Znak kniha - Emblem book

Moudrost - od George Wither je Kniha emblémů (Londýn 1635)
Dřevoryt z Guillaume de La Perrière, Le Théâtre des bons engins, 1545.

An znaková kniha je rezervovat sbírání emblémy (alegorické ilustrace) s doprovodným vysvětlujícím textem, obvykle morálkou nebo básněmi. Tato kategorie knih byla v Evropě populární během 16. den a 17. století.

Knihy znaků jsou sbírky sad tří prvků: ikony nebo obrázku, hesla a textu vysvětlujícího souvislost mezi obrázkem a heslem.[1] Text měl délku od několika řádků poezie po stránky prózy.[1] Znakové knihy pocházely ze středověkých bestiářů, které vysvětlovaly význam zvířat, přísloví a bajek.[1] Ve skutečnosti autoři často čerpali inspiraci z řeckých a římských zdrojů, jako jsou Ezopovy bajky a Plutarchovy životy. [1]

Definice

Ale pokud se mě někdo zeptá, co vlastně Emblemata jsou? Odpovím mu, že jsou to němé obrazy, a přesto mluvím: nepodstatné záležitosti, a přesto důležitost: směšné věci, a přesto ne bez moudrosti [...]

— Jacob Cats, Voor-reden over de Proteus, of Minne-beelden, verandert in sinne-beelden.[2]

Vědci se liší v klíčové otázce, zda skutečná emblémy jde o vizuální obrazy, doprovodné texty nebo jejich kombinaci.[Citace je zapotřebí ] To je pochopitelné, vzhledem k první knize znaku, Emblemata z Andrea Alciato, byla poprvé vydána v neautorizovaném vydání, ve kterém dřevoryty vybrala tiskárna bez jakéhokoli zásahu od autora, který texty šířil v neilustrované rukopisné podobě. Obsahovalo asi sto krátkých veršů v latině.[1] Jeden obraz, který zobrazoval, byla loutna, která symbolizovala potřebu harmonie namísto válčení v městských státech Itálie. [1]

Některé rané knihy emblémů nebyly ilustrovány, zejména ty, které vydal francouzský tiskař Denis de Harsy. Postupem času však čtenářská veřejnost očekávala, že knihy emblémů budou obsahovat kombinace obrázků a textu. Každá kombinace sestávala z a dřevoryt nebo rytina doprovázeno jedním nebo více krátkými texty, jejichž cílem je inspirovat čtenáře k zamyšlení nad obecným obsahem morální lekce odvozená ze společného čtení obrázku i textu. Obrázek byl podroben mnoha interpretacím: pouze čtením textu si mohl čtenář být jistý, jaký význam zamýšlel autor. Knihy tedy úzce souvisí s osobními symbolickými kombinacemi obraz - text, které se nazývají osobní zařízení, známý v Itálii jako imprese a ve Francii jako vymyslí. Mnoho symbolických obrazů přítomných v knihách znaků bylo použito v jiných kontextech, na oděvech, nábytku, značení ulic a na fasádách budov. [1] Například meč a váhy symbolizovaly smrt.[1]

Rozmanitost

Znakové knihy, obě světský a náboženský, dosáhly enormní popularity v celé kontinentální Evropě, i když v Británii nezachytily představivost čtenářů ve stejné míře. Knihy byly obzvláště četné v Nizozemsku, Belgii, Německu a Francii.

Mnoho emblematických děl si vypůjčilo desky nebo texty (nebo obojí) z dřívějších příkladů, jak tomu bylo v případě Geoffrey Whitney je Volba emblémů, kompilace, která převážně využívala zdroje Plantin Press v Leydenu.

Raná evropská studia Egyptské hieroglyfy, jako to Athanasius Kircher, předpokládal, že hieroglyfy jsou emblémy, a podle toho je imaginárně interpretoval.

Podobná sbírka emblémů, ale nikoli v knižní podobě, je Lady Drury's Closet.

