Protoindo-íránský jazyk - Proto-Indo-Iranian language - Wikipedia
| Protoindoránský | |
|---|---|
| PIIr | |
| Rekonstrukce | Indo-íránské jazyky |
| Kraj | Euroasijská step |
| Éra | pozdě 3. m. BCE |
Rekonstruovaný předek | |
| Rekonstrukce nižšího řádu | |
| Část série na |
| Indoevropská témata |
|---|
 |
|
Archeologie Pontská step Kavkaz východní Asie východní Evropa Severní Evropa Pontská step Severní / východní step Evropa
Jížní Asie Step Evropa Kavkaz Indie |
Národy a společnosti Indoárijci Íránci východní Asie Evropa východní Asie Evropa Indoárijský íránský |
Protoindoránský nebo Protoindoiránský jazyk[1] je rekonstruován proto-jazyk z Indo-íránský / Indicko-íránská pobočka Indoevropský. Jeho reproduktory, hypotetické Protoindoránci, Předpokládá se, že žili na konci 3. tisíciletí před naším letopočtem, a jsou často spojováni s Sintashta kultura z Euroasijská step a brzy Andronovo archeologický horizont.
Protoindoránský byl a satem jazyk, pravděpodobně odstranil méně než tisíciletí od svého předka, pozdní Protoindoevropský jazyk, a následně odstraněny méně než tisíciletí z Védský sanskrt z Rigveda, jeho potomek. Je to předchůdce Indoárijské jazyky, Íránské jazyky a Nuristani jazyky.
Popisná fonologie
| Labiální | Koronální | Palatal | Velární | Hrtan | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| zubní / alveolární | post-alveolární | za prvé | druhý | |||||
| Plosive | neznělý | *str | *t | *C | *C | *k | ||
| vyjádřený | *b | *d | *ȷ | *ǰ | *G | |||
| sání | *bʰ | *dʰ | *ȷȷ | *ǰʰ | *G | |||
| Frikativní | *s | *š | *H | |||||
| vyjádřený | (*z) | (*ž) | ||||||
| Nosní | *m | *n | ||||||
| Kapalný | (*l) | *r *r̥ | ||||||
| Polosamohláska | *y | *w | ||||||
| Vysoký | *i * ī | *U u |
|---|---|---|
| Nízký | *a * ā | |
Kromě samohlásek *H, a *r̥ může fungovat jako slabičné jádro.
Dvě patra
Proto-indoiránský se předpokládá, že obsahoval dvě řady zastávek nebo afrikátů v palatální až postalveolární oblasti.[2] Fonetická povaha tohoto kontrastu není jasná, a proto se obvykle označují jako primární nebo první série (* ć * ȷ * * ȷȷ, pokračující protoindoevropský palatovelar * ḱ * ǵ * ǵʰ) a druhá nebo sekundární série (* č * ǰ * ǰʰ, pokračující protoindoevropské prosté a labializované velars, * k, * g, * gʰ a * kʷ, * gʷ, * gʷʰ, v palatalizujících kontextech). Následující tabulka ukazuje nejběžnější reflexy obou sérií (Proto-íránský je hypotetický předchůdce íránských jazyků, včetně Avestanu a staroperštiny):[3][4]
| PII | Sanskrt | Proto-íránský | Avestan | Starý Peršan | Nuristani |
|---|---|---|---|---|---|
| *C | ś ([ɕ]) | *ts | s | θ | ċ ([ts]) / š |
| *ȷ | j ([ɟ]) | *dz | z | d | j ([dz]) / z |
| *ȷȷ | h ([ɦ]) | ||||
| *C | c ([c]) | *C | C | C | C |
| *ǰ | j ([ɟ]) | *ǰ | ǰ | ǰ | ǰ / ž |
| *ǰʰ | h ([ɦ]) |
Hrtan
Proto-indoevropan se obvykle předpokládá, že měl tři až čtyři laryngeální souhlásky, z nichž každá se mohla vyskytovat buď v slabičných, nebo neslabičných pozicích. V Proto-Indo-Iranian, laryngeals se spojil jako jeden foném / * H /. Beekes naznačuje, že některé případy tohoto / * H / přežily do Rigvedic Sanskrit a Avestan jako nepsané rázy se zastaví o čemž svědčí metriky.[5]
Přízvuk
Jako protoindoevropský a védský sanskrt (a také Avestan, ačkoli to nebylo zapsáno)[6]), Proto-Indo-Iranian měl a přízvuk hřiště systém podobný současnosti japonský, běžně označený akutním přízvukem nad samohláskou s diakritikou.
