Let do Egypta - Flight into Egypt

Pro další použití viz Let do Egypta (disambiguation).
Let do Egypta podle Giotto di Bondone (1304–1306, Scrovegni kaple, Padova )
Události v
Život Ježíše
podle kanonická evangelia
Život Ježíše
Časný život

Portály: P christianity.svg křesťanství Bible.malmesbury.arp.jpg bible

Kniha Wikipedia Kniha: Život Ježíše

The let do Egypta je příběh líčený v Matoušovo evangelium (Matouš 2:13 –23 ) a v Novozákonní apokryfy. Brzy po návštěva tří králů, objevil se anděl Joseph ve snu, který mu říká, aby uprchl Egypt s Mary a dítě Ježíš od té doby Král Herodes bude hledat dítě, aby ho zabilo. Epizoda je často zobrazována v umění jako poslední epizoda filmu Narození Ježíše v umění, a byla běžnou součástí cyklů Život Panny Marie stejně jako Život Krista. V rámci narativní tradice je ikonické znázornění „Odpočívej na útěku do Egypta „vyvinul se po 14. století.

Matoušova evangelijní zpráva

Fra Bartolomeo, Odpočívej na útěku do Egypta, c. 1 500 (Pienza )
Tisk letu do Egypta. Vyrobil Johannes Wierix.[1]

Let z Heroda

Když mudrci přišli hledat Ježíše, šli do Herodes Veliký v Jeruzalémě se zeptat, kde najít novorozeného „židovského krále“. Herodes se stal paranoidní že dítě bude ohrožovat jeho trůn a bude se ho snažit zabít (2:1–8 ). Herodes zahájil Masakr nevinných v naději na zabití dítěte (Matouš 2:16 –Matouš 2:18 ). Ale anděl objevil se Joseph ve snu a varoval ho, aby vzal Ježíše a jeho matku do Egypta (Matouš 2:13 ).

Egypt byl logickým místem k nalezení útočiště, protože byl mimo nadvládu krále Heroda, ale Egypt i Judea byly součástí římská říše, spojené pobřežní silnicí známou jako „cesta k moři ",[2] cestování mezi nimi je snadné a relativně bezpečné.

Návrat z Egypta

Hlavní článek: Návrat Ježíšovy rodiny do Nazareta
Návrat svaté rodiny z Egypta podle Jacob Jordaens (kolem 1616)

Po nějaké době se svatá rodina vrátila z Egypta. Text uvádí, že Herodes zemřel. Předpokládá se, že Herodes zemřel ve 4 před naším letopočtem, a zatímco Matthew nezmiňuje jak, židovský historik Josephus živě líčí krvavou smrt.

Země, do které se svatá rodina vrací, je označena jako Judah, jediné místo v celém Novém zákoně, kde Judah působí jako geografický popis celku Judah a Galilee (Matouš 2:20 ), spíše než odkaz na sbírku věřících nebo židovských lidí obecně. Je však na Judovi, že jsou popsáni jako zpočátku vracející se, i když to zjistili Archelaus se stali novým králem, odešli místo toho do Galilee. Historicky byl Archelaus tak násilný a agresivní král, že v roce 6 n. L sesazen Římany v reakci na stížnosti obyvatelstva. Galilei vládl mnohem klidnější král, Herodes Antipas a existují historické důkazy o tom, že se Galilee stala útočištěm pro ty, kteří prchali před železnou vládou Archelaa.[Citace je zapotřebí ]

Ozeášovo proroctví

Další informace: Hermeneutika a Pardes (židovská exegeze)

Matouš 2:15 cituje Ozeáš 11:1 jak se prorocky splnilo při návratu Josefa, Marie a Ježíše z Egypta:

„... a z Egypta jsem zavolal svému synovi“.

Matoušovo použití Ozeáše 11: 1 bylo vysvětleno několika způsoby. A Sensus plenior přístup uvádí, že text v Ozeáš obsahuje význam určený Bohem a uznaný Matthewem, ale neznámý pro Ozeáše. A typologické čtení interpretuje naplnění, které se nachází v národních dějinách Izraele, a antitypické plnění, které se nachází v osobních dějinách Ježíše. Matthewovo použití typologické interpretace může být také viděno v jeho použití Izaiáš 7:14 a 9:1, a Jeremiáš 31:15.

