Žido-perský - Judeo-Persian
Žido-perský | |
---|---|
Rodilý k | Izrael Írán |
Rodilí mluvčí | (60 000 v Izraeli citováno 1995)[1] |
hebrejština | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | jpr |
ISO 639-3 | jpr |
Glottolog | jude1257 [2] |
Žido-perský se týká skupiny Židovské dialekty mluvený Židé žijící v Írán a židovsko-perské texty (napsané v Hebrejská abeceda ). Jako souhrnný termín označuje judeo-perština řadu Žido-íránské jazyky mluvený židovskými komunitami v celém dříve rozsáhlém Perská říše, včetně horských a bucharanských židovských komunit.[3]
Řečníci odkazují na svůj jazyk jako Fārsi. Někteří nežidé jej označují jako „dzhidi“ (také psaný jako „zidi“, „judi“ nebo „jidi“), což v hanlivém smyslu znamená „židovský“.[3]
Žido-perština je v podstatě perský jazyk psaný hebrejskou abecedou. Často je však zaměňována s jinými Žido-íránské jazyky a dialekty mluvené íránskými židovskými komunitami, jako jsou Judeo-Shirazi, Judeo-Hamadani a Judeo-Kashani.[4]
Perská slova v hebrejštině a aramejštině
Nejstarší důkazy o vstupu perských slov do jazyka Izraelité se nachází v bible. Pošta-exilic porce, hebrejština stejně jako Aramejština, obsahují kromě mnoha Peršan vlastní jména a tituly, řada podstatných jmen, např dat (nebo daad v současné perštině) = "zákon", genez (nebo ganj v současné perštině) = "poklad", pardes (nebo pardis nebo ferdos v současné perštině) = "park" (což je hlavní kořen anglického slova "paradise"), který se začal trvale používat v době Achaemenidská říše.
Více než pět set let po skončení toho dynastie, Židé babylonské diaspory se opět dostali pod nadvládu Peršanů; a mezi takovými Židy měl perský jazyk podobnou pozici jako ten Řecký jazyk mezi západními Židy. Perština se do značné míry stala jazykem každodenního života mezi babylonskými Židy; a sto let po dobytí této země Sassanids, an amora z Pumbedita Rab Joseph († 323 n. L.) Prohlásil, že babylónští Židé nemají právo mluvit aramejsky, a místo toho by měli používat hebrejštinu nebo perštinu. Aramejština však zůstala jazykem Židů v Izraeli i těch v něm Babylonia, ačkoli ve druhé zemi si velké množství perských slov našlo cestu do jazyka každodenního styku a do jazyka škol, což dokazují četné perské deriváty v Babylónský Talmud. Ale v Aramejština Targum existuje jen velmi málo perských slov, protože po polovině třetího století Targumim na Pentateuch a Proroci byli přijati jako autoritativní a dostali pevnou textovou formu na babylonských školách. Tímto způsobem byli chráněni před zavedením perských prvků.
Literatura
Existuje rozsáhlá židovsko-perská poetická náboženská literatura, úzce modelovaná podle klasické perské poezie. Nejslavnější básník byl Mowlānā Shāhin-i Shirāzi (14. století n. L ), který skládal epické verifikace částí Bible, jako je Musā-nāmah (epická báseň líčící Mojžíšův příběh); pozdější básníci skládali lyrickou poezii a Sufi obsazení. Hodně z této literatury shromáždil kolem počátku dvacátého století ּּ Bukharianský rabín Shimon Hakham, který v Izraeli založil tiskařský lis.
