Jazyk Xong - Xong language - Wikipedia
Xong | |
---|---|
Xiangxi Miao | |
Xonb, Meo | |
Výslovnost | [ɕõ˧˥] |
Rodilý k | Čína |
Kraj | Hunan, Guizhou, Hubei, Guangxi a Čchung-čching |
Etnický původ | Qo Xiong |
Rodilí mluvčí | ~900,000 (2005)[1] |
Hmong – Mien
| |
Dialekty |
|
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Buď:mmr - Západní Xiangxi Miaomuq - Východní Xiangxi Miao |
Glottolog | nort2748 [2] |
The Xong Jazyk (Dut Xonb [tu53 ɕõ35]),[3] je nejsevernější Hmongský jazyk, kterým v jižní a střední Číně mluví přibližně 0,9 milionu lidí. Jmenuje se to Xiangxi Miaoyu (湘西 苗语), Západní Hunan Miao, v čínštině. V západních zdrojích se tomu říká Východní Miao, Meo, Červené Miao a Severní Hmongic. Oficiální abeceda byla přijata v roce 1956.
Rozdělení
Xong je mluvený hlavně v Hunan provincii, ale také v několika oblastech Guizhou, Hubei, Guangxi provincie a Čchung-čching obec v Čína. Xong mluvící komunity podle krajů jsou[4]
- Západní (Xong): 800 000 reproduktorů (autonym qɔ35 ɕoŋ35)
- Hunan
- Guizhou
- Hubei
- Čchung-čching
- Guangxi
- Hechi (včetně Beiya 坝 牙 村 ze Xia'ao 下 坳 乡, Yong'an 永安 乡 a Banlinga 板 岭乡 z Du'an County[5])
- Nandan County
- Východní (Suang): 80 000 reproduktorů
- Hunan
- Jishou, Xiangxi (např. v Xiaozhangzhai 小 章 寨, s autonymem qɯ˨ suɑŋ˥˧)
- Longshan County, Xiangxi (např. ve Wujiazhai 吴 家寨)
- Guzhang County, Xiangxi
- Luxi County, Xiangxi (např. v Dongtouzhai 洞头 寨, s autonymem tei˥˧ sou˥˧)
- Hunan
Klasifikace
Xong byl zařazen do vlastní větve rodiny Hmongic ve společnosti Strecker (1987). Xiang (1999)[4] rozdělil Xong na západní a východní dialekty. Matisoff (2001) je považoval za dva odlišné jazyky, ale Matisoff (2006) je spojil do jednoho. Yang Zaibiao (2004)[6] rozděluje každý z těchto dialektů na tři dílčí dialekty, jak je uvedeno níže. Populace a umístění řečníků pocházejí z Li & Li (2012).[7]
- Západní (zahrnuje standardizovaný Xong)
- 1. přednáška (autonymum: qo35 ɕoŋ35): Jiwei 吉 卫, Huayuan County; 769 000 řečníků v krajích Fenghuang (kromě Baren 叭 仁 乡), většina z Huayuan, jižní Jishou, Xinhuang, Mayang, Songtao, části Rongjiang, části Ziyun, Xiushan, části Nandan, části Hechi a části Du „an.
- 2. přednáška (autonymum: qo54 ɕoŋ54): Yangmeng 阳 孟, Jishou; 120 000 řečníků v krajích východní Huayuan, západní a severní Jishou, východní Baojing, jihozápadní Guzhang, Fenghuang (v Baren 叭 仁 乡) a Xuan'en.
- 3. přednáška (autonymum: o55 ŋaŋ55): Zhongxin 中心, Baojing County; 30 000 řečníků v jihovýchodní části okresu Baojing.
- Východní
- 4. přednáška (autonymum: te53 suɑŋ53): Xiaozhang 小 章, Luxi County; 6 000 řečníků v Xiaozhangu a okolí, okres Luxi
- 5. přednáška (autonymum: ɤ35 sɤ53): Danqing 丹青, Jishou; 48 000 řečníků v krajích severozápadního Luxi, východního Jishou a jihovýchodního Guzhangu.
