Petjo - Petjo

Petjo, také známý jako Petjoh, Petjok, Pecok, Petjoek (Petjo: Peco ') je Holandský kreolský jazyk které vznikly mezi Indos lidé smíšené holandský a indonéština původ v bývalém Nizozemská východní Indie. Jazyk má vlivy od holandský, Jávský a Betawi. Jeho mluvčí v současné době žijí převážně v Indonésii a Holandsko. Očekává se, že jazyk na konci 21. století postupně vyhyne v důsledku Indosova posunu směrem k indonéštině v indonéštině a holandštině v Nizozemsku.

Pozadí

Stejně jako Indo (Euroasijská) komunita historicky pochází ze vztahů mezi evropskými muži a indonéskými ženami, její jazyk odráží stejný původ. Typická jako jazyk pro smíšené manželství, Petjokova gramatika je založena na mateřském malajštině a lexikonu na otcovském holandském jazyce.

Hlavní kontaktní mechanismy odpovědné za vytvoření Petjoku jsou lexikální re-orientace; selektivní replikace a konvergence. Původní mluvčí jazyka nemusí nutně chtít zachovat svůj první jazyk, ale spíše vytvořit druhý. Tito kreativní mluvčí jazyka pravděpodobně byli bilingvní, ale plynulejší v dominantní lingua franca, tj. rodné Malajský jazyk, než holandský jazyk.

Ve svém celkovém rozdělení na gramatiku a lexikon je struktura Petjok velmi podobná struktuře Media Lengua mluvený v Ekvádoru kečuánskými indiány, s zásadním rozdílem, že mnohem starší jazyk, Pecok, prošel pozdním systémem morfémy a syntaktické směsi.

Nejdůležitějším autorem, který publikoval literární dílo v tomto jazyce, je Indo (Euroasijský) spisovatel Tjalie Robinson.^[3]

Každá městská oblast s velkou indo komunitou měla svou vlastní variaci Petjok. Například: Petjok z Batavia byl ovlivněn formou malajštiny, která obsahovala mnoho čínských slov, v Bandung, zatímco v jazyce bylo použito mnoho sundanských slov Semarang a Surabaja používalo se mnoho jávských slov.

Petjo by neměl být zaměňován Javindo, jiný kreolský jazyk, kterým mluví Indos v Nizozemské východní Indii.

Většinou ústním jazykem není pro tento jazyk žádný standardní pravopis. Texty lze psát pomocí takzvaného starého pravopisu (Ejaan Tempo Dulu) nebo indonéské Vylepšený pravopis (Ejaan Yang Disempurnakan). Některé pravopisné rozdíly (nové oproti starým) jsou: j = dj, u = oe, y = j, c = tj, ny = nj, sy = sj a kh = ch.

Reference

Bibliografie

• Cress, R. (1998): Petjoh. Woorden en wetenswaardigheden uit het Indische verleden. Amsterdam, Prometheus.
• Rickford, J. R. a Mc Worther, J (1997): „Jazykový kontakt a generování jazyků: Pidgins a Creoles“. In: F. Coulmas (červená), Příručka sociolingvistiky. Oxford, Blackwell, str. 238–256.
• Riyanto, Sugeng (1996): „Het ontstaan ​​en de structuur van het Petjoek“, In: Darmojuwono, Setiawati; Suratminto, Lilie (červená): Duapuluh lima tahun studi Belanda di Indonesia / Vijfentwintig jaar studie Nederlands in Indonesië. str. 209–218
• Van Rheeden, Hadewych A. (1995): „Het Petjo van Batavia - ontstaan ​​en structuur van de taal van de Indo's“, Amsterdam: Universiteit van Amsterdam, Instituut voor Algemene Taalwetenschap

Poznámky

externí odkazy

• Papír University of Colorado od Elly Amade