Biblické eposy
- Mowlānā Shāhin-i Shirāzi[5]
- Bereshit-nāmah (The Kniha Genesis )
- Musā-nāmah (The Kniha Mojžíšova )
- Ardashir-nāmah (The Kniha Ardashir ): Popisující příběh o Ester
- Ezra-nāmah (The Kniha Ezra )
- Emrāni
- Fath-nāmah (Kniha dobytí): Podrobnosti Joshua je dobytí Jericha
- Kniha Ruth
- Aharon b. Mashiach
- Shoftim-nāmah (The Kniha soudců )
- Khwājah Bukhārā'i
- Dāniyāal-nāamah (The Kniha Daniel )
Mišna a midraš
- Emrani: Ganj-nāmah (Kniha pokladů): Poetické zpracování mishnaického traktátu Abot[6]
Biblické komentáře
- Shimon Hakham: Komentář k Exodus 3-4
Historické texty
- Bābāi b. Lutf: Kitab-i Anusi (Kniha vynuceného převodu)
- Bābāi b. Farhād: Kitāb-i Sar guzasht-i Kāshān (Kniha událostí v Kashanu)[7]
Náboženské básně
- Haft Baradam: Báseň čtená na půstu Tish'a BeAb podle příběhu Hannah a jejích sedm synů [8]
- Sheshom Dar (ששום דר): Báseň přečtená na festivalu Šavuot podrobně uvádějící přikázání na základě Azharot literatura [9]
- Shira-ye Hatani nebo Shira, často začínající slovy „Shodi hātān mobarak bād"(שדִי חתן מבארך באד): Verše zpívané na svatbách a slavnostních příležitostech. Původně složené pro ženicha během Šabat Hatan (šabat po svatbě) [10]
- Aminá:
Viz také
Poznámky
- ^ Žido-perský na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Žido-perština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b „JUDEOPERSKÉ SPOLEČENSTVÍ viii. JUDEO-OSOBNÍ - Encyclopaedia Iranica“. www.iranicaonline.org. Citováno 2019-01-29.
- ^ Habib Borjian, „Co je to žido-medián - a jak se liší od žido-perštiny?“ Journal of Jewish Languages, roč. 2, č. 2, 2014, s. 117-142. [1].
- ^ A b C Moreen, Vera Basch (tr. A ed.), V zahradě královny Ester: Antologie židovsko-perské literatury (Yale Judaica): Yale 2000, ISBN 978-0-300-07905-0
- ^ Yeroushalmi, Davide. „Žido-perský básník'Emrani a jeho kniha pokladů.“ Leiden: Brill (1995).
- ^ Bābāī b. Farhād byl autorem knihy „Kitāb-iSar-Guzasht-i Kāshān dar bāb-i ʿibrī va Goy-imi-yi Sānī“ (Kniha událostí v Kashanu týkající se Židů; jejich druhé obrácení), druhé židovsko-perské kroniky ve dosud známém verši. Pokrývá vybrané události mezi 1721 a 1731. Encyklopedie Židů v islámském světě, autor: Vera Basch Moreen, p 2 sq
- ^ Loeb, Laurence D. Outcaste: Židovský život v jižním Íránu. Sv. 31. Routledge, 2011.
- ^ נצר, אמנון. „מוסיקה של קודש ושל חול בקרב יהודי פרס.“ םים: רבעון לחקר (v hebrejštině). קהילות ישראל במזרח. 1984. s. 163–181.
- ^ Chehabi, Houchang Esfandiar; Soroudi, Sorour Sarah. Perská literatura a židovsko-perská kultura: sebrané spisy Soroura S. Soroudiho. Harvard University Press, 2010.
Reference
- Judæo-Peršan (z 1906 Public Domain Jewish Encyclopedia)
- Vera Basch Moreen (tr. A ed.), V zahradě královny Ester: Antologie židovsko-perské literatury (Yale Judaica): Yale 2000, ISBN 978-0-300-07905-0
- Moreen, Vera B. „Legenda o Adamovi v židovsko-perském eposu„ Bereshit [Nāmah] “(14. století).“ Sborník Americké akademie pro židovský výzkum. Americká akademie židovského výzkumu, 1990.
externí odkazy
- Žido-perská literatura, Encyklopedie Iranica
- Žido-perský jazyk, Encyklopedie Iranica
- Židovský dialekt Isfahánu, Encyklopedie Iranica
- Judsko-perská literatura (z židovské encyklopedie)
- Článek ze stránky židovských jazyků
- Působivý nález od Židů středověkého Afghánistánu
- O židovsko-perském jazyce a literatuře | Část první: Stav pole
- Video archiv autentických dialektů 7dorim.com (Peršan )