BMT Nassau Street Line - BMT Nassau Street Line - Wikipedia
BMT Nassau Street Line | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() ![]() ![]() The J a Z, které využívají linku Nassau Street Line přes centrum města, jsou zbarveny do hnědé. Jedna stanice je také obsluhována M, který je nyní součástí IND Sixth Avenue Line. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Město New York | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Essex Street Broad Street | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Rychlý tranzit | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systém | Newyorské metro | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | Dopravní úřad v New Yorku | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Denní počet cestujících | 126,833[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1908–1931 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stop | 2–4 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Charakter | Podzemí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 4 stopy8 1⁄2 v (1435 mm) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 600 V DC třetí kolejnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The BMT Nassau Street Line je rychlá přeprava řada B divize z Newyorské metro systém v Manhattan. Jedná se o pokračování BMT Jamaica Line v Brooklynu po překročení Williamsburgský most na Manhattan; pokračuje ve spojení s BMT Broadway Line těsně před Montague Street Tunnel. Poté linka vrací Brooklyn. Ačkoli stopy pokračují kolem Broad Street od 25. června 2010 neproběhla kolem této stanice pravidelná doprava. Zatímco linka je oficiálně uznána jako linka Nassau Street,[2] slouží pouze jedné stanici na ulici Nassau: Fulton Street.
Linku po celou dobu obsluhuje J vlak. The Z poskytuje doplňkovou službu ve špičce a pracuje ve směru špičky. The M služba historicky sloužila na linku Nassau Street, ale od roku 2010 byla M přesměrována přes Spojení ulice Chrystie běžet na IND Sixth Avenue Line, jako náhrada za PROTI, který byl ukončen z důvodu finančních nedostatků. M nadále obsluhuje jednu stanici linky Nassau Street Line: Essex Street stanice.
Servis
Následující služby využívají část nebo celou linku BMT Nassau Street Line.[3] Kulky hlavní linie jsou hnědé barvy:
Časový úsek | Část trati | |||
---|---|---|---|---|
Špička | Poledne, večery, víkendy | Pozdní večery | ||
![]() | místní |
| ||
![]() | místní v směr vrcholu | žádná služba | ||
![]() | Pouze ulice Essex | žádná služba |
Dějiny
Plánování
Po původní řádky z Společnost Interborough Rapid Transit Company (IRT) se otevřelo, město začalo plánovat nové linky. Dvě z nich byla rozšíření tohoto systému do Downtown Brooklyn a Van Cortlandtův park, ale další dva - Stanice metra Loop Center (nebo Metro Brooklyn Loop) a Metro čtvrté avenue (v Brooklynu) - byly samostatné tratě, u nichž stavba nepokročila tak daleko. Center Street Loop, schválený 25. ledna 1907 jako čtyřkolejná trať (dříve navržená jako dvě stopy),[4] bylo připojit Brooklynský most, Manhattanský most, a Williamsburgský most přes Center Street, Canal Street, a Delancey Street. Rozšíření na jih od Brooklynského mostu pod William Street na Wall Street byla také součástí plánu, stejně jako několik smyček směrem k Řeka Hudson a smyčka spojující mosty přes Brooklyn. Vlaky přicházející z Brooklynu přes Manhattan a Williamsburgské mosty by se mohly vrátit zpět do této čtvrti přes Brooklynský most i přes Montague Street Tunnel na jižním konci smyčky Center Street Loop a naopak. Všechny vlaky projíždějí velkou centrální stanicí se čtyřmi kolejemi a pěti nástupišti Chambers Street, severně od Brooklynského mostu.[5]
