Glosář literárních pojmů - Glossary of literary terms

Tento glosář literárních termínů je seznam definic pojmů a pojmů používaných při diskusi, klasifikaci, analýze a kritice všech typů literatura, jako je poezie, romány a obrázkové knihy, stejně jako gramatiky, syntaxe a jazykové techniky. Podrobnější slovníček pojmů, které se vztahují zejména k poezii, viz Slovník pojmů poezie.

A

abecedarius
Speciální typ akrostický ve kterém první písmeno každého slova, strofa nebo poezie sleduje pořadí abecedy.[1]
acatalexis
přízvuk
Žádný podstatné jméno používá se k popisu stresu kladeného na určitý slabika zatímco mluvíš slovo. Například došlo k neshodě ohledně výslovnosti slova „Abora“ v řádku 41 slova „Kubla Khan“ od autora Samuel Taylor Coleridge. Podle Herberta Tuckera z webu „For Better For Verse“ je přízvuk kladen na první a poslední slabiku slova, což znamená jeho výslovnost: AborA.[2][3]
akcentní verš
Accentuální verš je v dětské poezii běžný. Dětská říkanka a méně známé rýmy na švihadlo jsou nejběžnější formou akcentního verše v anglickém jazyce.[4]
akrostický
Báseň nebo jiná forma psaní, kdy první písmeno, slabika nebo slovo každého řádku, odstavce nebo jiné opakující se rysy v textu hláskují slovo nebo zprávu. Příklad: Acrostic (1829) od Edgar Allan Poe.[5]
akt
pořekadlo

Taky adagium.

přídavné jméno
Jakékoli slovo nebo fráze, které upravují a podstatné jméno nebo zájmeno, gramaticky přidané k popisu, identifikaci nebo kvantifikaci souvisejícího podstatného jména nebo zájmena.[6][7]
příslovce
Popisné slovo použité k úpravě a sloveso, přídavné jméno nebo jiné příslovce. Obvykle končí na - ano, příslovce odpovídají na otázky kdy, jak a kolikrát.[2][8]
ulička
alegorie
Typ písma, ve kterém nastavení, postavy a události představují jiné konkrétní lidi, události nebo nápady.[9]
aliterace
Opakování počátečních zvuků slov, jako v „Peter Piper vybral hromadu nakládaných paprik“.[10]
narážka
Řeč, která přímo nebo implicitně odkazuje na lidi, místa, události, literární díla, mýty nebo umělecká díla nebo na ně odkazuje.[10]
anachronismus
Chybné použití objektu, události, nápadu nebo slova, které nepatří do stejného časového období jako jeho kontext.[11]
anacrusis
anadiplosis
anagnorisis
Bod v a spiknutí při kterém postava rozpozná skutečný stav věcí.[12]
analepsis
Propletená scéna, která vrací příběh zpět v čase od aktuálního bodu, kterého příběh dosáhl.[13]
analog
analogie
Srovnání mezi dvěma věcmi, které jsou jinak nepodobné.[14][15]
anapest
Verze nohy v poezii, ve které první dva slabiky řádku jsou nepřízvučné, následované zdůrazněnou slabikou; např. zachytit (slabiky v a ter jsou nepřízvuční a následují cept, který je zdůrazněn).[16]
anafora
anastrof
anekdota
Krátký popis konkrétního incidentu nebo události, zejména zajímavé nebo zábavné povahy.[17]
anály
anotace
antagonista
Protivník hrdiny nebo protagonista činohry nebo jiného literárního díla; např. Iago je antagonista[18] v William Shakespeare je Othello.[18]
antanaklasa
předchůdce
Slovo nebo fráze, na kterou odkazuje jakýkoli příbuzný zájmeno.[6]
antepenult
antologie
zklamání
anti hrdina
antimasque
antiromantika
antimetabole
antinovel
antistrof
protiklad
protikladný dvojverší
antonymum
aforismus
apokop
Apollonian a Dionysian
omlouvám se
omluva
lékárna
aposiopéza
apostrof
Typografický symbol (') používaný k označení vynechání písmen nebo číslic, přivlastňovacího případu (jako v „Johnově knize“) nebo množného čísla písmen nebo číslic (jako v „60. letech“). V kontrakce „nelze“, apostrof nahradí dvě písmena ve slově „nelze“.[19]
fáze zástěry
Arcadia
archaismus
archetyp
aristeia
argument
arsis a teze
asemické psaní
stranou
asonance
astrofický
Sloky, které nemají žádný zvláštní vzor.[2][8]
asyndeton
Vynechání spojky mezi po sobě jdoucími doložky. Příkladem je, když John F. Kennedy 20. ledna 1961 řekl: „... že zaplatíme jakoukoli cenu, poneseme jakoukoli zátěž, setkáme se s jakýmikoli útrapami, podpoříme každého přítele, postavíme se proti jakémukoli nepříteli, abychom zajistili přežití a úspěch svobody . “[20]
aubade
publikum
autobiografie
autotelic
avantgarda

