Jazyk Xong - Xong language - Wikipedia

Pro západní hruškový jazyk Kambodže a Thajska viz Jazyk Chong. Limbu Nepálu, kterému se také říká Xong, viz Limbu lidé.
Xong
Xiangxi Miao
Xonb, Meo
Výslovnost[ɕõ˧˥]
Rodilý kČína
KrajHunan, Guizhou, Hubei, Guangxi a Čchung-čching
Etnický původQo Xiong
Rodilí mluvčí
~900,000 (2005)[1]
Hmong – Mien
Dialekty
  • Západní (vlastní Xong)
  • Východní (Suang)
latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3Buď:
mmr - Západní Xiangxi Miao
muq - Východní Xiangxi Miao
Glottolognort2748[2]

The Xong Jazyk (Dut Xonb [tu53 ɕõ35]),[3] je nejsevernější Hmongský jazyk, kterým v jižní a střední Číně mluví přibližně 0,9 milionu lidí. Jmenuje se to Xiangxi Miaoyu (湘西 苗语), Západní Hunan Miao, v čínštině. V západních zdrojích se tomu říká Východní Miao, Meo, Červené Miao a Severní Hmongic. Oficiální abeceda byla přijata v roce 1956.

Rozdělení

Xong je mluvený hlavně v Hunan provincii, ale také v několika oblastech Guizhou, Hubei, Guangxi provincie a Čchung-čching obec v Čína. Xong mluvící komunity podle krajů jsou[4]

Klasifikace

Xong byl zařazen do vlastní větve rodiny Hmongic ve společnosti Strecker (1987). Xiang (1999)[4] rozdělil Xong na západní a východní dialekty. Matisoff (2001) je považoval za dva odlišné jazyky, ale Matisoff (2006) je spojil do jednoho. Yang Zaibiao (2004)[6] rozděluje každý z těchto dialektů na tři dílčí dialekty, jak je uvedeno níže. Populace a umístění řečníků pocházejí z Li & Li (2012).[7]

  • Západní (zahrnuje standardizovaný Xong)
    • 1. přednáška (autonymum: qo35 ɕoŋ35): Jiwei 吉 卫, Huayuan County; 769 000 řečníků v krajích Fenghuang (kromě Baren 叭 仁 乡), většina z Huayuan, jižní Jishou, Xinhuang, Mayang, Songtao, části Rongjiang, části Ziyun, Xiushan, části Nandan, části Hechi a části Du „an.
    • 2. přednáška (autonymum: qo54 ɕoŋ54): Yangmeng 阳 孟, Jishou; 120 000 řečníků v krajích východní Huayuan, západní a severní Jishou, východní Baojing, jihozápadní Guzhang, Fenghuang (v Baren 叭 仁 乡) a Xuan'en.
    • 3. přednáška (autonymum: o55 ŋaŋ55): Zhongxin 中心, Baojing County; 30 000 řečníků v jihovýchodní části okresu Baojing.
  • Východní
    • 4. přednáška (autonymum: te53 suɑŋ53): Xiaozhang 小 章, Luxi County; 6 000 řečníků v Xiaozhangu a okolí, okres Luxi
    • 5. přednáška (autonymum: ɤ35 sɤ53): Danqing 丹青, Jishou; 48 000 řečníků v krajích severozápadního Luxi, východního Jishou a jihovýchodního Guzhangu.
    • 6. přednáška (autonymum: bja22 sã44 nɤ44): Dengshang 蹬上, Longshan County; 300 řečníků v jižním kraji Longshan a Yongshun (v Shouche 首 车 乡).

He Fuling (2009) popisuje západní dialekt Qo Xiong z vesnice Gouliang Ethnic Miao, Ala Township, Okres Fenghuang (凤凰县 阿拉 镇 勾 良 苗寨).

Chen (2009)[8] popisuje západní Qo Xiong dialekt Daxing Town 大兴 镇, Okres Songtao, Guizhou.

Fonologie a písmo

Písemný standard založený na západním dialektu ve vesnici Làyǐpíng a městě Jíwèi, Huayuán okres, Autonomní prefektura Xiangxi Tujia a Miao byla založena v roce 1956.