- 6. přednáška (autonymum: bja22 sã44 nɤ44): Dengshang 蹬上, Longshan County; 300 řečníků v jižním kraji Longshan a Yongshun (v Shouche 首 车 乡).
He Fuling (2009) popisuje západní dialekt Qo Xiong z vesnice Gouliang Ethnic Miao, Ala Township, Okres Fenghuang (凤凰县 阿拉 镇 勾 良 苗寨).
Chen (2009)[8] popisuje západní Qo Xiong dialekt Daxing Town 大兴 镇, Okres Songtao, Guizhou.
Fonologie a písmo
Písemný standard založený na západním dialektu ve vesnici Làyǐpíng a městě Jíwèi, Huayuán okres, Autonomní prefektura Xiangxi Tujia a Miao byla založena v roce 1956.
Labiální | Alveolární | Retroflex | (Alveolo -) palatal | Velární | Uvular | Glottal | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
prostý | kamarád. | aplikace. | prostý | kamarád. | prostý | laboratoř. | prostý | laboratoř. | prostý | laboratoř. | ||||
Stop | neznělý | p | pʲ | pɹ | t | ʈ | C | k | kʷ | q | qʷ | |||
sání | pʰ | pʲʰ | pɹʰ | tʰ | ʈʰ | C | kʰ | kʷʰ | qʰ | qʷʰ | ||||
prenasální | mp | nt | ɳʈ | .c | .k | ŋkʷ | ɴq | ɴqʷ | ||||||
prenasální asp. | mpʰ | mpɹʰ | ntʰ | ɳʈʰ | ɲcʰ | ŋkʰ | ŋkʷʰ | ɴqʰ | ɴqʷʰ | |||||
Složitý | neznělý | ts | tɕ | |||||||||||
sání | tsʰ | tɕʰ | ||||||||||||
prenasální | nts | ne | ||||||||||||
prenasální asp. | ntsʰ | ne | ||||||||||||
Frikativní | neznělý | F | s | ʂ | ɕ | h | hʷ | |||||||
vyjádřený | ʐ | ʑ | ||||||||||||
Nosní | vyjádřený | m | mʲ | mɹ | n | ɳ | ȵ | ŋ | ŋʷ | |||||
sání | m̥ʰ | n̥ʰ | ||||||||||||
Postranní | vyjádřený | l | lʲ | |||||||||||
sání | l̥ʰ | l̥ʲʰ | ||||||||||||
Přibližně | w |
p | ⟨B⟩ | pʰ | ⟨P⟩ | mp | ⟩Nb⟩ | mpʰ | ⟩Np⟩ | m | ⟨M⟩ | m̥ʰ | ⟨Hm⟩ | ||
pɹ | ⟨Bl⟩ | pɹʰ | ⟨Pl⟩ | mpɹʰ | ⟩Npl⟩ | mɹ | ⟨Ml⟩ | ||||||
t | ⟨D⟩ | tʰ | ⟨T⟩ | nt | ⟨Nd⟩ | ntʰ | Ne | l̥ʰ | ⟨Hl⟩ | n | ⟨N⟩ | n̥ʰ | ⟨Hn⟩ |
ts | ⟨Z⟩ | tsʰ | ⟨C⟩ | nts | ⟩Nz⟩ | ntsʰ | ⟨Nc⟩ | s | ⟩S⟩ | F | ⟨F⟩ | ||