B

balada
balada
balada sloka
bard
bathos
zvířecí bajka
zvířecí poezie
Belles-Lettres
bestiář
beta čtečka
bibliografie
Bildungsroman
životopis
blankvers
Verš napsaný v jambický pentametr bez rýmu.[8][21]
bulvár divadlo
buržoazní tragédie
Bouts-Rimés
breviloquence
parodie
burletta
Burns sloka
Byronic hrdina
Typ charakter v dramatickém díle, jehož charakteristické rysy vycházejí převážně z postav ve spisech angličtiny Romantický básník Lord Byron stejně jako od samotného Byrona. Je to varianta archetypální Romantický hrdina.[22]

C

kadence
césura
kaligram
kánon
canso
chvalozpěv
zpěv
italská píseň
carpe diem
příběh o zajetí
karikatura
carmen figuratum
katachresa
katalexis
katastrofa
katarze
caudate sonet
kavalír básník
Keltské umění
Celtic Revival
řetězový rým
šanson de geste
šansoniér
chorál královský
knížka
charakter
charakterizace
charactonym
Chaucerian sloka
optická vada
rytířská romantika
choriamb
kronika
kronická hra
cinquain
klasické jednoty
klasicismus
klasifikace
kněz
klišé
vyvrcholení
plášť a dýka
úzké čtení
uzavřené dvojverší
skříňové drama
kolaborativní poezie
hovorovost
comédie larmoyante
komedie
komedie chyb
komedie humorů
komedie intrik
komedie mravů
komická scéna
Commedia dell'arte
Commedia erudita
společné opatření
běžná kniha
domýšlivost
shoda
zpovědní literatura
důvěrník /důvěrnice
konflikt
konotace
konzistence
souzvuk
rozpor
kontext
kontrast
konvence
tah de théâtre
dvojverší
Dvě linie s rýmujícími se konci. Shakespeare často používal dvojverší k ukončení a sonet.[8]
zdvořilostní kniha
dvorská láska
Cowleyan óda
kolébkové knihy
Vidět prvotisk.
krize
křížový akrostický
koruna sonetů
zvedák opony
čistící sonet

D

daktyl
dandy
Débat
báseň smrti
dekadence
decasyllable
dekorum
denotace
rozuzlení
popis
deus ex machina
A plot zařízení přičemž zdánlivě neřešitelný problém v příběhu je najednou vyřešen neočekávaným a zdánlivě nepravděpodobným výskytem, ​​obvykle natolik, že se zdá být nepřirozený.[23]
deuteragonista
dialekt
dialogické
Práce primárně představovat dialog; část, vztahující se nebo psaná v dialogu.[11]
dialog
dibrach
dikce

Také zvaný lexis nebo volba slov.

Slova vybraná pro použití v jakémkoli ústním, písemném nebo literárním vyjádření. Slovníky se často soustředí na otevření široké škály lexikálních možností s konotací slov tím, že se nejprve zachová denotace slov.[24]
didaktický
Zamýšleno učit, poučovat nebo mít morální lekci pro čtenáře.[11]
strávit velikost
odbočka
desetník román
průměr
dimeter
Řada poezie složená ze dvou stop (dvou napětí).[9]
dipody
žalozpěv
diskurz
disociace citlivosti
disonance
dvojverší
distribuované napětí
oslavná hymna
diverbium
božský afflatus
neumělé verše
dolce stil nuove
domácí tragédie
donnée
doppelgänger
dvojitý rým
drama
dramatický charakter
dramatická ironie
dramatický text
dramatický monolog
dramatické přísloví
dramatis personæ
dramaturgie
alegorie snů
vysněná vize
komický
pantomima
duodecimo
dialog
duplexní měřič /dvojitý rytmus
dystopie
dynamický charakter

E

echo verš
báseň
ekphrasis
Živý, grafický nebo dramatický písemný komentář nebo popis jiné vizuální formy umění.[2][8]
elegie
elize
symbol
znaková kniha
vylepšení
konec rýmu
koncová linka
Řádek v poezii, který končí pauzou označenou určitou interpunkcí, jako je tečka nebo středník.[9]
Anglický sonet
obklíčení
Pokračování a syntaktický jednotka na konci řádku. K obklíčení dochází, když smysl čáry přetéká metrem a zlomem čáry.[2]
entr'acte
vyslanec
epanalepsis
epická poezie
Dlouhá báseň, která vypráví o vítězstvích a dobrodružstvích hrdiny. Taková báseň je často identifikovatelná podle jejího vznešeného nebo elegantního dikce.[8]
epické přirovnání
epické divadlo
epigraf
epilog
zjevení
epizoda
epistéma
epištola
epištolský román
epistrof
Opakování slova nebo fráze na konci vět nebo vět.[25]
epitaf
epithalamion
epiteton
epizeuxis
epoda
stejnojmenný autor
Erziehungsroman
esej
étos
velebení
eufonie
elegance
přehánění
výklad
příklad
preludium
experimentální román
Vysvětlení de Texte
expozice
rozšířená metafora
extrametrický verš
oční rým

F

bajka
fabliau
pohádka
padající akce
klesající rytmus
fantazie a fantazie
fantazie
fraška
ženský konec
ženský rým
Rým se dvěma slabikami, s jednou stresovanou a druhou bez stresu. Příklady: „veselý“, „káva“.[2][8]
beletrie
figurativní řeč
řečnicky vyraz
fin de siècle
retrospektiva
Propletená scéna, která vrací příběh zpět v čase od aktuálního bodu, kterého příběh dosáhl.[13]
flashforward
Propletená scéna, která posouvá příběh v čase od aktuálního bodu příběhu v literatuře, filmu, televizi a dalších médiích.[13]
plochý charakter
fólie
folio
lidové drama
folklór
předzvěst
formulář
čtrnáctiletý
rámový příběh
bezplatný nepřímý diskurz
volný verš
Francouzské formy
Fustian

G

šibeniční humor
shromáždění
genetický klam
žánr
Gruzínská poezie
gesta
ghazal
lesk
Gotický dvojitý
gnomický verš
zlatá čára
Goliardický verš
Gongorismus
Gonzo žurnalistika
Gotický román
Grand Guignol
Řecký sbor
Řecká tragédie
Grub Street
Gushi

H

hagiografie
haibun
Forma próza napsáno stručně, haikai styl a doprovázeno haiku.[26]
haikai
Široký žánr zahrnující příbuzné formy haiku haikai-renga a haibun.[26]
haiku
Moderní termín pro samostatný hokku.[26]
napůl rým
hamartia
bezhlavá linka
hlava rým
hemistich
hendecasyllable
hendekasyllabický verš
heptametr
heptastich
kacířství parafráze
hrdinská dvojverší
hrdinské drama
hrdinský čtyřverší
hrdinská sloka
hexametr
Řádek z básně, která má v metru šest stop. Jiný název hexametru je „The Alexandrine“.[8]
hexastich
mezera
vysoká komedie
vyšší kritika
historická fikce
historická lingvistika
historický dárek
historie hry
hokku
v Japonská poezie, úvodní sloka a renga nebo renku (haikai no renga).[27]
holograf
Homérský epiteton
kázání
Horatská óda
Horatská satira
vznášející se přízvuk
Pýcha
hudibrastic
humor
humor
hymnus
zpěvná sloka
hypaláž
hyperbaton
A řečnicky vyraz který mění syntaktický pořadí slov ve větě nebo odděluje slova, která jsou obvykle navzájem spojena. Termín může být také použit obecněji pro všechny různé postavy řeči, které transponují přirozený slovosled ve větách.[28][29]
nadsázka
hyperkatalektický
hypermetrické
hypokorismus
hypotaktický
Termín, kdy se ve větě používají různé podřízené věty pro kvalifikaci jednoho slovesa nebo jeho modifikaci.[8]
hysteron proteron

