Bruno Giacomelli - Bruno Giacomelli
![]() Andrea de Cesaris a Bruno Giacomelli před domem Alfa Romeo 182 | |
narozený | Poncarale, Brescia, Itálie | 10. září 1952
---|---|
Formule jedna Kariéra mistrovství světa | |
Národnost | ![]() |
Aktivní roky | 1977 –1983, 1990 |
Týmy | McLaren, Alfa romeo, Tolemane, Život |
Záznamy | 82 (69 startů) |
Mistrovství | 0 |
Vyhrává | 0 |
Pódia | 1 |
Body kariéry | 14 |
Pole position | 1 |
Nejrychlejší kola | 0 |
První vstup | Grand Prix Itálie 1977 |
Poslední vstup | Velká cena Španělska 1990 |
Bruno Giacomelli (Italská výslovnost:[ˈBruno dʒakoˈmɛlli]; narozen 10. září 1952) je v důchodu závodní řidič z Itálie.
Vyhrál jednu ze dvou 1976 Britské mistrovství Formule 3 a 1978 Formule dva mistrovství. Podílel se na 82 Formule jedna Grand Prix, který poprvé soutěžil 11. září 1977. Dosáhl 1 stupně vítězů a získal celkem 14 mistrovských bodů.
Ranná kariéra
Giacomelli zahájil svou kariéru ve Formuli Italia, kterou vyhrál v roce 1975. V roce 1976 promoval na Formule tři kde soutěžil březen a skončil na druhém místě ve své první sezóně, do Rupert Keegan,[1] v Mistrovství B.A.R.C. a vyhrál B.R.D.C. titul. Vedl také od začátku do konce v březnuToyota v roce 1976 Monaco Grand Prix Formule 3, závod podpory. Jeho průměrná rychlost byla 74,84 mil za hodinu.[2]
Giacomelli se nastěhoval Formule dva v roce 1977 úzce spolupracoval s Robin Herd a továrna na březen.[1] Odešel z formule dva Velká cena Pau v květnu 1977 poté, co jeho vůz navázal kontakt s jedním, za nímž vjížděl Jacques Laffite. V roce 1977 se mu však podařilo získat tři vítězství F2[1] (na Vallelunga, Mugello a Donington Park ) a skončil pátý v mistrovství. Také vyrobil své Formule jedna Debut mistrovství světa v roce 1977 ve třetím díle McLaren M23 -Cosworth na Grand Prix Itálie 1977 na Monza, odešel s problémem s motorem, který způsobil, že se roztočil.[1]
Giacomelli ovládal následující sezónu F2. Kromě třetího místa v Velká cena Mugello v květnu 1978[3] a druhé místo Vallelunga Giacomelli získal osm z dvanácti ras[1] a vyhrál titul, porazil běžce Marc Surer o 29 bodů.[4] Giacomelli se stal prvním Italem, který vyhrál Mistrovství Evropy formule dva.[1]
Formule jedna
Po jeho jediném závodě F1 v 1977, Giacomelli vstoupil do pěti závodů v 1978 pro McLaren, když to jeho závazky Formule 2 umožňovaly. Nejlepšího cíle, sedmého místa, dosáhl v Velká cena 1978 Britů. Poté, co vyhrál evropský titul F2, přešel na Alfa romeo za jejich návrat k výstavbě automobilů F1 1979. Alfa vstoupila pouze do jejich 177 a 179 automobilů v tomto roce na několika akcích a Giacomelli mohl dosáhnout pouze nejlepších 17 Grand Prix Francie 1979.
Nicméně následující rok tým vypadal slibněji. Giacomelli si vysloužil překvapivé 6. místo v kvalifikační pozici Alfa romeo na Značky Hatch pro Grand Prix Velké Británie z roku 1980.[5] Giacomelli zveřejnil kvalifikační čas na třetí místo Grand Prix Itálie 1980 na Imola. Tři z jeho šesti mechaniků utrpěli zranění v pátek před závodem, když jejich vrtulník havaroval na cestě k trati.[6] Získal pole position pro Grand Prix USA 1980 na Watkins Glen, New York v jeho Alfa Romeo. Giacomelli zlepšil svůj úvodní čas o 1,25 sekundy, s časem 1 minuta 33,29 sekundy na trati dlouhé 3,37 míle.[7] Navzdory těmto zábleskům rychlosti se však Giacomelli podařilo kvůli haváriím nebo mechanickým poruchám dokončit pouze tři ze čtrnácti závodů sezóny; ačkoli dvě jeho umístění byla pátá místa v úvodní sezóně Velká cena Argentiny 1980 a Velká cena Německa 1980, čímž mu vynesl čtyři body a umístil ho na 16. místě v šampionátu jezdců.
v 1981, vůz byl o něco spolehlivější a Giacomelli byl klasifikovaným finišerem v osmi z 15 závodů sezóny - do konce roku se však snažil dosáhnout dobrých výsledků, čtvrtý a třetí na konci sezóny kanadský a Caesars Palace Grand Prix - posledně jmenovaný byl pro Giacomelliho jediným pódiovým umístěním v F1 a dosáhl svého vůbec nejlepšího šampionátu, když skončil na 15. místě v hodnocení jezdců.