Let do Egyptatím, že Gentile da Fabriano (1423)

Další čtení Ozeášova prorockého prohlášení spočívá v tom, že líčí pouze Boha vyvolávajícího izraelský národ z Egypta během Exodus, s odkazem na Izrael jako Boží syn v souladu s Mojžíš „prohlášení faraonovi:

„Izrael je můj prvorozený syn; propusť mého syna, aby mi sloužil“ (2. Mojžíšova 4: 22–23 ).

The Massoretický text čte můj syn, zatímco Septuaginta čte jeho synové nebo jeho děti;[3] upřednostňuje se Massoretický text, přičemž jednotné číslo je shodné s jinými slovy, která jsou v jednotném čísle v Ozeášovi 11: 1, as odkazem na Exodus 4: 22–23. Čtení Septuaginty lze vysvětlit jako provedené, aby odpovídalo množné číslo z Ozeáš 11: 2, ony a jim.

Historičnost

The Lukášovo evangelium nevypovídá o tomto příběhu, místo toho souvisí s tím, že svatá rodina šla do jeruzalémského chrámu a poté domů do Nazareta.[4] Následovníci Ježíšův seminář dospějte tedy k závěru, že Lukášovo i Matoušovo narození a dětství jsou výmysly.[5][6] Matoušovo téma přirovnává Ježíše k Mojžíšovi pro judské publikum a Let do Egypta ilustruje právě toto téma.[7]

Mimobiblické účty

Kristus uklidňuje draky podle Giovanni Battista Lucini (1680-81)

křesťan

Příběh byl hodně rozpracován v „dětských evangeliích“ Novozákonní apokryfy například palmy uklonil se před malé dítě „Ježíš zkrotil draky, zvířata pouště mu vzdávala poctu a setkání se dvěma zloději, kteří byli později ukřižováni po boku Ježíše.[8][9] V těchto pozdějších příbězích se k rodině přidal Salome jako Ježíšova sestra. Tyto příběhy doby v Egyptě byly zvláště důležité pro Koptský kostel se sídlem v Egyptě a v celém Egyptě existuje řada kostelů a svatyní označujících místa, kde rodina pobývala. Nejdůležitější z nich je kostel sv Abu Serghis, který tvrdí, že je postaven na místě, kde měla rodina svůj domov.

Jeden z nejrozsáhlejších a ve východním křesťanství nejvlivnějších zpráv o útěku se objevuje snad v sedmém století Evangelium Pseudo-Matouše, ve kterém Mary unavená žárem slunce odpočívala pod palmou. Dítě Ježíš pak zázračně ohlo palmu, aby poskytlo Marii své ovoce, a uvolnilo z jejích kořenů pramen, který jí poskytl vodu.[10]

muslimský

The Korán nezahrnuje však tradici letu do Egypta súra XXIII, 50 by si to mohlo představit: „A udělali jsme syn Maryam a jeho matka znamení; a přiměli jsme je, aby přebývali na vyvýšeném místě, plném ticha a napojeného prameny “. Jeho účet však narození Ježíše je velmi podobný účtu letu v Evangelium Pseudo-Matouše: Mary porodí opřený o kmen datlové palmy, který ji zázračně opatří datly a proudem. Má se tedy za to, že jedna tradice dluží něco druhé.[11][12]

Mnoho pozdějších muslimských spisovatelů o Ježíšově životě předávalo příběhy o útěku do Egypta. Mezi významné příklady patří Abu Isḥāḳ al-Thaʿlabī, jehož ʿArāʾis al-madjālis fī ḳiṣaṣ al-anbiyāʾ, zpráva o životech proroků, uvádí Let, po kterém následuje dvanáctiletý pobyt v Egyptě; a al-arabarī je Historie proroků a králů.[13]

V umění

Let do Egypta (nahoře), zobrazen Moone Vysoký kříž, Irsko (10. století)

Útěk do Egypta byl populární umělecký předmět, který ukazoval Marii s dítětem na oslu pod vedením Josefa a půjčil si starší ikonografie vzácného byzantského Cesta do Betléma. Přesto Joseph někdy drží dítě na svých bedrech.[14] Před asi 1525, to obvykle tvořilo součást většího cyklu, ať už z Narození, nebo Život Krista nebo Život Panny Marie.

ruština ikona letu do Egypta; spodní část ukazuje idoly Egypt zázračně padl před Ježíše a byl rozbit (17. století).

Z 15. století v Nizozemsku dále, nebiblický předmět Svatá rodina odpočívá na cestě, Odpočívej na útěku do Egypta stal se populární, na konci 16. století možná častější než původní rodina cestujících. Rodinu často doprovázeli andělé a na dřívějších obrázcích někdy starší chlapec, který mohl představovat James, bratr Páně, interpretován jako syn Josefa, předchozím manželstvím.[15]

Pozadí těchto scén obvykle (do Tridentský koncil zpřísnil tyto dodatky k písmu) zahrnoval řadu apokryfů zázraky, a dal příležitost pro vznikající žánr krajinomalba. V Zázrak kukuřice, pronásledující vojáci vyslýchali rolníky a ptali se, kdy prošla Svatá rodina. Rolníci pravdivě říkali, že to bylo, když zaseli své pšenice semínko; pšenice se však zázračně rozrostla do plné výšky. V Zázrak modly pohanská socha spadla ze soklu, když kolem prošlo malé dítě Ježíš, a z pouště vytryskl pramen (původně samostatný, často se kombinují). V dalších méně často viděných legendách skupina lupičů upustila od plánu okrást cestující a datlovník strom se sklonil, aby jim umožnil trhat ovoce.[16]

V průběhu 16. století, jako zájem o krajinomalba rostl, předmět se stal populárním jako samostatný předmět pro obrazy, často s postavami malými ve velké krajině. Předmět byl obzvláště oblíbený u Němečtí romantičtí malíři, a později v 19. století byl jedním z řady novozákonních předmětů, které si půjčovaly Orientalista léčba. Neobvykle umělec 18. století Gianbattista Tiepolo vyrobil celou sérii leptání s 24 scénami z letu, z nichž většina ukazuje různé pohledy na cestování Svaté rodiny.[17]

Let do Egyptatím, že Henry Ossawa Tanner, 1923

Subjektem, který se koná po příjezdu do Egypta, je setkání malého Ježíška s jeho bratrancem, malým dítětem Jana Křtitele, který byl podle legendy před masakrem zachráněn z Betléma Archanděl Uriel, a připojil se ke Svaté rodině v Egyptě. Toto setkání dvou svatých dětí mělo být během renesančního období namalováno mnoha umělci poté, co bylo popularizováno Leonardo da Vinci a pak Raphael s díly jako Leonardo Virgin of the Rocks.

„Let do Egypta“ byl oblíbeným tématem Henry Ossawa Tanner, zobrazující tajný únik Svaté rodiny z vrahů krále Heroda (Matouš 2: 12–14). Tanner v něm vyjadřuje svou citlivost k otázkám osobní svobody, úniku před pronásledováním a migrací Afroameričanů z jihu na sever.[18]

Dvě hry středověku Ordo Rachelis cyklus obsahuje zprávu o letu do Egypta a záznam nalezený v Fleury Playbook obsahuje jediné dramatické znázornění návratu z Egypta.

The oratorio L'enfance du Christ (1854) francouzského skladatele Hector Berlioz líčí události od Herodova snu a jeho setkání s Magi prostřednictvím varování andělů a útěku do Egypta, dokud Svatá rodina nedorazí k Sais.

Die Flucht nach Ägypten podle Carl Spitzweg, 1875–1879

Nazarenes, Nazareth a Nazirites

Viz také: Matouš 2:23
Fontána dovnitř Nazareth, pokládaný za používaný v Svatá rodina (fotografie, 1917)

Zatímco Lukáš uvádí, že Ježíšova rodina pocházela z města Nazareth, Matthew tam má rodinu, která se tam bála Archelaus který vládl v Judeji místo svého otce Herodes. Nazareth, nyní město, není zmíněn Starým zákonem, Josephus nebo rabínské zdroje,[19] ačkoli mnoho křesťanů Biblických archeologů, jako jsou evangelické a egyptolog Kenneth Kitchen, prohlašují, že jsou si docela jistí, že v této oblasti v době Ježíše existovala vesnice.[20] Clarke poznamenává, že umístění Nazaretu je jen na sever od velkého města Sepphoris byl lokalizován. V té době byl Sepphoris z velké části zničen násilím po smrti Herodes Veliký, a byl přestavěn Herodes Antipas, proto Clarke spekuluje, že by to tesař Joseph mohl považovat za dobrý zdroj zaměstnání.