Já

jambický pentametr
idiom
idyla
snímky
představivost
incipit
neurčitost
odvození
in medias res
narážka
citoslovce
Slovo, které je připevněno k větě, aby se přidalo silné emoce, a které gramaticky nesouvisí se zbytkem věty. Po citoslovcích obvykle následuje vykřičník.[8]
vnitřní konflikt
vnitřní rým
výklad
intertextualita
Odkazuje na způsob, jakým různá literární díla interagují a navzájem se vztahují k vytváření významu.[8]
intuitivní popis
ironie

J

Jacobean éra
Jeremiad
ji-amari
Použití jedné nebo více dalších slabičných jednotek (na ) nad standardem 5/7 v japonských poetických formách jako např waka a haiku.[30]
jintishi
jitarazu
Použití méně slabičných jednotek (na ) než standard 5/7 v japonských poetických formách, jako je waka a haiku.[31]
jueju
kolos
spojení
Juvenalian satira

K.

kabuki
Kafkovský
kenning
kigo
V japonské poezii je sezónní slovo nebo fráze vyžadováno v haiku a renku.[32]
Kingova angličtina
kireji
V japonské poezii se vyžaduje „řezné slovo“ haiku a hokku.[33]
Künstlerroman

L

mezera
lai
Lake Poets
nářek
laureát
položit
legenda
legitimní divadlo
Leonine rým
úroveň stresu (i přízvuk )
světelný konec
lehká poezie
lehký rým
světelný stres
limerick
spojený rým
literární balada
literární kritika
literární hnutí
literární epos
literární fauvismus
literární realismus
literární teorie
literatura
litotes
liturgické drama
logaoedic
logický klam
logický stres
loga
dlouhý metr
dlouhá báseň
volná věta
Ztracená generace
nízká komedie
ukolébavka
lune
lushi
text
Krátká báseň s kvalitou písně nebo navržená tak, aby byla zhudebněná, často vyjadřující pocity, emoce nebo osobní myšlenky.[9]

M

macaronic jazyk
madrigal
magický realismus
nesprávné užívání cizích slov
maqama
Märchen
Vidět pohádka.
okrajové poznámky
Marinismus
marivauge
mužský konec
mužský rým
maskovaná komedie
maska
maxim
význam
středověké drama
redukční dělení buněk
Melická poezie
melodrama
Dílo, které se vyznačuje extravagantní divadelností a převahou spiknutí a fyzické akce nad charakterizací.[11]
monografie
Menippská satira
mezostický
metafora
Porovnání dvou odlišných věcí bez použití slov jako, jako nebo než.[9]
metafyzická domýšlivost
metaforický jazyk
Metr
metonymie
metrický přízvuk
metrická noha
metrická struktura
Divadlo mikrokosmu
Střední komedie
mil gloriosus
Miltonický sonet
mimeze
Minnesang
mise en scène
falešný-hrdinský (falešný epos)
režimu
monodráma
monody
monogatari
monografie
monolog
monometr (monopody)
monostich
nálada
mora
morální
morální hra
motiv
motivace
hra babiček
Múz
hudební komedie
muwashshah
Mnohobarevný strofický verš, který vzkvétal Islámské Španělsko v 11. století, napsáno arabsky nebo hebrejsky.[34]
pašijová hra
mytologie

N

vyprávění
narativní báseň
narativní hledisko
naratologie
vypravěč
naturalismus
Teorie nebo praxe v literatuře s důrazem na vědecké pozorování života bez idealizace a často zahrnující prvky determinismus.[11]
neologismus
Tvorba nových slov, která často vznikají z zkratky, slovní spojení, přímé překlady nebo přidání předpony nebo přípony ke stávajícím slovům.[6]
literatura faktu
román
A žánr z beletrie na které se spoléhá příběh a má značnou délku, očekávanou složitost a postupné uspořádání akce do příběhu a zápletky výrazně. Romány mají flexibilní formu (i když próza je standard), obvykle se zaměřují na jeden nebo více znaků a jsou neustále přetvářeny a reformovány mluvčím.[2]
novela
novelle

Ó

objektivní korelační
Objektivní kritika
povinná scéna
oktametr
oktáva
oktet
Osm řádků sloka poezie.[8]
óda
Lyrická báseň, někdy zpívaná, zaměřená na glorifikaci jediného subjektu a jeho význam. Často má nepravidelný sloka struktura.[11]
Oidipův komplex
onomatopoeia
Tvoření slova napodobováním zvuku vydaného nebo spojeného s jeho referentem, jako je „kukačka“, „mňau“, „honek“ nebo „boom“.[35]
otevřené dvojverší
oulipo
ottava rima
Verš, ve kterém každý sloka má osm jambický pentametr řádky podle rýmového schématu ABABABCC. Ottava rima byla často používána zejména pro dlouhé příběhy eposy a falešný-hrdinský básně.[2]
Oxfordské hnutí
oxymoron