Historická fonologie
Nejvýraznější fonologickou změnou oddělující Proto-Indo-Iranian od Proto-Indo-European je zhroucení ablauting samohlásky * e, * o, * a do jediné samohlásky, Proto-Indo-Iranian *A (ale viz Brugmannův zákon ). Grassmannův zákon, Bartolomějův zákon a Ruki zdravý zákon byly také úplné v protoindoránštině.
Následuje podrobnější seznam některých předpokládaných zvukových změn od Protoindoevropanů po Protoindoránský:
- Posun satemu, který se skládá ze dvou sad souvisejících změn. PIE palatals * ḱ * ǵ * ǵʰ jsou v čele nebo spřízněni, což nakonec vede k PII * ć, * ȷ, * ȷȷ, zatímco PIE labiovelars * kʷ * gʷ * gʷʰ splývají s velars * k * g * gʰ.[7]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * ḱm̥tóm | *ćatám | śatám | satəm | centum | 'sto' |
| * ǵónu | *ȷа́nu | jānu | zānu | genū | 'koleno' |
| * ǵʰimós | *ʰȷimás | himá | ziiā̊ | ahoj | „zima“ / „sníh“ |
| * kʷós | *kás | kás | ka | Quis | 'kdo co?' |
| * gʷṓws | *gāwš | gaus | gao | bo | 'kráva' |
| * gʷʰormós | *gʰarmás | gharmás | garəma | formus | ‚teplo, teplo ' |
- PIE kapaliny * l * r * l̥ * r̥ sloučit jako * r * r̥.[8]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * ḱléwos | *ćráwas | śrávas | srauua | záchytný bod | „sláva, čest, slovo“ |
| * wĺ̥kʷos | *wŕ̥ky | vŕ̥kas | vəhrka | lupus | 'vlk' |
- Sylabické nazály PIE * m̥ * n̥ sloučit s *A.[8]
| KOLÁČ | pre-PII | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * déḱm̥ | *dáĉm̥ | *dáća | dáśa | dasā | decem | 'deset' |
| * gʷm̥tós | *gm̥tás | *gatás | gatá | gata | ventus | 'pojď, pryč' |
| * n̥bʰrós | *n̥bʰrás | *abʰrás | abhrá | aβra | imber | 'dešťový mrak' |
- Bartolomějův zákon: aspirát bezprostředně následovaný neznělou souhláskou se stává hlasovým zastavením + hlasovým aspirátem. Kromě toho dʰ + t> dᶻdʰ.[9]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | Angličtina |
|---|---|---|---|---|
| * ubʰtós | *ubdʰás | sámubdha | ubdaēna | „tkané“ / „vyrobené z tkaného materiálu“ |
| * wr̥dʰtós | *wr̥dᶻdʰás | vr̥ddʰá | vərəzda | ‚dospělý, zralý ' |
| * dʰéwgʰti | *dáwgdʰi | dógdhi | * daogdi | 'dojit' |
- The Ruki pravidlo: * s se stáhne do * š, když bezprostředně následuje tekutinu (* r * r̥ * l * l̥), vysokou samohlásku (* i * u), PIE velar (* ḱ * ǵ * ǵʰ * k * g * gʰ * kʷ * gʷ * gʷʰ) nebo slabičný laryngeální * H̥.[10] Jeho allophone * z se rovněž stává * ž.[8]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * wisós | *wišás | víšas | vízum | virus | 'jed, jed' |
| * ḱeHs- | *ćH̥šam | aśiṣam | síša | 'učit!' | |
| * ǵéwseti | *ááwšati | jóṣati | zaošo | gustus | „mít rád, ochutnat“ |
| * kʷsép- | *kšáp- | kṣáp- | xšap- | 'tma' | |
| * plúsis | *plúšiš | plúṣi | * fruši | pūlex | ‚blecha, škodlivý hmyz ' |
| * nisdós | *niždás | nīḷá / nīḍá | * nižda | nidus | 'hnízdo' |
- Před okluzivním zubem se z * ĉ stává * š a * ĵ se stává * ž. * ĵʰ se také stává * ž s aspirací okluzivního.[11]
| KOLÁČ | pre-PII | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * h₁oḱtṓ | *Haĉta | *Haštā | aṣṭá | ašta | okto | 'osm' |
| * dr̥ḱtós | *dr̥ĉtás | *dr̥štás | dr̥ṣṭá | dərəšta | „viděný, viditelný, zjevný“ | |
| * mr̥ǵt- | *mr̥ĵd- | *mr̥žd- | mr̥ḷ- / mr̥ḍ- | mərəžd- | ‚odpustit, prominout ' | |
| * uǵʰtós | *uĵdʰás | *uždʰás | ūḍhá | * užda | vektor | 'nesený' |
- Sekvence * ĉš byla zjednodušena na * šš.[12]
| KOLÁČ | pre-PII | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * h₂éḱs- | *Háĉši | *Háššas | ákṣa | jako | osa | 'náprava, rameno' |
- „Druhá palatalizace“ nebo „zákon palatals“: * k * g * gʰ vyvine palatální allophones * č * ǰ * ǰʰ před přední samohlásky * i, * e.[9] prostřednictvím meziproduktu * kʲ * gʲ * gʲʰ.