tɕ | ⟨J⟩ | tɕʰ | ⟨Q⟩ | ntɕ | ⟩Nj⟩ | ntɕʰ | ⟩Nq⟩ | ɕ | ⟨X⟩ | ʑ | Ano | ||
ʈ | ⟨Zh⟩ | ʈʰ | ⟨Ch⟩ | ɳʈ | Znzh⟩ | ɳʈʰ | ⟩Nch⟩ | ʂ | ⟨Sh⟩ | ʐ | ⟨R⟩ | ɳ | ⟩Nh⟩ |
k | ⟨G⟩ | kʰ | ⟨K⟩ | .k | ⟩Ngg⟩ | ŋkʰ | ⟩Nk⟩ | ||||||
q | ⟨Gh⟩ | qʰ | ⟨Kh⟩ | ɴq | ⟨Ngh⟩ | ɴqʰ | Knkh⟩ | ||||||
w | ⟨W⟩ | h | ⟨H⟩ |
[pochybný ]
i | ⟨I⟩ | u | ⟨U⟩ | ||
mj | ⟨Iu⟩ | ||||
ɑ | ⟨A⟩ | iɑ | ⟨IA⟩ | uɑ | ⟨Ua⟩ |
Ó | ⟨Ó⟩ | io | ⟨Io⟩ | ||
E | ⟨E⟩ | tj | ⟨tj⟩ | ue | ⟨Ue⟩ |
ei | ⟨Ei⟩ | uei | ⟨Ui⟩ | ||
A | ⟨Ea⟩ | IA | ⟨I⟩ | ua | ⟨Uea⟩ |
ɔ | ⟨Ao⟩ | iɔ | ⟨Iao⟩ | ||
ɤ | ⟨Eu⟩ | iɤ | ⟨Ieu⟩ | uɤ | ⟨Ueu⟩ |
ɯ | ⟨Ou⟩ | iɯ | ⟨dlužní úpis⟩ | uɯ | ⟩Uou⟩ |
ɛ | ⟨An⟩ | iɛ | ⟨Ian⟩ | uɛ | ⟨Uan⟩ |
en | ⟨En⟩ | ien | ⟨v⟩ | uen | ⟨Un⟩ |
ɑŋ | ⟨Ang⟩ | iɑŋ | ⟨Iang⟩ | uɑŋ | ⟨Uang⟩ |
na | ⟨Ong⟩ | ion | ⟨Iong⟩ |
Tón | IPA | Dopis |
---|---|---|
vysoko stoupající, 45 | ˦˥ | ⟨B⟩ |
nízký pokles, 21 | ˨˩ | ⟨X⟩ |
vysoká, 4 | ˦ | ⟨D⟩ |
nízká, 2 | ˨ | ⟨L⟩ |
vysoký pokles, 53 | ˥˧ | ⟨T⟩ |
padající, 42 | ˦˨ | ⟩S⟩ |
Reference
- ^ Západní Xiangxi Miao na Etnolog (18. vydání, 2015)
Východní Xiangxi Miao na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Severní Hmongic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Sposato, Adam (2015). Gramatika Xong (Disertační práce). Univerzita v Buffalu.
- ^ A b Xiang Rizheng [向日 征]. 1999. Studie Jiwei Miao [吉 卫 苗语 硏 究]. Čcheng-tu: Nakladatelství národností S'-čchuan.
- ^ Výbor pro pravopis menšinových jazyků v Kuang-si. 2008. Slovníky etnických jazyků Kuang-si [广西 民族 语言 方 音 词汇]. Peking: Nakladatelství národností [民族 出版社].
- ^ 杨 再 彪 , 《苗语 东部 方言 土 语 比较》 , 民族 出版社 , 2004 年。
- ^ Li Jinping, Li Tianyi [李锦平, 李 天翼]. 2012. Srovnávací studie dialektů Miao [苗语 方言 比较 研究]. Čcheng-tu: Jihozápadní Jiaotong University Press.
- ^ Chen, Hong [陈宏]. 2009. Guizhou Songtao Daxingzhen Miaoyu yanjiu [贵州 松桃 大兴 镇 苗语 研究]. Ph.D. disertační práce. Kanton: Univerzita Nankai [南开大学].
.