Biblická literalistická chronologie - Biblical literalist chronology - Wikipedia

Raši vysvětluje, že Japheth se narodil 100 let před potopou a Shem se narodil o dva roky později, aby vyřešil tento rozpor.^[15] Doslovná chronologie by dala vznik světa asi 4000 př. N. L. A potopy asi 2300 př. N. L.^[16] Nejznámější pokus poskytnout datum Stvoření je pravděpodobně arcibiskupský James Ussher, který jej umístil 4004 př. n. l., ale existuje mnoho alternativ, včetně Isaac Newton v roce 4000 př. Martin Luther v roce 3961 př. n. l., tradiční židovské datum 3760 př. n. l., a tradiční řecké ortodoxní datum, vycházející ze Septuaginty, 5009 př. n. l.^[2] Data daná následným událostem, jako je potopa, budou záviset na tomto počátečním datu.

Doslovný výklad biblické chronologie by umístil Exodus kolem roku 1446 př. N. L. Na základě prohlášení v 1. Královské 6: 1, že chrám byl založen 480 let po Exodu.^[20] Z toho lze z doslovné chronologie odvodit data vstupu do Kanaánu o 40 let později a narození Mojžíše o 80 let dříve. Zdá se však nemožné sladit 430 let v Egyptě s biblickými informacemi (Exodus 12:40), že se to týkalo pouze čtyř generací.^[21]

Chronologii monarchie, na rozdíl od dřívějších období, lze porovnat s nebiblickými prameny a obecně se zdá být správná.^[25] To zvyšuje pravděpodobnost, že Knihy králů lze použít k rekonstrukci chronologie pro monarchii, ale úkol se ve skutečnosti ukázal jako neodstranitelně obtížný.^[26] Problém je v tom, že knihy obsahují mnoho rozporů: vezmeme si jen jeden příklad, protože judský Rechoboám a izraelský Jeroboám začali vládnout ve stejnou dobu (1. Královská 12) a protože Ahazjáš z Judy a Joram z Izraele byli zabiti ve stejnou dobu (1. Královská 9:24, 27), mělo uběhnout stejné množství času v obou královstvích, ale počet ukazuje, že v Judě uplynulo 95 let a v Izraeli 98 let.^[27] Stručně řečeno, „[údaje] týkající se synchronismů se objevily v beznadějném rozporu s údaji o délce vlád.“^[28] Pravděpodobně nejsledovanějším pokusem o vyřešení problémů je Edwin R. Thiele je Tajemná čísla hebrejských králů (tři vydání v letech 1951 až 1983), ale jeho práce byla široce kritizována mimo jiné za zavedení „nespočetných“ společných regulací, konstrukci „složitého systému kalendářů“ a používání „jedinečných“ vzorců výpočtu; v důsledku toho je jeho následování do značné míry mezi učenci „oddanými ... nauce o absolutní harmonii písem“ (kritiku lze nalézt v Brevard Childs ' Úvod do Starého zákona jako Písmo).^[29] Následní vědci nadále navrhují alternativní chronologie, ale podle slov nedávného komentáře ke Kings existuje „malá shoda ohledně přijatelných metod řešení konfliktních údajů“.^[3]

• Ubaid období v severní Mezopotámie 5300–4300 př. N. L.
• Ubaid 3 od 4500 do 4000 př. N. L.
  vidět Neolitický, Doba bronzová a Chalcolithic

• Adamovi bylo 130 let.

• Sethovi bylo 105, Adamovi 235 let.

• Enoshovi bylo 90, Sethovi 195, Adamovi 325 let.

• Kenanovi bylo 70, Enosh 160, Seth 265, Adam 395 let.

• Mahalalel bylo 65 let, Kenan 135, Enosh 225, Seth 330, Adam 460 let.

• Jaredovi bylo 162, Mahalalel 227, Kenan 297, Enosh 387, Seth 492, Adam 622 let.

• Enochovi bylo 65 let, Jared 227, Mahalalel 292, Kenan 362, Enosh 452, Seth 557, Adam 687 let.
• Katastrofální povodně v mezopotámské oblasti blízko konce období –4000 až –3501.

• Methuselah měl 187, Enoch 252, Jared 414, Mahalalel 479, Kenan 549, Enosh 639, Seth 744, Adam 874 let.

• Lamechovi bylo 56 let, Methuselah 243, Enoch 308, Jared 470, Mahalalel 592, Kenan 662, Enosh 752, Seth 857 let.
• Testament Adamův. Vidět Pseudepigrapha.

• Lamechovi bylo 113, Methuselah 300, Jared 527, Mahalalel 592, Kenan 662, Enosh 752, Seth 857 let.
• Vidět Kniha Enocha a Druhá kniha Enocha

• Lamechovi bylo 168, Methuselah 355, Jared 582, Mahalalel 647, Kenan 717, Enosh 807 let.

• Lamechovi bylo 182, Methuselah 369, Jared 596, Mahalalel 661, Kenan 731, Enosh 821 let.

• Noeovi bylo 84 let, Lámech 266, Metuzalém 453, Jared 680, Mahalalel 745, Kenan 815 let.

• Noeovi bylo 179, Lamech 361, Methuselah 548, Jared 775, Mahalalel 840 let.

• Noahovi bylo 234, Lamechovi 416, Metuzalému 603 a Jaredovi 803 let.

• Noahovi bylo 366, Lamech 548, Metuzalém 735 let.
• Vidět Druhá dynastie Egypta C. 2890–2686 př. N. L
  Gilgameš, legendární král Uruku (Erech ) (přibližně –2750)

• Lamechovi bylo 682 let, Metuzalém 872 let.
• Vidět Sumer
  Sumer: rané dynastické období
  Staré egyptské království začínající 2700–2200 př. n. l. nebo 2686–2181 př. n. l
  Vidět Mastaba

• Noeovi bylo 503 let, Lámech 685 let a Metuzalém 875 let.
• Vidět Třetí egyptská dynastie 2686–2613 př. N. L
  Faraon Džoser vládl 19 nebo 28 let c. 2670 př
  Džoserova pyramida 2630–2611 př. N. L

• Shemu bylo 92 let, Noah 595, Metuzalém 964 let.

• The Zaplavit začalo.
• Shemu bylo 97 let, Noahovi 600 let.
• Vidět Čtvrtá dynastie Egypta
  Faraon Chufu (vládl kolem 2589–2566 př. n. l.)^[32]

• Shemovi bylo 98, Noeovi 601 let.

• Shemovi bylo 100, Noemu 603 let.
• The Velká pyramida v Gíze (Chufu), postavený po dobu 20 let c. 2580–2560 př. N. L^[33]

• Arpachshadovi bylo 35, Shem 135, Noe 638 let.

• Shelah bylo 30, Arpachshad 65, Shem 165, Noah 668 let.
• Mis-anni-padda, král Ur, první zaznamenaný vládce v Mezopotámie.

• Eberovi bylo 34 let, Shelah 64 let, Arpachshad 99, Shem 199, Noah 702 let.
• Vidět Babylonská věž a Nimrod.
• Vypořádání Aramean nomádi z oblasti Eufratu a semitský Canaanite kmeny v Palestina. –2500 až –2001.

• Pelegovi bylo 30, Eber 64, Shelah 94, Arpachshad 129, Shem 229, Noah 732 let.

• Reu bylo 32, Peleg 62, Eber 96, Shelah 126, Arpachshad 161, Shem 261, Noah 764 let.

• Serugovi bylo 30, Reu 62, Peleg 92, Eber 126, Shelah 156, Arpachshad 191, Shem 291, Noah 794 let.
• Lugalzaggisi, král Uruk, poráží Lagashova říše a stane se „králem zemí“ (–2400 až –2350).
• Puzur-Suen král Sumeru vládl 25 let c. 24. – 23. Př. N. L

• Nahorovi bylo 29, Serug 59, Reu 91, Peleg 121, Eber 155, Shelah 185, Arpachshad 220, Shem 320, Noah 823 let.
• Sargon, první král Akkadská dynastie, porazí Lugalzaggisi a vytvoří obrovské semitský říše v Mezopotámii a říká si „Král čtyř čtvrtin“ (–2350 až –2100).

• Terah měla 70 let, Nahor 99, Serug 129, Reu 161, Peleg 191, Eber 225, Shelah 255, Arpachshad 290, Shem 390, Noah 893 let.

• Abramovi bylo 10, Terah 80, Nahor 109, Serug 139, Reu 171, Peleg 201, Eber 235, Shelah 265, Arpachshad 300, Shem 400, Noah 903 let.
• Sargon z Akkadu vládl c. 2334–2279 př. N. L^[34]
  Faraon Pepi I Meryre C. 2332–2283 př. N. L
• Naramsin, vládce Babylónu (-2270 až -2205).

• Sarai bylo 38 let, Abram 48, Terah 118, Nahor 147, Serug 177, Reu 209, Eber 273, Shelah 303, Arpachshad 338, Shem 438, Noah 941 let.
• Ur, Kush a Uruk

• Sarai bylo 39, Abram 49, Terah 119, Serug 178, Reu 210, Eber 274, Shelah 304, Arpachshad 339, Shem 439, Noah 942 let.

• Sarai bylo 47 let, Abram 57, Terah 127, Serug 186, Reu 218, Eber 282, Shelah 312, Arpachshad 347, Shem 447.

• Sarai bylo 65 let, Terah 145, Serug 204, Reu 236, Eber 300, Shelah 330, Arpachshad 365, Shem 465 let.

• Abramovi bylo 78 let, Terah 148, Serug 207, Eber 303, Shelah 333, Arpachshad 368, Shem 468 let.

• Abram porazil Chedorlaomer a zachránil Lot.
• Melchizedek král Salemu přinesl chléb a víno a požehnal Abramovi Bůh Nejvyšší. Genesis 14:19.

• 2211. Rok Ishmael se narodil Abramovi a Hagarovi, Saraiině služebné.
• Sarai bylo 76, Abram 86, Terah 156, Serug 215, Eber 311, Shelah 341, Arpachshad 376, Shem 476 let.
• Hyksos Vláda „pastýřských králů“ v Egyptě začala (2 200 až –1700 př. N. L.).