| KOLÁČ | pre-PII | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * -kʷe | *-kʲa | *-ča | -ca | -ča | -que | 'a' |
| * gʷih₃wós | *gʲiHwás | *ǰiHwás | jīvás | juuo | vīvus | ‚živý, žijící ' |
| * gʷʰénti | *gʲʰánti | *ntánti | hánti | jaiṇti | -fendit | 'zabijáci' |
- Brugmannův zákon: * o v otevřené slabice se prodlužuje na * ō.[13]
| KOLÁČ | pre-PII | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * deh₃tórm̥ | *daHtārm̥ | *daHtā́ram | dātā́ram | dātārəm | datōrem | „dárce“ (akuzativ jednotného čísla) |
- Samohlásky * e * o splývají s * a. Podobně * ē, * ō splývají s * ā. To má za následek, že druhé palatinové sérii * č * ǰ * ǰʰ bude mít plný phonemic status.
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * dédeh₃ti | *dádaHti | dádāti | dadāiti | dat | 'dát' |
| * h₃dónts | *Hdánts | dant | dantan | dēns | 'zub' |
| * bʰréh₂tēr | *bʰráHtā | bhrātr̥ | brātar | ještě víc | 'bratr' |
| * wṓkʷs | *wākš | vāk | vāxš | vox | 'hlas' |
- V určitých pozicích byly laryngeály vokalizovány na * i. Toto předcházelo druhé palatalizaci.[14][15]
- Sledování souhlásky a předcházející shluk souhlásek
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * ph₂tréy | *pitráy | pitré | piθrē | patrī | 'Father' (dativ singular) |
- Sledování souhlásky a konečné slovo
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | Angličtina |
|---|---|---|---|---|
| * -medʰh₂ | *-madʰAhoj | -mahi | -maidī / -maiδi | (1. osoba množného čísla střední konec) |
- Všechny indoevropské hrtany se spojily do jednoho fonému * H, což mohlo být rázem. To bylo pravděpodobně současné se sloučením * e a * o s * a.[16]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | latinský | Angličtina |
|---|---|---|---|---|---|
| * ph₂tḗr | *pHta | pitā | ptā | pater | 'otec' |
- Podle Lubotského zákona * H zmizel, když za ním následovala hlasová neaspirovaná zastávka a další souhláska:[17]
| KOLÁČ | PII | Sanskrt | Avestan | Angličtina |
|---|---|---|---|---|
| * bʰéh₂geti | *bʰáǰati | bhájati | bažat̰ | ‚rozdělit, distribuovat ' |
Následné změny zvuku
Mezi zvukovými změnami od Proto-Indo-Iranian k Indoárijský je ztráta vyjádřeného sykavý * z; mezi těmi, kdo Proto-íránský je de-aspirace vyjádřený PIE aspiráty.
