Božská liturgie - Divine Liturgy

Ikona Ss. Basil Veliký (vlevo) a John Chrysostom, připsal autory dvou nejčastěji používaných Východní ortodoxní Božské liturgie, c. 1150 (mozaika v Palatinová kaple, Palermo ).

Božská liturgie (řecký: Λεία Λειτουργία, přepsal. Theia Leitourgia; bulharský: Божествена литургия, romanized: Bozhestvena liturgiya; Gruzínský : საღმრთო ლიტურგია; Ruština: Божественная литургия, tr. „Bozhestvennaya liturgiya; polština: Boska Liturgia, čeština: Božská liturgie) nebo Svatá liturgie[1] je Eucharistická služba Byzantský obřad, vyvinutý z Antiochene Rite z Křesťanská liturgie což je to Ekumenický patriarchát Konstantinopole. Jako takový se používá v Východní ortodoxní, Byzantské katolické církve a Ukrajinská luteránská církev.[2] Ačkoli se stejný termín někdy v angličtině používá pro eucharistickou službu arménským křesťanům, oběma Arménská apoštolská církev[3] a Arménská katolická církev,[4] používají výraz ve svém vlastním jazyce[5] což znamená „svatá oběť“ nebo „svatá oběť“.[6] Jiné církve také považují „božskou liturgii“ jednoduše za jedno z mnoha jmen, která lze použít, ale nejedná se o jejich běžný termín.[7][8]

Řeckokatolická a pravoslavná církev vnímají božskou liturgii jako překračující čas a svět. Všichni věřící jsou považováni za sjednocené v uctívání v Božím království spolu s těmi zesnulými svatí a andělé z nebe. Všechno v liturgii je považováno za symbolické, ale nejen za to, protože to přináší neviditelnou realitu. Podle východní tradice a víry kořeny liturgie sahají do adaptace židovské liturgie podle Raní křesťané. První část, nazvaná „Liturgie katechumenů“, zahrnuje jako a synagoga sloužit čtení písem a na některých místech možná kázání / homilie. Druhá polovina, přidaná později, je založena na Poslední večeře a první eucharistické oslavy prvních křesťanů. Východní křesťané věří, že eucharistie je ústřední součástí služby, na které se účastní, protože věří, že chléb a víno se skutečně stanou skutečným Tělo a Krev Kristova „a tím, že se toho účastní, se společně stanou Kristovým tělem (tj Kostel ). Každá liturgie se liší od ostatních, ale většina je si navzájem velmi podobná s úpravami založenými na tradici, účelu, kultuře a teologii.[9][10]

Byzantský obřad

Část série na
Východní pravoslavná církev
Kristus Pantokrator (mozaikový detail Deesis)
Přehled
Liturgie a bohoslužby

V Divadle se běžně používají tři božské liturgie Byzantský obřad:

Kromě těchto existují ještě další dva, které se používají lokálně a zřídka, Liturgie svatého Jakuba a Liturgie svatého Marka.

Hierarchická liturgie

Jelikož počet v diecézi dramaticky vzrostl, biskup, který předsedá eucharistickému shromáždění, jmenoval presbytery, aby působili jako celebranti v místních komunitách (farnostech). Církev je přesto ve východním pravoslaví chápána nikoli jako presbyter, ale jako diecézní biskup. Když posledně jmenovaný osobně slaví liturgii, je bohoslužba složitější a slavnostní. K prokázání jednoty s větší pravoslavnou komunitou si hierarch připomíná hierarchu, kterému je podřízen, nebo je-li vedoucím autokefální církve, připomíná všechny své vrstevníky, jejichž jména čte z a diptych.

Typická struktura

Poznámka: Žalmy jsou očíslovány podle řečtiny Septuaginta. Za hebrejštinu Masoretický číslování, které je na Západě známější, obvykle přidá „1“. (Viz hlavní Žalmy článek pro přesnou tabulku korespondence.)

