Zvěstování pastýřům - Annunciation to the shepherds

Koncem 15. století vlámský miniaturní ukazuje zvěstování pastýřům.

The zvěstování pastýřům je epizoda v Narození Ježíše popsáno v bible v Lukáš 2, ve kterém andělé řekni skupině ovčáci o narození Ježíš. Je to běžný předmět Křesťanské umění a ze dne vánoční koledy.

Biblický příběh

Rembrandt Anděl objevující se pastýřům, 1634

Jak je popsáno ve verších 8–20 druhé kapitoly Lukášovo evangelium, pastýři pečovali o svá stáda na venkově poblíž Betlém, když se děsili vzhledu anděl. Anděl vysvětluje, že má poselství dobré zprávy pro všechny lidi, konkrétně že „Dnes se vám ve městě Davidovi narodil Spasitel; on je Mesiáš, Pán. Toto vám bude znamením: najít dítě zabalené v látkách a ležet v jeslích. “[1]

Poté se objeví ještě mnohem více andělů, kteří chválí Boha slovy „Sláva Bohu v nejvyšším nebi a na zemi mír těm, na nichž spočívá jeho přízeň“.[2] Když se pastýři rozhodli udělat to, co řekl anděl, cestují do Betléma a najdou Marii a Josefa a kojence Ježíš ležící v žlab, jak jim bylo řečeno. The adorace pastýřů následuje.

Překladové problémy

Abraham Bloemaert (Způsob) - Sdělení pastýřům kolem 1600

The Verze King James Bible překládá slova andělů odlišně od moderních verzí a používá slova „Sláva Bohu na výsostech a na zemi mír, dobrá vůle k lidem“.[3] Většina vánoční koledy odrážet tento starší překlad, s „Přišlo to o půlnoci jasno "například pomocí slov„ Mír na zemi, dobrá vůle lidem, / Od všeho milostivého Krále Nebe. "

Rozdíl odráží spor o Řecký text z Nový zákon zahrnující jedno písmeno.[4] Řecký text, který dnes přijímá většina moderních vědců[5][6] používá slova epi gēs eirēnē en anthrōpois eudokias (ἐπὶ γῆς εἰρήνη ἐν ἀνθρώποις εὐδοκίας),[7] doslovně „na zemi mír lidem dobré vůle“, přičemž poslední slovo je v genitiv případ[6] (zjevně odráží semitský idiom, který se podivně čte v řečtině[6]). Většina starověkých rukopisů řeckého Nového zákona toto čtení má. Původní verze starověkého Codex Sinaiticus (označeno ℵ * vědci[7][8]) má toto čtení,[5] ale bylo to změněno vymazáním posledního dopisu[4][9] na epi gēs eirēnē en anthrōpois eudokia (ἐπὶ γῆς εἰρήνη ἐν ἀνθρώποις εὐδοκία), doslovně „na zemi (první předmět: mír) mužům (druhý předmět: dobrá vůle),“ se dvěma předměty v jmenovaný případ.[6] Vyjádřeno ve správné angličtině, to dává známé „Mír na zemi, dobrá vůle mužům“ mnoha starodávných vánočních koled.

Tento obraz 1663 od Abraham Hondius má shodu malba Klanění pastýřů.

I když některé další starogrécké rukopisy (a mnoho středověkých) souhlasí s editovanými Codex Sinaiticus, většina moderních vědců a překladatelů Bible akceptuje čtení většiny starověkých rukopisů,[5] překlad jako „na zemi mír těm, na nichž spočívá jeho přízeň“[2] (NIV ) nebo „na zemi mír mezi těmi, s nimiž je potěšen“[10] (ESV ).

The Douay-Rheims Bible, přeloženo z latiny Vulgate, pochází ze stejného řeckého textu jako originál Codex Sinaiticus, ale činí to „na zemi mír lidem dobré vůle“.[11] V Nová americká Bible, toto je aktualizováno na „mír na zemi těm, na nichž spočívá jeho přízeň“.[12][13]

Teologická interpretace

Obecně se považuje za významné, že tato zpráva byla předána pastýřům, kteří se v prvním století nacházeli na spodních příčkách společenského žebříčku Palestina.[14] V kontrastu s výkonnějšími postavami uvedenými v Narození jako je císař Augustus, zdá se, že odrážejí Mary slova v Magnifikat: "Svrhl vládce z jejich trůnu, ale pozvedl pokorné."[15]Pastýři, považovaní za židovské, se také kombinují s nežid Tři králové V pozdější tradici se myslelo, že je to jeden ze tří tehdy známých kontinentů, což představuje první prohlášení křesťanského poselství všem národům na světě.

