Linka Gyeongui - Gyeongui Line
| Linka Gyeongui | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Linka Gyeongui překračující řeku Imjin v roce 2006 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nativní jméno | 경의선 (京 義 線) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Majitel | Korea Rail Network Authority | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Národní prostředí | Soul Goyang Paju | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Termini | Soul Dorasan | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stanice | 23 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ | Těžká železnice, Osobní / Nákladní Regionální železnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozovatel (provozovatelé) | Korail | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Otevřeno | 5. listopadu 1905 (skutečné otevření) 1. dubna 1908 (osobní doprava) 1. července 2009 (Soulské metropolitní metro servis) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka řádku | 56,1 km (34,9 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet stop | Dvojitá stopa (Soul - Munsan ) Jedna stopa | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektrizace | 25 kV / 60 Hz AC Catenary | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Linka Gyeongui | |
| Hangul | |
|---|---|
| Hanja | |
| Revidovaná romanizace | Gyeonguiseon |
| McCune – Reischauer | Kyŏngŭisŏn |
The Linka Gyeongui je železniční trať mezi Soul stanice a Nádraží Dorasan v Paju. Korail provozuje Soulské metropolitní metro služba mezi Soul stanice a Stanice Imjingang.
Dějiny
Pro historii původní linie a další informace před rokem 1945 viz Linka Gyeongui (1904–1945).
Původně linka pokračovala P'yŏngyang a Sinŭiju, kde se připojil k Jižní Mandžusko železnice propojující korejský železniční systém se zbytkem Asie a Evropa.
The Korejská říše zamýšlel postavit linku Gyeongui z vlastních zdrojů na konci 19. století, ale projekt se zastavil kvůli nedostatku finančních prostředků.[1] Imperial Japonsko, který získal koncesi na stavbu Linka Gyeongbu z Pusan na Soul, také usiloval o získání kontroly nad projektem Gyeongui Line jako jeho pokračováním dále na sever, přičemž uznal hlavní trasu jako prostředek k udržení Koreje pod jejím vlivem.[1] Linka byla také postoupena z vojenských důvodů v očekávání konfrontace s Ruskem, které přišlo v roce 1904 jako Rusko-japonská válka.[1] Na začátku války Japonsko ignorovalo prohlášení Koreje o neutralitě a transportovalo jednotky do Incheon, a přinutil korejskou vládu podepsat dohodu, která dává japonské vojenské kontrole železniční projekty, pokud to bude považováno za nezbytné pro vojenské operace.[1] Japonská armáda začala stavět linku Gyeongui, zatímco v souvislosti s železnicí byly zřízeny základny vojsk, největší z nich vedle konce linky, Stanice Yongsan v Soulu.[1]
Nákladní doprava po celé trase Gyeongui byla zahájena 3. dubna 1906.[2]
Mezikorejská hranice
Po rozdělení Koreje v roce 1945 přestaly vlaky jezdit mezi severní a jižní polovinou země, což znamená, že jižní vlaky pravděpodobně končily v Kaesŏng, který je nyní v Severní Koreji, ale v té době byl součástí NÁS - spravovaná jižní zóna. Severní vlaky by skončily severně od Kaesŏngu.
Po skončení Korejská válka v roce 1953 byly jižní vlaky odříznuty Munsan (severně od Soulu), přičemž severní vlaky končí v Kaesŏngu. Přibližně ve stejnou dobu přejmenovala Severní Korea úsek P'yŏngyang-Kaesŏng na P'yŏngbu (P'yŏngjang + Busan) Linka a část P'yŏngyang-Sinŭiju jako P'yŏngŭi (P'yŏngjang + hřích.iju) Linka. Sektor KLDR je nyní 100% elektrifikovaný, ačkoli dvoukolejný úsek se rozprostírá pouze od Pchjongjang na Letiště Sunan.
