Kadazandusunský jazyk - Kadazandusun language
 | tento článek potřebuje úpravy, aby vyhovovaly požadavkům Wikipedie Manuál stylu. (Říjen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Centrální Dusun | |
|---|---|
| Boros Dusun | |
| Bunduliwan | |
| Rodilý k | Malajsie, Brunej |
| Kraj | Sabah, Labuan |
| Etnický původ | Dusunští lidé, Kadazanští lidé |
Rodilí mluvčí | (140 000 Central Dusun citováno 1991)[1] 100 000 etnických obyvatel jiné dialekty (1981–2000)[1][možná bude třeba odečíst 15k Suguta a Minokoka ] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | dtp |
| Glottolog | dusu1277[2] |
Centrální Dusun, také známý jako Bunduliwan (Dusun: Boros Dusun), je jedním z nejrozšířenějších jazyků, kterými mluví Dusun (počítaje v to Kadazan ) národy Sabah, Malajsie.
Standardizace jazyka Kadazandusun
V rámci úsilí Kulturní sdružení Kadazandusun Sabah, standardizovaný Kadazan-Dusun jazykem je centrální dialekt Bundu-Liwan, kterým se mluví v údolích Bundu a Liwan v Crocker Range (nyní části dnešních okresů Ranau, Tambunan a Keningau ). Výběr Dusuna Bundu-liwana byl založen na tom, že byl nejvíce vzájemně srozumitelný, když hovořil s jinými Dusun nebo Kadazan dialekty.[3]
Abeceda a výslovnost
Jazyk Dusun-Kadazan se píše pomocí latinka a má 22 znaků (písmena C, E, F, Q a X se nepoužívají kromě výpůjček):
A B D G H I K L M N O P R S T U V W Y Z
Tyto znaky se společně nazývají Pimato.
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | neznělý | p | t | k | ʔ | |
| vyjádřený | b | d | ɡ | |||
| Frikativní | s | h | ||||
| Nosní | m | n | ŋ | |||
| Rhotic | r | |||||
| Postranní | l | |||||
| Přibližně | w | j | ||||
Semivohlásky / w j / a rhotic / r / se vyskytují pouze ve většině ostatních dialektů jazyků Dusun / Kadazan. Forschner (1978) a Antonissen (1958) uvádějí dvě frikativy / v z / pro dialekty Rungus a Penampang Kadazan. [x] je také uveden jako allophone / k / ve slovní mediální poloze.[4]
Samohlásky
Samohlásky se dělí na:
Jednoduché samohlásky: / i u a o /
Dvojhlásky: aa ai (někdy vyslovováno / e /) ii oi uu
Forschner (1978) uvádí pro dialekt Rungus, že foném / e / je kontrakcí dvojhlásk / ai / nebo / oi /.
Některé kombinace samohlásek netvoří dvojhlásky a každá samohláska si zachovává svůj vlastní zvuk: ao ia iu ui ue. V některých slovech aa není dvojhláska, a to je naznačeno apostrofem mezi dvěma samohláskami: a’a.
Struktura
Struktura fráze Dusun má odlišný vzor od běžné angličtiny PŘEDMĚT - SLOVO - OBJEKT struktura v konstrukci Dusun neexistuje. Typická Dusunova věta následuje po SLOVO - PŘEDMĚT - PŘEDMĚT struktura.
| Slovo objednat | Angličtina ekvivalent | Podíl jazyků | Příklad jazyky | |
|---|---|---|---|---|
| SOV | „Ona ho miluje.“ | 45% | japonský, latinský, turečtina | |
| SVO | "Ona ho miluje." | 42% | Angličtina, Mandarinka, ruština | |
| VSO | „Miluje ho.“ | 9% | Biblická hebrejština, irština, Zapotec | |
| VOS | „Miluje ho ona.“ | 3% | Malgaština, Baure | |
| OVS | „On ji miluje.“ | 1% | Apalaí ?, Hixkaryana ? | |
| OSV | „Toho miluje.“ | 0% | Warao | |
Frekvenční distribuce slovosledu v jazycích
průzkum provedený Russellem S. Tomlinem v 80. letech.[5][6]
Příklad
Dusunova věta: Monginum isio do montoku.
Přímý anglický překlad: Pijte ho rýžové víno.
Anglický výklad: Pije rýžové víno.
Dusunova věta: Nunu maan nu do suab?
Přímý anglický překlad: Co zítra?
Anglický výklad: „Co děláš zítra?“ nebo v menší míře: „Děláš něco zítra?“
Gramatika
V následující tabulce je srovnání lexikálních výrazů v Angličtina, Dusun a Malajský jazyk.
