Romanizace perštiny - Romanization of Persian
| Perská abeceda |
|---|
| ا ب پ ت ث ج چ ح خ د ذ ر ز ژ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک گ ل م ن و ه ی |
Perso arabské písmo |
![[]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Parentesi_Quadre.svg/30px-Parentesi_Quadre.svg.png){kind=small}
Romanizace perštiny nebo Latinizace perštiny (Peršan: لاتیننویسی فارسی, romanized: Lâtinnevisiye fârsi, výrazný[lɒːtiːn.neviːˌsije fɒːɹˈsiː]) je reprezentace Perský jazyk (Perština, Dari a Tádžické ) s Latinské písmo. Existuje několik různých romanizačních schémat, každé s vlastní sadou pravidel poháněných vlastní sadou ideologických cílů.
Paradigmata romanizace
Protože Perso-arabské písmo je abjad psací systém (s a souhláska - těžký soupis písmen), mnoho odlišných slov ve standardní perštině může mít shodná hláskování s velmi rozdílnými výslovnostmi, které se liší v jejich (nepsané) samohláska zvuky. Paradigma romanizace tak může následovat buď přepis (který zrcadlí pravopis a pravopis ) nebo přepis (který odráží výslovnost a fonologie ).
Latinské písmo hraje v Íránu roli druhého scénáře. K prokázání tohoto tvrzení postačuje podívat se na městské a uliční značky nebo internetové adresy ve všech zemích. Zkušenosti na druhou stranu ukázaly, že snahy naučit miliony íránských mladých lidí v zahraničí číst a psát persky se většinou ukázaly jako neúspěšné kvůli nedostatku každodenního kontaktu s perským písmem. Zdá se, že z tohoto dilematu bylo nalezeno východisko; a to je použití latinského písma paralelně s perským písmem.
Přepis
Přepis (v užším slova smyslu) se snaží být úplnou reprezentací původního písma, takže informovaný čtenář by měl být schopen rekonstruovat původní pravopis neznámých přepsaných slov. Transliterace perštiny se používají k vyjádření jednotlivých perských slov nebo krátkých citací v odborných textech v angličtině nebo jiných jazycích, které nepoužívají arabskou abecedu.
Přepis bude mít i nadále samostatná vyjádření pro různé souhlásky Perská abeceda které se v perštině vyslovují stejně. Transliterace perštiny jsou proto často založeny na přepisy arabštiny.[1] Zastoupení samohlásek perso-arabské abecedy je také složité a transliterace vycházejí z písemné podoby.
Mezi přepisy běžně používané v anglicky mluvícím světě patří Romanizace BGN / PCGN a Romanizace ALA-LC.
Neakademická citace perských slov v anglickém jazyce obvykle používá zjednodušení jednoho z přísných schémat transliterace (obvykle vynechává diakritická znaménka ) a / nebo nesystematická volba hláskování, která má vést anglicky mluvící pomocí pravidel pravopisu angličtiny k aproximaci perských zvuků.
Transkripce
Přepisy perského pokusu o přímou reprezentaci Perská fonologie v Latinské písmo, bez nutnosti úzké nebo reverzibilní korespondence s perso-arabským písmem, a také bez nutnosti blízké korespondence s anglickými fonetickými hodnotami římských písmen.
