Homograf - Homograph

Vennův diagram ukazující vztahy mezi homografy (žluté) a souvisejícími jazykovými koncepty

A homograf (z řecký: ὁμός, homós„stejné“ a γράφω, gráphō, "write") je a slovo který sdílí stejnou psanou formu jako jiné slovo, ale má jiný význam.^[1] Některé slovníky však trvají na tom, že slova musí také znít jinak,^[2] zatímco Oxfordský anglický slovník říká, že slova by měla být také „jiného původu“.^[3] V této žíle, Oxfordský průvodce po praktické lexikografii uvádí různé typy homografů, včetně těch, ve kterých jsou slova diskriminována tím, že jsou v jiném slovní třída, jako udeřil, sloveso udeřit, a udeřil, podstatné jméno fouknutí.^[4]

Pokud lze významy při mluvení rozlišit podle různých výslovností, jsou také slova heteronyma. Slova se stejným písmem a výslovnost (tj. jsou to oba homografie a homofony ) homonyma. Ve volnějším smyslu však může být výraz „homonymum“ použit na slova se stejným písmem nebo výslovnost. Homografická disambiguace je kriticky důležitá v syntéza řeči, zpracování přirozeného jazyka a další pole. Stejně napsané různé smysly toho, co je v zásadě považováno za stejný slovo se volá polysémy; například, dřevo (látka) a dřevo (plocha pokrytá stromy).

V angličtině

Příklady:

prasnice (sloveso) - zasadit semeno

prasnice (podstatné jméno) - samice prasete

kde jsou obě slova napsána shodně, ale vyslovují se odlišně. Zde není v mluveném jazyce možná záměna, ale může dojít v psaném jazyce.

medvěd (sloveso) - podporovat nebo nést

medvěd (podstatné jméno) - zvíře

kde slova jsou shodná v pravopisu a výslovnosti, ale liší se významem a gramatickou funkcí. Tito se nazývají homonyma.

Další příklady

Slovo	Příklad prvního významu	Příklad druhého významu
Vést	Zlato je těžší než Vést.	Matka kachna bude Vést její kachňata kolem.
Hmotnost	Chystají se Hmotnost dnes ráno.	The Hmotnost je dostatečné pro jaderné štěpení.
zavřít	"Uděláš to prosím zavřít ty dveře! “	Tygr teď byl zavřít že to cítím ...
vítr	The vítr vyjel lesy.	Vítr tvoje hodinky.
minuta	Budu tam v minuta.	To je velmi minuta množství.

V čínštině

Mnoho Číňanů odrůdy mít homografie, tzv 多音字 (pchin-jin : duōyīnzì) nebo 重形字 (pchin-jin : chóngxíngzì), 破音字 (pchin-jin : pòyīnzì).

Stará čínština

Moderní studie Stará čínština našel vzory, které naznačují systém připevňuje.^[5] Jedním ze vzorů je přidání předpona / * ɦ /, který se otočí přechodná slovesa do intranzitivní nebo pasivní v některých případech:^[6]

Slovo	Výslovnost_A	Význam_A	Výslovnost_b	Význam_b
見^[7]	* kens	vidět	* enskens	objevit
敗^[8]	* prats	porazit	* ɦpraty	být poražen
Všechna data z Baxter, 1992.^[6]

Dalším vzorem je použití a / * s / přípona, který, jak se zdá, vytváří podstatná jména ze sloves nebo slovesa z podstatných jmen:^[6]

Slovo	Výslovnost_A	Význam_A	Výslovnost_b	Význam_b
傳	* dron	vysílat	* drony	(n.) záznam
磨	* maj	broušení	* majs	brus
塞	* sɨk	(v.) blok	* sɨks	hranice, hranice
衣	* ʔjɨj	oblečení	* ʔjɨjs	nosit, obléknout
王	* wjaŋ	král	* wjaŋs	buď králem
Všechna data z Baxter, 1992.^[6]

Střední Číňan

Mnoho homografů ve staré čínštině také existuje Střední Číňan. Příklady homografů ve střední čínštině jsou:

Slovo	Výslovnost_A	Význam_A	Výslovnost_b	Význam_b
易	/ jĭe꜄ /	snadný	/ jĭɛk꜆ /	(v.) změna
別	/ bĭɛt꜆ /	(v.) část	/ pĭɛt꜆ /	odlišit, jiné
上	/ ꜂ʑĭaŋ /	vstát, dát	/ ʑĭaŋ꜄ /	nahoře, nahoře, císaři
長	/ ꜀dʲʱĭaŋ /	dlouho	/ ʲĭtʲĭaŋ /	prodloužit, starší
Rekonstruovaná fonologie z Wang Li na tabulkách v článku Střední Číňan. Jména tónů ve smyslu úroveň (꜀ 平), zvyšující se (꜂ 上), odlétající (去 ꜄) a vstupující (入 ꜆) jsou uvedeny. Všechny významy a jejich příslušné výslovnosti z Wang et al., 2000.^[9]

Moderní čínština

Mnoho homografů ve staré čínštině a střední čínštině existuje také v moderních čínských odrůdách. Homografy, které neexistovaly ve staré čínštině nebo střední čínštině, často vznikají kvůli rozdílům mezi nimi literární a hovorová čtení čínských znaků. Mohly být vytvořeny další homografie kvůli sloučení dvou různých znaků do stejného glyfu během reformy skriptu (viz Zjednodušené čínské znaky a Shinjitai ).