• Ishmaelovi bylo 13 let, Sarai / Sarah 89, Abram / Abraham 99, Terah 169, Serug 228, Eber 324, Shelah 354, Arpachshad 389, Shem 489 let.
• Síra a oheň pršelo dál Sodoma a Gomora.
  Vidět Zoara, Meteorická sprcha, Událost nárazu, Ohnivá bouře

• Ishmaelovi bylo 14, Sarah 90, Abraham 100, Terah 170, Serug 229, Eber 325, Shelah 355, Arpachshad 390, Shem 490 let.

• Isaacovi byl 1 rok, Ishmael 15, Sarah 91, Abraham 101, Terah 171, Eber 326, Shelah 356, Arpachshad 391, Shem 491 let.

• Následujícího rána byli Hagar a Ishmael vyhnáni.
• Ismaelovi bylo 17–20 let, „dítě“. Genesis 21:14.^{[poznámka 2]}

• Testování Abrahama. „...Nyní vím, že se bojíš Boha, protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného syna."
• Isaac byl ve věku od 12 do 20 let, „chlapec“ (KJV, RSV), „chlapec“ (NRSV, REB, NAB, NJB), mládí.^{[Poznámka 3]} Byl dost starý na to, aby unesl na ramena dřevo pro zápalnou oběť.

• Isaacovi bylo 35, Ishmael 49, Sarah 125, Abraham 135, Eber 320, Shelah 390, Arpachshad 425, Shem 525 let.

• Isaacovi bylo 37 let, Ismaelovi 51 let, Abrahamovi 137, Eberovi 322, Shelahovi 392, Arpachshadovi 427, Šemu 527 let.

• Isaacovi bylo 48 let, Ishmael 62, Sarah 138, Abraham 148, Eber 373, Shelah 403, Šem 538 let.

• Isaacovi bylo 60, Ishmael 74, Sarah 150, Abraham 160, Eber 385, Shelah 415, Shem 550 let.
• Vidět Jedenáctá dynastie Egypta
  Mentuhotep I. vládl v Thébách c. 2135 př. N. L

• Ezauovi a Jacobovi bylo 15 let, Izákovi 75, Izmaelovi 89, Eberovi 400, Šelahovi 430, Šemovi 565 let.
• Intef I vládl 4–16 let c. 2120 př. N. L

• Ezauovi a Jacobovi bylo 18 let, Isaac 78, Ishmael 92, Eber 403, Šem 568 let.
• Intef II vládl téměř 50 let 2112–2063 př. n. l

• Ezauovi a Jacobovi bylo 50 let, Isaac 110, Ishmael 124, Eber 435 let.

• Ezauovi a Jacobovi bylo 63 let, Izák 123 a Eber 448 let.

• Jacobovi bylo 77, Ezau 77, Isaac 137, Eber 462 let.
• Jacob začal sloužit Labanovi 7 let Rachel (2060–2053).

• Jacobovi bylo 79 let, Ezauovi 79 let, Izákovi 139 let.

• Rachel byla Jacobovi dána na oplátku za dalších 7 let služby (2053–2046).
• Jacobovi bylo 84 let, Ezauovi 84 let, Izákovi 144 let.

• Začátek Střední království Egypta (2050–1650 př. N. L.)

• Jacob začal sloužit Labanovi dalších 6 let za svá stáda (2046–2040).
• Jacobovi bylo 91, Ezauovi 91, Izákovi 151 let.

• Jacob byl pojmenován „Izrael“.
• Josefovi bylo 6, Jacob / Israel 97, Ezau 97, Izák 157 let.

• Jacob / Israel bylo 108, Izák 168 let.

• Ve vězení interpretoval sny faraonova hlavního komorníka a hlavního pekaře.
• Hlavní sluha na Josefa zapomněl na celé 2 roky (2018–2016).

• Josefovi bylo 29 let, Jacobovi 120 let.

• Začalo 7 let hojnosti (2016–2009).
• Jákobovi / Izraeli bylo 121 let.
• Vidět Mentuhotep II (vládl 2061–2010 př. n. l.)

• Josefovi bylo 36 let, Izraeli 127 let.

• Josephovi bylo 37 let, Izraeli 128 let.

• Joseph usadil svého otce a své bratry v Egyptě, “a dal je do vlastnictví v egyptské zemi, v té nejlepší zemi, v zemi Rameses", také zvaný Avaris, a Qantir.^{[poznámka 4]} Vidět Země Goshen.
• Josefovi bylo 39 let, Izraeli 130 let.
• Zůstalo dalších 5 let hladomoru (2007–2002).
• Izrael a jeho synové, rodiny a služebníci pobývali v Egyptě 17 let (2007–1990).
• Obyvatelé Izraele pobývali v egyptské zemi celkem 430 let (2007–1577).

• Josefovi bylo 55 let (2045–1990).

• Josefovi bylo 69 let (2046–1977). Žil dalších 41 let.
• Efraimovi a Manassesovi bylo asi 39 let, Lévi asi 74 let.
• Vidět Amenemhat I (vládl 1991–1962 př. n. l.)

taky Senusret I. (společná vláda 1971–1962, vládla 1971–1926 př. n. l.)

• Vidět Zákony dvanácti patriarchů
• Začátek vrcholného období vlády Hyksosů v Egyptě (500 let –2200 až –1700 př. N. L.).

• Amraphel nelze přirovnat k Hammurabimu ani žádnému jinému králi, jehož záznamy jsou k dispozici ze starověkého Blízkého východu.^[35]
• The Kodex Hammurabi C. 1750, má mnoho společného s ostatními klínovými sbírkami Ur-Nammu (21. století př. N. L.), Lipit-Ishtar (19. století př. N. L.), Království Eshnunna (asi 1800 př. n. l.) Hittite zákony (16. nebo 15. století př. n. l.), středoasyrské zákony (15. nebo 14. století př. n. l.) a Novobabylončan zákony (7. století).^[35]
• Egypt prosperoval za faraonů Dvanáctá dynastie a vedl rozsáhlý obchod se všemi národy Blízkého východu.^[36]
• Merneferre Ay 1700–1677 př. N. L., Vládl 23 let, 18 měsíců a 18 dní.^[37]
• Salitida - 1674 př^[37]
• Yaqub-Har vládl během 17. nebo 16. století př. n. l., během egyptských fragmentů Druhé přechodné období.^[38]
• Vidět Seznam faraonů třinácté dynastie
  Čtrnáctá dynastie

• Vidět Apepi / Apophis a Khamudi^[37]
  Seznam faraonů čtrnácté dynastie

• Apepi (vládl 35–40 let 1675–1640 př. N. L.)^[37][39]
• Wazad^[37]
• Sekheperenre (vládl 2 měsíce / 2 roky mezi 1690 a 1649 př. n. l.)^[37]
  Vidět Seznam faraonů a Chronologie druhého přechodného období
  Současný stav egyptské chronologie nedokáže s jistotou identifikovat posloupnost, délku a roky vládnutí faraonů druhého přechodného období.^[39]

• Áronovi byly 3 roky a nebyl ovlivněn faraónovým výnosem.
  Není jisté, že Miriam byla starší než její bratr Aaron. Porovnat Exodus 2: 4–8.
• Apepi a Khamudi - do c. 1648 př. N. L. (?)
  Vidět Salitida, začala vláda 1648 př. N. L
  Sakir-Har
  Druhé přechodné období Egypta
  Patnáctá dynastie Egypta

• Aaronovi bylo 43 let.
• Mojžíš zůstal v zemi Midian 40 let (1617–1577).
• vládnoucí faraoni (nejistý) 1650–1550 př. N. L:^[40]
  Khyan (?)
  Apepi I (?) Apepi II (?)^[37]
  Současný stav egyptské chronologie nedokáže s jistotou identifikovat posloupnost, délku a roky vládnutí faraonů druhého přechodného období.^[39]

• Mojžíšovi bylo 42 let, Áronovi 45 let.
• Vidět Khyan 1600–1580 př. N. L
  Rahotep C. 1585 př. N. L

• The Deset ran a Pesach.
• 1577. Exodus – "A na konci 430 let ... vyšly všechny Hospodinovy ​​zástupy z egyptské země.„Exodus 12:40.
  1577 př. N. L. Je výsledným datem Exodu podle doslovného počtu 559 let předtím, než Šalomoun položil základ chrámu ve 4. roce své vlády (v roce 1018 př. N. L. Doslovným zúčtováním 1018 + 559 = 1577).
  (Není uveden věk Miriam, 2. Mojžíšova 2: 1–4, 4. Mojžíšova 20: 1)

Počínaje zničením chrámu v Jeruzalémě v roce 587 př. N. L. A mechanickým zpětným počítáním všech počtů let uvedených ve všech biblických textech Exodus přes Kroniky (poskytuje odkazy na biblické texty na pravém okraji), uvádí výsledná data uvedená na levém okraji této tabulky. Výsledný souhrnný celkový počet 990 let před zničením chrámu v roce 587 př. N. L., Což je datum 559 let před 4. rokem Šalamouna, který je zde uveden jako 1018 př. N. L., Když položil základy chrámu, dává 1577 př. N. L. Jako doslovné datum pro Exodus z Egypta. Počítání literalistů o datech však stále navzájem nesouhlasí, a to ani se všemi počty let uvedenými v textech.

• Joshuovi bylo 38 let (?), Mojžíš 80, Áron 83 let. *Vidět Sobekemsaf a Sobekemsaf II C. 70. léta př. N. L
  Sedmnáctá dynastie Egypta 1580–1550 př. N. L
  Seznam Turínského krále
• Osvobození Egypta od Hyksosu vládne Amóza I. v roce 1575 př. n. l. znamenal začátek Nová říše –1575 až –1200.
• Vidět Minojská erupce a Bouře Stele.

• Joshuovi bylo 39 (?), Mojžíšovi 81, Áronovi 84 let.
• Podle 2. Mojžíšovy 33:11 byl Joshua „mladý muž“, ještě mu nebylo 20 let.

• Joshuovi bylo 40 (?), Mojžíšovi 82, Áronovi 85 let.
• Joshua 14: 7 jasně říká, že Kaleb a bratří, kteří šli s ním, aby špehovali zemi, byli posláni z Kadesh-barnea, ne divočina Paran.
  Deuteronomium 2:14 jasně říká, že doba od jejich opuštění Kadeš-barnáe až do zahynutí celé generace, válečných mužů, byla 38 let, “jak jim Hospodin přísahal." (1575–1537)
• Vidět Osmnáctá dynastie Egypta
  Seqenenre Tao vláda začala 1560/1558 př. n. l
  Kamose C. 1555–1550 př. N. L
  Amenhotep I. 1555–1530 př. N. L

• Joshuovi bylo 78 (?) Let (40 + 38) (pokud se mu líbí Kalebovi, bylo mu 40 let, když byl vyslán s vyzvědači z pouště Paran, aby prozkoumali zemi.)
• Vidět Apokalypsa Mojžíše a Nanebevzetí Mojžíše

• Vidět Ai a Hazor
  John Garstang a Kathleen Kenyon^{[poznámka 5]}
• Vidět Mezopotámské dynastie: polovina druhého tisíciletí

• Joshua přidal do Knihy Zákona stanovy a nařízení. Jozue 24: 25–26. Vidět 5. Mojžíšova 34: 1–9.^{[poznámka 6]}
• A plain, explicit number representing the remaining days of life of the elders who outlived Joshua cannot be drawn from the text of the Bible; the Bible does not tell the period of time elapsed between the burial of Joshua and the day when "all that generation also were gathered to their fathers." Judges 2:10.

• A plain, explicit meaning for the exact period of "the days of the elders" and of the "generation after them" cannot be drawn from the text of the Bible alone; the Bible text does not explicitly state the number of days of that generation.
  „300 let" of Judges 11:26 is not useful here in determining the period of that generation and does not correspond to the literal numbering of the years stated plainly in all the chronological texts of the Bible tabulated from David back to Joshua, from 2 Samuel přes Joshua (Jephthah 1186 BCE back to Cushan-Rishathaim 1505 BCE: 1505–1186 BCE = 319 years).
  „450 years" of Acts 13:19–20 for the period of the judges exactly corresponds to the literal tabulation of the years in this table, from 1505 BCE, after Joshua, to 1055 BCE, when David began to rule over all Israel and Judah (1505 – 1055 = 450), but it does not correspond to the literal tabulation of the years of the "judges until Samuel the prophet" 1115/1075 BCE. (1505–1115 BCE = 390 years, and 1505–1075 BCE = 430 years.) This text too is not useful in determining the number of days and length of years of the 2 generations after Joshua.
• "...whenever the judge died, they turned back and behaved worse than their fathers..." (Judges 2:18–19)

• Vidět Kassites a Aram-Naharaim
• 1498. Exodus – "And at the end of 430 years...all the hosts of the LORD went out from the land of Egypt."
  1498 BCE is the resultant date of the Exodus according to the literal counting of 480 years (1 Kings 6:1) before Solomon laid the foundation of the Temple in the 4th year of his reign (1018 BCE by literal reckoning 1018 + 480 = 1498 BCE).^{[poznámka 7]}
• Vidět Thutmose I., Thutmose II, Hatšepsut pharaohs of Egypt about this time.

• The land had rest for 40 years 1497–1457, then Othniel died. Judges 3:9–11.
• The ages of Othniel and Kenaz are not given in the Bible.
• 1486. Moses and Joshua defeat Sihon king of the Amorites. (Jefte in the Book of Judges calls them "Ammonites".)
  Vidět Judges 11:4–28 and Numbers 21:21–31.
  Jephthah (1186–1180 BCE) declared that 300 years before him (in 1486 BCE literal count), Israel took the land of Sihon king of the Ammonites, from the Arnon to the Jabbok and from the wilderness to the Jordan, and during 300 years (1486–1186) the Ammonites had not taken it back.
  Moses and Joshua took the land of Sihon before Israel had crossed over the Jordan and taken Jericho.^{[poznámka 8]}

• Amenhotep IV (Iknaten, –1385 to –1358) builds his new residence Amarna.

• Sisera byl zabit. Jabin was subdued and finally destroyed.

• Pharaoh Ramesses II reigned 1279–1213 BCE
• The Israelites, led by Moses, leave Egypt, reach Canaan.

• Crossing of the Jordan by the Israelites.
• Zničení Troy Během Trojská válka (–1193, sixth level).

• Ruth 1: 1 Ante C. 1298. A period of famine began (10 years, c. 1183 – c. 1173).^{[poznámka 10]} Elimelech and Naomi, with their two sons Mahlon a Chilion went into the country of Moáb. Elimelech died, and Naomi and her sons remained there about 10 years (Ruth 1:4).
  Mahlon and Chilion took Moabite wives, Ruth a Orpah.
• Vidět Kolaps z doby bronzové (1206–1150 BCE)

• The famine in Israel continued. Mahlon and Chilion died childless.
• Eli was born (1173).

• C. 1172. The famine in Israel ended. Orpah went back to her people.
  Naomi returned with Ruth, and Boaz took Ruth as his wife.
  C. 1172 Obed, son of Boaz, was born about this time – the 1st generation, c. 40 years 1172–1132 – the 1st of 2 generations (80 years, literalist estimate) before the birth of David 1092.^{[poznámka 10]}

• 1155–1135. First, Israel was in the hand of the Philistines 20 years 1155–1135.
  C. 1132 Jesse, son of Obed, was born about this time, 2nd generation, c. 40 years 1132–1092, literalist estimate, before the birth of David 1092.^{[poznámka 10]}
• 1135–1115. (začátek Ante C. 1137→) Then Samson judged Israel 20 years during the latter half of the same period "in the days of the Philistines" (1135–1115 BCE).

• for the outrage at Gibeah and the sending out of the messengers
• for the calling out of the men of Israel for the war with Benjamin and the months that followed
• for the smiting of Jabesh-gilead afterward
• for the subsequent taking of wives for the survivors during the yearly feast of the LORD at Shiloh and diplomatic negotiation and settlement of grievance
• for the repair of the cities. Judges 19–21.

• Hannah brought her son Samuel to Eli, as soon as the child was weaned (about 2 to 5 years old), to "lend him to the LORD".
• Samuel grew and the LORD was with him.
  "And all Israel from Dan to Beersheba knew that Samuel was established as a prophet of the LORD...And the word of Samuel came to all Israel."

• According to 1 Samuel 4:10–10:24, Eli the high priest and judge at Shiloh died 98 years old, when the ark of the covenant was captured by the Philistines, after he had judged Israel 40 years – Eli seems to have died years before Samuel anointed Saul king over Israel.
  A literal reckoning of a 42-year reign has Saul anointed king 30 years before the ark was captured by the Philistines and Eli died, 50 years before David brought the ark up to Jerusalem after it had been in the house of Abinadab 20 years.^{[poznámka 12]}

• A literal reckoning of the beginning of the 40-year reign of Saul according to Acts 13:21 gives a resultant date of 1103 BCE:^{[poznámka 12]}
  – beginning of David's reign over all Israel 1055 BCE
  – beginning of David's prior 7 year 6 month reign over the house of Judah 1063/2 (1055 BCE + 7 years 6 months = 1063/2 BCE)
  – beginning of Saul's 40-year reign over Israel 1103 (1063/2 BCE + 40 years = 1103 BCE)
  Vidět Translations and versions: variant readings of the reign of Saul

• According to 1 Samuel 4:10–10:24 Eli the high priest and judge over Israel died 98 years old when the ark of the covenant was captured by the Philistines, and after he had judged Israel 40 years – Eli seems to have died years before Samuel anointed Saul king over Israel.
  A literal reckoning of a 32-year reign has Saul anointed 20 years before the ark was captured by the Philistines and Eli died (1075), 40 years (1095–1055) before David removed it from the house of Abinadab and brought it up to Jerusalem 8 years after Saul died (32 + 8 = 40).^{[poznámka 12]}

• David was 17 years old (1092–1075).
• Samuel judged all Israel after Eli died. 1 Samuel 4:10–7:17
• Saul had remained king over Israel 30 years (1105–1075), 28 years (1103–1075), 20 years (1095–1075), and he continued to reign 12 more years
  (he reigned a total of 42 years 1105–1063/2, 40 years 1103–1063/2, 32 years 1095–1063/2).^{[poznámka 12][poznámka 11]}

• He made his sons judges (Ante C. 1096).
• He anointed Saul king (Ante C. 1095).
  1065. Saul was one (1) year old when he began to reign^[41] (1066–1065 BCE).^{[poznámka 15]} He reigned 2 years (1065–1063/2). 1 Samuel 13:1.^{[poznámka 11]}
• When Saul was rejected Samuel anointed David as king (Ante C. 1070).
• David slew Goliáš (Ante C. 1062), and entered Saul's service.
  Žalm 151
• Saul began to fear David, and sought some way to kill him.
  Jonathan made a covenant with David. David fled into the wilderness (Ante C. 1060).
  Saul killed the priests at Nob.
• Samuel died (c. 1064) (Ante C. 1057). Saul searched for David, to kill him.

• David departed from Ziklag, and went to Hebron.
• David was 30 years old (1092–1062).

• He reigned over Judah 7 years 6 months (1062–1055).

• David took Jeruzalém, and brought the ark up to Jerusalem from the house of Abinadab where it had been kept 20 years (1075–1055).
• Když Uzzah died, David placed the ark in the house of Obed-edom 3 mo.
  After Obed-edom was blessed, David brought the ark into the město David.
• David was 37 years old.

According to 2 Samuel 15:1–12 (Hebrejský text ^[42]) during the period of David's 33-year reign over Israel (long before David had become "old and advanced in years" 1 Kings 1:1, see 2 Samuel 3–24)
– years after David had exiled his son Absalom
– 2 years after Absalom had been brought back
Absalom gradually "stole the hearts of the men of Israel" a "It came to pass after čtyřicet years / At the end of čtyřicet let" Absalom then made final preparations to be declared king at Hebron.^[43] He and his forces were defeated, Absalom was killed, and David continued to reign – through the rebellion of Sheba son of Bichri, through a subsequent 3-year famine, through another war with the Philistines, and afterward through his census of the nation and the plague following which ended with the purchase of the threshing floor for sacrifice, and through the entire period when Adonijah moved to usurp David as king (1 Kings 1–2). It is evident that a literal 40-year period cannot be inserted as being only one of the many episodes which marked David's literal 33-year reign.
Some translations "speculatively" render the number as čtyři years based on the Greek and Syriac translations as against the Hebrew text which some commentaries declare to be in error.
See ScriptureText.com multilingual 2 Samuel 15:7 multiple text comparison with multiple commentaries on the number "forty" in the Hebrew text of 2 Samuel 15:7.

• Kniha Žalmů. Vidět Psalms of Asaph

• Solomon sat upon the throne of David, and he reigned 40 years (1022–982).
• Rechoboám was born (1022).

• From the end of the reign of Sedekjáš and the burning of the temple, back to the 4th year of the reign of Solomon, the literal biblical total is 431 years.
• The 4th year of Solomon (1018) according to a literal reading of 1 Kings 6:1 was the 480th year after the people of Israel came out of the land of Egypt, giving the date of the Exodus as 1498 BCE (431 + 480 = 911 years, 1498–587 BCE).
• The literal biblical sum of the years 2 Chronicles through Exodus from the 4th year of Solomon (1018) back to the Exodus is 559 years, giving the date of the Exodus as 1577 BCE (431 + 559 = 990 years, 1577–587 BCE).

• Vidět Kniha přísloví a Píseň písní
  Proverbs of Agur a The Words of King Lemuel
  Šalomounovy žalmy a Šalomounovy ódy
  The Bible does not give the name of the author of Kazatel or the name of the author of Šalomounova moudrost; the name of Solomon does not appear in the texts of those books of the Bible.
  The Odes of Solomon should not be confused with the Kniha ód.

• Rehoboam began to reign.
• Beginning of the Divided Monarchy:
  the Judské království a Království Izraelské.

• 977. The 5th year of the reign of Rehoboam.
  Shishak king of Egypt came up against Jerusalem: "he took away everything".
• 965. According to 1 Kings 14:21 Rehoboam died the 17th year of his reign.
  964. According to 1 Kings 15:1 he died the 18th year of the reign of Jeroboam, who had begun his own reign shortly after the beginning of Rehoboam's reign.

• 933. King Solomon dies (-933), succeeded by his son Rehoboam I as king of Judah (to -917).

• Micaiah was prophet.
• 917. The 3rd year of Jehoshaphat.
  Micaiah was sent with others to teach in the cities of Judah.
  2 Chronicles 17:7–9.
• 895. Micaiah foretold the death of Jehoshaphat.^{[poznámka 16]}

• Ozeáš a Jonáš were prophets.
• 824. The 15th year of Amaziah's reign.
  Jeroboam II (reigned 824–783) restored the borders of Israel according to the word of the LORD which he had spoken by Jonah son of Amittai.
  2 Kings 14:23–25.
• Hosea's prophetic ministry began during the reign of Jeroboam II.^[44]

• Hosea, Jonah, Amos were prophets.
• Ninive, capital of Assyria, flourished 800–612 BCE.^[45]
• Jonah son of Amittai was sent to Nineveh to cry against it.
• Hosea continued his prophetic ministry during the reigns of Uzziah, Jotham, Ahaz, Hezekiah (c. 783–726).^[44]
• Amos the prophet from Judah exercised his ministry during the reign of Uzziah beginning c. 767–762 BCE. "In the days of Uzziah...2 years before the earthquake." Amos 1:1; Zechariah 14:5
  Traces of a major earthquake (dated 765–760 BCE) have been found at Hazor.^[46]
• C. 761–758. Za vlády Menahem over Israel (reigned 771–761), Tiglath-pileser/Tiglath-pilneser/Pul king of Assyria came against the land.
  According to current historical dating based on Assyrian chronology, Tiglath-pileser reigned 745–727 BCE.^[47]

• Hosea, Jonah, Amos, Isaiah, Micah were prophets.
• 758. The year of Izaiáš 's vision of the LORD in the Temple, and his call.
  Isaiah 6:1–8 "Here am I! Send me!" Isaiah exercised his prophetic ministry during the reigns of Uzziah, Jotham, Ahaz, Hezekiah (c. 759–697 inclusive).^{[poznámka 17]} He was told to prophesy until the land was utterly desolate and men were moved far away, which did not occur until the beginning of the Exile (587).^[48]
• C. 742. Micah of Moresheth exercised his prophetic ministry during the reigns of Jotham, Ahaz, Hezekiah (c. 742–697 inclusive). Micah was a contemporary of Isaiah, Hosea and possibly Amos.^[49]

• Hosea, Jonah, Amos, Isaiah, Micah were prophets.
• 733. The 9th year of the reign of Ahaz.
  Isaiah foretold the sign of Immanuel když Rezin king of Syria and Pekah king of Israel came up to wage war against Jerusalem and besieged it.
• 732. Ahaz sent messengers to Tiglath-pileser/Tiglath-pilneser/Pul king of Assyria asking for rescue from Rezin and Pekah.
• Pul carried away the Reubenites, Gadites and the half-tribe of Manasseh into exile.

• Hosea, Jonah, Amos, Isaiah, Micah, Joeli were prophets.
• 726. Joel was the name of a Levite who helped Hezekiah cleanse the Temple 1st year of his reign (726).
• 725–722. Shalmaneser V král Asýrie (726–722 BCE) came against Hoshea king of Israel (who reigned 730–721), and besieged Samaria 3 years (725–722).
  Pozice Kniha Joel among the early prophets in the Hebrew canon is considered evidence for an early date.^[50]

"A nation from the north", "the northerner", had come up against the land in a time of sucho like a plague of locusts, "their appearance like the appearance of horses, like war horses they ran, as with the rumbling of chariots, like a powerful army drawn up for battle." Joel 2:4–5. An unprecedented plague of locusts was a metaphor and symbol of the Den Páně.^[50] (Tobit 1:1–2, 11–13; Judith 2:20; Joel 1:6–12, 1720; 2:2–11; Nahum 3:15–17.) Joel 1:17–20 does not mention locusts, only "seed shrivels under the clods", "fire has devoured the pastures", "the water courses are dried up", a time of severe drought. The drought is also mentioned in Jeremiah 14:1–6 and Amos 7:1–6. The LORD plainly told Amos the plague would not be locusts: "This shall not be.".^[46]

Tobit a jeho kolega Naphtalites were taken captive into the land of the Assyrians to Nineveh into exile. Tobit 1:2–3.

• 722. Sargon II king of Assyria began to reign 722. He sent his commander-in-chief to take Ashdod. Sargon finished the destruction of Samaria begun by his brother Shalmaneser V.
  Sargon was succeeded by his son Sennacherib. Tobit 1:18.
• 714. The 14th year of Hezekiah (714), Sennacherib king of Assyria took all the fortified cities of Judah, and came against Jerusalem. The angel of the LORD slew 185,000 in the camp of the Assyrians, and Sennacherib went back to Nineveh.
  Sennacherib commanded the death of Tobit. Tobit 1:21–24.
• C. 704. Merodach-baladan (reigned 721–711 and 704) sent a gift and envoys to Hezekiah. During the reign of Sargon II, Merodach-Baladan was little more than a puppet of Assyria, answering to Sargon.^[51]

• Isaiah and Nahum were prophets.
• 681. The 16th year of Manasseh.
  Sennacherib king of Assyria was killed by his sons (681 BCE).^[52]
  2 Kings 19:37; 2 Chronicles 32:21; Tobit 1:21.
  Esarhaddon then reigned (681–669 BCE).^[53]
  Ahikar immediately interceded for Tobit, who then became blind.
  Tobit was 56 years old (DR ), 58 years old (RSV ), 62 years old (NRSV, REB, NAB, NJB ) when he became blind. Tobit 1:22–2:10; 14:2.
• Prophets warn that the LORD will cast off Jerusalem like Samaří and the house of Ahab. 2 Kings 21:10–15. The LORD brought upon them the commanders of the army of the king of Assyria.
• 673. After 8 years (681–673) Tobit was cured of his blindness. He was 64 years old, 66 years old, 68 years old. Tobit 14:2.
• Manasseh was taken with hooks, bound, and brought to Babylon. He repented, and was brought back to Jerusalem, returning from exile. He then purified the house of the LORD. 2 Chronicles 33:10–16; Judith 4:3.^{[poznámka 18]}
  Modlitba Manasseh
• Nahum exercised his prorocká služba sometime after 650 BCE, before the death of Manasseh (642). Nahum 3:8–10 refers to the destruction of the Egyptian capital No-amon or Thebes (663) which had already occurred.^[54]
• 642. Manasseh died. His son Amon succeeded him.

• Isaiah and Nahum were prophets.

• Isaiah, Jeremiáš, Nahum, Habakuk, Huldah, Zephaniah were prophets.
• 637. The year Tobit died 102 years old (DR ).^{[poznámka 19]}
• 630. The Book of Zephaniah.^[55]
• 628. The 12th year of the reign of Josiah, he purged the land, and broke down the idols and altars of the Baals.
• 627. The 13th year of Josiah son of Amon (627), the word of the LORD came to Jeremiah (1:2).
  The year Tobit died 112 years old (NRSV, REB, NAB, NJB ).^{[poznámka 19]}
• 623. The 17th year of Josiah (623).
  The year Ezekiel was born (in 593 BCE he was 30 years old, the 5th year of Jehoiachin's exile^[56]). Ezekiel 1:1.
• "I am rousing the Chaldeans, that bitter and hasty nation." Habakkuk 1:6–11.
  Habakkuk was a prophet of the late 7th century before the fall of Nineveh.
  V Kniha Habakuk the Babylonians are called Chaldejci, so named for the region from which their rulers came.^[57]
• 622. The 18th year of the reign of Josiah (622). The Temple was repaired, the Kniha zákona was found, and the Jews were gathered (2 Kings 23:4–25; 2 Chronicles 34:3–18, 33; 35:17–19; Judith 4:1–3^{[poznámka 18]}).
  Josiah in Jerusalem was king over Israel, "and made all who were in Israel serve the LORD their God". He gathered קהל‎ qahal^{[poznámka 20]} the elders, priests and people together, and preached the book of the law to all the people both great and small, exhorting them to join in the covenant with the LORD (2 Kings 23:15–23; 2 Chronicles 34:29–33; 35:18; Ecclesiastes 1:12).^{[poznámka 21]}
  The Pesach ten rok předčil všechny, kteří se slavili ve dnech soudců a ve dnech všech izraelských a judských králů. 2. Královská 23: 15–23.
  Josijášovi bylo řečeno všechno zlo, které postihne lid a všechny obyvatele Judy a Jeruzaléma po jeho smrti. 2. Královská 22: 15–20; 2. Paralipomenon 34: 23–28.
  The Kniha Kazatel. "Marnost marností, praví Kazatel [Qoheleth], marnost marností; vše je marnost."^{[poznámka 22]} 1:2
• 612. 28. rok Joziáše (612). Asyrské hlavní město Ninive kleslo na Nabopolassar a Cyaxares.^[58] Nahum 2.
• 609. 39. rok Josiah (609).
  3 roky po pádu Ninive, faraone Neco / Necho / Nechoh, Druhý faraon z Dvacátá šestá dynastie, začal vládnout (vládl 609–594 př. n. l.). Když Neco postupoval směrem Carchemish, Josiah ho potkal v bitvě a byl zabit (609).^[59]

• Neco ustanovil Eliakima / Jehoiakima za judského krále.
• Izajáš, Jeremjáš a Sofoniáš byli proroci.

• Izaiáš, Jeremjáš, Sofoniáš a Danieli byli proroci.
• 609. Jeremiah 26. Jeremiah promluvil v chrámu a hrozila mu smrt.
• Faraon Neco se zmocnil Gaza jako základna. Jeremiáš 47: 1.
• 606. Třetí ročník Jehoiakim.
  Daniel 1: 1–5. Jehojakim a poklady chrámu byly odvezeny do Babylonu a Daniel Chananiáš, Azarjáš, Míšael, mladí muži, byli vzati s sebou.
  (viz. níže - 598. 11rok vlády Joakima. Nebúkadnesar svázal Jehojakima v poutech, aby ho odvedl do Babylonu, a odnesl s sebou část chrámových lodí. 2. Paralipomenon 36: 4–7.)
• V Babylonu zachránil mladý Daniel Susanna od falešného svědectví starších. Daniel 13: 41–51, 60–62.
• 605. 4. ročník Jehoiakim.
  Zavolal Jeremiah Baruch, který napsal na svitek slova Hospodinova.
  Jeremiáš 46: 2. Faraon Neco byl poražen v Carchemish Nebuchadnezzarem.
  Nabopolassar zemřel.
  1. ročník Nebúkadnesar II král Babylonu (605). Vládl 43 let, 605–562 př. N. L.
  Jeremjáš prohlásil výnos Hospodinův, že národy budou sloužit babylónskému králi 70 let. (Počítáno od tohoto data 605 - 70 let = 535 př. N. L.)
  Nebuchadnezzar porazil faraona Neca u Carchemishu a dokončil dobytí Palestiny Babylónem. 2. Královská 24: 7; Jeremiáš 46: 2.
• 603. Šestý rok Jehoiakima (603).
  Daniel 1: 5, 17–20. Nebuchadnezzar v Babylóně shledal Daniela, Hananjáše, Azariáše a Mišaela desetkrát lepší než všichni kouzelníci a kouzelníci ve svém království. Dal jim babylónská jména: „Belteshazzar“, „Shadrach“, „Meshach“ a „Abednego“.
• 601. 8. rok Jehoiakim (601).
  Darius Mede se narodil (bylo mu 62 let v roce 539).
• 599. Desátý rok Jehojakima (599), sedmý rok Nabuchodonozora.
  Jeremiáš 52:28. Babylonský král odnesl 3 023 osob.
  (Viz. níže 591 př. N. L. - 3023 unesené osoby „V 7. ročníku“ Ezechiela 20: 1.)
• 598. Jedenáctý rok vlády Jehojakima, sedmý rok Nabuchodonozora.
  Podle 2 Kings 24: 6 Jehoiakim zemřel (598) a spal se svými otci. Podle 2. Paralipomenon 36: 4–7 Nabuchodonozor svázal Jehoiakima spoutáním, aby ho vzal do Babylonu, a odnesl s sebou část lodí chrámu.
  (viz výše - 606. 3druhý rok Jehoiakim. Jehoiakim a poklady chrámu byly odvezeny do Babylonu. Daniel 1: 1–5.)

Bible neříká, že Nabuchodonozor propustil Jehoiakima během jeho 3. ročníku nebo po něm, aby mu umožnil návrat do Jeruzaléma, a poté ho podruhé odvedl do Babylonu v jeho 11. ročníku - takový závěr, jakkoli rozumný, je pouze spekulativní a nelze ho čerpáno pouze z prostého čtení striktního písmene samotného textu Bible podle metody letterismu, která představuje pouze zjevnou rozporuplnost, ale která zcela odpovídá gramaticko-historické metodě exegeze, která a priori pravděpodobně bere oba texty jako spolehlivé, konzistentní a historicky věcné a jako takový poskytuje ilustrativní příklad rozdílu mezi těmito dvěma literalistickými metodikami. Vidět Odvození.

• Ezekiel byl převezen do Babylonu spolu s králem Jehoiachinem a 10 000 dalšími, včetně politických a vojenských vůdců a zkušených řemeslníků.^[56] Mordechaj byl jedním ze zajatců odvezených do Babylonu s Jeconiahem. Ester 11: 4.
• Podle 2. Královské 24: 6–17 Bylo Jehoiachinovi 18 let, když byl unesen do Babylonu. Podle 2 Chronicles 36: 9–10 mu bylo 8 let.

• Izajáš, Sefanjáš, Jeremjáš a Daniel byli proroci.
• 598. Na počátku vlády Sedekjáše (598/7) mu Jeremiah nasadil na krk třmeny a varoval vyslance Edom, Moáb, Sidone a soud Juda. Jeremiah 27: 1–3. Hananiah zlomil mříže a ve stejném roce zemřel.
  Sedekjáš poslal Elasa a Gemarjáše do Babylónu k Nabuchodonozorovi. Jeremiah jim poslal zprávu starším a kněžím, že 70 let musí být dokončeno (598/7 - 70 = 528/7 př. N. L.). Sofoniáš hlásil Jeremjášovi falešné proroctví z Babylonu,^[55] a Jeremiah prohlásil Šemajáše z Nehelamova v Babylóně za falešného proroka, který byl potrestán Bohem. Jeremiah 29: 1–3, 8–10, 24–32.
• 597. obležení Jeruzaléma v 9. ročníku Nabuchodonozora, 2. ročníku Sedekjáše.
• 594. Čtvrtý rok judského krále Sedekjáše, 12. rok vlády Nabuchodonozora nad Asyřany v Ninive. Nebúkadnesar vedl válku proti králi Arphaxad /Cyaxares který vládl Médům v Ecbataně. Judith 1:1–6.
• 593. Pátý rok judského krále Sedekjáše, pátý rok vyhnanství Jehoiachin / Jeconiah / Coniah.
  "v 5. roce v době, kdy Chaldejci dobyli Jeruzalém a spálili jej ohněm„, Baruch četl Jeconiahovi, synu Jehoiakimova“tato kniha ".
  Baruch vzal nádoby odnesené z chrámu, aby je vrátil do judské země. Nabídky by stále mohly být poskytovány na „oltář Hospodina, našeho Boha„a modlitba za“Nabuchodonozor, král babylónský, a za život jeho syna Belsazara". Baruch 1: 1–12.
  Ezechielovo vidění PÁNA a jeho povolání ve věku 30 let byli obvykle uvedeni do úřadu věkových kněží (593).^[56] Ezekiel 1: 1; Čísla 4:30.
• 592. Šestý rok judského krále Sedekjáše, šestý rok Jehoiachina (592).
  Ezekielova vize o vzhledu muže oděného do plátna. Ezekiel 8: 1.
• 591. Sedmý rok, slovo PÁNA, když starší přišli dotazovat Ezechiela. Ezekiel 20: 1.
  Nabuchodonozor unesl 3023 osob. Jeremiáš 52:28.
  (Viz výše 599 př. N. L. „7. rok Nabuchodonozora“ Jeremjáš 52:28 - 6 let před výzvou Ezechiela v „5. ročník vyhnanství krále Jehoiachina“ 593 př. n. l. Ezechiel 1: 2.)
• 589. 9. rok, 10. měsíc, 10. den. "Babylónský král dnes obléhal Jeruzalém.„2 Kings 23: 31–24: 1; Ezekiel 24: 1–2.
  9. rok Sedekjáše Nebúkadnesar oblehl Jeruzalém. Jeremiáš 39: 1.
  Sofoniáš byl kněz, kterého poslal Sidkijáš Jeremjášovi s žádostí, aby se modlil za národ.^[55] Jeremiah 21: 1–7; 37: 3–21.
  Faraon Hophra zahájil svou 19letou vládu v Egyptě (589–570 př. n. l.). Na začátku své vlády se pokusil vyhnat babylónskou armádu z obléhání Jeruzaléma.^[60] Jeremiáš 37: 5; 46:17. Jeremiah byl uvězněn.
• 589/8. Jeremjáš pokračoval ve vězení na dvoře stráže, poté ho knížata spustili do cisterny, aby zemřel. Ebed-melech se přimlouval za Jeremjáše, vytáhl ho a Jeremjáš byl vrácen zpět do strážného. Jeremiáš 38.
• 588. 10. rok Sedekjáše, 17. rok Nabuchodonozora Babylonského.
  Nebuchadnezzar svrhl a zcela zničil Arphaxada a vyplenil Ecbatanu. Judita 1: 13–15.
  Ezekiel prorokoval proti faraónovi a celému Egyptu.
  Ezekiel 29: 1–2; 2. Královská 24: 7.
  Jeremjáš ve vězení koupil pole. Jeremiáš 32: 1–15.
  Zedekiah osvobodil otroky, ale byli vzati zpět. Jeremiah 34: 8–11

