Tú alfagra land mítt - Tú alfagra land mítt - Wikipedia

Tú alfagra land mítt
Anglicky: Anthem of the Faerské ostrovy
Mítt alfagra land.jpg
Původní rukopis z roku 1906
Státní hymna  Faerské ostrovy
TextSímun av Skarði
HudbaPetur Alberg
Přijato1938

Tú alfagra land mítt (dánština: Du er mit skøneste land, "Ty nejkrásnější země", oficiálně oprávněná Mítt alfagra zemi, je národní hymna z Faerské ostrovy. Texty hymny, složené v roce 1906, jsou Símun av Skarði (1872-1942) a melodii od Petur Alberg (1885-1940).

Faerský

Druhá stránka původního rukopisu
Mítt alfagra zemi
Tú alfagra land mítt, mín dýrasta ogn!
á vetri so randhvítt, á sumri við logn,
tú tekur meg at tær so tætt í tín favn.
Tit oyggjar so mætar, Guð signi tað navn,
sum menn tykkum góvu, tá teir tykkum sóu.
Ja, Guð signi Føroyar, nemám zemi!
Hin roðin, sum skínur á sumri í líð,
hin ódnin, sum týnir mangt lív vetrartíð,
og myrkrið, suma fjalir mær bjartasta mál,
og ljósið, sum spælir mær sigur í sál:
alt streingir, ið tóna, sum vága og vóna,
např. na verji Føroyar, mítt zemi.
Např. Nígi tí niður í bøn til tín, Guð:
Hin heilagi friður mær falli í lut!
Lat sál mína tváa sær í tíni dýrd!
So torir hon vága - av Gudi væl skírd -
ve společnosti bera tað merkið, sum eyðkennir verkið,
ið varðveitir Føroyar, mítt land!

dánština

Mit skønneste země
O, Færø så fager, min dyreste skat!
Når vinterstorm brager, I lun sommernat
du drager derude mig hjem i din favn.
I øer så prude, Gud signe det navn,
som fædrene gav jer, da de fandt bag hav jer.
Ja, Gud signe Færø, mit land.
Hin solglans, som svæver om sommergrøn víko,
og stormen, som kræver mangt liv vintertid,
og mørket, som dølger mig fjeldryg og tind,
o lyset, som bølger og hvisker i sind:
Alt strenge, som klinger og lønligt mig tvinger
na værge dig, Færø, mit land.
Mit knæ vil jeg bøje i bøn til dig, Gud:
Din fred, o du høje, boy bringe mig bud!
Min sjæl vil sig sænke i dit nådebad,
så tør den vel tænke - frimodig og glad -.
ve společnosti frembære mærket, som vidner om værket,
der tjerner dig, Færø, mit land!

Angličtina

Moje nejkrásnější země
Moje země, ó nejkrásnější, majetek nejdražší,
v zimě zasněžený, v létě uklidněný,
Přitahuješ mě k tobě, objímáš mě blízko;
nádherné ostrovy, Bohem pojmenované milované.
Jméno, které ti lidé dali, když tě objevili,
Bože tobě, žehnej, Faerská země má.
Jasný lesk, který v létě dělá vrcholy kopců tak spravedlivým;
drsná vichřice, která v zimě vede muže k zoufalství;
oh, život beroucí bouře, ach dobytí duše,
všichni dělají sladkou hudbu spojující celek.
Každý doufá a důvěřuje, inspiruje nás všechny,
Abych tě střežil, ó Faerské ostrovy, má země.
A proto pokleknu k tobě Bohu v modlitbě,
ať je můj pokoj mírumilovný, a šetři mě,
moje duše se očistila; ve slávě; Žádám tě o požehnání
když zvednu transparent a pustím se do stresu.
Znamení mého úkolu, ať už se to zvedlo z výšky,
Abych tě střežil, ó Faerské ostrovy, má země.

Literatura

  • W.B. Lockwood: Úvod do moderní faerštiny, Tórshavn 1977 [1]

externí odkazy