Stavební smlouvy na hlavní trať na Manhattanu byly uděleny počátkem roku 1907, ačkoli město ještě nevybralo provozovatele linky. Linka byla přidělena k navrhovanému systému Tri-Borough na začátku roku 1908 a do Brooklynská společnost pro rychlou přepravu (BRT) v Duální smlouvy, přijatý 4. března 1913.[6][7]
První část

BRT začala operovat krátkým kouskem metra a sjížděla z mostu Williamsburg Bridge pod ulicí Delancey do Essex Street, 16. září 1908.[8] Loop Center Street Loop byl otevřen na ulici Chambers Street 4. srpna 1913,[9] s dočasným provozem nejprve na dvou západních tratích.[10] Jižní tratě na Manhattan Bridge, také běží do Chambers Street, byly uvedeny do provozu 22. června 1915.[11]
19. března 1913 podepsala společnost Brooklyn Rapid Transit Company (později reorganizovaná jako BMT) a město Smlouvu 4, která stanovila výstavbu určitých linek. Většina stavby byla dokončena do roku 1924, ale linka Nassau Street Line ještě nebyla dokončena. Předseda BMT Gerhard Dahl vytrvale žádal, aby město postavilo linku, ale starosta John Hylan odmítl jednat během posledních dvou let ve funkci starosty. Poté, co ho ve funkci starosty vystřídal James Walker, byly zadány zakázky na projekt, přičemž část severně od ulice Liberty Street získala společnost Marcus Contracting Company a část jižně od ulice Liberty Street Moranti a Raymond.[12]
Dokončení

Předpokládané dokončení prací bylo za 39 měsíců a v březnu 1929 bylo dokončeno šedesát procent prací. Ulice Nassau je široká pouze 10 metrů a podlaha metra byla pouze 6,1 metrů pod základy budovy.[12] V důsledku toho muselo být podpořeno 89 budov, aby bylo zajištěno, že zůstanou na svých základech, včetně Svět New Yorku, New York Tribune, Morse, a Temple Court Budovy, stejně jako USA Subtreasury a Fraunces Tavern.[13] Stavba musela být provedena 20 stop (6,1 m) pod aktivní IRT Lexington Avenue Line. Mezi John Street a Broad Street byla nalezena oblast plná tekutého písku a vody, která dříve patřila prameni. Stavba byla prováděna v noci, aby nerušila dělníky v Finanční čtvrť. Celé náklady na stavbu trati činily 10,072 milionu dolarů za prodloužení o délce 1,4 km nebo 2 068 dolarů za stopu, což bylo v té době trojnásobek běžných nákladů na stavbu.[12]
Smyčka ulice Nassau byla otevřena ve 15 hodin 29. května 1931, kdy starosta Jimmy Walker převzal řízení vlaku Triplex typu D. auta z Chambers Street na Broad Street.[14] Linka byla prodloužena o dvě zastávky od svého předchozího konce v Chambers Street skrz Fulton Street a Broad Street stanic ak připojení k Montague Street Tunnel, který umožňoval vlakům jezdit do Brooklynu.[15] Dokončení linky umožnilo vlakům metra fungovat přes Culver Line, jehož provoz se dříve skládal z vyvýšených vlaků, které jezdily k Devátá avenue, kde byly provedeny převody do West End vlaky metra. Nová linka poskytovala o deset procent více kapacity než stávající služba DeKalb Avenue. Služba na internetu Jamajská linka byla prodloužena pro provoz na tuto stanici.[16]
Dokončení linky skončilo oblekem ve výši 30 milionů dolarů, který proti městu přinesl BMT za to, že linku nevybudoval před 1. lednem 1917.[14] Tato stanice byla pojmenována Broad Street, navzdory linii vedené pod ní, aby se odlišila od již otevřených stanic Wall Street na Lexington Avenue Line a Sedmá avenue linka.[13]
Kvůli křivce ulice Nassau ve Fulton Street musela být tato stanice postavena na dvou úrovních; horní úroveň nesla vlaky na jih s vchody na východní straně ulice Nassau a spodní úroveň nesla vlaky na sever s vchody na západní straně ulice Nassau.[13][17]