Formát božské liturgie je neměnný, i když konkrétní čtení a hymny se liší podle sezóny a svátku.

Božská liturgie se skládá ze tří vzájemně souvisejících částí; pokud nejsou ve spojení s nešporami, jsou liturgie Jana Zlatoústého a Bazila Velkého strukturovány takto:

  • the Liturgie přípravy, který zahrnuje vstupní a rozhodné modlitby kněží a jáhnů a Protéza;
  • liturgie Katechumeny, tzv. protože tradičně je to jediná část, které se mohou zúčastnit;
  • liturgie věřících, tzv. proto, že ve starověku se mohli účastnit pouze pokřtění členové v dobrém stavu. V moderní době toto omezení se vztahuje pouze na svaté přijímání - přijetí svátost z svaté přijímání.

Typická oslava byzantské liturgie se skládá z:

Liturgie přípravy

Hlavní článek: Liturgie přípravy

Tato část liturgie je soukromá, provádí ji pouze kněz a jáhen. Symbolizuje skryté roky Kristova pozemského života.

Liturgie katechumenů

Toto je veřejná část liturgie, ve které by byli v lodi jak katechumeni, tak pokřtění věřící:

Znak papežství SE.svg
Část série na
katolický kostel
Bazilika svatého Petra
Přehled
046CupolaSPietro.jpg Portál katolické církve

Liturgie věřících

V rané církvi se této části liturgie směli účastnit pouze pokřtění členové, kteří mohli přijímat svaté přijímání. V běžné současné praxi až na velmi málo místních výjimek (např. Mount Athos ), všichni mohou zůstat. Na většině míst jsou však katechumeny formálně propuštěni pro další studium.

  • První litanie věrných
  • Druhá litanie věrných
  • Cherubikon skandovali jako duchovní zástupci (nebo ikony ) andělů
  • Skvělý vchod - průvod s Kalich a diskos (paten) z Tabulka oběti do oltář
  • Litanie dokončení - „Dokončme naši modlitbu k Pánu“
  • Polibek míru
  • Symbol víry ( Nicene Creed )
  • Sursum Corda („Pojďme pozvednout naše srdce ...“ (Řek: „Ἄνω σχῶμεν τὰς καρδίας“)
  • Anaphora (eucharistická modlitba)
    • The Epinikios Hymnos nebo Sanctus („Svatý, svatý, svatý ...“)
    • Eucharistický kánon obsahující Anamnéza (památník Kristova vtělení, smrti a vzkříšení a Slova instituce )
    • Epiklesis Volání dolů Svatý Duch na svaté dary (chléb a víno), aby je proměnily v Kristovo tělo a krev
    • Vzpomínka na Svaté a Theotokion (hymnus na Theotokos )
    • Je to Skutečně Meet (Ἀξιόν ἐστιν) (v určité dny nahrazeny různými hymny na počest Matky Boží)
    • Připomínka biskupa a civilních autorit - „Pamatuj, Pane ...“
  • Litanie úpěnlivosti - „Když jsme povolali na památku všech svatých…“
  • modlitba k Bohu
  • Sklánění hlav
  • „Svaté věci jsou pro svatého“
  • Communion Hymn
  • Svaté přijímání
  • „Viděli jsme skutečné světlo“
  • „Nechť jsou naše ústa naplněna tvou chválou, Pane ...“
  • Litanie díkůvzdání
  • Modlitba za Ambon
  • Žalm 33
  • Propuštění

V průběhu božské liturgie jsou zpívány téměř všechny texty, nejen hymny, ale litánie, modlitby, vyznání vyznání víry a dokonce i četby z Bible, v závislosti na tradici. Ve starověkých rubrikách a současné řecké praxi je kázání, Nicene Creed a modlitba Páně mluvený / přečtený, spíše než zpívaný. Slovanské tradice zpívají nebo zpívají všechno kromě kázání.[11]