P

palinoda
pantoum
pantun
podobenství
paraclausithyron
paradelle
paradox
parafráze
pararhym
souřadný
Kombinace různých syntaktický jednotky, obvykle předložky, bez použití spojky vytvářet krátké a jednoduché fráze.[9]
partimen
pastourelle
žalostný klam
Pathya Vat
rovnoběžnost
parodie
pastorální
Práce zobrazující idealizovanou vizi venkovského života pastýřů.[8]
patos
fráze
Posloupnost dvou nebo více slov tvořících jednotku. V básni “Kubla Khan „Od Samuel Taylor Coleridge, slova „potěšení-dome“ jsou fráze čtená nejen v této básni, ale také v ní Mary Shelley Je Frankenstein když ona také používá frázi.[11]
periodická literatura
peripetie
persona
zosobnění
phronesis
pikreskulární román
prostý styl
Platonický idealismus
spiknutí
básnická řeč
poetický transrealismus
úhel pohledu
polysyndeton
postkolonialismus
postmodernismus
předpřítomný čas
Čas slovesa, který popisuje právě dokončené akce nebo pokračování z minulosti do současnosti. To může také znamenat, že minulé akce měly současné účinky.[8]
prvotní scéna
prokatalepsis
prolepsis

Také se nazývá a flashforward.

Propletená scéna, která posouvá příběh v čase od aktuálního bodu příběhu v literatuře, filmu, televizi a dalších médiích.[13]
prolog
progymnasmata
próza
prosimetrum
prozódie
protagonista
protologismus
přísloví
prořezávací báseň
Žalm
slovní hříčka
fialová próza
pyrrhický

Také se nazývá a dibrach.

Q

čtyřverší
kvintain

R

recusatio
redakce
červený sledě
refrén
regentský román
regionalismus
renga
Žánr japonský kolaborativní poezie.[36]
renku
v Japonská poezie, forma populární spolupráce související verš dříve známý jako haikai no renganebo haikai.[37]
renshi
Forma kolaborativní poezie průkopníkem Makoto Ooka v Japonsku v 80. letech.[38]
opakování
reverzní chronologie
rapsody
rétorika
rétorické zařízení
rétorické operace
řečnická otázka
rým
rýmovaná próza
rým královský
rytmus
Měřený vzorec slov a frází uspořádaných podle zvuku, času nebo událostí. Tyto vzory jsou [vytvořeny] ve verších nebo prózách pomocí zdůrazněných a nepřízvučných slabik.[2][24]
rostoucí akce
robinsonáda
roman à clef
romantika
Romantický hrdina
romanzo d'appendice
příběh každý s každým
Ruritánský románek
Ruský formalismus

S

Saj '
satira
skenování
scéna
scènes à faire
námořní chatrč
citlivost
posledních šest řádků sonetu
nastavení
Shadorma
Shakespearovský sonet
Sicilská oktáva
přirovnání
Srovnání dvou různých věcí, které využívá „jako“ nebo „jako“.[8]
šikmý rým
skaz
sobriquet
monolog
sonet
14řádková báseň napsaná v jambický pentametr. Existují dva typy sonetů: shakespearovský a italský. Shakespearovský sonet je napsán třemi čtyřverší a a dvojverší v rytmickém vzoru ABAB, CDCD, EFEF, GG. Italský sonet je napsán dvěma způsoby sloky s oktáva následuje a septet v rytmickém vzoru ABBA, ABBA, CDECDE nebo CDCDCD.[8]
sonneteer
mluvčí
spondee
Noha skládající se ze dvou slabik přibližně stejného napětí.[8]
Spenserian sloka
odpružený rytmus
sloka
Skupina řádků v básni odsazená mezerou a poté pokračující další skupinou řádků se stanoveným vzorem nebo počtem řádků.[8]
statický charakter
stereotyp
stichický
Mající čáry stejného metru a délky v celém rozsahu, ale neorganizované do pravidelných slok. Příkladem je forma Samuel Taylor Coleridge báseň "Frost o půlnoci".[2]
strambotto
proud psaní vědomí
strukturalismus
sublimovat
Hluboké a nezměrné zkušenosti, neschopné racionalizace.[2]
subplot
sylogismus
symbolismus
synecdoche
Termín, kdy je celá myšlenka vyjádřena něčím menším, jako je fráze nebo jedno slovo; jedna část myšlenky vyjadřuje celek. Tento koncept lze také obrátit.[8]
synestézie
syntax
Studium uspořádání slov ve větě.[2]

T

tautologie
živý obraz
ocas rým
Označený
příběh
tanka
V japonské poezii krátká báseň ve formě 5,7,5,7,7 slabičných jednotek.[39]
tan-renga
V japonské poezii, a tanka kde horní část tvoří jeden básník a dolní část další.[40]
techne
telestich
Báseň nebo jiná forma psaní, kdy poslední písmeno, slabika nebo slovo každého řádku, odstavce nebo jiné opakující se rysy v textu hláskují slovo nebo zprávu.[41]
tenor
tercet
terza rima
tetrametr
tetrastich
text
textová kritika
textualita
Divadlo krutosti
Absurdní divadlo
téma
teze
diplomová práce
příběh třetí osoby
threnody
tiráda
tón
tornáda
v Occitan lyrická poezie, poslední kratší sloka (cobla ) adresovaný patronovi, paní nebo příteli.[42]
trakt
tragédie
tragédie krve
tragická chyba
Vidět hamartia.
tragický hrdina
tragická ironie
tragikomedie
transcendentalismus
přenesené epiteton
přechod
překlad
tribrach
trimetr
triolet
trojitý rým
trojitý metr
trojitý rytmus
trojice
tristich
tritagonista
trivium
trobar clus
trochej
Dvouslabičná noha s přízvukovou slabikou na první noze.[2][8]
trope
trubadúr
trouvère
tuckerizace
zkrácená linka
omílací verš
zadejte znak
scéna typu

U

ubi sunt
podzemní umění
podzemní tisk
podhodnocení
jednoty
Vidět klasické jednoty.
univerzálnost
University Wits
uta monogatari
nespolehlivý vypravěč

PROTI

proměnná slabika
variorum
Varronianská satira (Menippean satira)
vany
Varieté
posun slovesa
pravděpodobnost
verismus
vers de société
vers libre
verš
veršovaný odstavec
versiprose
naopak
Viktoriánská literatura
viněta
darebák
Villanelle
virelay
Virgule
hlas
volta

Také se nazývá a otáčet se.

Otočení nebo přepínač, který zdůrazňuje změnu myšlenek nebo emocí. Může být označen slovy „ale“ nebo „zatím“. V sonet, tato změna odděluje oktáva z posledních šest řádků sonetu.[43]
Vorticismus
vulgární
Používání neformální společné řeči, zejména u nevzdělaných lidí. Podobně jako používání lidové mluvy.[11]

Ž

waka
Wardour Street anglicky
Pseudo-archaická forma dikce ovlivněn některými autory, zejména autory historická fikce.[44]
slabý konec
slabé chodidlo
dobře provedená hra
Wellerismus
Západní beletrie
vtip
slovní přízvuk
utržený přízvuk

Z

za
Stránka a renga zasedání; také smysl pro dialog a komunitu přítomnou na takovém zasedání.[45]
zappai