Hlavní schémata romanizace
- DMG (1969), přísný vědecký systém Německé orientální společnosti (Deutsche Morgenländische Gesellschaft ). Odpovídá standardu Deutsches Institut für Normung DIN 31635.[2]
- ALA-LC (1997) Romanizace ALA-LC.[3]
- BGN / PCGN (1958) Romanizace BGN / PCGN.[4]
- EI (1960), systém používaný v raných vydáních Encyklopedie Iranica.[2]
- EI (2012), jeho současná modifikace.[5]
- OSN (1967), íránský národní systém (1966), který byl schválen UNGEGN v roce 1967.[6][7]
- OSN (2012), jeho současná modifikace.[6][8]
Srovnávací tabulka
| Unicode | Peršan dopis | IPA | DMG (1969) | ALA-LC (1997) | BGN / PCGN (1958) | EI (1960) | EI (2012) | OSN (1967) | OSN (2012) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| U + 0627 | ا | ʔ, ∅[A] | ʾ, -[b] | ʼ, -[b] | ʾ | ||||
| U + 0628 | ب | b | b | ||||||
| U + 067E | پ | p | p | ||||||
| U + 062A | ت | t | t | ||||||
| U + 062B | ث | s | s̱ | s̱ | s̄ | t͟h | ṯ | s̄ | s |
| U + 062C | ج | dʒ | ǧ | j | j | d͟j | j | j | |
| U + 0686 | چ | tʃ | C | ch | ch | C | C | ch | C |
| U + 062D | ح | h | ḥ | ḥ | ḩ / ḥ[C] | ḥ | ḥ | ḩ | h |
| U + 062E | خ | X | ḫ | kh | kh | k͟h | ḵ | kh | X |
| U + 062F | د | d | d | ||||||
| U + 0630 | ذ | z | ẕ | ẕ | z̄ | h͟h | ḏ | z̄ | z |
| U + 0631 | ر | r | r | ||||||
| U + 0632 | ز | z | z | ||||||
| U + 0698 | ژ | ʒ | ž | zh | zh | z͟h | ž | zh | ž |
| U + 0633 | س | s | s | ||||||
| U + 0634 | ش | ʃ | š | sh | sh | sh | š | sh | š |
| U + 0635 | ص | s | ṣ | ṣ | ş / ṣ[C] | ṣ | ṣ | ş | s |
| U + 0636 | ض | z | ż | z̤ | ẕ | ḍ | ż | ẕ | z |
| U + 0637 | ط | t | ṭ | ṭ | / / ṭ[C] | ṭ | ṭ | ţ | t |
| U + 0638 | ظ | z | ẓ | ẓ | z̧ / ẓ[C] | ẓ | ẓ | z̧ | z |
| U + 0639 | ع | ∅ | ʿ | „ | ʼ[b] | „ | „ | ʿ | ʿ |
| U + 063A | غ | ɢ ~ ɣ | G | gh | gh | bože | G | gh | q |
| U + 0641 | ف | F | F | ||||||
| U + 0642 | ق | ɢ ~ ɣ | q | ḳ | ḳ | q | |||
| U + 06A9 | ک | k | k | ||||||
| U + 06AF | گ | ɡ | G | ||||||
| U + 0644 | ل | l | l | ||||||
| U + 0645 | م | m | m | ||||||
| U + 0646 | ن | n | n | ||||||
| U + 0648 | و | v ~ w[A][d] | proti | v, w[E] | proti | ||||
| U + 0647 | ه | h[A] | h | h | h[F] | h | h | h[F] | h[F] |
| U + 0629 | ة | ∅, t | — | h[G] | — | t[h] | h[G] | — | — |
| U + 06CC | ی | j[A] | y | ||||||
| U + 0621 | ء | ʔ, ∅ | ʾ | ʼ | ʾ | ||||
| U + 0624 | ؤ | ʔ, ∅ | ʾ | ʼ | ʾ | ||||
| U + 0626 | ئ | ʔ, ∅ | ʾ | ʼ | ʾ | ||||
| Unicode | Finále | Mediální | Počáteční | Izolovaný | IPA | DMG (1969) | ALA-LC (1997) | BGN / PCGN (1958) | EI (2012) | OSN (1967) | OSN (2012) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| U + 064E | ◌َ | ◌َ | اَ | ◌َ | … | A | A | A | A | A | A |
| U + 064F | ◌ُ | ◌ُ | اُ | ◌ُ | Ó | Ó | Ó | Ó | u | Ó | Ó |
| U + 0648 U + 064F | ◌ﻮَ | ◌ﻮَ | — | ◌وَ | Ó[j] | Ó | Ó | Ó | u | Ó | Ó |
| U + 0650 | ◌ِ | ◌ِ | اِ | ◌ِ | E | E | i | E | E | E | E |
| U + 064E U + 0627 | ◌َا | ◌َا | أ | ◌َا | ɑː ~ ɒː | A | A | A | A | A | A |
| U + 0622 | ◌ﺂ | ◌ﺂ | آ | ◌آ | ɑː ~ ɒː | ā, ʾā[k] | ā, ʼā[k] | A | A | A | A |
| U + 064E U + 06CC | ◌َﯽ | — | — | ◌َی | ɑː ~ ɒː | A | A | A | A | A | A |
| U + 06CC U + 0670 | ◌ﯽٰ | — | — | ◌یٰ | ɑː ~ ɒː | A | A | A | A | A | A |
| U + 064F U + 0648 | ◌ُﻮ | ◌ُﻮ | اُو | ◌ُو | uː, oː[E] | ū | ū | ū | u, ó[E] | ū | u |
| U + 0650 U + 06CC | ◌ِﯽ | ◌ِﯿ | اِﯾ | ◌ِی | tj[E] | ī | ī | ī | tj[E] | ī | i |
| U + 064E U + 0648 | ◌َﻮ | ◌َﻮ | اَو | ◌َو | ow ~ aw[E] | au | aw | ou | ou, aw[E] | ou | ou |
| U + 064E U + 06CC | ◌َﯽ | ◌َﯿ | اَﯾ | ◌َی | ej ~ aj[E] | ai | ano | ey | jo, ano[E] | ey | ey |
| U + 064E U + 06CC | ◌ﯽ | — | — | ◌ی | –E, –je | –E, –ye | –I, –yi | –E, –ye | –E, –ye | –E, –ye | –E, –ye |
| U + 06C0 | ◌ﮥ | — | — | ◌ﮤ | –Je | -vy | –ʼI | -vy | -vy | -vy | -vy |
Poznámky:
- ^ A b C d Používá se také jako samohláska.
- ^ A b C Hamza a Ayn nejsou přepsány na začátku slov.
- ^ A b C d Místo cedilly lze použít tečku níže.
- ^ Na začátku slov kombinace ⟨خو⟩ Bylo vysloveno / xw / nebo /X/ v klasické perštině. V moderních odrůdách klouzání / ʷ / byl ztracen, ačkoli pravopis nebyl změněn. To může být ještě slyšet v Dari jako reliktní výslovnosti. Kombinace / xʷa / byl změněn na / xo / (viz. níže).
- ^ A b C d E F G h i V Dari.
- ^ A b C Na konci slov není přepsáno.
- ^ A b V kombinaci ⟨یة⟩ Na konci slov.
- ^ Při použití místo ⟨ت⟩ Na konci slov.
- ^ Diakritické znaky (harakat ) jsou psány zřídka.
- ^ Po ⟨خ⟩ Z dřívějšího / xʷa /. Často přepsáno jako xwa nebo xva. Například, .ور / xor / „slunce“ bylo / xʷar / v klasické perštině.
- ^ A b Po samohláskách.
Preislámské období
V předislámském období starý a střední Peršan používal různá písma včetně Staré perské klínové písmo, Skripty Pahlavi a Avestan. Pro každé období jsou zavedeny přepisy a přepisy významných lingvistů.[9][10][11][12]
| IPA | Starý Peršan[i][ii] | Střední Peršan (Pahlavi )[i] | Avestan[i] |
|---|---|---|---|
| Souhlásky | |||
| p | p | ||
| F | F | ||
| b | b | ||
| β ~ ʋ ~ w | — | β | β / w |
| t | t | t, t̰ | |
| θ | θ / ϑ | ||
| d | d | ||
| ð | — | (δ) | δ |
| θr | ç / ϑʳ | θʳ / ϑʳ | |
| s | s | ||
| z | z | ||
| ʃ | š | š, š, ṣ̌ | |
| ʒ | ž | ||
| c ~ tʃ | c / č | ||
| ɟ ~ dʒ | j / ǰ | ||
| k | k | ||
| X | X | x, x | |
| X | xʷ / xᵛ | ||
| G | G | g, ġ | |
| ɣ | ɣ / γ | ||
| h | h | ||
| m | m | m, m̨ | |
| ŋ | — | ŋ, ŋʷ | |
| ŋʲ | — | ŋ | |
| n | n | n, ń, ṇ | |
| r | r | ||
| l | l | ||
| w ~ ʋ ~ v | proti | w | proti |
| j | y | y, ẏ | |
| Samohlásky | |||
| Krátký | |||
| A | A | ||
| A | — | ±, ± | |
| ə | — | ə | |
| E | — | (E) | E |
| i | i | ||
| Ó | — | (Ó) | Ó |
| u | u | ||
| Dlouho | |||
| A | A | ||
| ɑː ~ ɒː | — | å / ā̊ | |
| ə | — | ə̄ | |
| əː | — | E | |
| iː | ī | ||
| Ó | — | Ó | |
| uː | ū | ||
Poznámky:
Další schémata romanizace
Baháʼí perská romanizace
Baháʼí používají systém standardizovaný společností Shoghi Effendi, který inicioval obecným dopisem 12. března 1923.[13] Režim bahájského přepisu byl založen na standardu přijatém desátým mezinárodním kongresem orientalistů, který se konal v Ženeva v září 1894. Shoghi Effendi změnil některé podrobnosti systému Kongresu, zejména při používání systému digrafy v určitých případech (např. sh namísto š) a začleněním sluneční dopisy při psaní určitého článku al- (Arabsky: ال) podle výslovnosti (např. ar-Rahim, as-Saddiq, namísto al-Rahim, al-Saddiq).
Podrobný úvod k bahájské perské romanizaci lze obvykle nalézt na zadní straně bahájského písma.
ASCII internetové romanizace
| Peršan | Fingilish |
|---|---|
| آ ،ا | a, aa, â |
| ب | b |
| پ | p |
| ت | t |
| ث | s |
| ج | j |
| چ | ch, č, c |
| ح | h |
| خ | kh, x |
| د | d |
| ذ | z |
| ر | r |
| ز | z |
| ژ | zh, ž |
| س | s |
| ش | sh, š |
| ص | s |
| ض | z |
| ط | t |
| ظ | z |
| ع ،ء | a, e, ê |
| غ | gh, q |
| ف | F |
| ق | gh, q |
| ک | k |
| گ | G |
| ل | l |
| م | m |
| ن | n |
| و | o, u, v, w |
| ه | h |
| ی | já, y |
Je běžné psát perský jazyk pouze s latinka (na rozdíl od Perská abeceda ) speciálně v online chat, sociální sítě, e-maily a SMS. Vyvinula se a rozšířila kvůli dřívějšímu nedostatku softwaru podporujícího perskou abecedu a / nebo kvůli nedostatku znalostí o softwaru, který byl k dispozici. Ačkoli perský psaní je v poslední době podporováno operační systémy, stále existuje mnoho případů, kdy perská abeceda není k dispozici a existuje potřeba alternativního způsobu psaní perštiny pomocí základní latinka. Tento způsob psaní se někdy nazývá Fingilish nebo Zhoubný (A portmanteau z Perština nebo Peršan a Angličtina).[14] Ve většině případů se jedná o ad hoc zjednodušení výše uvedených vědeckých systémů (např. ALA-LC nebo BGN / PCGN), ale ignorování zvláštních písmen nebo diakritických znamének. ع lze psát pomocí číslice "3", jako v Arabská abeceda chatu (i když se to dělá jen zřídka). Podrobnosti pravopisu také závisí na jazyce kontaktu mluvčího; například samohláska [u] se po angličtině často píše „oo“, ale u perských mluvčích z Německa a některých dalších evropských zemí se spíše používá „u“.
Tádžická latinská abeceda
The Tádžický jazyk nebo Tádžická perština je paleta perského jazyka. Bylo to napsáno Tádžická SSR ve standardizovaném latinském písmu od roku 1926 do konce 30. let, kdy byl scénář oficiálně změněn na azbuku. Nicméně, Tádžická fonologie se mírně liší z perštiny v Íránu. V důsledku těchto dvou faktorů se romanizační schémata tádžické azbuky řídí poněkud odlišnými principy.[15]
| A a | B ʙ | C c | Ç ç | D d | E e | F f | G g | Ƣ ƣ | H h | Já já | Ī ī |
| /A/ | / b / | / tʃ / | / dʒ / | / d / | /E/ | /F/ | / ɡ / | / ʁ / | / h / | / i / | / ˈI / |
| J j | K k | L l | M m | N n | O o | Str | Q q | R r | S s | Ş ş | T t |
| / j / | / k / | / l / | / m / | / n / | /Ó/ | / p / | / q / | / ɾ / | / s / | / ʃ / | / t / |
| U u | U u | V v | X x | Z z | Ƶ ƶ | ʼ | |||||
| / u / | / ɵ / | /proti/ | / χ / | / z / | / ʒ / | / ʔ / |
Varianta navržená Mirem Shamsuddinem Adib-Soltanim
Renomovaný současný lingvista Mir Shamsuddin Adib-Soltani navrhl [17] použití variace latinské abecedy. Tato variace, někdy také nazývaná „Pârstin“, byla běžně používána jinými lingvisty, jako např David Neil MacKenzie pro přepis persko-arabského písma.