Galerie částí východní pravoslavné liturgie

  • Kněz, který provedl Malý vchod s evangelijní knihou

  • Kněz čte evangelium

  • Litanie katechumenů. Antimension je otevřen tři čtvrtiny; závěrečná část bude rozložena na petici: „Že jim zjeví Slovo Pravdy.“

  • Kněz a jáhni přednášející cherubínskou hymnu (během jejího veřejného zpívání) před Velkým vchodem

  • Kněz dělá Velký vchod, zatímco subdiakon drží kadidelnici

  • Kněz stojící u Svatého stolu po Velkém vchodu

  • Věřící se připravují na přijetí svatého přijímání. V popředí je víno a antidoron kterých se přijímající účastní po obdržení Kristova těla a krve

  • Distribuce svatého přijímání věřícím

  • Kněz (na této fotografii biskup) vyrobí Znamení kříže s knihou evangelia nad antimension poté, co byla složena

  • Kněz dává výpověď s křížem požehnání

Orientální pravoslavné církve

Část série na
Orientální pravoslaví
Koptská ikona Ježíše Krista
Orientální pravoslavné církve
P christianity.svg Křesťanský portál

„Božská liturgie“ je běžné slovo, které ve svých jazycích sledují stoupenci Byzantský obřad se vztahují na jejich eucharistické služby, ale zatímco v angličtině se někdy používá stejné slovo (jako také slovo „mše“), mluví o odpovídajících službách Orientální pravoslavné církve, běžná jména používaná v těchto církvích odkazují buď na aspekt obětování / obětování (Qurbana v Syrská pravoslavná církev ), Badarak[12] v Arménská apoštolská církev, Prosfora[13] v Koptská pravoslavná církev ) nebo posvěcení (Keddase v Etiopská pravoslavná církev Tewahedo ).[6]

Orientální pravoslavné církve vlastní bohatství různých liturgií, které jsou pojmenovány po anafora zahrnuta.

Koptská liturgie

V současné době Koptská pravoslavná církev a Koptská katolická církev mít tři liturgie:

Liturgie sv. Bazila se slaví většinu neděle a obsahuje nejkratší anaforu. Liturgie sv. Řehoře se obvykle používá během svátků církve, ale ne výlučně. Kromě toho duchovní provádějící liturgii mohou podle uvážení kněze nebo biskupa kombinovat výňatky z liturgií sv. Cyrila a sv. Řehoře s častěji používaným sv. Bazilem.

The Syrská pravoslavná církev, Syrská katolická církev, Syrský maronitský kostel v Antiochii a Syro-Malankara katolická církev z West Syriac Rite který je vyvinut z Antiochene Rite použít verzi Božská liturgie svatého Jakuba který se podstatně liší od protějšku byzantského ritu, zejména tím, že je podstatně kratší (lze ji dokončit za méně než dvě hodiny, zatímco historická podoba liturgie byzantského ritu před revizemi sv. Bazila a sv. Jana Zlatoústého trvala více než čtyři hodiny), a v tom, že může být použit s více než osmdesáti různými anaforami; nejčastěji se používají ty od Mar Bar Salibi (což je nejkratší) a od svatého Jakuba, který se podobá liturgii byzantského obřadu a je nařízen při určitých příležitostech, jako jsou hlavní svátky, vysvěcení kostelů, a první liturgie nabízené nově vysvěcenými kněžími.[14] Vzhledem k dlouhé izolaci Křesťané svatého Tomáše obřad Syro-Malankara katolická církev ukazuje určité rozdíly, takže tento rituál se nazývá Malankarský obřad.

Hlavní liturgie používaná koptským kostelem je známá jako Liturgie svatého Basila.[15] Termín Liturgie svatého Basila v koptském kontextu znamená nejen jedinou anaforu se souvisejícími modlitbami nebo bez nich, ale také obecný řád Alexandrine Rite liturgie.[16]

Anafora

Egyptský (nebo koptský) anafora svatého Basila, i když jsou příbuzné a používají to samé Antiochene (nebo „Západosyrský“) struktura,[17] představuje jinou skupinu než byzantský, Západosyrské a Arménský seskupení anafor sv. Bazila. Egyptská verze nevychází přímo z druhé a má své vlastní zvláštnosti: její text je stručnější a méně Biblický a náznaková vylepšení a chybí mu dobře definované Trojice Reference,[18]:113 které jsou typické pro jiné verze a odrážejí teologii První konstantinopolský koncil z 381.

Struktura Bohairic koptský verzi používanou dnes v koptské církvi lze shrnout následovně:

7. století Sahidic Coptic verze nalezena v roce 1960[20] ukazuje dřívější a střízlivější formu Bohairic textu: rukopis, neúplný ve své první části, začíná Post Sanctus, a následuje strohý výraz Instituční příběh, jámou Anamnéza který jednoduše uvádí témata a končí na oběť. Další Epiclesis sestává pouze z modlitby k Svatý Duch přijít a projevit dary bez výslovného požadavku na změnu darů v Kristově těle a krvi. Přímluvy jsou kratší a mezi svatými je jmenována pouze Marie.[18]:112

Liturgie svatého Bazila

Termín Liturgie svatého Bazila může odkazovat také na celek Eucharistická Liturgie, která má v koptské církvi následující strukturu:[21][22]

Obětující

Obětující (nebo Protéza ) je součástí liturgie, ve které Svátostný chléb (qorban) a víno (Abarkah) jsou vybrány a umístěny na oltář. Všechny tyto obřady jsou vývojem středověku.[23]

Začíná to oblékáním kněze s roucha a příprava oltáře spolu s modlitbami za způsobilost pro celebranta. V tomto okamžiku je zpívána příslušná hodina Kanonické hodiny následované umytím rukou modlitbou za způsobilost a vyhlášením Nicean Creed.

Pak se koná komplikovaný obřad výběru Beránka: zatímco sbor zpívá 41krát staročesky: Pane, pomiluj ny kněz zkontroluje víno a vybere si mezi chlebem jeden bochník, který bude vysvěcen ( jehněčí). Jehněčí je očištěn ubrouskem a požehnán knězovým palcem namočeným ve víně. Poté kněz vezme Beránka v průvodu kolem oltáře a jáhen následuje s vínem a svíčkou.[15] U oltáře kněz vhodnými modlitbami požehná Beránkovi a vínu a umístí Beránka na Paten a nalévá víno a pár kapek vody do Kalich (kalich je umístěn na oltáři v dřevěné krabici s názvem archa).

Poslední část obětování připomíná anaforu: po dialogu kněz požehná sboru a vyhlásí děkovnou modlitbu, poděkování Bohu za jeho podporu a prosí ho o důstojnou účast na liturgii. Poté přichází modlitba zakrytí, kterou neslyšně řekl kněz a která má podobu epiclesis prosit Boha, aby ukázal svou tvář na dary a změnil je, aby se z nich mohl stát chléb a víno Tělo a Krev Kristova. Tento text může pocházet ze starověké anafory nebo může být jednoduše později Vrcholný středověk tvorba.[23] Paténa a archa s kalichem uvnitř jsou zde zakryty závojem.

Liturgie katechumenů

V Liturgie katechumenů hodnoty z Nový zákon jsou vyhlášeny. Tato část byla ve starověku počátkem liturgie a jedinou částí, které se mohla účastnit katechumeny. Je to zhruba ekvivalent k Liturgie slova v západních obřadech.

Začíná to na Kající obřad ve kterém se kněz nejprve neslyšně modlí ke Kristu za odpuštění hříchů (Rozpuštění se Synem) a pak všichni účastníci pokleknou před oltářem a celebrant, nebo biskup, pokud je přítomen, přednese modlitbu rozhřešení (Rozpuštění ministrů).

Čtení z Pauline listy předchází nabídka kadidlo na čtyřech stranách oltáře, na ikonostas, v knize Evangelium a u věřících v loď; mezitím věřící zpívají hymnus Mary a hymnus na přímluvu. Po Paulinově listu následuje čtení z Katolické listy a jedním z Skutky apoštolů. Probíhá další nabídka kadidla ( Praxis kadidlo), podobně jako kadidlo pavlínů, až na to, že je rozhořčena pouze první řada věřících. Čtení z koptštiny Synaxarium může následovat.

Po těchto čteních Trisagion je zpívána třikrát, pokaždé s jiným odkazem na Inkarnace, Vášeň, Vzkříšení, a tak adresoval Trisagion pouze Kristu. Po Trisagion následuje a litanie, bod odůvodnění a Žalm a zpěv Aleluja a nakonec vyhlášení Evangelium od dveří svatyně. The kázání může následovat.

Liturgie věřících

Liturgie věřících je jádrem liturgie, kde jsou umístěni vlastní Eucharistická obřady.

Začíná to modlitbou Závoje,[23] ve kterém kněz přináší Bohu liturgickou oběť. Dlouhý Litánie následuje, kde se všichni modlí za mír, za církevní hierarchii a za sbor. The Nicean Creed je prohlášen, kněz si třikrát umyje ruce a pokropí sbor vodou, recituje Modlitbu smíření, což je modlitba za hodnotu pro všechny, kteří se účastní liturgie. Další je Polibek míru během níž věřící zpívají Aspasmos Adam (Raduj se, Mary) hymnus.

The Anafora se provádí. Poté, co proběhne anafora, zásilka,[23] tj. zvlhčení Beránka několika kapkami zasvěceného vína, které je ukázáno pro uctívání věřících. The Zlomek následuje zasvěcený Beránek, během kterého kněz říká modlitbu, která se liší podle Koptský kalendář. Celý sbor stojí a modlí se s otevřenými rukama modlitba k Bohu.

Aby byl věrný připraven na účast na Eucharistii, pokloní se, zatímco celebrant tichým hlasem přednáší modlitbu podřízení, pak si kněz a účastníci navzájem nabízejí přání míru a kněz se neslyšně modlí k Otec za odpuštění hříchů (Rozpuštění otci).

The Nadmořská výška je podobný tomu v Byzantský obřad, s celebrantem, který zvedá část Beránka, s vyrytým křížem (dále jen ispadikon) pláč: „Svaté věci pro ty svaté". Kněz provede druhou zásilku a jemně vloží ispakidon do kalicha (směsi),[24] pak nahlas přednese vyznání víry. Následuje účast na Eucharistii, nejprve Kristovo tělo, které bylo dáno celebrantům, jáhnům a věřícím, kteří přistupují ke svatyni bez obuvi, a poté Kristova krev ve stejném pořadí. Žalm 150 mezitím se zpívá. Distribuce eucharistie končí požehnáním s Paten.

Mezi obřady propuštění patří Modlitba položení rukou a závěrečné požehnání.

Arménská liturgie

The Arménská apoštolská církev a Arménská katolická církev mají v současné době jedinou liturgickou stavbu zvanou Arménský obřad s jedinou anaforou (dále jen Athanasius -Anaphora)[25] pro liturgii: Holy Patarag nebo v západním arménském Holy Badarak, což znamená „oběť“. Toto se odlišuje od ostatních liturgií orientálních pravoslavných církví (koptská, západosyrská, etiopská), které si uchovaly mnohočetnou anaforu.

To znamená, že text Pataragu může být obsažen v jediné jednotné liturgické knize the (Pataragamatooyts, Západní arménština Badarakamadooyts, což znamená „oběť“. Tato kniha obsahuje všechny modlitby za Patarag přidělené biskupovi (slaví-li jako biskup), slavícímu knězi, jáhnovi a lidem, poslední obvykle vedené sborem s doprovodem.

