Ruianský dialekt - Ruian dialect - Wikipedia

Ruianský dialekt
瑞安 話
Výslovnost[zʉ˦ø˧ɦo˨]
Rodilý kČína
KrajWenzhou prefektura, Zhejiang provincie
Rodilí mluvčí
1 milion (2011)[Citace je zapotřebí ]
Kódy jazyků
ISO 639-3–
GlottologŽádný
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Ruianský dialekt (čínština : 瑞安 話; výrazný [zʉ˦ø˧ɦo˨] v rui'anském dialektu; Standard pchin-jin : Ruì'ān yǔ) je dialekt z Wu čínština mluvený Ruian. Patří do oujiangské podskupiny Wu čínština dialekty. Úzce souvisí s dialektem Pingyang a dialektem Lucheng, obecně označovaným jako Wenzhounese.

Fonologie

Iniciály

 LabiálníLabialdentalZubníPalatalVelárníGlottal
Nosnítenuisʔm 猫ʔn 嬭ʔȵ 蛲ʔŋ 
vyjádřeným 迷n 拿ȵ 寧ŋ 咬 
Plosivesánípʰ 怕tʰ 聽kʰ 空
tenuisp 巴t 丁k 公ʔ 愛
vyjádřenýb 爬d 停ɡ 爻
Složitýsánítsʰ 寸tɕʰ 氣 
tenuists 增tɕ 九 
vyjádřenýdz 茶dʑ 求 
FrikativníneznělýF 方s 森ɕ 想h 好
vyjádřenýproti 會z 時 ɦ 紅
Přibližnětenuis.W 灣ʔʋ 歪拉l 拉ʔj 腰 
vyjádřenýw 換l 辣j 藥

Finále

Existuje následující finále:

嘸 [m], 兒 [ŋ]

姹 [A], 好 [ɛ], 包 [ɔ]

海 [E], 先 [i], 思 [ɿ]

下 [Ó], 布 [ʉ] ~ 圖 [ɘʉ] ~ 水 [ʮ]

全 [y], 安 [Ó], 歌 [ʋ̩ʷ]

會 [ɐi], 走 [ɐu̜]

李 [ei], 六 [əu̜]

涼 [iɛ], 關 [uɔ], 花 [uo̝]

經 [ɐŋ], 聽 [əŋ], 公 [na].

Další finále pro starší přízvuk, včetně:

天 [tj], 橋 [yø], 頭 [iəu̜]

Tóny

V ruianském dialektu může jednoslabičné slovo mít jeden z osmi tónů, ale existují pouze čtyři foneticky rozlišené tóny rozdělené do vysokých (陰) a nízkých (陽) kategorií. V kombinaci s jiným tónem se může měnit v závislosti na systému Tone Sandhi.

Yin Ping 陰平 [˦] 44 江天飛 三

Yang Ping 陽平 [˧˩] 31 來 同 魚 球

Yin Shang 陰 上 [˧˥] 35 懂 紙 古 本

Yang Shang 陽 上 [˨˦] 24 近 淡 厚 似

Yin Qu 陰 去 [˥˨] 52 對 去 貨 歲

Yang Qu 陽 去 [˨] 22 外地 路 住

Yin Ru 陰 入 [˧˨˧] 323 七 博塔 各

Yang Ru 陽 入 [˨˩˨] 212 六 肉 白石

Tone Sandhi

V bisyllabických slovech je foneticky pouze šest tónů, vysoký byt ˦, střední byt ˧, zvyšující se ˨˦, odlétající ˦˨, vstupující a krátký ˨. Nyní pro tyto šest tónů použijeme A, B, C, D, E a 0.

tóny陰平陰 上陰 去陰 入陽平陽 上陽 去陽 入
陰平0AACEDAEINZERÁTPříkladPříkladPříklad
陰 上AB0CD0AED0PříkladPříkladPříklad
陰 去PříkladPříkladPříkladD0Příklad0CPříkladPříklad
陰 入PříkladPříkladE0PříkladPříkladPříkladPříkladE0
陽平AEPříklad0CPříkladPříkladPříkladPříkladPříklad
陽 上PříkladPříkladPříkladPříkladPříkladPříkladPříkladPříklad
陽 去0APříkladC0PříkladPříkladPříkladC0Příklad
陽 入0A0CPříkladPříkladPříkladPříkladPříkladPříklad