Písmena této variace latinské abecedy jsou základní latinská písmena: Aa, Bb, Cc, Dd, Ee, Ff, Gg, Hh, II, Jj, Kk, Ll, Mm, Nn, Oo, Str, Qq, Rr, Ss, Tt, U u, Vv, Xx, Yy, Zz, plus další písmena pro podporu nativních zvuků: AA, Čč, Šš, Žž.
Kromě toho, že je jednou z nejjednodušších variant navrhovaných pro latinizaci Peršan abeceda, tato variace je založena na Abecední princip. Na základě tohoto principu je každý jednotlivý zvuk řeči reprezentován jedním písmenem a mezi zvuky a písmeny, která je zastupují, existuje vzájemná korespondence. Tento princip, kromě zvýšení srozumitelnosti textu a zabránění nejasnostem pro čtenáře, je zvláště užitečný pro reprezentaci původních zvuků perského jazyka, pro které ve většině ostatních jazyků psaných latinkou není ekvivalentní. Například složená písmena použitá v jiných variantách, například kh a gh, navíc sh a zh jsou příslušně reprezentovány X, q, š a ž.
Viz také
Reference
- ^ Joachim, Martin D. (1993). Jazyky světa: problémy a problémy katalogizace. New York: Haworth Press. str. 137. ISBN 1560245204.
- ^ A b Pedersen, Thomas T. „Perština (perština)“ (PDF). Přepis nerimských skriptů.
- ^ "Peršan" (PDF). Kongresová knihovna.
- ^ "Romanizační systém pro perštinu (Dari a perština). Systém BGN / PCGN 1958" (PDF).
- ^ „Přepis“. Encyklopedie Iranica.
- ^ A b "Peršan" (PDF). UNGEGN.
- ^ Toponymic Guidelines for map and other editors - Revised edition 1998. Working Paper No. 41. Předkládá Íránská islámská republika. UNGEGN, 20. zasedání. New York, 17. – 28. Ledna 2000.
- ^ Nový perský romanizační systém. E / CONF.101 / 118 / Rev.1 *. Desátá konference OSN o standardizaci zeměpisných názvů. New York, 31. července - 9. srpna 2012.
- ^ Bartholomae, Christian (1904). Altiranisches Wörterbuch. Strassburg. str. XXIII.
- ^ Kent, Roland G. (1950). Starý Peršan. New Heaven, Connecticut. s. 12–13.
- ^ MacKenzie, D. N. (1971). "Transkripce". Stručný slovník Pahlavi. Londýn.
- ^ Hoffmann, Karl; Forssman, Bernhard (1996). Avestische Laut- und Flexionslehre. Innsbruck. 41–44. ISBN 3-85124-652-7.
- ^ Effendi, Shoghi (1974). Baháʼí správa. Wilmette, Illinois, USA: Baháʼí Publishing Trust. str.43. ISBN 0-87743-166-3.
- ^ Lambert, James. 2018. Velké množství „lish“: nomenklatura hybridity. Angličtina po celém světě, 39 (1): 10. DOI: 10,1075 / eww.38.3.04lam
- ^ Pedersen, Thomas T. "Tádžický" (PDF). Přepis nerimských skriptů.
- ^ Perry, John R. (2005). Tádžická perská referenční gramatika. Brill. str.34 –35.
- ^ Adib-Soltani, Mir Shamsuddin (1976). Úvod do psaní perského písma. Teherán, Írán: Publikace Amirkabir.