Před koncem 10. století existovaly i další liturgické formy, jako například Anaphora z St. Basil, Anafora z St. Gregory Iluminátor a další v provozu.[26][27][28][29][30][31]

Prvky arménské eucharistické liturgie odrážejí bohatý soubor vlivů na arménskou kulturu. Kořeny liturgie spočívají v západosyrských a byzantských formách, pod vlivem římskokatolické mše, která dorazila pravděpodobně během období čtvrté křížové výpravy nebo krátce poté.

Mezi charakteristické postupy arménského Pataragu patří tradice, že v neděli půstu před Velikonocemi (Velkým půstem) závěs visící dolů před vyvýšeným oltářem (arménský խորան khoran) se nikdy neotevře - dokonce i při čtení evangelia jsou určité pohyblivé části liturgie vynechány, části liturgie zpívané sborem jsou vyslovovány nebo skandovány jednoduše bez ozdob, nedochází k obecnému vyznání a distribuci přijímání věřících. Tato praxe půstu z přijímaného chleba při přípravě na Velikonoce může odrážet starodávný zvyk jeruzalémské církve. Zvláštní modlitbu pokání zpívají duchovní ráno na Květnou neděli (arménsky: Ծաղկազարդ tsaghkazard, Západní arménština dzaghgazard), poté se opona otevře poprvé od poslední neděle před Velkým půstem.

Jedním z prvků, které téměř jistě pochází z vlivu západní liturgie, je čtení posledního evangelia na konci Pataragu. Oslava krátké vzpomínkové bohoslužby pro jednu nebo více zesnulých osob (Հոգեհանգիստ hogehangist, Západní arménština hokehankista, což znamená „zbytek ducha“) je ve farnostech poměrně rozšířený a nahrazuje čtení posledního evangelia.

Východosyrské církve

The Asyrská církev Východu, Starověký kostel Východu a jejich větší katolické protějšky (dále jen Chaldejská katolická církev a Syro-malabarská katolická církev ), které používají East Syriac Rite že všichni dědí z Kostel Východu, zaměstnávejte jednu nebo více ze tří různých eucharistií anafory při oslavách Svatá Qurbana:

Viz také

Reference

  1. ^ rumunština: Sfânta Liturghie; srbština: Света Литургија, romanized: Sveta Liturgija
  2. ^ Hämmerli, Maria; Mayer, Jean-François (23. května 2016). Ortodoxní identity v západní Evropě: migrace, osídlení a inovace. Routledge. str. 13. ISBN  9781317084914.
  3. ^ Západní diecéze | Domů Archivováno 2006-08-24 na Wayback Machine
  4. ^ „Arménská katolická církev v Rusku | Vítejte!“. 10. 11. 2002. Archivovány od originál dne 10. 11. 2002. Citováno 2019-02-13.
  5. ^ Arménský: Սուրբ Պատարագ, romanized: Surb Patarag, vyslovováno Sourp Badarak v Západní arménština
  6. ^ A b Bradshaw, Paul F .; Johnson, Maxwell E. (01.06.2012). Eucharistické liturgie: jejich vývoj a interpretace. Liturgický tisk. ISBN  9780814662663.
  7. ^ William S. Pregnall, Laici a uctívání (Seabury Press 1975), str. 117}
  8. ^ O'Collins, Gerald J .; Farrugia, Mario J. (2014-12-25). Katolicismus: Příběh katolického křesťanství. OUP Oxford. ISBN  9780191043925.
  9. ^ „OCA otázky a odpovědi o liturgii“. Archivovány od originál dne 06.06.2009. Citováno 2009-06-04.
  10. ^ „Řecká pravoslavná arcidiecéze v Severní Americe: Uctívání“. Citováno 2009-06-04.
  11. ^ Krivoshein, Basil (2. července 1975). „Některé rozdíly mezi řeckými a ruskými božskými službami a jejich význam“. Katedrála Nejsvětější Trojice. Citováno 5. července 2013.
  12. ^ Hovhanessian, Vahan (2011), "Badarak (Patarag)", Encyklopedie křesťanské civilizace, Americká rakovinová společnost, doi:10.1002 / 9780470670606.wbecc0112, ISBN  9780470670606
  13. ^ Z řecký προσφορά
  14. ^ Arciděkan Murad Barsom (01.12.1997). „Anafora sv. Jakuba, prvního jeruzalémského biskupa“. Sor.cua.edu. Citováno 2013-12-31.
  15. ^ A b Chaillot, Christine (2006). „Starověké orientální církve“. V Wainwright, Geoffrey (ed.). Oxfordská historie křesťanského uctívání. Oxford New York: Oxford University Press. s. 137–9. ISBN  9780195138863.
  16. ^ Cody, Aelred (1991). „Anafora sv. Bazila“. Koptská encyklopedie. 1. Macmillana. 121b-123b. ISBN  978-0028970257.
  17. ^ Mazza, Enrico (1995). Počátky eucharistické modlitby. Collegeville, Minn: Liturgický tisk. str. 612. ISBN  9780814661192.
  18. ^ A b Stuckwish, D. Richard (1997). „Baziliánští anaforové“. V Bradshaw, Paul F. (ed.). Eseje o raných východních eucharistických modlitbách. Collegeville, Minn: Liturgický tisk. ISBN  978-0814661536.
  19. ^ Žalm 146: 6
  20. ^ J. Doresse a E. Lanne, Un témoin archaique de la liturgie copte de S.Basile, Louvain, 1960
  21. ^ Sleman, Abraam (ed.). „Referenční kniha liturgie sv. Bazila“ (PDF). CopticChurch.net. Citováno 27. května 2012.
  22. ^ Malaty, Tadrous Y. (1973). Kristus v eucharistii. Pravoslavné knihy. str. 119.
  23. ^ A b C d Spinks, Bryan (2010). „Orientální pravoslavné liturgické tradice“. V Parry, Ken (ed.). Blackwell Companion to Eastern Christianity. Malden, Massachusetts: Wiley-Blackwell. str. 361–2. ISBN  9781444333619.
  24. ^ „Frakce v koptské pravoslavné liturgii“. britishorthodox.org. Archivovány od originál dne 9. března 2012. Citováno 9. června 2012.
  25. ^ Hans-Jürgen Feulner: Die armenische Athanasius-Anaphora. Kritische Edition, Übersetzung und liturgievergleichender Kommentar. Pontificio Istituto Orientale, Roma 2001. ISBN  88-7210-332-0.
  26. ^ Gabriele Winkler: Die Basilius-Anaphora. Edition der beiden armenischen Redaktionen und der relevanten Fragmente, Übersetzung ..., Pontificio Istituto Orientale, Roma 2005, ISBN  88-7210-348-7. - Die ältere Redaktion trägt bei den Armeniern den Namen Gregors des Erleuchters.
  27. ^ P. Ferhat: Denkmäler altarmenischer Messliturgie 1. Eine dem hl. Gregor von Nazianz zugeschrieben Liturgie. In: Oriens Christianus NS 1 (1911) 201-21
  28. ^ P. Ferhat: Denkmäler altarmenischer Messliturgie 2. Die angebliche Liturgie des Katholikos Sahaks. In: Oriens Christianus NS 3 (1913) 16-31.
  29. ^ A. Baumstark: Denkmäler altarmenischer Messliturgie 3. Die armenische Rezension der Jakobusliturgie. In: Oriens Christianus NS 7-8 (1918) 1-32.
  30. ^ A. Rücker: Denkmäler altarmenischer Messliturgie 4. Die Anaphora des patriarchen Kyrillos von Alexandreia. In: Oriens Christianus 3. Ser. 1 (1927) 143-157.
  31. ^ A. Rücker: Denkmäler altarmenischer Messliturgie 5. Die Anaphora des heiligen Ignáce von Antiochien. In: Oriens Christianus 3. Ser. (1930) 56-79.

externí odkazy

Řecké liturgie; Anglický překlad hlavních liturgií
Východní ortodoxní křesťan
Orientální ortodoxní křesťan