Od summitu mezi oběma Koreji v roce 2000 pomalu probíhají snahy o opětovné připojení linie Gyeongui.[3] Jižní osobní doprava byla rozšířena na Dorasan na okraji Demilitarizovaná zóna (DMZ) a koleje byly postaveny napříč samotným DMZ. V říjnu 2004 bylo konečně dokončeno severní spojení z DMZ do Kaesong. Simultánní testovací jízdy po přestavěných přeshraničních úsecích jak linie Gyeongui, tak i Linka Donghae Bukbu byly stanoveny na 25. května 2006, ale severokorejské vojenské úřady zrušily plány den před plánovanou událostí.[3] Na schůzce v severokorejském Pchjongjangu 22. dubna 2007 se však Severní a Jižní Korea dohodly na opětovném zahájení projektu.[3] 17. května 2007 odjel první vlak přepravující severokorejskou delegaci ze stanice Munsan na jihu do Kaesongu na severu.[4] První zkušební provoz na Linka Donghae Bukbu proběhlo současně.[3] Podle jihokorejských představitelů Sever v zásadě souhlasil s pravidelnou osobní a nákladní dopravou podél dvou vlakových linek.[5] Dne 30. listopadu 2018 překročil inspekční vlak inženýrů z Jižní Koreje hranici v Dorasanu, aby společně s severokorejskými úředníky provedli posouzení severojižní trati Kaesong - Sinuiju (P'yŏngŭi) a železniční trasy na sever od Mount Kumgang.[Citace je zapotřebí ]
Vylepšit
Mezitím byly zahájeny práce na modernizaci jihokorejské sekce pro vysokokapacitní dojíždějící služby. Mezi Soulem a Munsanem je trať přeměněna na elektrifikovanou, dvoustopou železnici v novém, přímějším, 48,6 km dlouhém vyrovnání.[6] Práce byly zahájeny v listopadu 1999, přičemž rozpočet se původně odhadoval na 1 970 miliard wonů.[7] Sekce od Město digitálních médií (DMC) do Munsan byla dokončena 1. července 2009.[6] Zbývající část bude mezi Stanice Gajwa v severozápadním Soulu až Stanice Yongsan v centru Soulu.[6] Od roku 2009 dosáhl stavební pokrok v celém úseku Soul – Munsan 74% celkového rozpočtu, poté se odhadoval na 2 153 271 miliard wonů.[6] Sekce má být hotová do roku 2014[8] a uvolněná oblast na povrchu byla rekonstruována na park známý jako Lesní park Gyeongui Line.[9]
Trať má být dále modernizována na 230 kilometrů za hodinu (140 mph), což je součástí vládního strategického plánu snížit do roku 2020 cestovní časy pro 95% Koreje na méně než 2 hodiny, který byl oznámen 1. září 2010.[10]
Služby
DMZ-Train
Soulské metropolitní metro
Linka Gyeongui se otevřela jako součást Soulské metropolitní metro dne 1. července 2009 od Soul na Munsan. Linka se připojuje Soul, Město digitálních médií, Ilsan, Paju, a Munsan a nabízí převody do Řádek 3, Řádek 6, a AREX.
Hlavní linka skončila na Městská stanice Digital Media při prvním otevření, zatímco samostatná větev pokračovala do stanice Soul. Dne 15. prosince 2012 byla hlavní linka prodloužena na Stanice Gongdeok, poskytující převody do Řádek 2 a Řádek 5. 27. prosince 2014 byla služba hlavní linky dále rozšířena na Stanice Yongsan ze stanice Gongdeok a služba byla přejmenována na Linka Gyeongui – Jungang po spojení linky s Jungang Line.
Pojem „metro“ ve vztahu k této trati je poněkud nesprávným pojmenováním, protože trasa vede pod zemí méně než tři procenta její délky. Modernizovaná linka jednoduše sleduje vyrovnání staré linky postavené před 100 lety. Vnější část linky prochází převážně venkovskými rýžovými poli, lesy a zeleninovými poli a mimo Soul zřídka vstupuje do urbanizovaných oblastí. Většinou je v terénu a zahrnuje několik křižovatek v terénu s místními komunikacemi, kde zaměstnanci Korailu stojí ve službě zastavit provoz.
Pravidelná železniční doprava
Před integrací do systému metra byla nejběžnější službou na trati a Tonggeun vlaková doprava mezi Soulem a Imjingangem s jedním Saemaeul-ho vlak. Vzhledem k tomu, že trať byla integrována do systému metra v Soulu, byla služba Tonggeun omezena na několik stanic na severu, od Munsanu po Imjingang, s několika pokračujícími do Dorasanu poblíž severokorejských hranic.
