Jazyk Yurumanguí - Yurumanguí language

Yurumanguí
Yurimangí
Rodilý kKolumbie
ÉraDoloženo 1768[1]
nezařazeno
Kódy jazyků
ISO 639-3Žádný (mis)
qic
Glottologyuru1243[2]

Yurumanguí je vyhynulý jazyk, kterým se mluvilo podél Řeka Yurumanguí z Kolumbie. Je známo pouze krátkým seznamem slov a frází zaznamenaných otcem Christovalem Romerem a daných jím kapitánem Sebastiánem Lanchasem de Estrada, který je zahrnul do zprávy o svých cestách z roku 1768. Poté jazyk a jeho mluvčí zmizí z historických záznam.

Seznam slov otce Romera byl objeven v archivech a publikován s analýzou a komentářem Rivetem (1942), který tvrdil, že jazyk byl členem Jazyková rodina Hokan. Toto tvrzení je považováno za chudé a nepřesvědčivé; kritiku uvádí Poser (1992). Swadesh (1963) viděl spojení s Opaye a Chamicura (Maipurean). Adelaar zaznamenává podobnosti s Esmeralda (Takame). Obecně je však považován za nezařaditelný z důvodu nedostatku dat.

Odrůdy

Loukotka (1968) zahrnul do své jazykové klasifikace řadu domnělých jazyků ze stejné oblasti na skladě Yurimangui. Tyto jsou Timba, Lili (na Cali ), Yolo / Paripazo, Jamundi, a Puscajae / Pile. Poznamenává však, že o žádném z nich není nic známo. Jejich umístění bylo:

  • Timba - řeka Canambre
  • Lili - kolem Cali
  • Yolo (Paripazo) - řeka San Joaquín
  • Jamundi - Řeka Cauca
  • Puscajae (hromada) - levý břeh řeky Dagila

Slovní zásoba

Níže jsou vybrány položky ze slovníku Yurumanguí z roku 1768 uvedeného v Ortizovi (1946) s původními španělskými lesky a přeloženými lesky do angličtiny.[1]

Španělský lesk
(originál)		Anglický lesk
(přeloženo)		Yurumanguí
příchozíjístlama
pojď tujíšlamaé
bebernapít sechuma
bebe tupijetechumaé
la candela, o fuegosvíčka; oheňangua
la leñapalivové dřívíanga
el ríořekaayo
el aguavodaaia
plátanobanáncua
el solsluncecicona
la lunaměsícdigia
la casaDůmyuiua
kolejspátangasa
bañarsekoupat sehříčka hříčka
los frijolesfazoleaimaca
mujerženaquitina
hombremužqueobai
madrematkacaigi
Padreotecmaa
el tigrejaguáraguabai layaco; cananagua
el conejokráličínaupica
el puerco montésDivoké prasenaubaca
el gavilánjestřábYuoica
el papagayoPapoušektaucano
el maízkukuřiceaocona
los oídosušiauciá
el peineHřebenaubaisa
la cenizapopelaugafa
las alas de avekřídla ptákaaicán
el relampagoBleskangaisa
joJáacá; jako
está lejosdalekoaiaba
el caminocestaangaipoa
mačetamačetabaical
el hachasekeratotoque
la puertadveřebai
el sombreročepicesipana
la ollahrneclictina
el canastokošíkpitina
la yucamanioknasotasi
el corazónsrdcecolopeiaisa; bibaspa
el alma o respiraciónduše; dechsipia sinaisa
el cielonebesiaa
morirzemřítsaisa
ya muriózemřelsaibai
mariposamotýlcauba
coseršítblaisa
matarzabítaimasa
los dienteszubytina
la cabezahlavacaicona
los ojosočicouna
el pelovlasycailusa
la frentečelolaiga
la caratvářcaumaca
la manorukaaisca
las uñasnehtyyacuisa
estar cansadobýt unavenýkavárna
hermanossourozenciyasa
la lechemlékotuiusa
el quesosýrvecatuta
las estrellashvězdynanaa
la nochenocMaisa
El diadenBaisa
agujajehlaypena
afeitaroholit seyebe
el perroPescuan
el colmillotesáktinza
la venažílayaisina
la sangrekrevjo
el tábanolétat (hmyz)quipua
estar lloviendopršísiga
tronarhrom (sloveso)bisca
fruta silvestredivoké ovocetamea
periquitoandulkailica
la arénapíseksibesa
la slinyslinyzoima
la tierraZeměminni

Bibliografie

  • Loukotka, Čestmír (1968) Klasifikace jihoamerických indiánských jazyků. University of California, Los Angeles.
  • Ortiz, Sergio Elias (1946) Los Indios Yurumanguíes. Boletín de Historia y Antigüedades XXXII.731-748.
  • Poser, William J. (1992) Data Salinan a Yurumanguí v Jazyk v Severní a Jižní Americe. International Journal of American Linguistics 58.2.202-22. PDF
  • Rivet, Paul (1942) Un dialecte Hoka Colombien: le Yurumangí. Journal de la Société des Américanistes de Paris 34.1-59.

Reference

  1. ^ A b Ortiz, Sergio Elias (1946) Los Indios Yurumanguíes. Boletín de Historia y Antigüedades XXXII.731-748.
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Yurumanguí“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.