Viz také

Reference

  1. ^ Wiktor Jarosław Darasz, Malý przewodnik po wierszu polskim, Krakov 2003, str. 44–45 (v polštině).
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m Stephen Greenblatt a kol. The Norton Anthology of English Literature, svazek D, 9. vydání (Norton, 2012)
  3. ^ „For Better For Verse“. University of Virginia.
  4. ^ Cuddon, John Anthony (1998). Slovník literárních pojmů a literární teorie. Wiley. str.7. ISBN  9780631202714.
  5. ^ „Acrostická poezie“. OutstandingWriting.com. Archivovány od originál dne 10.10.2016. Citováno 2011-04-30.
  6. ^ A b C Jack Lynch. „Průvodce gramatikou a stylem“. Archivovány od originál 7. července 2016. Citováno 28. ledna 2013.. Online vydání knihy Anglický jazyk: Uživatelská příručka Jack Lynch.
  7. ^ "Psací centrum". University of Ottawa.
  8. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t „Nortonova antologie poezie“. W. W. Norton.
  9. ^ A b C d E F "Slovník pojmů". Gale Cengage.
  10. ^ A b Hirsch, E.D. Jr. a kol., Eds. Nový slovník kulturní gramotnosti. Houghton Mifflin Harcourt, 2002. ISBN  9780618226474 p148
  11. ^ A b C d E F G h "Merriam-Webster Dictionary". Merriam-Webster.
  12. ^ Baldick, Chris. Oxfordský slovník literárních pojmů, 3. vydání. Oxford University Press, 2008. ISBN  9780199208272 p12
  13. ^ A b C d Jung, Berenike. Vyprávění o násilí v akčním kině po 11. září: Teroristické příběhy, filmové vyprávění a reference. Springer, 2010. ISBN  9783531926025 str. 67
  14. ^ „Definice ANALOGY“. www.merriam-webster.com.
  15. ^ „Analogické příklady a definice - literární zařízení“. literární zařízení. 30. září 2014.
  16. ^ "Budapešť". Nadace poezie. 21. května 2018.
  17. ^ „definice anekdoty“. Dictionary.com. Citováno 2016-04-20.
  18. ^ A b „definice antagonisty“. Dictionary.com. Citováno 2016-08-06.
  19. ^ „Definice APOSTROPHE“.
  20. ^ Keller, Stefan Daniel. Vývoj Shakespearovy rétoriky: Studie devíti her. Svazek 136 Schweizer anglistische Arbeiten. Narr Francke Attempto, 2009. ISBN  9783772083242. p54
  21. ^ Hirsch, E.D. Jr. a kol., Eds. Nový slovník kulturní gramotnosti. Houghton Mifflin Harcourt, 2002. ISBN  9780618226474 p149
  22. ^ Christiansen, Rupert, Romantické vztahy: portréty z doby, 1780–18301989, kardinál, ISBN  0-7474-0404-6
  23. ^ „deus ex machina“. Merriam-Webster. Citováno 23.dubna 2018.
  24. ^ A b Cuddon, J. A. a Claire Preston. Slovník literárních pojmů a literární teorie. Oxford, UK: Blackwell, 1998.
  25. ^ Garner, Bryan A. (2016). Garnerovo moderní anglické použití (4. vyd.). New York: Oxford University Press. str. 1003. ISBN  978-0-19-049148-2.
  26. ^ A b C Shirane, Haruo. Stopy snů: krajina, kulturní paměť a poezie Bashō. Stanford University Press, 1998. ISBN  9780804730990 p294
  27. ^ Blyth, Reginald Horace. Haiku. Svazek 1, východní kultura. The Hokuseido Press, 1981. ISBN  0-89346-158-X p123ff.
  28. ^ Kevin Wilson; Jennifer Wauson (2010). AMA Handbook of Business Writing: The Ultimate Guide to Style, Grammar, Usage, Interpunktion, Construction, and Formatting. AMACOM Div American Mgmt Assn. str. 224. ISBN  978-0-8144-1589-4.
  29. ^ Stephen Cushman; Clare Cavanagh; Jahan Ramazani; Paul Rouzer (26. srpna 2012). Princetonská encyklopedie poezie a poetiky: Čtvrté vydání. Princeton University Press. str. 647. ISBN  978-1-4008-4142-4.
  30. ^ Mostow, Joshua S. Obrázky srdce: Hyakunin Isshu ve slově a obrazu. University of Hawaii Press, 1996. ISBN  9780824817053 p12
  31. ^ Crowley, Cheryl. Haikai Básník Yosa Buson a Bashō Revival. Brill, 2006. ISBN  978-9004157095 p54
  32. ^ Keene, Donald. Svět ve zdech: Japonská literatura pre-moderní éry, 1600-1867 Henry Holt, 1976. ISBN  9780030136269 p575
  33. ^ Shirane, Haruo. Stopy snů: krajina, kulturní paměť a poezie Bashō. Stanford University Press, 1998. ISBN  9780804730990 p100ff.
  34. ^ Bleiberg, Germán a kol. Slovník literatury Pyrenejského poloostrova: A-k. Greenwood Publishing Group, 1993. ISBN  9780313287312 p900
  35. ^ „definice onomatopoeie“. Dictionary.com. Citováno 2016-04-20.
  36. ^ Carter, Steven D. Tři básníci v Yuyamě, University of California, 1983, ISBN  0-912966-61-0 str.3
  37. ^ Shirane, Haruo. Stopy snů: krajina, kulturní paměť a poezie Bashō. Stanford University Press, 1998. ISBN  9780804730990 p297
  38. ^ Podívejte se na Japonsko Svazek 48, vydání 553-564. 2002, s. 4
  39. ^ Vos, Jos. Eeuwige reizigers: Een bloemlezing uit de klassieke Japanese literatuur. De Arbeiderspers, 2008. ISBN  9789029566032 p45
  40. ^ Shirane, Haruo. Tradiční japonská literatura: antologie, začátky do roku 1600. Columbia University Press, 2008. ISBN  9780231136976 p874
  41. ^ TalkTalk Dictionary of Difficult Words - telestich „Slovník obtížných slov“. Mluv mluv. Citováno 2013-10-13.
  42. ^ Chambers, Frank M. Úvod do staré provensálské verifikace:Svazek 167 monografií Americké filozofické společnosti. Americká filozofická společnost, 1985. ISBN  9780871691675 p32ff.
  43. ^ Cuddon, J. A. „Slovník literárních pojmů a literární teorie“. Blackwell Publishers Ltd., 1998. ISBN  978-0140513639.
  44. ^ Kratší Oxford anglický slovník, 6. vyd. (2007). Oxford: Oxford University Press. str. 3575
  45. ^ Shirane, Haruo. Stopy snů: krajina, kulturní paměť a poezie Bashō. Stanford University Press, 1998. ISBN  9780804730990 p299