| Angličtina | Dusun | Malajština |
|---|---|---|
| nula | aiso | kosong / sifar |
| jeden | iso | satu |
| dva | duo | dua |
| tři | tolu | tiga |
| čtyři | apat | empat |
| Pět | limonáda | lima |
| šest | onom | smalt |
| sedm | turu | tujuh |
| osm | walu | lapan |
| devět | siam | sembilan |
| deset | hopod | sepuluh |
| jedenáct | hopod om iso | sebelas |
| dvacet | duo nohopod | dua puluh |
| sto | hatus / sahatus | ratus / seratus |
| dvě stovky | duo nahatus | dua ratus |
| tisíc | ribu / soribu | ribu / seribu |
| pět tisíc | limo noribu | lima ribu |
| milión | laksa / liong | juta |
| miliarda | bilion | bilion |
Například: tolu noribu duo nahatus walu nohopod om siam (3289)
Název měsíců
| Angličtina | Dusun |
|---|---|
| leden | Milatok |
| Únor | Mansak |
| březen | Gomot |
| duben | Ngiop |
| Smět | Mikat |
| červen | Mahas |
| červenec | Madas |
| srpen | Mág |
| září | Manom |
| říjen | Gumas |
| listopad | Milau |
| prosinec | Momuhau |
Názvy dnů v týdnu
Názvy dnů v týdnu jsou většinou založeny na jednoduchém číselném pořadí, které se běžně používá pro média a noviny. Někdy dusunská jména pro dny pocházejí ze sedmi fází metamorfózy motýla, která se běžně vyučuje ve školních osnovách a v literatuře.
| Angličtina | Dusun | |
|---|---|---|
| Jméno Dusun | Numerické | |
| pondělí | Tontolu | Tadau koiso |
| úterý | Mirod | Tadau koduo |
| středa | Tadtaru | Tadau kotolu |
| Čtvrtek | Kurudu | Tadau kaapat |
| pátek | Madsa | Tadau kolimo |
| sobota | Kukuak | Tadau koonom |
| Neděle | Tiwang | Tadau koturu / minggu |
Pět W a jedna H (tázací)
| Angličtina | Dusun | Malajština |
|---|---|---|
| Co | Onu / Nu / Nunu | Apa |
| SZO | Isai | Siapa |
| Čí / Koho | Disai | Siapa punya |
| Kde | Hinonggo / Honggo | Di mana |
| Když | Soira | Bila |
| Proč | Nokuro | Kenapa |
| Jak | Poingkuro | Bagaimana |
| Kolik | Piro / Songkuro | Berapa |
Osobní zájmena
Osobní zájmena v Dusunu jsou dána jejich použitím ve větě. Existují důrazný předmět, nedůrazný předmět, přivlastňovací a akuzativ. Dusun má samostatná slova pro inkluzivní a exkluzivní my a rozlišuje jednotné číslo, dvojí, a množný.
| Angličtina | Dusun | |||
|---|---|---|---|---|
| Předmět | Přivlastňovací | Akuzativ / Objekt | ||
| Důrazný | Nedůrazné | |||
| Já | Yoku / Yoho | Oku | Ku | Doho / Dogo |
| Vy | Ika / Iya | Ko | Nu | Dika / Diya |
| On / Ona / To | Isio / Iyau | Disio / Dau | ||
| My (exkluzivní) | Yahai | Dahai | ||
| My (dvě osoby) | Ikito | Kito | Na' | Totéž |
| My (včetně) | Itokou / Tokou | Dotokou | ||
| Vy (množné číslo) | Ikoyu / Yokoyu | Kou | Dikoyu / Dokoyu | |
| Ony | Iyolo | Diyolo / Diolo | ||
Příklady
Genesis 1: 1-3
Ontok di timpuun ih, tuminimpuun o Kinorohingan do minomonsoi do libabou om pomogunan. Orolot iti pomogunan om inggaa suang, om pointuong nokulumutan di rahat topuhod. Mintulud sunduan do Kinorohingan do hiri id soibau di waig. Om pomoros nodi o Kinorohingan do, „Nawau no“ ka. Om haro nodi o tanawau. Om asanangan tomod o Kinorohingan do nokokitoh diri. Pitongkiado no do Kinoingan ih tanawau do mantad hiri id totuong. Om pungaranai nodi do Kinorohingan do „dangadau“ to anawau, om iri otuong nopo nga pinungaranan dau do „dongotuong“. Haro di sosodopon, sinusuhut minsusuab - iri no o tadau kumoiso.
Překlad
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla beztvará a prázdná a temnou vodu zakrývala temnota. Boží duch se vznášel nad vodou. Potom Bůh řekl: „Budiž světlo!“ Takže tam bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré. Bůh tedy oddělil světlo od tmy. Bůh pojmenoval světlo „den“ a temnotu nazval „noc“. První den byl večer, pak ráno.
Reference
- ^ A b Centrální Dusun na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Dusunic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Kulturní sdružení Kadazandusun. „Oficiální dialekt“ Archivováno 2008-10-06 na Wayback Machine. 11. dubna 1995.
- ^ Miller, Carolyn (1993). Fonologické popisy jazyků Sabah: Studie z deseti jazyků, Bonggi, Ida'an, Kadazan / Dusun, Kalabuan, Kimaragang, Labuk-Kinabatangan Kadazan, Lotud, Tagal, Tatana ', Tombonuwo. Kadazan / Dusun Phonology Revisited.
- ^ Představujeme anglickou lingvistiku International Student Edition od Charlese F. Meyera
- ^ Russell Tomlin, „Základní slovosled: Funkční principy“, Croom Helm, Londýn, 1986, strana 22
- Tangit, Trixie M. (2005). Plánování Kadazandusun (Sabah, Malajsie): štítky, identita a jazyk (MA práce). University of Hawaii at Manoa. hdl:10125/11691.CS1 maint: ref = harv (odkaz)