Fráze „mír lidem, na nichž spočívá jeho přízeň“, byla vykládána tak, že vyjadřuje omezení určité skupině lidí, kterou si Bůh vybral[16] a inkluzivně jako Bůh projevující přízeň světu.[17]

Zobrazení v umění

Tento freska podle Taddeo Gaddi v Bazilika Santa Croce ve Florencii byl namalován v letech 1332 až 1338.[18]

Zpočátku zobrazen pouze jako součást širšího Betlém „zvěstování pastýřům se stalo v 9. století samostatným předmětem umění,[19] ale zůstal jako takový relativně neobvyklý, s výjimkou prodloužených cyklů s mnoha scénami. Standardní byzantský zobrazení, stále používané v Východní ortodoxní ikony do současnosti, je ukázat scénu na pozadí a Narození, obvykle vpravo, zatímco Tři králové přístup vlevo. To je také velmi běžné na Západě, ačkoli Magi jsou velmi často vynecháváni. Například 1485 Adorace pastýřské scény podle Domenico Ghirlandaio zahrnuje zvěstování pastýřům periferně v levém horním rohu, i když představuje epizodu, která nastala před hlavní scénou. Podobně v Narození v noci z Geertgen tot Sint Jans, je zvěstování pastýřům vidět na svahu otvorem ve zdi stáje.

Anděl objevující se pastýřům, Govert Flinck, 1639
Anděl se zjevuje Pastýřům, freska 12. století, Bazilika San Isidoro, León

Scény, které ukazují pastýře na postýlce, jsou jiné téma, formálně známé jako Klanění pastýřů. To se velmi často kombinuje s Klanění tří králů, což přispívá k vyvážené kompozici, protože obě skupiny často zaujímají opačné strany obrazového prostoru kolem ústředních postav a jsou vybaveny teologickou interpretací epizody, kde tyto dvě skupiny představovaly národy světa mezi nimi. Tato kombinace se poprvé objevila v 6. století Monza ampullae vyrobeno v Palestině.

Krajina se liší, i když scény na pozadí a Narození velmi často ukazují pastýře na strmém kopci a dávají vizuální smysl pro jejich umístění nad hlavní betlém. Počet zobrazených pastýřů se také liší,[19] ačkoli tři jsou typické na Západě; může být zahrnut jeden nebo více psů, jako v Taddeo Gaddi (vpravo, s červeným límcem). Zvěstování pastýřům se v pozdním středověku stalo méně častým jako samostatný subjekt,[19] ale vyobrazení pokračovala i v pozdějších stoletích. Slavná vyobrazení od Abraham Hondius a Rembrandt existovat. Spolu s Agónie v zahradě a Zatčení Krista scéna byla jednou z těch, které se nejčastěji používaly při vývoji zobrazení nočních scén, zejména v 15. století Rané holandské malby a rukopisné ilustrace (viz ilustrace zde a Geertgen tot Sint Jans výše uvedené).

v renesance umění, čerpající z klasických příběhů Orfeus, pastýři jsou někdy zobrazováni s hudebními nástroji.[20] Okouzlující, ale atypická miniatura v Hodiny La Flora v Neapol ukazuje pastýře hrající na Jezulátko, jak potěšená Panna Maria stojí na jedné straně.

Hudba

Vánoční kantáty se často zabývají Zvěstováním. Je prominentně v obou Bachových Und es waren Hirten in derselben Gegend, Část II Bachova Vánoční oratorium a v Část I. Händelova Mesiáš.

vánoční koledy

Mnoho vánoční koledy zmínit zvěstování pastýřům s Gloria in Excelsis Deo být nejstarší. Phillips Brooks ' "O Betlémské městečko „(1867) má řádky„ Ó, ranní hvězdy, hlásejte svaté narození, / a chvály zpívejte Bohu králi a mír lidem na zemi! “Původně německá koleda“Tichá noc „má“ Pastýři se při pohledu zatřásli; / Sláva z dálky teče, / Nebeskí hostitelé zpívají Aleluja! "

Epizoda hraje mnohem větší roli v Charles Wesley „“Hark! The Herald Angels Sing "(1739), která začíná:

Hark! Heraldičtí andělé zpívají,
„Sláva novorozenému králi;
Mír na zemi a milosrdenství mírné,
Bůh a hříšníci se smířili! “
Radostné, všechny vaše národy povstávají,
Připojte se k triumfu oblohy;
S hlásáním evangelického hostitele,
„Kristus se narodil v Betlémě!“

Nahum Tate známá koleda "Zatímco pastýři sledovali svá stáda „(1700) je zcela věnován popisu zvěstování pastýřům a epizoda je také významná v“První Nowell ", Andělé z říší slávy, původně francouzská koleda "Andělé, které jsme slyšeli na výsostech “a několik dalších.