Potíž se stručným citátem bude se jmenovat a Nazaretský je, že se nikde ve Starém zákoně ani v žádném jiném existujícím zdroji nevyskytuje. Nejpodobnější známá pasáž je Soudci 13:5 kde z Samson říká dítě bude Nazirite, kde nazirit byl specifický druh náboženského askeze. Že Nazirite a Nazareth jsou si tak podobní v názvu, zatímco Nazareth není zmíněn v žádném jiném zdroji, dokud nebudou sepsána evangelia, a že pasáž téměř odpovídá paralele o narození hrdiny, který byl Nazirite, vedl mnoho navrhnout, aby Matthew původně měl Ježíše jako Nazirita, ale to bylo změněno na Nazaretské, vymýšlet místo s názvem Nazareth, kdy se asketické požadavky střetávaly s pozdějšími náboženskými praktikami. Biblický učenec R. T. Francie odmítá toto vysvětlení a prohlašuje, že Ježíš nebyl Naziřan, a tvrdí, že o něm nikdo nikdy nepíše.[Citace je zapotřebí ]

Další teorie spočívá v tom, že je založena na proroctví v Izajáš 11: 1, které státy ze stonku vyjde prut Jesse a z jeho kořenů vyroste Pobočka: - hebrejština pro pobočku je נצר (netzer). Kněžský klan „netzeritů“ se pravděpodobně usadil na místě, které se stalo známé jako Netzereth / Nazareth. Bargil Pixner[21] ve svém díle „With Jesus Through Galilee“ říká, že titul Nazaretský, který dostal Ježíš, nezmiňuje ani tak jeho město původu, jako spíše jeho královský původ. I když je tato slovní hra po přeložení bezvýznamná řecký „Hebrejské slovní hříčky nejsou u Matouše neznámé, což podtrhuje názor, že některé části tohoto evangelia byly původně napsány hebrejsky.

Odpočívej na útěku do Egypta podle Lucas Cranach starší (1504)

Křesťanské tradice spojené s letem do Egypta

Let do Egypta je jedním z uvedených Sedm bolestí Marie.

Místní francouzská tradice to říká Svatý Aphrodisius, egyptský svatý, který byl uctíván jako první biskup z Béziers byl muž, který chránil Svatou rodinu, když uprchli do Egypta.[22]

v Koptské křesťanství, také se má za to, že svatá rodina navštívila mnoho oblastí v Egyptě, včetně Musturud (kde je nyní kostel Panny Marie), Wadi El Natrun (který má čtyři velké kláštery) a Stará Káhira,[23] spolu s Farama, Tel Basta, Samanoud, Bilbais, Samalout, Maadi, Al-Maṭariyyah[24] a Asiut mezi ostatními.[25] Je rovněž tradicí, že Svatá rodina navštívil Koptská Káhira a zůstal na místě Kostel svatých Sergeje a Bakcha (Abu Serga)[26] a místo, kde Kostel Panny Marie (Babylon El-Darag) teď stojí. Na Al-Maṭariyyah, pak dovnitř Heliopolis a nyní část Káhiry, existuje klen strom (a přilehlá kaple), což je výsadba z roku 1672, která nahradila dřívější strom, pod nímž Mary údajně odpočívala, nebo v některých verzích skrytá před pronásledovateli v dutém kmeni, zatímco zbožní pavouci zakrývali vchod hustými sítěmi.[27]