Plány pro oblast Chambers Street se během výstavby několikrát změnily, vždy včetně nikdy nedokončeného připojení k Brooklynský most stopy. V roce 1910 se na most měly zvednout pouze dvě západní tratě a východní dvě měly pokračovat na jih do tunelu Montague Street. Jak bylo ve skutečnosti postaveno pro otvor 1931 na jih od Chambers Street, dvě vnější koleje vedly na jih k tunelu, zatímco dvě vnitřní koleje pokračovaly v několika blocích v tunelu na nižší úrovni, aby umožnily vlakům obrátit směr.[18]
Překonfigurování
V rámci hlavního programu Metropolitního úřadu pro dopravu v letech 2000–2004 proběhla rekonfigurace trati Nassau Street mezi Canal Street a Essex Street. V rámci plánu byly vlaky na sever přesměrovány druhou kolejí ze západu a bývalými nástupišti na sever v Canal Street a Listnatý byly zavřeny. Druhá trať z východu byla odstraněna. Práce na projektu byly zahájeny v roce 2001. Tato změna vstoupila v platnost 20. září 2004. Rekonfigurace poskytla další provozní flexibilitu poskytnutím třetí průchozí trati (dříve středové dvě tratě ukončené na Canal Street), která byla vybavena zpětnou signalizací . Konsolidace stanic Bowery a Canal Street měla zvýšit bezpečnost zákazníků a konsolidovat cestující na bývalé platformy na jih.[19][20][21]:29 Projekt byl dokončen v květnu 2005, sedm měsíců po plánovaném dokončení.[22] Projekt stál 36 milionů $.[23]
14. června 2015 byla víkendová služba J prodloužena zpět na Broad Street; toto bylo navrženo v červenci 2014 s cílem zlepšit víkendovou dopravu mezi Dolním Manhattanu a Brooklynem.[24][25][26] V letech 1990 až 2015, kdy víkendová služba skončila na kanálu, mezi 30. zářím 1990[27] a leden 1994,[28] nebo Chambers Streets, od ledna 1994 do června 2015, Broad Street a J / Z platformy na Fulton Street byli dva ze čtyř Newyorské metro stanice, které chyběly plný úvazek služba (zbývající dva jsou platformy pro Shuttle IRT 42nd Street ).
Seznam stanic
Legenda stanice | |
---|---|
![]() | Zastaví se vždy |
![]() | Zastaví se vždy kromě pozdní noci |
![]() | Zastaví pouze pozdě v noci |
![]() | Zastaví pouze ve všední dny |
![]() | Zastaví pouze dopravní špičky |
![]() | Zastaví dopravní špičky pouze ve špičce |
Podrobnosti o časovém období | |
![]() | Stanice je kompatibilní s Zákon o Američanech se zdravotním postižením |
![]() | Stanice je kompatibilní s Zákon o Američanech se zdravotním postižením pouze v naznačeném směru |
![]() | |
![]() | Přístup výtahem pouze na mezipatro |
Reference
- ^ MTA. „Průměrný počet dní v metru v metru“. Citováno 2. dubna 2014.
- ^ Dougherty, Peter (2006) [2002]. Skladby metra v New Yorku 2006 (3. vyd.). Dougherty. OCLC 49777633 - přes Knihy Google.
- ^ „Průvodce službami metra“ (PDF ). Městský úřad pro dopravu. Září 2019. Citováno 22. září 2019.
- ^ „Subway Loop Approved; Will have Four Tracks“. The New York Times. 26. ledna 1907. str. 16. ISSN 0362-4331. Citováno 1. srpna 2019.
- ^ Stevenson, Frederick Boyd (13. července 1913). „Pohled plukovníka Williamse na smyčku Center Street“. Brooklynský denní orel. p. 23. Citováno 2. října 2018.
- ^ James Blaine Walker, Padesát let rychlé přepravy, 1864–1917, publikováno 1918, s. 203–239
- ^ Engineering News, Nová linka metra do New Yorku, Svazek 63, č. 10, 10. března 1910
- ^ „Starosta jede vlakem přes nový most“. The New York Times. 17. září 1908. ISSN 0362-4331. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ A b C d „Cestující byl první den zabit na smyčce; tiskárna, netrpělivá při zpoždění v novém metru mostu, snaží se projít po trati“. The New York Times. 5. srpna 1913. str. 2. ISSN 0362-4331. Citováno 1. srpna 2019.