Časová osa

Autor nebo kompilátorTitulRytec, ilustrátorVydavatelLoc.Publ.Téma# Embl.Lang. [n 1]Poznámky
Andrea AlciatoEmblematapravděpodobně Hans Schäufelin po Jörg Breu staršíHeinrich SteynerAugsburg1531104první a nejrozšířenější kniha emblémů.
Guillaume de La PerrièreTheatre de bons engine  Paříž1539
Achille BocchiSymbolicarum quaestionum de universo genere   1555
Gabriele FaernoCentum Fabulae    1563bajky100Los Angeles
János ZsámbokyEmblemata cum alikvotní číslo nummis antiqui operis  Vídeň1564
Joris HoefnagelPatientia  Londýn1569morální
Georgette de MonteneyZnaky, nebo vymyslí Chrestiennes Jean de Tournes  ?Lyon1571
Nicolaus ReusnerEmblemata  Frankfurt1581
Geoffrey WhitneyVolba emblémů(rozličný)PlantinLeidene1586248
Cesare RipaIconologia  Řím1593ne správně řečeno kniha se znakem, ale sbírka erudovaných alegorií.
Nicolaus TaurellusEmblemata Physico Ethica  Norimberk1595
Daniel HeinsiusQuaeris quid sit amorJakob de Gheyn II (Holandsko)1601milovatprvní znaková kniha věnovaná lásce; pozdější jméno "Emblemata amatoria"
Jacobus TypotiusSymbola Divina et HumanaAegidius Sadeler II Praha1601
Otto van VeenAmorum Emblemata[3]Otto van VeenHenricus SwingeniusAntverpy1608milovat124Los AngelesPublikováno ve více než jednom vícejazyčném vydání s variantami včetně francouzštiny, holandštiny, angličtiny, italštiny a španělštiny
Pieter Corneliszoon HooftEmblemata Amatoria  (Holandsko)1611milovatNesmí být zaměňována s Quaeris quid sit amor, který byl publikován pod stejným názvem.
Gabriel RollenhagenNucleus emblematum  Hildesheim1611
Otto van VeenAmoris divini emblemataOtto van Veen (Holandsko)1615božská láska
Daniel HeinsiusHet Ambacht van Cupido  Leidene1615
Michael MaierAtalanta FugiensMatthias MerianJohann Theodor de BryOppenheim1617alchymie50la, deTaké obsahuje fugu pro každý znak
Peter Iselburg [de ]Aula Magna Curiae Noribergensis Depicta  Norimberk161732la, de
Daniel Cramer, Conrad Bachmann [de ]Emblemata Sacra   161740
(rozličný)Thronus Cupidinis [nl ]  (Holandsko)1618
Jacob CatsSilenus Alcibiadis, sive Proteus  (Holandsko?)1618
Jacob CatsSinn’en Minne-beeldenAdriaen van de Venne (Holandsko)1618Dvě alternativní vysvětlení pro každý znak, jedno související s myslí (Sinnn), druhé s láskou (Minne).
Julius Wilhelm ZincgrefEmblemata  Frankfurt1619
Jacob CatsMonita Amoris Virginei  Amsterdam1620morální45pro ženy
Raphael CustosEmblemata amoris   1622
Johan de Brune [nl ]Znak Zinne-werckAdriaen van de Venne Amsterdam162451
Herman HugoPia desideriaBoetius à Bolswert Antverpy1624Los Angeles42 latinských vydání; široce přeloženo
Daniel Stolz von StolzenbergViridarium Chymicum  Praha?1624alchymie
Zacharias HeynsEmblemata  (Holandsko?)1625
Lucas JennisMusaeum HermeticumFrankfurt1625alchymieLos Angeles
Jacob CatsProteus ofte Minne-beelden  Rotterdam1627
Benedictus van HaeftenSchola cordis   1629
Daniel CramerEmblemata moralia nova  Frankfurt1630
Antonius a BurgundiaLinguae vitia et remediaJacob Neefs, Andries PauwelsJoannes CnobbaertAntverpy163145[4]
Jacob CatsSpiegel van den Ouden ende Nieuwen TijdtAdriaen van de Venne (Holandsko?)1632
Henry HawkinsPartheneia Sacra   1633
Etienne LuzvicLe coeur dévot   1634přeloženo do angličtiny jako Zbožné srdce
George WitherSbírka starověkých a moderních emblémů   1635
Francis QuarlesEmblémyWilliam Marshall & al.  1635
Jan Harmenszoon KrulMinne-spiegel ter Deughden  Amsterdam1639
Jean Bolland, Sidronius HosschiusImago primi saeculi Societatis Iesu a provincia Flandro-Belgica ejusdem Societatis repraesentataCornelis Galle staršíPlantin PressAntverpy1640Kniha jezuitského znaku ilustrující historii jezuitského řádu v jižním Nizozemsku
Diego de Saavedra FajardoEmpresas Políticas   1640
(anonymní)Devises et emblemes d'amour[5]Albert Flamen Paříž1648
Filippo PicinelliIl mondo simbolico  Milán1653encyklopedickýto1000 stránek
Adrien GambartLa Vie symbolique du bienheureux François de SalesAlbert Flamen Paříž1664
Jan LuykenJesus en de ziel  (Holandsko)1678
Josep RomagueraAtheneo de Grandesa(anonymní) Barcelona168115ca.
 Livre curieux et très utile pour les sçavans, et artistesNicolas VerrienDaniel de La FeuilleAmsterdam1691encyklopedický
Jan LuykenHet Menselyk Bedryf
(„Kniha obchodů“)		  (Holandsko?)1694obchody
Jacobus BoschiusSymbolographia sive De Arte Symbolica káže septem Caspar BeucardAugsburg1701encyklopedický3347
Romeyn de HoogheHieroglyphica of Merkbeelden der oude volkeren  (Holandsko?)1735
  1. ^ Původní jazyk, použití ISO 639-1

