Centrální severovýchodní portugalština - Central northeastern Portuguese

tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Střední severovýchodní portugalština“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (únor 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

The centrální severovýchodní dialekt Brazilská portugalština (portugalština: dialeto nordestino central) je dialekt, kterým se mluví ve střední části Severovýchodní region, Brazílie ve všech státech Rio Grande do Norte, Paraíba, Alagoas a Sergipe, hodně ze státu Pernambuco (s výjimkou Zona da Mata a Recife metropolitní oblast ), severní část Bahia, jižní část Ceará, jihovýchodně od Piauí a několik regionů Maranhão. Má zhruba 53 078 137 rodilých mluvčích a liší se v rámci regionu. Tento dialekt sdílí podobnosti mezi Severní pobřeží, Baiano a Recifense dialekty.

Hlavní rysy

• Převládající použití vyjádřený (d̪) a neznělý (t̪) zubní zastávky před zavřít přední nezaokrouhlenou samohlásku (i) i v koncových slabikách „de“ a „te“ prezentovat Výslovnost portugalština:[pɾɛˈzẽt̪i] („přítomný“) a diário Výslovnost portugalština:[d̪iˈaɾju] ("denně").
• Palatalizace převládá (ale ne vždy se opakuje) frikativ / s / a / z / v / ʃ / a / ʒ / před neznělý (t̪) a vyjádřený (d̪) alveolární zastávky, a také, ale méně často, před denti-alveolární laterální přibližný (l̪) a denti-alveolární nosní (n̪), jako poste Výslovnost portugalština:[ˈPɔʃt̪i] ("pošta"), desde Výslovnost portugalština:[ˈD̪eʒd̪i] („od“, „od“), os navios Výslovnost portugalština:[uʒ ˈn̪aviws] (dále jen "lodě") a dois lados Výslovnost portugalština:[ˈD̪ojʒ ˈlad̪ʊs] ("dvě strany").
• Debukcalizace z slabika-finále / s / a / z / v hovorové řeči (několika slovy a s různou frekvencí podle místa) do glotální frikativy [h] a [ɦ] (když se to na konci slov stane, pouze pokud za ním následuje další slovo, ale pokud se tak nestane, jsou výslovnosti těchto souhlásek standardní), jako mesmo Výslovnost portugalština:[ˈMeɦmʊ] („stejné“) a eu fiz tudo Výslovnost portugalština:[ˈE ˈfih 'tud̪ʊ] (je častější Výslovnost portugalština:[ˈE ˈfiʃ 'tud̪ʊ]).
• Debukcalizace písmene "v" (obvykle se vyslovuje jako [proti]) v hovorové řeči k vyjádřený hlasový frikativ [ɦ], v některých verbálních formách (těch, které začínají na „v“) sloves „Ir“ („jít“), „Vir“ („přijít“) a „Ver“ („vidět“), jako Vamo? Výslovnost portugalština:[ˈꞪɐ̃mʊ̥] nebo Výslovnost portugalština:[ˈꞪɐ̃m] ("Pojďme?"), Tu vem? Výslovnost portugalština:[ˈT̪u ˈɦẽj̃] („Jdete?“) A Vai te embora! Výslovnost portugalština:[ˈꞪaj ˈt̪‿ĩˈbɔɾɐ] ("(Běž pryč!").
• V slabikách „des“, „dis“, „tes“ nebo „tis“ existují vyjádřený alveolární sykavý afrikát (d͡z) a neznělé alveolární sykavé afrikáty (t͡s): idades Výslovnost portugalština:[iˈdad͡z] ("věky", "roky") a partes Výslovnost portugalština:[ˈPaht͡s] („části“).
• Vyjádřený hlasový frikativ (ɦ) a neznělá hlasová frikativa (h) jsou přítomny ve zvuku písmene „r“ (první mezi slabikami, ale nikdy s „r“ začínajícím pouze neiniciální slabikou, protože tyto / ɾ /a druhý na začátku slov nebo digrafu „rr“). Žádný ze dvou fonémů se nevyskytuje na konci slov. Příklady: corda Výslovnost portugalština:[ˈKɔɦdɐ] ("lano"), Rabo Výslovnost portugalština:[ˈꞪabu] ("ocas" - také lokálně na brazilském severovýchodě "hýždě") a barragem Výslovnost portugalština:[baˈɦaʒẽj̃] ("přehrada"), dotazující se Výslovnost portugalština:[keˈɾe] ("chtít").
• Otevření předtonických samohlásek /E/ a /Ó/ na / ɛ / a / ɔ / většina z těchto slabik s samohláskami: rebolar Výslovnost portugalština:[hɛbɔˈla] ("zahodit").
• Monophthongization /E/ a / ɛ / nebo /Ó/ a / ɔ / v některých případech.

NPP pro střední severovýchodní portugalštinu

Tento klíč také slouží z větší části k Severní pobřeží a znovu promluvit dialekty. Ale dialekty zde citované nemají foném / d͡z / a / t͡s /, charakteristické pro centrální severovýchodní dialekt. Recifense dialekt obvykle palatalize fricatives v každém slabičné souhlásky setkání (včetně konce slov), a to nejen před / d / a / t /. Navíc v určitých oblastech jihovýchodního Piauí a západního pobřeží Maranhão může také docházet k větší či menší palatalizaci frikativ pod vlivem amazonských dialektů (severní a amazonská plošina), a dokonce k absenci takové palatalizace. To znamená, že v některých oblastech se zvuk vyslovuje přesně to, co je napsáno (/ s / a / z /), a jiné jako / ʃ / a / ʒ /. V severním pobřeží dialektu, také prakticky žádné zubní zastávky před / i /, / j / nebo / ĩ /, a na jeho místě používají postalveolární afrikáty (/ d͡ʒ / a / t͡ʃ /). Naproti tomu centrální severovýchodní dialekt má téměř výlučnou převahu zubních zastávek před / i /, / j / nebo / ĩ /. A postalveolární afrikáty se používají pouze v následujících případech: slovy cizího původu v portugalském jazyce, zejména v angličtině; slovy označujícími slang a regionalismy; a fonémy jsou přítomny ve standardní paletě brazilské portugalštiny, jsou také často v televizních médiích, aby nahradily zubní zastávky (i když nikdy v běžné řeči).

Souhlásky

• ¹Za samohláskami / i / nebo / ĩ / a semivohláskou / j /.
• ²Používá se v množném čísle končících na „des“, „dis“, „tes“ a „tis“.
• ³Mezi koncem a začátkem slabik.
• ⁴Na začátku slov a digrafu „rr“.
• ⁵Také při palatalizaci / z / před / d /.
• ⁶Fonetický spoj mezi / k / a / s /.
• ⁷Allophone / l / před / i / a / ĩ /.
• ⁸Také při palatalizaci / s / před / t /.

Okrajové fonémy

• ¹ Pouze ve slovech cizího původu v portugalském jazyce, ve slovech označujících slang, regionalismy a volitelně v grafémech „di“ a „ti“, která jsou v posttónických slabikách s rostoucími dvojhláskami (a nikdy na všech místech, v závislosti na místních změnách státu) uvést, kde se mluví dialektem) a fonémy jsou přítomny ve standardní paletě brazilské portugalštiny, jsou také často v televizních médiích, aby nahradily zubní zastávky (i když nikdy v běžné řeči).

Samohlásky a polosamohlásky

• ¹Nahrazení nepřízvučných samohlásek / e / a / o /.

Reference