Pro 1982 Alfa představila své nové Alfa Romeo 182 místo stárnoucí 179 se však nový podvozek v první polovině sezóny ukázal jako nespolehlivý. Ve druhé polovině byl dostatečně spolehlivý, aby umožnil Giacomelli dokončit všechny závody kromě dvou, rok mu však přinesl pouze jedno bodové umístění, přičemž pátý v Německo. Giacomelli byl vyřazen na začátku Velká cena Belgie 1982 na Zolder když se jeho Alfa Romeo srazila s těmito dvěma ATS auta Eliseo Salazar a Manfred Winkelhock.[8] Alfa přijata Mauro Baldi k partnerovi Andrea de Cesaris pro 1983 Formula One sezóna a Giacomelli se připojil Tolemane. Giacomelli byl lepší než jeho týmový kolega Derek Warwick, i když se mu podařilo získat poslední bod F1 na letišti Grand Prix Evropy 1983 na Značky Hatch.
Giacomelli byl testovacím jezdcem pro Leyton House March tým v letech 1988 a 1989, stejně jako v roce 1990 v jeho Leytonův dům inkarnace. Byla mu nabídnuta pozice zkušebního řidiče s McLaren pro rok 1990, ale odmítl to.
V roce 1990 se Giacomelli vrátil do F1 s Život oblečení, převzetí od Gary Brabham (který opustil tým dva závody do sezóny). Vůz osedlaný neúčinným a křehkým motorem W12 se na mnoha okruzích snažil dostat do 20 sekund od pole position a Giacomelli nedokázal vystoupit ani z předkvalifikace na žádné z 12 Grand Prix, které s týmem napadl. Na Velké ceně Portugalska se tým vrátil k konvenčnějšímu motoru Judd V8, ale vůz nebyl přizpůsoben pro nový motor a tým nebyl schopen správně namontovat kryt motoru,[9] což vedlo k tomu, že vystoupili z akce, aniž by absolvovali jediné kolo. Když Giacomelli mohl řídit vůz poháněný Juddem ve Španělsku, ocitl se navzdory novému motoru 18 sekund z tempa. S nedostatkem peněz a několika nadějemi na zlepšení jejich zoufale nekonkurenceschopného balíčku se tým před posledními dvěma závody sezóny složil a Giacomelliho kariéra v F1 skončila.
VOZÍK
V roce udělal 11 startů VOZÍK v letech 1984 a 1985, z toho 10 pro Patrick Racing. Jeho nejlepším výsledkem bylo 5. místo na Meadowlands pouliční kurz v roce 1985. Pokusil se, ale nepodařilo se mu kvalifikovat pro 1984 Indianapolis 500.
Závodní rekord
Kompletní výsledky mistrovství Evropy formule dva
(klíč) (Závody v tučně uveďte pólovou polohu; závody v kurzíva označte nejrychlejší kolo)
Rok | Účastník | Podvozek | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | Poz. | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1977 | AFMP Euroracing | Března 772 | Jelen | SIL Ret | THR Ret | HOC Ret | NÜR 6 | 4. místo | 32 | |||||||||
March Engineering | Března 772P | BMW | VAL 1 | PAU Ret | DŽBÁNEK 1 | ROU Ret | NOG 4 | ZA 7 | MIS 10 | EST 14 | ||||||||
Března 782 | DON 1 | |||||||||||||||||
1978 | Polifac BMW Junior Team | Března 782 | BMW | THR 1 | HOC 1 | NÜR Ret | PAU 1 | DŽBÁNEK 3 | VAL 2 | ROU 1 | DON Ret | NOG 1 | ZA 1 | MIS 1 | HOC 1 | 1. místo | 78 |
Kompletní výsledky formule jedna
(klíč) (Závody v tučně uveďte pólovou polohu)
Kompletní výsledky BMW M1 Procar
(klíč)
Rok | Účastník | Auto | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | Poz. | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1979 | Osella Squadra Corse | BMW M1 | ZOL Ret | PO Ret | DIJ 10 | SIL Ret | HOC 8 | ÖST 9 | ZAN | MNZ Ret | 19 | 6 |
Kompletní výsledky mistrovství světa cestovních vozů
(klíč) (Závody v tučně uveďte pólovou polohu; závody v kurzíva označte nejrychlejší kolo)
Rok | Účastník | Auto | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | Poz. | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1987 | Pro Team Italia | Maserati Biturbo | MNZ 17 | SKLENICE DNS | DIJ Ret | NÜR Ret | LÁZNĚ | BRN 24 | SIL | NETOPÝR | CLD | WEL | FUJ | 31. | 43 |
Americké závody otevřených kol
(klíč) (Závody v tučně uveďte pólovou polohu)
KOŠÍK PPG Indy Car World Series
Rok | tým | Podvozek | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | Poz. | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1984 | Theodore Racing | Theodore T83 | Cosworth DFX V8t | LBH 27 | PHX DNS | 32. | 5 | ||||||||||||||
Theodore T84 | INDY DNQ | MIL | POR | MEA | CLE | MCH | ROA | POC | MDO | SAN | MCH | PHX | |||||||||
Patrick Racing | březen 84C | ZPOŽDĚNÍ 8 | CPL | ||||||||||||||||||
1985 | Patrick Racing | březen 85C | Cosworth DFX V8t | LBH 18 | INDY | MIL | POR 10 | MEA 5 | CLE 10 | MCH | ROA 22 | POC | MDO 6 | SAN 16 | MCH | ZPOŽDĚNÍ 6 | PHX | MIA 14 | 19 | 32 |
Kompletní výsledky World Endurance / World Sports Protype Championship
(klíč) (Závody v tučně uveďte pólovou polohu) (Závody v kurzíva označte nejrychlejší kolo)
Rok | Účastník | Třída | Auto | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | Poz. | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1985 | Porsche Kremer Racing | C1 | Porsche 956B | DŽBÁNEK | MNZ 8 | SIL | LMS | HOC | MOS | LÁZNĚ | BRH | FUJ | SHA | NC | 0‡ | |
1986 | Sponzorský tým hostů | C1 | Lancia LC2 | MNZ | SIL | LMS | ANI Ret | BRH Ret | JER | NÜR | 44. | 10 | ||||
Porsche Kremer Racing | Porsche 962C | LÁZNĚ 12 | FUJ 4 | |||||||||||||
1987 | Britten - Lloyd Racing | C1 | Porsche 962C GTi | SKLENICE | JER | MNZ Ret | SIL | LMS | NC | 0 | ||||||
Mussato Action Car | Lancia LC2 | ANI DSQ | BRH | NÜR | LÁZNĚ | FUJ | ||||||||||
1988 | Porsche Kremer Racing | C1 | Porsche 962C | JER | SKLENICE | MNZ 6 | SIL | 37. | 20 | |||||||
Porsche 962-CK6 | LMS 9 | BRN | BRH | NÜR 10 | LÁZNĚ | FUJ 16 | SAN | |||||||||
1989 | Porsche Kremer Racing | C1 | Porsche 962-CK6 | SUZ Ret | DIJ 18 | SKLENICE | NC | 0 | ||||||||
Mussato Action Car | Lancia LC2 | BRH Ret | NÜR NC | DON Ret | LÁZNĚ DSQ | MEX Ret | ||||||||||
1990 | Spice Engineering | C | Spice SE90C | SUZ Ret | SIL 3 | LÁZNĚ | DIJ | NÜR | DON 5 | CGV | MEX | 17 | 6 | |||
Tým Lee-Davey | Porsche 962C | MNZ DSQ |
‡ Nelze získat body mistrovství
Výsledky 24 hodin Le Mans
Rok | tým | Spolujezdci | Auto | Třída | Kola | Poz. | Třída Poz. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1988 | ![]() | ![]() ![]() | Porsche 962 CK6 | C1 | 370 | 9 | 9 |
1989 | ![]() | ![]() ![]() | Porsche 962 C | C1 | 303 | DNF | DNF |
1990 | ![]() | ![]() ![]() | Porsche 962 C | C1 | 335 | 11. | 11. |
Zdroj:[10] |
Reference
- ^ A b C d E F Malý, Steve (1994). Guinness Complete Grand Prix Who's Who. Guinness. str. 156. ISBN 0851127029.
- ^ Automobilové závody, Syracuse Herald-Journal, 30. května 1976, strana 72.
- ^ Automobilové závody, Syracuse Herald Journal, 29. května 1978, strana 21.
- ^ Sportovní kalhotky, Syracuse Herald Journal, 19. června 1978, strana 25.
- ^ Francouzské týmy dominují, Syracuse Herald Journal, 13. července 1980, strana 46.
- ^ Andretti může jet za nový tým, Syracuse Post Standard, Strana 15.
- ^ Formule Blázni v Glen, Syracuse Herald-American, 5. října 1980, strana D13.
- ^ Watson vyhrál Grand Prix, Syracuse Post Standard, 10. května 1982, strana 25.
- ^ "Život - profil". f1rejects.com. 2001-01-13. Archivovány od originál 26. září 2011. Citováno 2011-11-20.
- ^ „Bruno Giacomelli, Itálie“. racingsportscars.com. Citováno 22. září 2017.
Sportovní pozice | ||
---|---|---|
Předcházet Renzo Zorzi | Monacká formule tři Vítěz závodu 1976 | Uspěl Didier Pironi |
Předcházet Žádný | Britské mistrovství Formule 3 BRDC Vítěz série 1976 | Uspěl Stephen South |
Předcházet René Arnoux | Evropská formule dva Mistr 1978 | Uspěl Marc Surer |