KTX
K dispozici je sklad Korea Train Express (KTX) vlaky podél linie Gyeongui v Stanice Haengsin.[11] Některé služby KTX tak pokračují mimo příslušnou stanici Yongsan v Soulu a končí v Stanice Haengsin.[12]
Na trati se může po modernizaci na 230 km / h uvažované ve vládním strategickém plánu pro rok 2020 objevit více služeb KTX.[10]
Stanice
Tento seznam nezahrnuje stanice obsluhované pouze Linka Gyeongui-Jungang vlaky metra.
Stanice Uncheon a Dorasan se podle plánu stanou v roce 2021 součástí metra Gyeongui-Jungang.
| Číslo stanice (Metro v Soulu) | Stanice | Hangul | Hanja | Služby |
|---|---|---|---|---|
| P313 | Soul | 서울 | Soulské metropolitní metro:     Gyeongbu HSR Gyeongbu ITX-Saemaeul služby Mugunghwa-ho službyVlak DMZ | |
| K320 | Haengsin | 행신 | 幸信 | Gyeongbu HSR Honam HSR Gyeongbu Honam Gyeongjeon Jeolla |
| K335 (konec) | Munsan | 문산 | 汶山 | Vlak DMZ |
| K336 (bude upřesněno) | Uncheon | 운천 | 雲泉 | |
| K336 | Imjingang | 임진강 | 臨津江 | |
| K338 (bude upřesněno) | Dorasan | 도라산 | 都羅山 |
Viz také
- Korail
- Linka Gyeongui – Jungang
- Soulské metropolitní metro
- Linka Pyongui
- Linka Pyongbu
- Přeprava v Severní Koreji
- Přeprava v Jižní Koreji
Reference
- ^ A b C d E „Korejská železniční síť je klíčem ke kontrole císařského Japonska“. Asia-Pacific Journal: Japan Focus. Citováno 2010-12-04.
- ^ „경영 원칙> 경영 공시> 영업 현황> 영업 거리 현황“. Korail. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-12-04.
- ^ A b C d „Trans-Korean Railway“ (PDF). Korean Rail Technology (anglicky). 9: 09–11. Září 2007. Citováno 2010-11-04.
- ^ Choe Sang-hun (2007-05-18). „Severní a Jižní odeslání vlaků přes korejskou hranici“. New York Times. Citováno 2007-05-18.
- ^ „Železniční spojení mezi dvěma Korejemi se zdá být bezprostřední“. Forbes. 2007-11-16. Citováno 2010-11-04.
- ^ A b C d „용산 ∼ 문산 복선 전철“. Korea Rail Network Authority. Citováno 2010-12-30.
- ^ „Rostoucí síť v Jižní Koreji“. Railway Gazette International. 2008-09-08. Archivovány od originál dne 2012-12-05. Citováno 2010-08-29.
- ^ „[수도권 II] 경의선 효창 정거장 부지 220 m 때문에“ (v korejštině). Chosun. 25. srpna 2011. Citováno 15. července 2012.
- ^ 폐 철로 위에 핀 '녹색 문화 공원' (v korejštině). Chosun Ilbo. 2009-11-09. Citováno 2010-12-30.
- ^ A b „Bullet vlak přijíždí do města poblíž vás do roku 2020“. JoongAng denně. 2010-09-02. Citováno 2010-10-27.
- ^ Lee, Kyung Chul (srpen 2007). „Zahájení korejské vysokorychlostní železnice a snahy o inovaci budoucí korejské železnice“ (PDF). Japonská železniční a dopravní recenze (48): 30–35. Archivovány od originál (PDF) dne 13.03.2011. Citováno 2010-10-23.
- ^ „Rezervace“. Korail. Archivovány od originál dne 13.7.2011. Citováno 2010-10-18.
externí odkazy
Média související s Linka Gyeongui na Wikimedia Commons
| Železnice |
| ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Silnice |
| ||||||||||||||||||
| Autobusy |
| ||||||||||||||||||
| Letiště | |||||||||||||||||||
| související témata | |||||||||||||||||||
| KTX / SRT |  | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Hlavní | |||||
| Regionální | |||||
| Urban / Rapid |
| ||||
KTX linky a služby | |||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Infrastruktura |
|  | |||||||||||||||||||||
| KTX služby |
| ||||||||||||||||||||||