Několik příkladů homografů v Kantonský ze středních Číňanů jsou:

Slovo	Výslovnost_A	Význam_A	Výslovnost_b	Význam_b
易	[jiː˨]	snadný	[jɪk˨]	(v.) změna
上	[ɕœːŋ˩˧]	vstát, dát	[ɕœːŋ˨]	nahoře, nahoře, císaři
長	[tɕʰœːŋ˨˩]	dlouho	[tɕœːŋ˧˥]	prodloužit, starší

Viz také

Reference

^ „Jedno ze dvou nebo více slov, která mají stejný pravopis, ale liší se původem, významem a někdy i výslovností, například spravedlivý (příjemný vzhled) a spravedlivý (trh) nebo vítr (wĭnd) a vítr (wīnd)“.
^ Homophones and Homographs: An American Dictionary, 4. vydání., McFarland, 2006, s. 3.
^ Oxfordský anglický slovník: homograf.
^ Atkins, BTS .; Rundell, M., Oxfordský průvodce po praktické lexikografii, OUP Oxford, 2008, s. 192-193.
^ Norman, Jerry (1988). čínština. Cambridge: Cambridge University Press. p. 84. ISBN 978-0-521-22809-1.
^ ^A ^b ^C ^d Baxter, William H. (1992). Příručka staré čínské fonologie (Trendy v lingvistice. Studie a monografie). Berlín a New York: de Gruyter Mouton. 218–220. ISBN 978-3-11-012324-1.
^ Oba významy byly později rozlišeny prostředky radikálů, takže 見 („vidět“, Std. Mand. Jiàn) se nezměnilo, zatímco 見 („objevit se“, Std. Mand. Xiàn) se začalo psát jako 現.
^ Tento rozdíl byl zachován ve střední čínštině pomocí hlasových a neznělých iniciál. Takže 敗 (tranzitivní, ‚porazit ') se čte jako 北邁切 (Baxter, paejH), zatímco 敗 (nepřechodné,‚ zhroutit se; být poražen') se čte jako 薄邁切 (Baxter, baejH). Dia 增韻》：凡物不自敗而敗之，則北邁切物自毀壞，則薄邁切。 Moderní dialekty Wu (např. Shanghainese, Suzhounese), které zachovávají trojcestný středočínský kontrast mezi vyjádřenými / aspirated / unaspirated initials, nezdá se, že by zachoval tento rozdíl.
^ Wang Li a kol. (2000). 王力古漢語字典. Peking: 中華書局. ISBN 7-101-01219-1.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)

[1] „Jedno ze dvou nebo více slov, která mají stejný pravopis, ale liší se původem, významem a někdy i výslovností, například spravedlivý (příjemný vzhled) a spravedlivý (trh) nebo vítr (wĭnd) a vítr (wīnd)“.

[2] Homophones and Homographs: An American Dictionary, 4. vydání., McFarland, 2006, s. 3.

[3] Oxfordský anglický slovník: homograf.

[4] Atkins, BTS .; Rundell, M., Oxfordský průvodce po praktické lexikografii, OUP Oxford, 2008, s. 192-193.

[5] Norman, Jerry (1988). čínština. Cambridge: Cambridge University Press. p. 84. ISBN 978-0-521-22809-1.

[baxterhandbook-6] A ^b ^C ^d Baxter, William H. (1992). Příručka staré čínské fonologie (Trendy v lingvistice. Studie a monografie). Berlín a New York: de Gruyter Mouton. 218–220. ISBN 978-3-11-012324-1.

[7] Oba významy byly později rozlišeny prostředky radikálů, takže 見 („vidět“, Std. Mand. Jiàn) se nezměnilo, zatímco 見 („objevit se“, Std. Mand. Xiàn) se začalo psát jako 現.

[8] Tento rozdíl byl zachován ve střední čínštině pomocí hlasových a neznělých iniciál. Takže 敗 (tranzitivní, ‚porazit ') se čte jako 北邁切 (Baxter, paejH), zatímco 敗 (nepřechodné,‚ zhroutit se; být poražen') se čte jako 薄邁切 (Baxter, baejH). Dia 增韻》：凡物不自敗而敗之，則北邁切物自毀壞，則薄邁切。 Moderní dialekty Wu (např. Shanghainese, Suzhounese), které zachovávají trojcestný středočínský kontrast mezi vyjádřenými / aspirated / unaspirated initials, nezdá se, že by zachoval tento rozdíl.

[9] Wang Li a kol. (2000). 王力古漢語字典. Peking: 中華書局. ISBN 7-101-01219-1.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]