| KOLÁČ | O.Indc /VS | Av | KOLÁČ | OInd / VS | Av | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| * str | > | str | str | *strh̥₂tḗr "otec" | strita "otec" | pidehet- "otec" |
| * b | > | b | b | *bel- "silný" | bálam "síla" | — |
| * bʰ | > | bh | b | *bʰréh₂tēr "bratr" | bhrātār- "bratr" | brātar- "bratr |
| * t | > | t | t | *tuHóm "ty" | tuvám "ty" | tvəm "ty" |
| * d | > | d | d | *dnebo "dřevo" | dāru "dřevo" | dāru- "dřevo" |
| * dʰ | > | dh | d | *dʰoHnéh₂- "obilí" | dhānā- "obilí" | dāna- "obilí" |
| * ḱ | > | ś | s | *déḱm̥ "deset" | dáśA "deset" | dasA "deset" |
| * ǵ | > | j | z | *ǵónu "koleno" | janu? "koleno" | zānu- "koleno" |
| * ǵʰ | > | h | z | *ǵʰimós "Studený" | himá- "zima, mráz" | zakamaka- "zimní bouře" |
| * k | > | k ~ c | x ~ č | *kruh₂rós "krvavý" | krūrá- "krvavý" | Xrūra- "krvavý" |
| *téket "může běžet" | — | taCna "může běžet" | ||||
| *G | > | g ~ j | g ~ ǰ | *h₂éuGes- "síla" | Ójtak jako- "síla" | aoǰah "síla" |
| *huGrós "silný" | uGrá- "silný" | uGra- "silný" | ||||
| *G | > | gh ~ h | g ~ ǰ | *dl̥HGano "dlouho" | dirghA- "dlouho" | darəGA- "dlouho" |
| *dleHGistos "nejdelší" | drāghiṣṭha | draǰišta- "nejdelší" | ||||
| * kʷ | > | k ~ c | k ~ č | *kʷano "SZO" | káḥ "SZO" | kÓ "SZO" |
| *kʷE "a" | CA "a" | CA "a" | ||||
| *G | > | g ~ j | g ~ ǰ | *Gou- "kráva" | Gav- "kráva" | Gau- "kráva" |
| *Gih₃wós "naživu" | jIvá- "naživu" | OPER: ǰIva- "živobytí" | ||||
| *G | > | gh ~ h | g ~ ǰ | *Gne „stávka“ (pl.) | ghnánti „stávka“ (pl.) | — |
| *Génti „stávky“ | hproti „stávky“ | ǰainti „stávky“ | ||||
| * s | > | s | s ~ h | *septm̥ "sedm" | saptá "sedm" | hapta "sedm" |
| *h .ésti "je" | Asti "je" | Asti "je" | ||||
| * y | > | y | y | *yugóm "jho" | yugam "jho" | yuga- "jho" |
| * w | > | proti | proti | *wéǵʰeti "jízdy, jízdy" | protiáhati "disky" | protiazaiti „cestuje“ |
| * m | > | m | m | *méh₂tēr "matka" | márat "matka" | mātar- "matka" |
| * n | > | n | n | *nano "nás" | ntak jako "nás" | nÓ "nás" |
| * l | > | l ~ r | r | *kʷeleti "pohyby" | ca.rati "pohyby" | ca.raiti "pohyby" |
| * r | > | r | r | *bʰréh₂tēr "bratr" | bhrātār- "bratr" | brātar- "bratr |
| * n̥ | > | A | A | *n̥- "un-" | A- "un-" | A- "un-" |
| * m̥ | > | A | A | *ḱm̥tóm "sto" | śAtám "sto" | sAtəm "sto" |
| * l̥ | > | r̥ | ərər | *wĺ̥kʷos "vlk" | protiŕ̥ka- "vlk" | protiəhrka- "vlk" |
| * r̥ | > | r̥ | ərər | *ḱŕ̥d- "srdce" | hŕ̥d- "srdce" | zərəd- "srdce" |
| * i | > | i | i | *linékʷti "listy" | riṇákti "listy" | irinaxti „vydání“ |
| *E | > | A | A | *dEḱm̥ "deset" | dAśa "deset" | dAsa "deset" |
| *E | > | A | A | *h₂nEr "muž" | nA "muž" | nA "muž" |
| *A | > | A | A | *h₂éǵeti "disky" | Ajati "disky" | Azaiti "disky" |
| *A | > | A | A | *méh₂tēr "matka" | mātā́ "matka" | mAdehet- "matka" |
| *Ó | > | a ~ ā | a ~ ā | *ǵÓmbʰÓs "zub, kolík" | jAmbhA- "zub, kel" | — |