- ^ Komise veřejné služby pro první okres, New Subways For New York: The Dual System of Rapid Transit, Kapitola 1
- ^ Záznam města: Úřední věstník města New York. New York City Board of City Record. 15. října 1915. str. 7827. Citováno 7. srpna 2018.
- ^ A b C Linder, Bernard (únor 2016). „Kontroverze kontraktu na metro 4“. Bulletin. Asociace elektrických železničních společností. 59 (2). Citováno 28. července 2016.
- ^ A b C "Nassau St. Subway bude otevřen 30. května; jeho výstavba je inženýrská funkce, protože mnoho budov muselo být podpořeno. Cena 10 072 000 $ na jeho vybudování propojí smyčku Center Street BMT s tunelem pod East River. 14. připojení na St. Osmá avenue bude uvedena do provozu ve stejný den “. The New York Times. 10. května 1931. ISSN 0362-4331. Citováno 28. července 2016.
- ^ A b Cunningham, Joseph; DeHart, Leonard O. (1. ledna 1993). Historie systému metra v New Yorku. J. Schmidt, R. Giglio a K. Lang.
- ^ Derrick, Peter (1. dubna 2002). Tunelování do budoucnosti: Příběh velkého rozšíření metra, které zachránilo New York. NYU Press. ISBN 9780814719541.
- ^ „Služba Nassau St. načrtnutá společností B.M.T .; Smyčka bude použita k přímému připojení z Brooklynu a Jamajky na Manhattan. Zahájení 14. linky St. St. Nové jízdní řády podané s tabulí Transit poskytují plnou jízdu metrem na Culver Line“. The New York Times. 21. května 1931. ISSN 0362-4331. Citováno 28. července 2016.
- ^ A b C Fotografie, Times Wide World (30. května 1931). „Starosta jede vlakem v novém spoji metra; starosta se stává motoristou“. The New York Times. ISSN 0362-4331. Citováno 28. července 2016.
- ^ Joseph Brennan, Opuštěné stanice: uzavřené platformy Chambers St, zpřístupněno 22. března 2007
- ^ Joseph Brennan, Opuštěné stanice: platforma Canal St, přístup 18. dubna 2007
- ^ Peter Dougherty, Tracks of the New York City Subway, Centennial Commemorative Edition 3.7a, 2004, strana 65
- ^ Aktualizace, plán MTA na období 2000–2004: strategický obchodní plán, provozní rozpočty agentury 2001, finanční plán. Městský úřad pro dopravu. 2000.
- ^ Výbor, Transit Authority of New York City Transit (2006). Zasedání výboru pro tranzit. MTA New York City Transit Committee. 95, 96.
- ^ „Kapitálový program MTA New York City Transit 2000–2004“. mta.info. Archivovány od originál 9. února 2005. Citováno 12. listopadu 2017.
- ^ „mta.info - finanční plán MTA na období 2014–2017“. mta.info.
- ^ „MTA - novinky - Navrhovaný rozpočet MTA na rok 2015 zahrnuje vylepšení služeb pro celý systém“. mta.info.
- ^ „J upgrade vlakové dopravy součástí nového finančního plánu MTA“.
- ^ „Změny služeb 30. září 1990“ (PDF). Dopravní úřad v New Yorku. 30. září 1990. Citováno 1.května, 2016 - přes subwaynut.com.
- ^ Glickman, Todd (6. října 1998). „Archiv map metra NYC“. mit.edu. Citováno 28. července 2016.
- ^ http://query.nytimes.com/gst/abstract.html?res=9401E7DD1739E333A25754C1A96F9C946997D6CF
externí odkazy
Mapa trasy:
Soubor KML (Upravit • Pomoc) |