• 587. Nabuchodonosor / Nebuchadnezzar poslal svého generála Holofernes pomstít se na celém území Kilikie, Damašku, Sýrie, Moábu, Ammona, celé Judeje a Egypta. Judita 2: 1. Židé se ze zajetí vrátili teprve nedávno (2. Paralipomenon 34–35) a všichni judští lidé se nově shromáždili a po jejich zneuctění byly nově vysvěceny posvátné nádoby a oltář. Judita 4: 1–3.^{[poznámka 23]}
• Judith sťala Holofernesovi hlavu, asyrská armáda byla zděšena a oni uprchli. Judith 14: 18–15: 2. "nikdo už nikdy nezištil hrůzu mezi izraelským lidem za dnů Judith ani po dlouhou dobu po její smrti.„Judith 16:25.
  Ezekiel prohlásil, že egyptský faraon bude poražen. Ezekiel 31: 1.
• Obležení Jeruzaléma.
• 11. ročník Sedekjáše, 4. měsíc, byla zeď prolomena. Sidkijáš byl zajat, jeho synové a šlechtici byli zabiti (Jeremiáš 39: 2–9). Zephaniah, druhý kněz, byl zabit^[55] (Jeremjáš 52: 24–27). Cedekjáš, 32 let, byl oslepen a převezen do Babylonu. Chrám byl spálen a lidé odvezeni do exilu.
  832 osob bylo zajato. Jeremiah 52:29.
• Jeremiah prorokoval "do zajetí Jeruzaléma v 5. měsíci.„Jeremiáš 1: 3; 52:29.
• Ezau / Edom radoval se a chválil se nad zničením Jeruzaléma, vyplenili město, odřízli uprchlíky a předali přeživší. Pláč 4: 21–22; Ezekiel 36; Obadiáš 10–14.^{[poznámka 24]}
• Gedaliah byl ustanoven vládcem Judy Nebuchadnezzarem z Babylonu.
• 587 př. N. L. Znamenal začátek 70 let služby babylónskému králi podle Jeremjáše 25: 8–12 (70 let = 587–517 př. N. L.).
  19. rok a 1. rok vlády Nebúkadnesara (587 př. N. L.).

• Ezekiel 32: 1. Nářek nad egyptským králem faraonem.
• Jeremiah 52: 12–16. Nebuzaradan spálil dům Hospodinův a každý velký dům, armáda rozbila všechny zdi kolem Jeruzaléma.
  Izajáš 6:13; Jeremiah 37: 8–10; 2. Královská 25: 8–9.
• Gedaliah byl jmenován guvernérem Judy.
  2 Kings 24:22; Jeremiáš 40: 1–12.
• Daniel 2. Ve 2. ročníku Daniel interpretoval sen o velkém obrazu.
  Daniel byl ustanoven vládcem nad celou provincií Babylon.
• Daniel 3. Nebúkadnesar vytvořil obraz zlata.
  Hananiáš, Azarjáš, Mišael (Šadrach, Méšach, Abednego) byli uvrženi do pece. Vyšli bez úhony a byli povýšeni.

• Jeremiáš 52:30. Nebuzaradan unesl zajatých 745 osob.
• Kniha Nářky byl o tomto čase napsán očitým svědkem - podobnosti mezi Lamentations a Jeremiah v tenorovém smyslu, teologie, témata, jazyk a obraz upřednostňují autorství Jeremiah.^[61]
• Ishmael, syn Netaniášův zavraždil jmenovaného guvernéra Gedaliah (Ante C. 587).

• Johanan, syn Kareah, a síly s ním bojovaly proti Ismaelovi, ale Ishmael unikl. Johanan vedl lid do Egypta proti Božímu slovu, aby unikl babylonské odvetě, a přinutil Jeremiáše, aby šel s nimi.^[62]
• Konec Isaiahovy prorocké služby.^{[poznámka 17]} Izajáš 6: 9–13.
• Jeremjáš v Egyptě předpověděl zajetí a vyhnanství faraóna Hophry (vládl 589–570 př. N. L.)
• Vidět Mučednictví Izajáše

• Nebúkadnesar II. Spálil Jeruzalém (-581).
  Historici nesouhlasí přesně v den, kdy byl Jeruzalém spálen a zničen Babylonci za vlády Nabuchodonozora II., Který ukončil vládu judského krále Sedekjáše (viz část „Archeologická data "výše; také Sedekjáš a Obležení Jeruzaléma^{[poznámka 25]}). Vezmeme-li Bernard Grun navrhovaný rok 581 př. Nl jako klíčové historické základní datum v literární tabulce, posune se o 6 let dopředu všechna data uvedená v této tabulce, jakož i všechna data níže, která jsou z nich aritmeticky vypočítána. Vzhledem k tomu, že nebylo stanoveno bezpečné historické datum, je volba konkrétního základního data z řady různých dat navržených archeology, vědci a historiky v podstatě libovolná.

• Jehoiachin byl z vězení propuštěn 37. rok svého vyhnanství (598–561), první rok vlády Zla-Merodacha / Awel-marduka (vládl 561–560).
• Zlo-merodach zemřel 560 př. N. L.^[63][64]

• 560. Neriglissar, babylónský král 560–558
• C. 559. Kýros zorganizoval Peršany do armády, vzbouřil se, porazil svého otce Astyages a dědeček Cambyses I. a nastoupil na trůn (vládl 559–530 př. n. l.).^[65]
• 557. Labashi-Marduk vládl Babylonu krátce.
• 556. Nabonidus, babylónský král 556–539.
• 555. Rok Tobiáš, syn Tobita, zemřel 99 let, 82 let po smrti svého otce (637).^{[poznámka 19]} Tobiáš 14:16 (DR).
• 553. Belshazzar syn Nabonida byl jmenován spolu regentem a byl pověřen obranou Babylonu (553–539).^[63]
  Bible jasně říká, že Belshazzar byl synem Nabuchodonozora.
  Daniel 5: 1, 10–11, 22; Baruch 1: 11–12.
  Jména Neriglissar, Labashi-Marduk a Nabonidus nejsou v Bibli.
• 553. 1. ročník Belshazzara (553).
  Danielova vize 4 zvířat a Starověku dnů.
• 550. 3. ročník Belshazzara (550).
  Danielovo vidění berana a kozy. Gabriel interpretoval vizi.
• 539. Poslední rok Nabonida a Belshazzara.

• 539. Peršan Kýros II. Velký vstoupil do Babylonu bez boje.
  Belshazzar byl zabit a Darius Mede, syn Ahasvera, meda, přijal království staré 62 let (601–539).^[65] Daniel 5:30; 8: 3–4.
  Daniel 6:28 naznačuje, že Kýros a Dárius vládli současně.^[66]
• 539. První rok Dareia, syna Ahasverova, po narození Mede.
  Daniel 9. Danielova modlitba týkající se 70 let Jeremjáše.
  Gabriel přišel a odhalil, že je nařízeno 70 týdnů let.
  Daniel 9: 1–2, 21–25. Totožnost Dariuse nelze vyvodit pouze z textu Bible; Bible neříká, že Darius Mede a Darius I Hystaspes jsou různé osoby, text neříká, že jsou stejné.
  (viz. níže—522. 1. rok Dareia, syna Ahasverova, narozením Mede.)
• 539. 1. ročník Král Kýros (vládl 559–530 př. n. l.).
  Dekret Kýra (539) osvobodil zajatce, které Babylon zajal.
  První skupina asi 50 000 vyhnanců, vedená Sheshbazzar Judský kníže odešel a přišel do domu Božího v Jeruzalémě.^[67]
  Doslovné čtení Ezdráše 1–7 neříká, že Kýros vydal dekret, že má být obnoveno a přestavěno město Jeruzalém, ale pouze Boží dům.
  Po jejich příchodu do Jeruzaléma byl Sheshbazzar nahrazen Zerubbabel, vůdce lidu společně s Jeshuou / veleknězem Joshuou.^[68]
• 539. Daniel pokračoval až do 1. roku krále Kýra a prosperoval za vlády Dária a vlády Kýra Peršana.
  Daniel byl společníkem krále Kýra a nejuznávanější z jeho přátel. Daniel 1:21; 6:28; 14: 1–2.

• Stavitelé položili základ Hospodinova chrámu. Ezra 3: 8–13.
• Obyvatelé země zastrašovali Židy a vznesli proti nim obvinění.
• Práce na Božím domě byly zastaveny (18 let, 538–520). Ezra 4: 4–5, 24.

• Danielova vize muže v plátně, který odhalil, co mělo v posledních dnech postihnout jeho lid. Daniel 10–12.
• V roce –536 Perský Veliký Kýros II. (–553 až –529) osvobodil Židy z Babylónského zajetí a pomohl jim při návratu do Izraele. 536 př. N. L.

• 527. Rok, kdy Tobiáš, syn Tobita, zemřel 117 let, 100 let po smrti svého otce (627).^{[poznámka 19]} "Před smrtí se radoval z ničení Ninive"(612 př. N. L.) A chválil Boha. Tobiáš 14: 14–15 (NRSV, REB, NAB, NJB).
• 522. Kambýses byl zabit. Po smrti Kambýsse II. Darius I. Hystaspes Veliký chopil se moci (vládl 18 let, 522–486).^[69]
• 522. 1. rok Dareia, syna Ahasverova, narozením Mede.
  Daniel 9. Danielova modlitba týkající se 70 let Jeremjáše.
  Gabriel přišel a odhalil, že je nařízeno 70 týdnů let.
  Totožnost Dariuse nelze vyvodit pouze z textu Bible; Bible neříká, že Darius Mede a Darius I Hystaspes jsou různé osoby, text neříká, že jsou stejné.
  (viz výše—539. 1. rok Dariuse, syna Ahasverova, narozením Mede.)
• Během tohoto období se práce na chrámu zastavily (538–520) až do 2. ročníku Dariuse (520).