| *ǵÓnu "koleno" | jAnu "koleno" | zAnu- "koleno" | ||||
| *Ó | > | A | A | *dʰAchne "obilí" | dhAna- "obilí" | dAna- "obilí" |
| * u | > | u | u | *yugóm "jho" | yuhej "jho" | yuga- "jho" |
| * ū | > | ū | ū | *mūs "myš" | mūṣ- "myš" | NPer mūs "myš" |
| * h₁ | > | ∅ | ∅ | *h₁ésti "je" | ásti "je" | asti "je" |
| * h₂ | > | ∅ | ∅ | *h₂ŕ̥tḱos "medvěd" | ŕ̥kṣa- "medvěd" | arəša- "medvěd" |
| * h₃ | > | ∅ | ∅ | *h₃stejně (i) "oko" | ákṣi "oko" | aši "oko" |
| * h₄ | > | ∅ | ∅ | *h₄nebo "varle" | — | ərəzi- "varle" |
| Protoindoránský | Starý íránský (Av, OP ) | Védský sanskrt |
|---|---|---|
| * Háćwas „kůň“ | Av lázně, OP jako | áśva |
| * bʰaHgás „porce, sdílení“ | Av Bāga | bhāgá |
| * bʰráHtā "bratr" | Av, OP brātar | bhrātr̥ |
| * bʰúHmiš „země, země“ | OP būmiš | bhūmi - |
| * mártyas "smrtelník, člověče" | Av maṣ̌iia, OP martiya | mártya |
| * māHas "moon" | Av mā̊, OP māha | mās |
| * wásr̥ „jaro“ | Av vaŋhar | vásara "ráno" |
| * Hr̥tás "pravda" | Av jako, OP arta | r̥tá |
| * dʰráwgʰas „lež“ | Av draoγa, OP drauga | drógha „používání škodlivých slov“ |
| * sáwmas „pressed (juice)“ | Av haoma | sóma - |
Viz také
Reference
- ^ Peter Bellwood; Immanuel Ness (10. listopadu 2014). Globální prehistorie lidské migrace. John Wiley & Sons. ISBN 978-1-118-97059-1.
- ^ Doupě, str. 78-79
- ^ Ramat, Anna Giacalone (1998). Indoevropské jazyky (ilustrované vydání). Londýn ; New York: Routledge. p. 134. ISBN 0-415-06449-X.
- ^ Cardona, George; Dhanesh Jain (2003). Indoárijské jazyky. Londýn ; New York: Routledge. p. 24. ISBN 0-7007-1130-9.
- ^ Beekes (1988), p. 50
- ^ Beekes, str. 55
- ^ Doupě, 74-75
- ^ A b C Fortson, str. 182
- ^ A b Fortson, str. 181
- ^ F. B. J. Kuiper. 1976. „Old East Iranian dialects.“ Indo-Iranian Journal 18, str. 242.
- ^ Doupě, p. 91
- ^ Doupě, str. 92-94
- ^ Fortson, str. 183
- ^ Beekes, str. 85-86
- ^ Lubotsky, str. 53
- ^ dostat ref
- ^ Beekes, str. 88-89
- ^ „Indo-íránské jazyky.“ Encyklopedie indoevropské kultury. Vyd. J.P.Mallory a D.Q. Adams. Chicago: Fitzroy Dearborn, 1997. str. 305.
Bibliografie
- Beekes, Robert Stephen Paul (1988). Gramatika Gatha-Avestanu. Leiden; New York: Brill. ISBN 90-04-08332-4.
- Burrow, T. (1973). Sanskrtský jazyk (třetí vydání). Londýn: Faber & Faber. ISBN 0-571-04819-6.
- Fortson, Benjamin W. (2004). Indoevropský jazyk a kultura: Úvod (ilustrované vydání). Malden, MA: Blackwell Publishing. ISBN 1-4051-0316-7.
- Lubotsky, A. M. (1988). Systém nominální akcentace v sanskrtu a protoindoevropštině. Leiden; New York: Brill. ISBN 90-04-08835-0.
- Alexander Lubotsky, “Indo-íránský substrát " v Včasné kontakty mezi uralským a indoevropským, vyd. Carpelan a kol., Helsinki (2001).
- Asko Parpola, „Vznik árijské pobočky indoevropského“, Blench a Spriggs (eds), Archeologie a jazyk III, Londýn a New York (1999).