Viz také

Reference

  1. ^ „De vlucht naar Egypte“. lib.ugent.be. Citováno 2020-10-02.
  2. ^ Von Hagen, Victor W. Cesty, které vedly do Říma, vydali Weidenfeld & Nicolson 1967. str. 106.
  3. ^ Brentonova Septuaginta Překlad Ozeáše 11, zpřístupněno 4. prosince 2016
  4. ^ Lukáš 2, v. 22–40
  5. ^ Funk, Robert W. a Ježíšův seminář. Skutky Ježíše: hledání autentických skutků Ježíše. Harper, San Francisco, 1998. „Matthew“, str. 129–270
  6. ^ Funk, Robert W. a Ježíšův seminář. Skutky Ježíše: hledání autentických skutků Ježíše. Harper, San Francisco. 1998. „Luke“, s. 267–364
  7. ^ Harris, Stephen L. Porozumění Bibli. Palo Alto: Mayfield. 1985. „Matthew“ str. 272–285
  8. ^ První kojenecké evangelium Ježíše. kapitola VIII
  9. ^ Evangelium Pseudo-Matouše v knihovně Gnostické společnosti, Christian Apocrypha a raně křesťanská literatura
  10. ^ Mustafa Akyol, Islámský Ježíš: Jak se král Židů stal prorokem muslimů (New York: St Martin's Press, 2017), s. 114-15.
  11. ^ AJ. Wensinck a Penelope C. Johnstone, „Maryam“, v Encyklopedie islámu, druhé vydání, vyd. P. Bearman, Th. Bianquis, C.E. Bosworth, E. van Donzel, W.P. Heinrichs. Konzultováno online 30. září 2018. doi:10.1163 / 1573-3912_islam_COM_0692, ISBN  9789004161214.
  12. ^ Mustafa Akyol, Islámský Ježíš: Jak se král Židů stal prorokem muslimů (New York: St Martin's Press, 2017), s. 114-16.
  13. ^ Oddbjørn Leirvik, Obrazy Ježíše Krista v islámu, 2. vydání (London: Continuum, 2010), s. 59, 64.
  14. ^ Teriér Aliferis, L., „Joseph christophore dans la Fuite en Egypte“, Zeitschrift für Kunstgeschichte, 2016
  15. ^ Předmět se objevuje až ve druhé polovině čtrnáctého století. V některých pravoslavných tradicích je starší chlapec tím, kdo chrání Josefa před „pastýřem-pokušitelem“ v hlavním betlémě. G Schiller, Iconography of Christian Art, Vol. Já, 1971 (anglický překlad z němčiny), Lund Humphries, Londýn, s. 124, ISBN  0-85331-270-2.
  16. ^ Schiller: 117–123. Incident datlovníku je také v Korán. Existují dvě různé legendy o padajících sochách, jedna se týká příchodu rodiny do egyptského města Sotina a druhá se obvykle zobrazuje v otevřené zemi. Někdy jsou zobrazeny obě.
  17. ^ Katalogizovaný jako Baudi di Vesme nos 1–27 (se třemi deskami průčelí atd.)
  18. ^ Let do Egypta, Henry Ossawa Tanner, Metropolitní muzeum umění
  19. ^ Perkins, P. (1996). Nazareth. V publikaci P. J. Achtemeier (ed.), Biblický slovník HarperCollins, str. 741–742. San Francisco: HarperCollins. ISBN  0-06-060037-3.
  20. ^ Galilee Archivováno 09.05.06 na Wayback Machine.
  21. ^ Bargil Pixner
  22. ^ St. Aphrodisius - katolík online
  23. ^ J. W. Meri, W. Ende, Nelly van Doorn-Harder, Houari Touati, Abdulaziz Sachedina, Th. Zarcone, M. Gaborieau, R. Seesemann a S. Reese, „Ziyāra“, in Encyklopedie islámu, druhé vydání, editoval P. Bearman, Th. Bianquis, C.E. Bosworth, E. van Donzel, W.P. Heinrichs. Konzultováno online 30. září 2018 doi:10.1163 / 1573-3912_islam_COM_1390 ISBN  9789004161214.
  24. ^ Egyptský cestovatel
  25. ^ St Mary Mons
  26. ^ Koptská Káhira Archivováno 14. Prosince 2007 v Wayback Machine
  27. ^ Commons kategorie; turistické informace

Další čtení

  • Albright, W.F. a C.S. Mann. „Matouši.“ Anchor Bible Series. New York: Doubleday & Company, 1971.
  • Brown, Raymond E. Zrození Mesiáše: Komentář k dětským příběhům u Matouše a Lukáše. London: G. Chapman, 1977.
  • Clarke, Howard W. Matoušovo evangelium a jeho čtenáři: Historický úvod do prvního evangelia. Bloomington: Indiana University Press, 2003.
  • Francie, R.T. Evangelium podle Matouše: úvod a komentář. Leicester: Inter-Varsity, 1985.
  • Francie, R.T. „Citáty o vzorci Matouše 2 a problém komunikace.“ Studie Nového zákona. Sv. 27, 1981.
  • Goulder, M.D. Midrash and Lection in Matthew. London: SPCK, 1974.
  • Gundry, Robert H. Matthew Komentář k jeho literárnímu a teologickému umění. Grand Rapids: William B.Eerdmans Publishing Company, 1982.
  • Jones, Alexander. Evangelium podle svatého Matouše. London: Geoffrey Chapman, 1965.
  • Schweizer, Eduard. Dobrá zpráva podle Matthewa. Atlanta: John Knox Press, 1975

externí odkazy

Let do Egypta
Předcházet
Návštěva mudrců		 Nový zákon
Události		Uspěl
Masakr nevinných