• Židé obnovili stavbu Božího domu s podporou proroků Haggai a Zechariah. Ezra 5: 1–2.
• 29. srpna 520, 2. rok, 6. měsíc, 1. den v měsíci.^[70]
  Haggaiova první zpráva. Haggai 1: 1–11. Vidět Kniha Haggai
• 21. září 520, 2. rok, 6. měsíc, 24. den v měsíci.
  Budova chrámu byla obnovena. Haggai 1: 12–15
• 17. října 520, 2. rok, 7. měsíc, 21. den v měsíci.
  Haggaiova druhá zpráva. Haggai 2: 1–9
• Říjen – listopad 520, 2. rok, 8. měsíc.
  Zechariahova služba začala. Zachariáš 1: 1–6. Vidět Kniha Zachariáš
• 18. prosince 520, 2. rok, 9. měsíc, 24. den v měsíci.
  3. a 4. zpráva Haggai. Haggai 2: 10–23
• 15. února 519, 2. rok, 11. měsíc, 24. den v měsíci.
  Zachariášovy noční vize. Zachariáš 1: 7–6: 8.
  Doslova, “vystoupení slova Hospodinova k obnově a obnově Jeruzaléma„(Daniel 9: 24–27) oznámil Zecharjáš v Jeruzalémě ve 2. roce, 11. měsíci, 24. dni v měsíci. Zecharjáš 1: 14–17.
  70 týdnů let = 490 let, od 519 do 29 př. Vidět Herodes Veliký.
• Zecharjáš byl v té době také předním knězem Joiakimovo vysoké kněžství, možná stejný jako prorok. Nehemjáš 12:16.^[71]

• 518. Zachariáš pokračoval ve své prorocké službě. Odstranil 3 zkorumpované vůdce. Lidé odmítli jeho vedení a jako jeho mzdu zvážili 30 stříbrných. Zachariáš kapitoly 7–14.
• 517. Konec 70 let služby babylónskému králi (587–517 př. N. L.) Podle Jeremjáše 25: 8–13. Židé začali přestavovat město, dokončovat hradby a opravovat základy. Ezra 4:12
• The Kniha Obadiah historicky patří do raného postexilního období na konci 6. století (kolem 525–501).^[72] The Nabatejci infiltrován Edom a Moáb z vlasti jihovýchodně od Petra (který se později stal jejich hlavním městem).^[73] Náznaky, že k tomu došlo již v době, kdy byla kniha napsána, lze vidět v Obadjášovi 1, 6–7
• Vidět Darius I: časná vláda
  Behistun nápis
  Achaemenidská říše

• Hebrejské jméno Ahasuerus je obvykle označen Xerxes I. kdo vládl 486–465 / 4, známý v Ester jako „Ahasuerus“ a jako „Velký král Artaxerxes“, syn Dareia Velikého a vnuk Kýra Velikého.^[74]

• Mordecaiův sen. Ester 11: 2–12: 6.
• Mordechaj ohlásil spiknutí eunuchů Gabaty a Tharry, aby zabili Artaxerxe. Haman syn Hammedatha na velkou čest s králem hledal zranění Mardochea a jeho lidu kvůli eunuchům. Ester 11: 2–12: 6.
• 483. 3. rok vlády Ahasvera (483), Vashti byl sesazen.
  Byly hledány krásné mladé panny a Hadassah / Ester se stala královnou. Ester 1: 1–3, 12–21; 2: 1–4, 8, 16–17.

• Ezra šel z Babylonu do Jeruzaléma, od 1. měsíce do 5. měsíce.
• Na jeho slovo se od 9. měsíce do 1. měsíce (479–478) Židé oddělili od obyvatel země a odložili své cizí manželky a děti.

• 474. pur („lot“, množné číslo purim„Lot“) byl obsazen před Hamanem v 1. měsíci.
  Dne 14. dne 12. měsíce (473 př. N. L.) Byl vydán výnos na jméno krále, aby zničil všechny Židy.
• Haman byl odhalen a popraven.
  Mordechaj dostal Hamanovu pozici. Vydal dekret opravňující Židy bránit se a ničit ty, kteří je nenáviděli.
• 473. Pobili své nepřátele a dny Purim byly opraveny.

• Vnitřní důkazy (Malachiáš 1: 6–11; 2: 1–3; 3: 1, 10), jakož i jeho postavení v kánonu upřednostňuje postexilní datum. Sociální a náboženské problémy, které Malachiáš řešil, odrážejí situaci v Ezrovi 9 a 10 a Nehemjášovi 5 a 13, což naznačuje data buď před Ezrovým návratem (asi 460), nebo těsně před druhým Nehemjášovým druhým obdobím ve funkci guvernéra (Nehemjáš 13: 6–7) (c 435).^[75]

• Bishlam, Mithredath a Tabeel a Rehum a Shimshai, získaní písemně od Artaxerxes perský král povolení vydat nařízení, aby přestali muži přestavující hradby a město Jeruzalém.
• Spěchali a silou a mocí je donutili přestat.

• Hananiáš přišel k Susě. On řekl Nehemiah Šalvěj králi, že zeď Jeruzaléma byla rozbita a brány byly spáleny ohněm.
• Nehemjáš získal od krále výnos, aby byl Jeruzalém znovu vybudován.
  Šel do Jeruzaléma a prohlédl si zeď. Nehemjáš 1: 1–2: 15.
  490 let od dekretu Artaxerxa (445 př. N. L.) Přes Nehemjáše po guvernéry provincie Za řekou, že „město může být přestavěno„podle Daniela 9:25 uvádí datum 45 nl (445 + 45 = 490) za vlády římského císaře Claudius (vládl 41–54 n. l.).
• Zeď byla přestavěna za 52 dní a dokončena v 7. měsíci, 1. den.
  Nehemjáš 6:15.
• Vůdce Nehemjáš dal svému bratrovi Hananimu a Chananiášovi, místodržiteli dobytka, příkaz nad Jeruzalémem. Nehemjáš 7: 2.
• Lidé byli zapsáni do rodokmenů. 1 z 10 se dobrovolně přihlásil k životu v Jeruzalémě.
• Když nastal 7. měsíc, přečetl Ezra zákon před vodní branou shromáždění 42 360 osob a 7 337 zaměstnanců.
  Nehemjáš 7: 5, 66–67; 8: 1–2.
  24. den 7. měsíce se Izraelité oddělili od všech cizinců. Nehemjáš 9: 1–2.

• 433. Nehemiah se vrátil do Artaxerxes ve 32. ročníku Artaxerxes.
• Po nějaké době (datum, které není uvedeno v Bibli) dostal povolení k návratu do Jeruzaléma a chrám očistil. Sobotní odpočinek byl vynucen.

• Jeshua, otec Joiakima (kolem 586–537 př. N. L.) Ezra 2: 2, 36, 40
• Joiakim, otec Eliashiba (asi 510 př. N. L.) Nehemjáš 12:10, 12, 26
• Eliashib, otec Joiady, Nehemjáš 3: 1, 20; 12:10; 13:28; Ezdráš 10: 6
• Joiada, otec Jonathana (kolem 425 př. N. L.) Nehemjáš 12: 10–11, 22; 13:28
• Jonathan, otec Jaddua, Nehemjáš 12:11, 14^[76]

• 336 př. N. L. Filip Makedonský byl zavražděn a Alexander ve věku 20 let se stal králem Řeků (vládl 336–323 př. N. L.).
• 334 př. Alexander vyhrál řadu vítězství nad Peršany.^[78]
  Daniel 8: 5–7.^[79]

• 333. Alexander pokračoval ve svém vítězném vojenském pochodu do Sýrie, Egypta, Persie, Média, severní Indie. Daniel 7: 7, 23; 8: 6–7.
• 323 (Ante C. 323). Vrátil se do Babylonu, kde zemřel ve věku 33 let.^[78]

• 323. Onias I. se stal veleknězem (323–300 nebo 290).
• C. 309–300. (Ante C. 187) Od Oniase I. velekněze byl zaslán dopis Arius I. král Sparťanů (vládl 309–265 př. n. l.)^[81] s uvedením, že Sparťané a Židé jsou bratři. 1 Makabejská 12: 7, 19–23.

• Jeho manželství s Arsinoe I.. Její linie poté nebyla rozpoznána.
  Daniel 11: 5–6.
• C. 250. Manželství Antiochus II Theos a Berenice Syra z Egypta který skončil tragédií. Daniel 11: 6^[82]
• Založení Alexandrijská knihovna
• Aristeasův dopis: Řecký překlad Tóra.
• Vidět Ptolemaiovští vládci

• Boží dům byl zrekonstruován, chrám byl posílen, zeď byla postavena s věžičkami pro chrámové okrsky a nádrž byla vykopána obrovská jako moře.

• 22. června 217 př. N. L. Filopator Ptolemaios IV. Poražen Antiochus III na Bitva u Raphie. 3 Makabejci 1: 1–5; Daniel 11:11.
• C. 216. Filopátor vydal dekret odsuzující všechny Židy ke zničení.
• C. 215. Obrátil svůj příkaz, osvobodil je a nařídil, aby jim nikdo neublížil. Ti, kteří se vzdali judaismu, aby se zachránili, byli popraveni.

• 190. Římský generál Scipio porazil Antiocha v Magnesia. Daniel 11:18.
• Seleucus, král Asie (187–175 př. N. L.), Uhradil ze svých vlastních příjmů výdaje spojené s obětavými službami v chrámu.^[84]

• Konkrétní identity tohoto konkrétního Ptolemaia a jeho spoluvládce Kleopatry spolu s obdobím jejich vlády nelze z Bible odvodit. Pro 4. rok vlády jinak nespecifikovaného Ptolemaia a Kleopatry byla navržena dvě data. The Nová americká Bible anotace naznačuje, že Ptolemaios odkazuje Ptolemaios XII Auletes a Kleopatra Cleopatra V Tryphaena a datum označované jako 78–77 př. n. l. za jejich vlády; the Douay-Rheims Bible (Americké vydání 1899) navrhuje ve své poznámce pod čarou k Esther 11: 1 „Ante C. 177“ (177 př. N. L.). Toto datum spadá do doby vlády Ptolemaios VI. Philometor, který vládl společně se svou matkou, Kleopatra I. Syra, až do své smrti v roce 176 př.
• Vidět Ptolemaiovští vládci a choti.
  Seznam Ptolemaios.
  Dopis Purim
  Rabínský řecký překlad židovských písem

• Seleucus, král Asie (187–175), odesláno Heliodorus „sběratel“ do Jeruzaléma, aby vzal poklady chrámu. Když vstoupil, byl sražen a zbičován. Onias se přimlouval v modlitbě s obětí za svůj život, žil a se svými silami se vrátil ke králi.