Další čtení

  • M. H. Abrams. Glosář literárních pojmů. Thomson-Wadsworth, 2005. ISBN  1-4130-0456-3.
  • Chris Baldick. Stručný slovník literárních pojmů. Oxford Univ. Press, 2004. ISBN  0-19-860883-7.
  • Chris Baldick. Stručný Oxfordský slovník literárních pojmů. Oxford Univ. Press, 2001. ISBN  0-19-280118-X.
  • Edwin Barton a G. A. Hudson. Současný průvodce literárními pojmy. Houghton-Mifflin, 2003. ISBN  0-618-34162-5.
  • Mark Bauerlein. Literární kritika: Pitva. Univ. of Pennsylvania Press, 1997. ISBN  0-8122-1625-3.
  • Karl Beckson a Arthur Ganz. Literární pojmy: Slovník. Farrar, Straus a Giroux, 1989. ISBN  0-374-52177-8.
  • Peter Childs. Routledge slovník literárních pojmů. Routledge, 2005. ISBN  0-415-34017-9.
  • J. A. Cuddon. Slovník tučňáků literárních pojmů a literární teorie. Penguin Books, 2000. ISBN  0-14-051363-9 .
  • Dana Gioia. Longmanův slovník literárních pojmů: Slovník pro informovaného čtenáře. Longman, 2005. ISBN  0-321-33194-X.
  • Garner, Bryan. Garnerovo moderní anglické použití. Oxford University Press, 2016. ISBN  9780190491482
  • Sharon Hamilton. Základní literární pojmy: Stručný průvodce Norton s cvičeními. W. W. Norton, 2006. ISBN  0-393-92837-3.
  • William Harmon. Příručka k literatuře. Prentice Hall, 2005. ISBN  0-13-134442-0.
  • X. J. Kennedy a kol. Příručka literárních pojmů: literatura, jazyk, teorie. Longman, 2004. ISBN  0-321-20207-4.
  • V. B. Leitch. Norton Antology of Theory and Criticism. W. W. Norton, 2001. ISBN  0-393-97429-4.
  • Frank Lentricchia a Thomas McLaughlin. Kritické pojmy literárního studia. Univ. of Chicago Press, 1995. ISBN  0-226-47203-5.
  • David Mikics. Nová příručka literárních pojmů. Yale Univ. Press, 2007. ISBN  0-300-10636-X.
  • Ross Murfin & S. M. Ray. Bedfordský glosář kritických a literárních pojmů. Bedford / St. Martin, 2006. ISBN  0-312-25910-7.
  • John Peck a Martin Coyle. Literární pojmy a kritika. Palgrave Macmillan, 2002. ISBN  0-333-96258-3.
  • Edward Quinn. Slovník literárních a tematických pojmů. Checkmark Books, 2006. ISBN  0-8160-6244-7.
  • Lewis Turco. Kniha literárních pojmů: Žánry beletrie, dramatu, literatury faktu, literární kritiky a stipendia. Univ. Press of New England, 1999. ISBN  0-87451-955-1.