Gramatika

Struktura věty

Klasifikátory

Slovesa

Příslovce

Ruianský dialekt

Lexikon

Zájmena

ZájmenoIPATranskripce
1. osoba zpívat.ŋ˧˦吾
2. osoba zpívat.ȵi˧˦爾
3. osoba zpívat.ɡe̝˧˩渠 / 佢
reflexivní zpěv.zɿ˨自
1. osoba plur.ŋ˨˦ le̝˨, ŋ˨˦ la˨吾 俚 ， 吾 啦
2. osoba plur.ȵi˨˦ le̝˨, ȵi˨˦ la˨爾 俚 ， 爾 啦
Třetí osoba̝˦˨e̝˦˨ le̝˨, ɡe̝˦˨ la˨渠 / 佢 俚 ， 渠 / 佢 啦
reflexní plur.zɿ˧ le̝˨, zɿ˧ la˨自 俚 ， 自 啦

Číslice

ČísliceIPATranskripce
0ləŋ˧˩, dø˧˦零, 斷1
1ʔja˧˨˧, i˧˨˧一1 2
2ŋ˨, la˧˦二, 兩1
3sɔ˦三
4sɿ˥˨四
5ŋ˧˦五
6ləu̜˧˨˧六
7tsʰa˧˨˧七
8po̝˧˨˧八
9tɕɐu̜˧˥九
10za˨˩˨十
20ȵiɛ˨廿
30sɔ˧ za˧三十
100i˨ pa˧˨˧一百
1000i˨ tɕʰi˧一千
10.000já˨ mɔ˧一 萬
1 první tři přednášky se používají, jsou-li osamoceni nebo následují 第

řadové číslovky a poslední tři přednášky jsou základní číslovky a obvykle po nich následuje klasifikátor.

2 první přednáška je považována za doslovnou, druhá za hovorovou.

Slovní zásoba

Níže je uveden seznam nejběžnější slovní zásoby v ruianském dialektu.

VýznamIPATranskripceMandarínský ekvivalent
vidět, podívat se[tsʰɿ˥˨]眥看
poslouchat, poslouchat[tʰəŋ˦]聽聽
zeptat se[mɐŋ˨]問問
hledat[zɐŋ˧˩]尋找 ， 尋找
cítit[hoŋ˥˨]嗅聞
vědět[sei˧˨˧]識認識
říci, mluvit[ko̝˧˥]講說
proklínat[kɐŋ˥˨]謴罵
jíst[tɕʰi˧˨˧]喫吃
pít[hɔ˧˨˧]呷喝
hůlka[dzei˨]箸筷子
stát[ɡe̝˧˦]徛站
poket[tɐu̜˦]兜口袋
solená zelenina[tsʰe̝˨˩˨ ɦɔ˨]菜 鹹鹹菜
sekací blok[pɔ˧ tsɐŋ˨˦]板 砧砧板
moučkový cukr[do̝˨ ɕo̝˧]糖霜糖霜
věc, objekt[ʔmʉ˦ zɿ˧]物事東西
rýžová lžíce[vɔ˦ tɕiɛ˧]飯 槳飯勺
ředkev[tsʰe̝˨˩˨ dəu̜˨]菜 頭蘿蔔
problémy[sa˦ zəu̜˨˦]生 受麻煩
doktor[i˧ s]醫師醫生
slepý[ʔmo̝˨˩˨ do̝˨]盲 瞊瞎子
manželka[lɛ˦ ʔø˧]老 安老婆
neznámé[ta˦ sa˧]打 生陌生
orel[ta˧ ʔjɐŋ˧]咄 鷹貓頭鷹
krtonožka[tʰɘʉ˦ kɐu̜˨˦]土狗蝼蛄
jízdní kolo[dɔ˨ tɕɔ˦ tsʰo̝˧]踏腳 車自行车
nástroj[ko̝˨ sa˦ fʋ̩ʷ˨˦]家 生 货家具
mladý, teenager[ɦɐu̜˧ sa˨˩˨ ŋ˨]後生 兒年輕人
vážný - silný[dəu̜˦ bei˨ tɕiɛ˧]肚皮 掌厲害

Čtení

Stejně jako ostatní dialekty Wu, v ruianském dialektu může mít čínský znak více než jedno čtení, rozdělené na lidová čtení (白 讀) a literární čtení （文 讀）, ve srovnání s jinými dialekty Wu má ruianský dialekt relativně málo opakovaných čtení. Níže uvádíme několik ukázek.

HanziLidová mluvaLiterární
čtenítranskripcevýznamčtenítranskripcevýznam
人sɐŋ ȵɐŋ新人nevěstakoŋ zɐŋ工人pracovník
日ne̝ɿɿ日子denza dʑi日期datum
問mɐŋ ɦɛ問號otazníkvɐŋ dei問題otázka
無ŋ tɔ無 膽sklíčenývʋ̩ʷ jo̝無用Zbytečný
龍tsei lo̝紙 龍papírový drakkʰoŋ loŋ恐龍dinosaurus
女na ŋ女兒dceraɿy zɿ女士dáma

Viz také

Reference