• 175. Onias III., Syn velekněze Simona II. (196–175 př. N. L.), Byl sesazen Jasone (175 př. N. L.), Který získal úřad velekněze zkorumpovanými prostředky. 2 Makabejci 4: 7.
• Představil Jason helenismus, a postavil řecké gymnázium na dohled od chrámu.
• Menelaus získal nejvyšší kněžství překonáním nabídky svého bratra Jasona. Byl veleknězem až do své popravy v roce 162 př. N. L.^[87] 2 Makabejci 4: 1–14.^[88]
  "Jason a jeho společnost se vzbouřili ze svaté země a království, spálili bránu a prolil nevinnou krev.„2 Makabejci 1: 7–8; 4:26.
• 174. Onias III "princ smlouvy„byl zavražděn Andronicem na žádost Menelause. 2 Makabejská 4: 23–35; Daniel 11:22.
• 174–170. Antiochus napadl Egypt se silnou silou, zasnoubený Ptolemaios v bitvě dobyl opevněná města a vyplenil Egypt.
  1 Makabejská 1: 16–19; Daniel 7:24; 11:22.

• 169. (Ante C. 170) Antiochus returned in the year 143 (169 BCE). He went up against Israel, and entered the Temple. He murdered many. 1 Maccabees 1:20–24; Daniel 11:28.
• 168. Antiochus sent his 2nd expedition into Egypt. 2 Maccabees 5:1;^[89] Daniel 11:29–30.
• 167. (Ante C. 168) A chief collector of tribute came from Antiochus.
  He killed many, plundered the city, burned it, and fortified the město David (the citadel) against the Jews. By decree of the king Judaism was forbidden. Daniel 7:25; 8:10–12.
• Early in December, 167 BCE,^[90] on the 15th day of the month Chislev in the year 145, "they erected a desolating sacrilege upon the altar of burnt offering." 1 Maccabees 1:29–54; Daniel 11:31; 12:11.
• v Modein, Mattathias slew the king's officer who was monitoring the sacrifices, tore down the pagan altar, fled with many, and revolted. They received "a little help" když Hasideans připojil se k němu. 1 Maccabees 2:15–44; Daniel 11:33–35.

• 166. Mattathias died in the 146th year of the kingdom of the Greeks (166 BCE). 1 Maccabees 2:70.
• Judas Maccabeus took command and led the revolt against the Greeks (166–160 BCE). 1 Maccabees 3–9; 2 Maccabees 5:27–15:37; Daniel 11:32–35; 12:1–3.
• 165. The Greek generals Apollonius and Serone were crushed by Judas.
  Antiochus sent Lysias to wipe out Judea and Jerusalem, and crossed over the Euphrates river in the 147th year (165 BCE) to collect revenues from Persia.
  Lysias, Ptolemaios, Nicanor a Gorgias, also Philip, Timothy and Bacchides, were repeatedly defeated in battle (165–164).
  1 Maccabees 3:10–4:35; 2 Maccabees 8:8–9:1
• 164. The Dedication of the Temple (Chanuka ) in the 148th year (164 BCE). 1 Maccabees 4:36–56; 2 Maccabees 10:1–9; Daniel 12:12.

• 163. Antiochus the king died in the 149th year (163 BCE) in the mountains somewhere between mount Zion "the glorious holy mountain"^[91] a "moře " in Persia.^{[poznámka 27]} He had departed from Ecbatana and was driving furiously toward Jerusalem when he was struck down. Vidět Pohoří Zagros.
  1 Maccabees 6:1–16; 2 Maccabees 9:1–28; Daniel 7:26; 11:44–45; 12:11.
• Antiochus Eupator was set up as king (163 BCE). He invaded Judea.
  Antiochus ordered Menelaus executed. He was thrown into a tower full of ashes and suffocated to death. 2 Maccabees 9:1–10, 28; 13:1–8.
• 162. Judas besieged the citadela in the 150th year (162). 1 Maccabees 6:19–20.
• 161. (Ante C. 162) Demetrius began to reign in the 151st year (161–152 BCE).
  Alcimus presented a large bribe to Demetrius, and incited the king against Judas. Demetrius set up Alcimus as high priest.
  Nicanor was sent to kill Judas, but he hesitated.
  When Judas avoided him, Nicanor threatened to destroy the Temple.
• Judas' vision of the high priest Onias and the prophet Jeremiah.
  Nicanor was slain in battle and beheaded (161 BCE).
  "And from that time the city has been in the possession of the Hebrews."
  1 Maccabees 7:1, 26–35, 43–50; 2 Maccabees 14:3–4, 12–14; 15:12–16, 25–37
• 160. Bacchides and Alcimus encamped against Jerusalem in the 152nd year (Ante C. 161). Judas Maccabeus was slain at the Battle of Elasa (160 BCE).
  1 Maccabees 9:1–18.

• 159. (Ante C. 160) Alcimus gave orders to tear down the wall of the inner court of the sanctuary in the 153rd year (159 BCE). He was stricken with paralysis and died in great agony. 1 Maccabees 9:54–56.
• 152. (Ante C. 153) In the 160th year (152 BCE) Alexander Epiphanes landed and occupied Ptolemais. Demetrius marched out to meet him, and was killed.
  Alexander appointed Jonathan Apphus, brother of Judas Maccabeus, high priest.
  October 23–30, 152 BCE, Jonathan discharged his office as high priest.^[92]
  1 Maccabees 10:1–21.
• 150. Ptolemaios set out from Egypt with his daughter Kleopatra, came to Ptolemais in the 162nd year (150 BCE), and gave her to Alexander in marriage.
  Jonathan was given honor, and clothed in purple. 1 Maccabees 10:55–62.
• 147. (Ante C. 148) Demetrius son of Demetrius came from Crete, and appointed Apollonius governor of Coelesyria. He came against Jonathan with a large force in the 165th year (147 BCE), and was defeated.
  1 Maccabees 10:67–85.
• 145. (Ante C. 145) Alexander was beheaded by Zabdiel the Arab, Ptolemy died 3 days later, and Demetrius became king in the 167th year (145 BCE). 1 Maccabees 11:14–19.
• 143. (DOPOLEDNE. 3861, Ante C. 143) Trypho treacherously shut up Jonathan and his men in the city of Ptolemais and slew them. 1 Maccabees 12:39–48.
  In the reign of Demetrius in the 169th year (143 BCE), the Jews in Jerusalem wrote to the Jews in Egypt in the critical distress which came upon them in the years after Jason and his company had revolted from the holy land and burned the gates and shed innocent blood. 2 Maccabees 1:7–8.
• 142. (Ante C. 143) In the 170th year (142 BCE) the yoke of the Gentiles was removed from Israel.
  The 1st year of Simon, great high priest and commander and leader of the Jews.
  The land had rest all the days of Simon. 1 Maccabees 13:41–42; 14:4.
• 141. (Ante C. 142–141) The citadel was cleansed, and the Jews entered it with praise in the 171st year (141 BCE).
  Simon made his son John commander with his residence at Gazara. 1 Maccabees 13:51–53
• 140. (Ante C. 140) The 3rd year of Simon the great high priest, he agreed to be high priest, and commander and ethnarch of the Jews and priests and protector.
  Demetrius marched into Media to make war against Trypho in the 172nd year (140 BCE). Arsaces sent a commander, who defeated and took him. 1 Maccabees 14:1–3; 14:47.

• 138. (Ante C. 139→138) In the 174th year (138 BCE), Antiochus son of Demetrius I and younger brother of Demetrius II besieged Dor, and shut Trypho in.
• Antiochus broke off relations with Simon, Trypho escaped, and Cendebeus invaded Judea. Judas and John, sons of Simon the high priest, took Simon's place at the head of the army and defeated Cendebeus.
  1 Maccabees 15:10–14, 37–41; 16:1–10.
• 134. (Ante C. 135→133) In the 177th year, Ptolemy son of Abubus and son-in-law of the high priest killed Simon and 2 of his sons at Dok. John Hyrcanus son of Simon killed the assassins sent against him and became high priest of an independent Judea in the 177th year (134 BCE).
  Daniel 7:27; 1 Maccabees 16:14–24.
• 132. The 38th year of the reign of Ptolemaios VIII Physcon^[93]
  Book of Sirach/Ecclesiasticus: "I arrived in Egypt in the 38th year of the reign of King Euergetes, and while there, I found a reproduction of our valuable teaching. I therefore considered myself in duty bound to devote some diligence and industry to the translation of this book." Sirach Foreword (Sirach 1:1).
• 124. (Ante C. 124) The Jews in Jerusalem and Judea in the 188th year (124 BCE) sent a letter to the Jews in Egypt that they are to see that the Chanuka is kept, but referred to as "Sukkot of Kislev". 2 Maccabees 1:9.
• 104. John Hyrcanus died.
  John was ruler and high priest from 134 BCE until his death in 104.^[94]
• The Kniha moudrosti has been dated to about a hundred years before the coming of Christ, written by a devout Jew as an admonition to his fellow rulers and kings.^[95]
• The Kniha Judith – "The unknown author composed this edifying narrative of divine providence at the end of the second or the beginning of the first century BCE."^[96] - c. 100 př. N. L.
  "During the life of Judith and for a long time after her death, no one again disturbed the Israelites." Judith 16:25 (NAB).^{[poznámka 28]}
• Vidět Kniha jubileí

• See above entry at "177 or 78–77 BCE"
• Vidět List of Old Testament Pseudepigrapha

• Vidět Josephus, Starožitnosti Židů, Book 14, Chapters 2–4
• 2 Maccabees 1:13–16 relates the death of Antiochus X Eusebes and his men, during the course of a military expedition, as locked inside the temple of Nanea in Persia, stoned to death and beheaded by the priests.^{[poznámka 30]} (This Antiochus should not be confused with the earlier Antiochus IV Epiphanes, who failed to take Elymais and its temple, and afterward died of parasitic infection and decay in the mountains of Persia. 1 Maccabees 6:1–16; 2 Maccabees 9:1–10, 28.^{[poznámka 31]})
• Pompeius besieged Jerusalem, and took it (63 BCE).
  End of Jewish independence.