Běloruská arabská abeceda - Belarusian Arabic alphabet
The Běloruská arabská abeceda (Běloruský: Беларускі арабскі алфавіт, Biełaruski arabski ałfavit (Latinské písmo )) nebo Arabitsa (Арабіца), byl založen na Arabské písmo a byl vyvinut v 16. století (možná 15.). Skládalo se z dvaceti osmi grafémy, včetně několika dodatků k zastupování Běloruský fonémy nebyl nalezen v arabština Jazyk.
Běloruskou arabskou abecedu používal Lipka Tatars, kteří byli vyzváni, aby se usadili na běloruském území, v té době součástí Litevské velkovévodství. Během 14. – 16. Století postupně přestali používat svůj vlastní jazyk a začali používat Starý běloruský jazyk vykreslen v běloruské arabské abecedě. Knihy této literární tradice jsou v běloruštině známé jako Kitab (Běloruský: „Кітаб“), což je arabština pro rezervovat.

Některé polské texty byly také psány arabským písmem v 17. století nebo později.[1]
Další grafémy

- Pro zvuky / ʒ / (ж), / tʃ / (ч) a / p / (п), které chybí v arabština jazyk, následující Peršan byly použity grafémy:
- پ چ ژ
- Pro označení měkkého / dz / (дз) a / ts / (ц) zvuky, byly použity následující nově vytvořené grafémy:
- ࢮ ࢯ (
)
- Tyto grafémy byly používány během 16. – 20. Století k psaní běloruských a polských.[1]
- Zvuky / w / (ў) a /proti/ (в) byly oba zastoupeny stejným symbolem:
- و
Graf ekvivalence
Samohlásky
Samohlásky A a E (počáteční اَ)
Samohlásky I a Y (počáteční اِ)
Samohlásky U a O (počáteční اُ)
Žádná samohláska
Zdvojnásobení souhlásky
Souhlásky
cyrilice | latinský | arabština | |||
---|---|---|---|---|---|
Kontextové formy | Izolovaný | ||||
Finále | Mediální | Počáteční | |||
Б б | B b | ـب | ـبـ | بـ | ب |
В в | V v | ـو | و | ||
Г г | H h | ـه | ـهـ | هـ | ه |
Ґ ґ | G g | ـغ | ـغـ | غـ | غ |
Д д | D d | ـد | د | ||
Дж дж | Dž dž | ـچ | ـچـ | چـ | چ |
Дзь дзь | Dź dź | ـࢮ | ࢮ (![]() | ||
Ж ж | Ž ž | ـژ | ژ | ||
З з | Z z | ض | ـضـ | ضـ | ض |
Зь зь | Ź ź | ـز | ز | ||
Й © | J j | ـى | ـىـ | ىـ | ى |
К к | K k | ـق | ـقـ | قـ | ق |
Кь кь | Kj kj | ـك | ـكـ | كـ | ك |
Л л, Ль ль | Ł ł, L l | .ل | ـلـ | لـ | ل |
М м | M m | ـم | ـمـ | مـ | م |
Н н, Нь нь | N n, Ń ń | .ن | ـنـ | نـ | ن |
П п | Str | ـپ | ـپـ | پـ | پ |
Р р | R r | ـر | ر | ||
С с | S s | ـص | ـصـ | صـ | ص |
Сь сь | Ś ś | ـث | ـثـ | ثـ | ث |
Т т | T t | ـط | ـطـ | طـ | ط |
Ть ть | Tj tj | ـت | ـتـ | تـ | ت |
Ў ў | U u | ـو | و | ||
Ф ф | F f | ـف | ـفـ | فـ | ف |
Х х | Ch ch | ـح | ـحـ | حـ | ح |
Ц ц | C c | ـࢯ | ـࢯـ | ࢯـ | ࢯ (![]() |
Ь ць | Ć ć | ـس | ـسـ | سـ | س |
Ч ч | Č č | ـچ | ـچـ | چـ | چ |
Ш ш | Š š | ـش | ـشـ | شـ | ش |
' | — | — | ـعـ | — | — |
ь | — | — |
Ligatura
cyrilice | latinský | arabština | |||
---|---|---|---|---|---|
Kontextové formy | Izolovaný | ||||
Finále | Mediální | Počáteční | |||
Ла ла, Ля ля | Ła ła, La la | ـلا | لا |
Viz také
- Běloruská latinská abeceda
- Arebica - upravený arabský skript používaný pro Bosenský jazyk
Reference
- Д-р Я. Станкевіч. Беларускія мусульмане і беларуская літаратура арабскім пісьмом. [Адбітка з гадавіка Беларускага Навуковага Таварыства, кн. I.] - Вільня: Друкарня Я. Левіна, 1933; Менск: Беларускае коопэрацыйна-выдавецкае таварыства ″ Адраджэньне ″, 1991 [факсімільн.]. - 3-е выд.
externí odkazy
Média související s Běloruská arabská abeceda na Wikimedia Commons
- Kitabs, jedinečný vrchol běloruského jazyka na pravapis.org
- Web věnovaný běloruské arabské abecedě