Koleda "Slyšel jsem zvony na Štědrý den ", napsáno Henry Wadsworth Longfellow Během americká občanská válka, reflektuje frázi „Mír na zemi, dobrá vůle mužům“ v pacifistickém smyslu, stejně jako “Přišlo to o půlnoci jasno ".[21]

Německá koleda "Kommet, ihr Hirten „(Pojďte, pastýři) odráží Zvěstování a Klanění pastýřů.

V populární kultuře

Fráze „Mír na zemi, dobrá vůle k lidem“ byla široce používána v různých kontextech. Například, Samuel Morse Poselství na rozloučenou z roku 1871 znělo: „Zdravím a díky telegrafnímu bratrství po celém světě. Sláva Bohu na výsostech, na zemi mír, dobrá vůle lidem. - S. F. B. Morse.“[22]

Linus van Pelt recituje scénu doslovně při vyvrcholení Vánoce Charlieho Browna, s vysvětlením, že „o tom jsou Vánoce“.

Novinka píseň "I Just Go Nuts at Christmas "používá linku k porovnání významu svátku s často chaotickou povahou oslav; Gabriel Heatter káže zvěstování míru a dobré vůle, „(právě) v tu chvíli někdo strýčka Bena služe.“

Galerie Obrázků

Reference

  1. ^ Lukáš 2: 11–12, NIV (BibleGateway).
  2. ^ A b Lukáš 2:14, NIV (BibleGateway).
  3. ^ Lukáš 2:14, KJV (BibleGateway).
  4. ^ A b Aland, Kurt; Barbara Aland (1995). Text Nového zákona: úvod do kritických vydání a do teorie a praxe moderní textové kritiky. Eerdmans. 288–289. ISBN  0-8028-4098-1.
  5. ^ A b C Marshall, I. Howard, Lukášovo evangelium: Komentář k řeckému textu, Eerdmans, 1978, ISBN  0-8028-3512-0, str. 111.
  6. ^ A b C d Zelená, Joel B., Lukášovo evangelium, Eerdmans, 1997, ISBN  0-8028-2315-7, str. 129.
  7. ^ A b Aland, Kurt; Black, Matthew; Martini, Carlo M.; Metzger, Bruce M.; Wikgren, Allen (1983). Řecký Nový zákon, 3. vydání. Stuttgart: United Bible Societies. str. xv, xxvii a 207. ISBN  3-438-05113-3.
  8. ^ Aland a Aland, str. 233.
  9. ^ Vymazání je viditelné online Codex Sinaiticus na vlevo nahoře na příslušné stránce, na konci šestého řádku prvního sloupce Archivováno 25. července 2011, v Wayback Machine. Viz také tady pro nástroj pro srovnání rukopisů.
  10. ^ Lukáš 2:14, ESV (BibleGateway).
  11. ^ Douay-Rheims Bible online (Lukáš 2), z latiny "v terra pax v hominibus bonae voluntatis."
  12. ^ Nová americká Bible online (Lukáš 2).
  13. ^ Viz také tady pro srovnání mnoha dalších překladů.
  14. ^ Zelená, str. 130.
  15. ^ Lukáš 1:52, NIV (BibleGateway).
  16. ^ Marshall, str. 112.
  17. ^ Zelená, str. 137.
  18. ^ Paoletti, John T. a Gary M. Radke, Umění v renesanční Itálii, 3. vydání, Laurence King Publishing, 2005, ISBN  1-85669-439-9, str. 91.
  19. ^ A b C Ross, Leslie, Středověké umění: aktuální slovník, Greenwood Publishing Group, 1996, ISBN  0-313-29329-5, s. 16–17.
  20. ^ Hraběte, Irene, Renaissance Art: Aktuální slovník, Greenwood Publishing Group, 1987, ISBN  0-313-24658-0, str. 18.
  21. ^ Browne, Ray B. a Browne, Pat, Průvodce populární kulturou Spojených států, Populární tisk, 2001, ISBN  0-87972-821-3, str. 171.
  22. ^ Lewis Coe, The Telegraph: Historie Morseova vynálezu a jeho předchůdců ve Spojených státech, McFarland, 2003, ISBN  0-7864-1808-7, str. 36.
Zvěstování pastýřům
Předcházet
Narození Ježíše: Narození		 Nový zákon
Události		Uspěl
Klanění pastýřů