Židovský apokryf - Jewish apocrypha - Wikipedia

Část série na
bible
Malmesburská bible
Nástin biblických témat
Bible.malmesbury.arp.jpg Biblický portál · Kniha Wikipedia Biblická kniha

The Židovský apokryf, známý v hebrejština jako הספרים החיצונים (Sefarim Hachizonim: "vnější knihy"), jsou knihy napsané z velké části autorem Židé, zejména během Období druhého chrámu, a nebyly přijaty jako posvátné rukopisy (kanonické), když Tóra byl plně vysvěcen. Některé z těchto knih jsou některými považovány za posvátné Křesťané a jsou zahrnuty v Starý zákon. Židovský apokryf se odlišuje od Christian Apocrypha a biblické apokryfy jako jediná z těchto sbírek funguje v židovském teologickém rámci.[1]

Apokryfy v judaismu

Určité kruhy v judaismu, například Essenes v Judeji a Therapeutae v Egyptě se říká, že mají „tajnou“ literaturu (viz Svitky od Mrtvého moře ). The Farizeové byli také obeznámeni s těmito texty. Velká část této „tajné“ literatury byla apokalypsy. Na základě nesplněných proroctví nebyly tyto knihy považovány za písma, ale spíše za součást literární formy, která vzkvétala od 200 př. N. L. Do 100 n. L. Tyto práce obvykle nesly jména starověké hebrejské hodnosti ověřit jejich platnost mezi současníky skutečných spisovatelů. Tato literatura byla vysoce ceněna mnoha židovskými nadšenci. Kniha 4 Ezra posiluje tuto teorii: když byl Ezra inspirován, aby diktoval svatá písma, která byla zničena při svržení Jeruzaléma,

„za čtyřicet dní napsali devadesát čtyři knih: a stalo se, když se čtyřicet dní naplnilo, že Nejvyšší promluvil slovy: první, co jsi psal, zveřejňuj otevřeně, aby ji mohli přečíst ti hodní i nehodní; ale těch sedmdesát poslední, abys je vydal jen těm, kteří jsou moudří mezi lidmi, neboť v nich je pramen porozumění, pramen moudrosti a proud poznání. “

Spisy, které byly zcela mimo biblické texty, byly označeny jako Hitsonim (doslovně: externí) Sanhedrin a jejich čtení bylo zakázáno. V následujících stoletích se tyto apokryfy v judaismu nepoužívaly.[2][3][4]

Knihy

V Tóře

V Nevi'im

V Ketuvim

Ostatní apokryfy

Reference

  1. ^ „APOCRYPHA - JewishEncyclopedia.com“. www.jewishencyclopedia.com. Citováno 2020-06-12.
  2. ^ "Apocrypha a Pseudepigrapha". Moje židovské učení. Citováno 2020-06-13.
  3. ^ „Apokryfy a pseudepigrapha“. www.jewishvirtuallibrary.org. Citováno 2020-06-13.
  4. ^ "Apokryfy". www.thejc.com. Citováno 2020-06-13.

Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). "Apokryfy". Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls.