže z překladu Hauga.

[Čtvrtá kapitola (Obřad Mahābhisheka provedl na králi. Co to provedl Rishis a pro jaké krále to provedli.) 15. (Důsledky Mahābhisheky. Přísaha, kterou musí král složit, než kněz provede obřad.) Kněz, který si s touto znalostí (o obřadu Mahābhisheka) přeje, aby Kshattriya zvítězil všemi různými způsoby dobývání, podrobit všechny lidi a že by měl dosáhnout vedení, nadřazenosti a nadřazenosti nad všemi králi a dosáhnout všude a po celou dobu] univerzální svrchovanost, požitek (rozkoše), nezávislost, rozlišující vyznamenání jako král, splnění nejvyšších tužeb, postavení krále, velkého krále a nejvyšší mistrovství, které by mohl překročit (svými pažemi) vesmír , a stát se vládcem celé Země po celý svůj život, který může trvat nekonečně dlouho, aby mohl být jediným králem Země až k jejím břehům hraničícím s oceánem; [takový kněz by měl zahájit Kshattriya velkým Indrovým inauguračním obřadem. Než to však kněz učiní, musí krále přinutit k tomu, aby složil následující přísahu: „Ať už jsi činil jakékoli zbožné skutky v době, která může uplynout ode dne tvého narození do dne tvé smrti, to vše spolu s tvým postavením, tvým dobré skutky, tvůj život, tvé děti, vyrval bych z tebe, kdybys mi ublížil. “Kshattriya, který si přeje toho všeho dosáhnout, by měl dobře zvážit a v dobré víře říci vše, co je výše zmíněno (můžeš vyrvat ode mě atd.]]

Monier Williams poskytuje různé překlady některých slov.[5] Například Monier Williams překládá bhuaujya jako „hodnost krále s titulem bhoja“, vairājya jako „rozšířená suverenita“, māhārajya jako „hodnost vládnoucího prince nebo panovníka“, pārameṣṭhya jako „nejvyšší pozice, nadřazenost“, samantaparyāyin jako „všeobjímající“ a sārvāyuṣa jako „mající plnou vitalitu nebo vitalitu“.

Původ: Hymn 3 (sāmrājyam ... ekarāḷiti) je z Aitareya Brahmana, Pañcikā VIII, Khaṇḍa 15.

Chvalozpěv 4

तदप्येषः श्लोको ऽभिगीतो | मरुतः परिवेष्टारो मरुत्तस्यावसन् गृहे | आविक्षितस्य कामप्रेर्विश्वे देवाः सभासद इति || 4 ||

V souvislosti s touto událostí zazněl následující Stotra: „Maruti pobývali jako distributoři jídla v domě Marutty, syna Avikshita, který splnil všechny jeho touhy; všichni bohové byli přítomni na shromáždění. “[6]

Hymn 4 popisuje epizodu o Maruttě, králi slavnostně zahájeném obřadem Mahabhiśeka, který pokračoval v dobytí celé Země a provedl nabídka koní. Kontext Hymn 4 poskytuje část [...] níže z překladu Hauga.

[21. (Co králové nechali provést obřad Mahābhisheka; jejich dobytí celé země a oběti koně. Stanzas na Janamejaya, Vishvakarma a Marutta.)… S tímto inauguračním obřadem slavnostně otevřel Samparta, syn Angirase, Maruttu, syna Avikshita. Odtud Marutta šla dobýt všude po celé zemi až do svých konců a nabídla slavnostního koně.)] V souvislosti s touto událostí zazněl následující Stotra: „Maruti pobývali jako distributoři jídla v domě Marutty, syna Avikshita, který splnil všechny jeho touhy; všichni bohové byli přítomni na shromáždění. “

Monier Williams překládá Āvikśitu jako potomka Avikśita a Kāmapriho jako syna Kāmapry, jména Marutty. Monier Williams také překládá viśve devāḥ jako „všichni bohové společně“ nebo „všichni-bohové“ (určitá třída bohů, množné číslo viśva deva, tvořící jednu z devíti gaṇů vyjmenovaných pod gaṇadevatā).

Původ: Hymn 4 (tadapyeṣa ... iti) je také z Aitareya Brahmana, Pañcikā VIII, Khaṇḍa 21.

Slibný pozdrav ॐ (om ) a ॐ स्वस्ति (om svasti) jsou pozdějšími dodatky k původnímu védskému textu.

Přednes

Po každodenním uctívání (Pooja) nebo jakémkoli zvláštním Pooja, jako je Satyanarayana, Lord Ganesh Sthapana atd., Se Mantrapushpanjali zpívá po āratīch ( Ganesh, Shankar, Durga a další božstva) a „Ghālīn Loṭāṅgaṇa“ bhajan. Na rozdíl od āratis a bhajan není Mantrapushpanjali doprovázen tleskáním nebo ručními činely. Mantrapushpanjali je uctíván oddaně oddanými, kteří drží v dlaních květiny. Po recitaci jsou květiny nabízeny idolu Ganesh.

Viz také

Poznámky