LabiálníAlveolárníRetroflex(Alveolo -)
palatal		VelárníUvularGlottal
prostýkamarád.aplikace.prostýkamarád.prostýlaboratoř.prostýlaboratoř.prostýlaboratoř.
StopneznělýppʲpɹtʈCkkʷqqʷ
sánípʰpʲʰpɹʰtʰʈʰCkʰkʷʰqʰqʷʰ
prenasálnímpntɳʈ.c.kŋkʷɴqɴqʷ
prenasální asp.mpʰmpɹʰntʰɳʈʰɲcʰŋkʰŋkʷʰɴqʰɴqʷʰ
Složitýneznělýtstɕ
sánítsʰtɕʰ
prenasálníntsne
prenasální asp.ntsʰne
FrikativníneznělýFsʂɕhhʷ
vyjádřenýʐʑ
Nosnívyjádřenýmmʲmɹnɳȵŋŋʷ
sáním̥ʰn̥ʰ
Postrannívyjádřenýllʲ
sáníl̥ʰl̥ʲʰ
Přibližněw
Souhlásky
p⟨B⟩pʰ⟨P⟩mp⟩Nb⟩mpʰ⟩Np⟩m⟨M⟩m̥ʰ⟨Hm⟩
pɹ⟨Bl⟩pɹʰ⟨Pl⟩mpɹʰ⟩Npl⟩mɹ⟨Ml⟩
t⟨D⟩tʰ⟨T⟩nt⟨Nd⟩ntʰNel̥ʰ⟨Hl⟩n⟨N⟩n̥ʰ⟨Hn⟩
ts⟨Z⟩tsʰ⟨C⟩nts⟩Nz⟩ntsʰ⟨Nc⟩s⟩S⟩F⟨F⟩
tɕ⟨J⟩tɕʰ⟨Q⟩ntɕ⟩Nj⟩ntɕʰ⟩Nq⟩ɕ⟨X⟩ʑAno
ʈ⟨Zh⟩ʈʰ⟨Ch⟩ɳʈZnzh⟩ɳʈʰ⟩Nch⟩ʂ⟨Sh⟩ʐ⟨R⟩ɳ⟩Nh⟩
k⟨G⟩kʰ⟨K⟩.k⟩Ngg⟩ŋkʰ⟩Nk⟩
q⟨Gh⟩qʰ⟨Kh⟩ɴq⟨Ngh⟩ɴqʰKnkh⟩
w⟨W⟩h⟨H⟩

[pochybný – diskutovat]

Samohlásky
i⟨I⟩u⟨U⟩
mj⟨Iu⟩
ɑ⟨A⟩iɑ⟨IA⟩uɑ⟨Ua⟩
Ó⟨Ó⟩io⟨Io⟩
E⟨E⟩tj⟨tj⟩ue⟨Ue⟩
ei⟨Ei⟩uei⟨Ui⟩
A⟨Ea⟩IA⟨I⟩ua⟨Uea⟩
ɔ⟨Ao⟩iɔ⟨Iao⟩
ɤ⟨Eu⟩iɤ⟨Ieu⟩uɤ⟨Ueu⟩
ɯ⟨Ou⟩iɯ⟨dlužní úpis⟩uɯ⟩Uou⟩
ɛ⟨An⟩iɛ⟨Ian⟩uɛ⟨Uan⟩
en⟨En⟩ien⟨v⟩uen⟨Un⟩
ɑŋ⟨Ang⟩iɑŋ⟨Iang⟩uɑŋ⟨Uang⟩
na⟨Ong⟩ion⟨Iong⟩
Tóny
TónIPADopis
vysoko stoupající, 45˦˥⟨B⟩
nízký pokles, 21˨˩⟨X⟩
vysoká, 4˦⟨D⟩
nízká, 2˨⟨L⟩
vysoký pokles, 53˥˧⟨T⟩
padající, 42˦˨⟩S⟩

Reference

  1. ^ Západní Xiangxi Miao na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Východní Xiangxi Miao na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Severní Hmongic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Sposato, Adam (2015). Gramatika Xong (Disertační práce). Univerzita v Buffalu.
  4. ^ A b Xiang Rizheng [向日 征]. 1999. Studie Jiwei Miao [吉 卫 苗语 硏 究]. Čcheng-tu: Nakladatelství národností S'-čchuan.
  5. ^ Výbor pro pravopis menšinových jazyků v Kuang-si. 2008. Slovníky etnických jazyků Kuang-si [广西 民族 语言 方 音 词汇]. Peking: Nakladatelství národností [民族 出版社].
  6. ^ 杨 再 彪 ， 《苗语 东部 方言 土 语 比较》 ， 民族 出版社 ， 2004 年。
  7. ^ Li Jinping, Li Tianyi [李锦平, 李 天翼]. 2012. Srovnávací studie dialektů Miao [苗语 方言 ​​比较 研究]. Čcheng-tu: Jihozápadní Jiaotong University Press.
  8. ^ Chen, Hong [陈宏]. 2009. Guizhou Songtao Daxingzhen Miaoyu yanjiu [贵州 松桃 大兴 镇 苗语 研究]. Ph.D. disertační práce. Kanton: Univerzita Nankai [南开大学].

.

externí odkazy