Autoři a umělci známí knihami o znaku

Další čtení

  • Dunn, R. (2015). Prolomení tradice: Hester Pulter a kniha anglického znaku. Sedmnácté století, 30:1, 55–73.
  • Saunders, A. (2008). Francouzské emblematické studie. Francouzská studia: Čtvrtletní recenze. 62(4), 455–463. Oxford University Press.
  • Stronks, E. (2009). Holandské emblémy náboženské lásky: Odrazy víry a tolerance v pozdějším 17. století. Literatura a teologie, 23(2), 142–164.
  • Peter Maurice Daly, Leslie T. Duer, Alan R. (1995) Young, Anthony Raspa Anglická znaková tradice: Znaková vlajková zařízení anglických občanských válek, 1642–1660. University of Toronto Press
  • Peter Maurice Daly (1998). Literatura ve světle znaku: Strukturální paralely mezi znakem a literaturou v šestnáctém a sedmnáctém století. University of Toronto Press
  • Tradice anglického znaku. Svazky 1-5. University of Toronto Press
  • Peter Maurice Daly, G. Richard Dimler (1997-2006). Corpus Librorum Emblematum (CLE): Primární literatura - Jezuitská série. Části 1 - 5. University of Toronto Press

Reference

  1. ^ A b C d E F G h Lyons, Martyn (2011). Knihy: Živá historie. Spojené státy americké: Muzeum J. Paula Gettyho. str. 92–93. ISBN  978-1-60606-083-4.
  2. ^ Schipper (1665). „Al de werken van I. Cats“ (PDF). Amsterdamfirst = Jan Jacobsz.
  3. ^ „Amorum emblemata, figuris aeneis incisa“. Internetový archiv.
  4. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2015-09-24. Citováno 2015-03-16.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  5. ^ „Devises et emblesmes d'amour moralisez“. Internetový archiv.
  • Arthur Henkel & Albrecht Schöne, Emblemata, Handbuch zur Sinnbildkunst des XVI. a XVII. Jahrhunderts, Verlag J. B. Metzler, Stuttgart - Weimar 1996, ISBN  3-476-01502-5. Masivní katalog reprodukující emblémy s texty ze všech známých knih emblémů 16. a 17. století.
  • Daniel Russell, Znak a zařízení ve Francii, French Forum, Lexington, KY, 1985.

externí odkazy

Regionální