Akademie perského jazyka a literatury - Academy of Persian Language and Literature

Akademie perského jazyka a literatury
Íránská perská akademie.png
Formace20. května 1935; Před 85 lety (1935-05-20)
ÚčelRegulační orgán z Perský jazyk.
Hlavní sídloTeherán, Írán
Členství
Přibližně 300 osob
Prezident
Gholam-Ali Haddad-Adel
webová stránkahttps://apll.ir/

The Akademie perského jazyka a literatury (APLL) (Peršan: فرهنگستان زبان و ادب فارسی) Je oficiální regulační orgán z Perský jazyk se sídlem v Teherán, Írán. Dříve známý jako Íránská akademie (فرهنگستان ایران), byla založena 20. května 1935 z podnětu Reza Shah, zakladatel společnosti Pahlavi dynastie.

Akademie působí jako oficiální autorita v daném jazyce a přispívá k lingvistickému výzkumu perštiny a dalších jazyky Íránu.

Dějiny

Časné úsilí

První oficiální pozornost se zaměřila na nutnost ochrany perského jazyka proti cizím slovům a na standardizaci Perský pravopis, byli za vlády Naser al-Din Shah z Qajar dynastie v roce 1871.[Citace je zapotřebí ] Po Naser al-Din Shah, Mozaffar al-Din Shah nařídil založení prvního perského sdružení v roce 1903.[1] Toto sdružení oficiálně prohlásilo, že používá perské a arabština jako přijatelné zdroje pro ražení slov. Konečným cílem bylo zabránit tisku knih nesprávným používáním slov. Podle výkonné záruky tohoto sdružení byla vláda odpovědná za nesprávně vytištěné knihy. Slova vytvořená tímto sdružením, jako např rah-āhan (راه‌آهن) pro „železnici“, byla vytištěna v Soltani noviny; ale sdružení bylo nakonec uzavřeno kvůli nepozornosti.[Citace je zapotřebí ]

V roce 1911 bylo založeno vědecké sdružení, jehož výsledkem byl slovník s názvem Slova vědecké asociace (لغت انجمن علمی), který byl v budoucnu dokončen a přejmenován Katouzian slovník (فرهنگ کاتوزیان).[2]

Založení akademie

Pod tímto názvem byla 20. května 1935 založena první akademie pro perský jazyk Íránská akademie. Bylo založeno z iniciativy Reza Shah, a hlavně uživatelem Hekmat e Shirazi a Mohammad Ali Foroughi, všechna prominentní jména v tehdejším nacionalistickém hnutí.

Ferdowsi ve skutečnosti byla motivací rozhodnutí Reza Shaha odstranit cizí výpůjčky z perštiny a nahradit je perskými ekvivalenty. V roce 1934 nařídil Reza Shah přestavět Ferdowsiho hrobka a uspořádat celostátní obřad na počest tisíc let roku Perská literatura od doby Ferdowsiho, s názvem Oslava tisíciletí Ferdowsi pozývající významné íránské a zahraniční učence.

Mezi členy akademie patřila při jejím založení řada významných literárních osobností a vysoce uznávaných vědců,[3] počítaje v to Abbas Eqbal Ashtiani, Mohammad-Taqi Bahar, Ali-Akbar Dehkhoda, Mohammad Ali Foroughi, Badiozzaman Forouzanfar Homayun Forouzanfar, Qasem Ghani, Abdolazim Gharib, Mohammad Ghazvini, Mohammad Hejazi, Ali-Asghar Hekmat, Mahmoud Hessabi, Mohammad-Ali Jamalzadeh, Ahmad Matin-Daftari, Saeed Nafisi, Ebrahim Pourdavoud Isa Sadiq, Zabihollah Safa, Ali Akbar Siassi, a Rashid Yasemi.

Zapojeni byli také někteří zahraniční učenci, jako např Arthur Christensen (z Dánsko ), Muhammad Husajn Haykal (z Egypt ), Abduqodir Maniyozov (od Tádžikistán ), Henry Masset (od Francie ), Raf'at Pasha (z Egypta), Jan Rypka (z Československo ), Dodikhudo Saymiddinov (z Tádžikistánu) a Muhammadjon Shakuri (z Tádžikistánu) a Syed Waheed Ashraf (z Indie ).

Akademie byla klíčovou institucí v boji za znovuvybudování Íránu jako národního státu po pádu dynastie Kajar. Během třicátých a čtyřicátých let vedla akademie masivní kampaně, které nahradily mnohé arabština, francouzština, a řecký výpůjčky, jejichž nesmírné použití v perštině během staletí před založením dynastie Pahlavi, vytvořilo literární jazyk, který se výrazně lišil od mluvené perštiny té doby.

Funkce

Akademie se snaží chránit integritu perského jazyka. Vede akademické úsilí o lingvistický výzkum perského jazyka a jeho sesterských íránských jazyků. Rovněž vytvořil oficiální pravopis perského jazyka.

Akademie se rovněž zaměřila na trvalou infiltraci perštiny, stejně jako mnoha jiných jazyků, cizími slovy, v důsledku procesu globalizace. Akademie neustále vede kampaň za použití perských ekvivalentů nových výpůjček. Pokud neexistují žádné ekvivalenty, má za úkol jazykově odvodit taková slova od existujících perských kořenů a aktivně podporovat přijetí těchto nových mincí v každodenním životě. Íránský zákon vyžaduje, aby tyto ekvivalenty byly použity v oficiálních médiích, vládních záležitostech a produktovém managementu všech společností.[Citace je zapotřebí ]

Encyklopedie perského jazyka a literatury v jižní Asii

Encyklopedie perského jazyka a literatury v jižní Asii (Indie, Pákistán a Bangladéš ) byla založena v roce 1993 za účelem sestavení Encyklopedie perského jazyka a literatury v jižní Asii, představující rozsah íránsko-islámského jazyka a kultury a její dopad na subkontinent.

Demonstrace přínosu íránské a islámské kultury a role perského jazyka a literatury v historii a kultuře tohoto regionu, jakož i zkoumání dlouhodobých společných rysů a souvislostí těchto dvou starověkých zemí, zejména v postislámském období, je hlavní strukturou této encyklopedie.

Členství

Členové akademie jsou vybráni z mistrů školy Perská literatura a lingvistika. Po revoluci v roce 1979 Hassan Habibi byl jmenován prezidentem akademie a v této funkci zůstal až do své smrti v důsledku srdečního selhání v lednu 2013. Současným prezidentem je Gholam-Ali Haddad-Adel.

Následuje seznam žijících i zemřelých stálých členů akademie od revoluce v roce 1979.[4]

Stálí členové

Aktuální

Zemřelý

Sdělení akademie o názvu perského jazyka v cizích jazycích

19. listopadu 2005 Akademie perského jazyka a literatury vydala prohlášení o jménu perského jazyka a odmítla jakékoli použití tohoto slova Perština (místo angličtiny Peršan, Německy Persisch, Španělština persa, Francouzsky persanatd.) v cizích jazycích.

Oznámení zní:

  1. Peršan byl po staletí používán v různých publikacích včetně kulturních, vědeckých a diplomatických dokumentů, a proto má velmi významný historický a kulturní význam. Proto se mění Peršan na Perština by vyvrátil tento zavedený důležitý precedens.
  2. Změna použití z Peršan na Perština může budit dojem, že „perština“ je nový jazyk, i když to může být záměr některých uživatelů systému Perština.
  3. Změna použití může také vyvolat dojem, že „perština“ je dialekt používaný v některých částech Íránu spíše než převládající (a oficiální) jazyk země.
  4. Slovo Perština nikdy nebyl použit v žádné výzkumné práci nebo univerzitním dokumentu v žádném západním jazyce a návrh na jeho zahájení by vytvořil pochybnosti a nejednoznačnost ohledně názvu oficiálního jazyka Íránu.

S podporou tohoto oznámení postupně jiné instituce a literární osobnosti samostatně prováděly podobné akce po celém světě.[5][6][7][8]

Viz také

Reference

  1. ^ „Farhangestan“. Encyclopaedia Iranica. Encyclopaedia Iranica. Citováno 3. října 2014.
  2. ^ نگار داوری اردکانی (1389). برنامه‌ریزی زبان فارسی. روایت فتح. p. 33. ISBN  978-600-6128-05-4.
  3. ^ „71. výročí Akademie perského jazyka a literatury“. BBC perština.
  4. ^ „فرهنگستان زبان و ادب فارسی“. Perská akademie. Archivovány od originál dne 14. dubna 2011. Citováno 23. prosince 2011.
  5. ^ „Peršan nebo perština?“. Íránský. 16. prosince 1997. Citováno 23. prosince 2011.
  6. ^ „Fársi:, Nedávno se objevil jazyk!'". Persiandirect. Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 23. prosince 2011.
  7. ^ „Peršan nebo Fársi?“. Persiandirect. Archivovány od originál dne 15. září 2016. Citováno 23. prosince 2011.
  8. ^ Samī’ī Gīlānī, Aḥmad, ed. (Jaro 1995). "متنِ اعلامِ نظرِ شورای فرهنگستانِ زبان و ادبِ فارسی درباره‌ی کاربردِ perština به جای perština در مکاتباتِ وزارتِ وزارتِ وزارتِ مزارِِ (PDF). Čtvrtletní časopis Akademie perského jazyka a literatury (v perštině). Teherán. 1 (1): 152. Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2012-02-16.