Jueju - Jueju

Jueju
čínské jméno
Tradiční čínština絕句
Zjednodušená čínština绝句
Doslovný překlad"hraniční čáry"
Japonské jméno
Kanji絶句
Hiraganaぜ っ く

Jueju (zjednodušená čínština : 绝句; tradiční čínština : 絕句; pchin-jin : juéjù), nebo Čínský čtyřverší, je typ jintishi („poezie moderní formy“), která se mezi lidmi stala populární Čínští básníci v Dynastie Tchang (618–907), i když lze vysledovat dřívější původ. Jueju básně jsou vždy čtyřverší; nebo konkrétněji párovaný pár dvojverší, přičemž každý řádek se skládá z pěti nebo sedmi slabiky.[1]

Nazývá se forma pěti slabik wujue (čínština : 五 絕; pchin-jin : Wŭjué) a podobu sedmi slabik qijue (čínština : 七絕; pchin-jin : Qijué).[2]

Dějiny

Počátky jueju styl jsou nejisté.[3] Fränkel uvádí, že vznikl z yuefu forma v pátém nebo šestém století.[4] Tato pentasyllabic forma písně, dominantní v Šest dynastií období, může být přeneseno do shi složení a vytvořil tak hybrid yuefu čtyřverší a shi čtyřverší.[3] Opravdu, mnoho Dynastie Tchang wujue nimi byly inspirovány básně yuefu písničky.[2]

V sedmém století se jueju vyvinulo do své moderní podoby, jako jedna ze tří „moderních“ forem veršů, neboli jintishi, další dva typy jintishi být lüshi a pailu.[4]

The jueju styl byl velmi populární během dynastie Tchang. Mnoho autorů komponuje jueju básně v té době následovaly koncept „vidění velkého v malém“ (čínština : 小 中 見 大; pchin-jin : Xiăozhōng jiàndà), a tak psal na témata velkého rozsahu; filozofie, náboženství, emoce, historie, rozsáhlá krajina a další.[2]

Autoři, o nichž je známo, že je složili jueju básně zahrnují Du Fu,[5] Du Mu,[6] Li Bai,[7] Li Shangyin,[8] Wang Changling[9] a Wang Wei.[10]

Formulář

Tradiční literární kritici považováno za jueju styl být nejtěžší formou jintishi. Omezeno na přesně 20 nebo 28 postavy,[11] psaní a jueju vyžaduje, aby autor plně využil každou postavu k vytvoření úspěšné básně. To se ukázalo jako povzbuzení autorů k použití symbolický jazyk ve vysoké míře.[2]

Dále tónový Metr v jueju, stejně jako u jiných forem Čínská poezie, je složitý proces. Lze jej přirovnat ke střídání stresované a nepřízvučné slabiky v sonety. Básník píše a jueju nebo podobné lüshibáseň ve stylu musí střídat rovné a šikmé tóny mezi řádky i uvnitř nich.[12]

Některá z formálních pravidel regulovaný verš formy byly použity v případě jueju zkráceného verše, tato pravidla platila pro jueju zahrnout běžnou délku řádku, použití jediné rým v sudých verších přísné vzorce tónový střídání, použití dur césura před posledními třemi slabikami, volitelná paralelnost a gramatičnost každého řádku jako věty. Každé dvojverší obecně tvoří samostatnou jednotku a třetí řádek obecně zavádí v básni určitý směr myšlení nebo směr.[13]

Struktura

Jueju následuje jeden z následujících tónových vzorů:[12]

Typ I, standardní
Další v qijuewujueRýmovat se
○○●●○○●
●●○○●●○✓
●●○○○●●
○○●●●○○✓
Typ II, standardní
Další v qijuewujueRýmovat se
●●○○○●●
○○●●●○○✓
○○●●○○●
●●○○●●○✓
Typ I, varianta
Další v qijuewujueRýmovat se
○○●●●○○✓
●●○○●●○✓
●●○○○●●
○○●●●○○✓
Typ II, varianta
Další v qijuewujueRýmovat se
●●○○●●○✓
○○●●●○○✓
○○●●○○●
●●○○●●○✓

○ je postava s úroveň tónu, zatímco ● je postava s šikmý tón (stoupající, odcházející nebo zadávací tón).

Příklad

Tato báseň se jmenuje „Jarní nářek " (čínština : 春 怨; pchin-jin : Chun Yuan) a napsal ji Jin Changxu.[14]

Tradiční čínština
Zjednodušená čínština
anglický překlad

春 怨

打起 黃鶯 兒
莫 教 枝上 啼
啼 時 驚 妾 夢
不 得到 遼西

春 怨

打起 黄莺 儿
莫 教 枝上 啼
啼 时 惊 妾 梦
不 得到 辽西

„Jarní bědování“

Udeřte do žluté hrušky
Nenechte to zpívat na větvích
Když zpívá, proniká do mých snů
A drží mě před Liaoxi!

Tato báseň se týká standardní postavy v tomto typu poezie, osamělé ženy, která sklesle nad nepřítomností manžela nebo milence, pravděpodobně vojáka, který odešel do Liaoxi v dnešní době Mongolsko. Odháněla orioly, aby zastavila jejich zpěv v prvním dvojverší. Druhé dvojverší uvádí důvod. Zpěv ptáků přerušil její sladký ranní sen vidět svého manžela v daleké zemi. Slova a fráze jí táhly za srdce.[14]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Tian 2007, str. 143.
  2. ^ A b C d Egan 2007, str. 199–201.
  3. ^ A b Egan 1993, str. 124.
  4. ^ A b Fränkel 1978, str. 212.
  5. ^ Egan 2007, str. 216–217.
  6. ^ Egan 2007, str. 217–219.
  7. ^ Egan 2007, str. 210–212, 216.
  8. ^ Egan 2007, str. 219.
  9. ^ Egan 2007, str. 213–215.
  10. ^ Egan 2007, str. 205–209.
  11. ^ Egan 1993, str. 84.
  12. ^ A b Cai 2007, s. 169–172.
  13. ^ Fränkel, 212–214
  14. ^ A b Egan 2007, str. 204.

Reference

  • Cai, Zong-qi (prosinec 2007). "Nedávný styl Shi Poezie: Pentasyllabic Regulated-Verse. “In Cai, Zong-qi (ed.). Jak číst čínskou poezii. New York: Columbia University Press. 161–180. ISBN  0-231-13941-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Egan, Charles (1993). "Kritická studie o počátcích Chüeh-chü Poezie" (PDF). Asia Major. 3. ser. 6 (bod 1): 83–125. Archivovány od originál (PDF) dne 04.12.2010. Citováno 2008-06-26.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Egan, Charles (prosinec 2007). "Nedávný styl Shi Poezie ". V Cai, Zong-qi (ed.). Jak číst čínskou poezii. New York: Columbia University Press. 199–225. ISBN  0-231-13941-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Tian, ​​Xiaofei (prosinec 2007). „Pentasyllabic Shi Poezie: Nová témata. “V Cai, Zong-qi (ed.). Jak číst čínskou poezii. New York: Columbia University Press. str. 141–157. ISBN  0-231-13941-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Fränkel, Hans H. (1978). Kvetoucí švestka a palácová dáma (2. vyd.). New Haven: Yale University Press. ISBN  0-300-02242-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy