Turkická rada - Turkic Council

Rada pro spolupráci
Turkic-mluvící státy
(Turkic Council)

Znak turecké rady
Symbol
.mw-parser-output .legend {page-break-inside: avoid; break-inside: avoid-column} .mw-parser-output .legend-color {display: inline-block; min-width: 1.25em; height : 1.25em; výška řádku: 1,25; okraj: 1px 0; zarovnání textu: střed; ohraničení: 1px plná černá; barva pozadí: průhledná; barva: černá} .mw-parser-output .legend-text {} Členové .mw-parser-output .legend {page-break-inside: avoid; break-inside: avoid-column} .mw-parser-output .legend-color {display: inline-block; min-width: 1.25em; height : 1.25em; výška řádku: 1,25; okraj: 1px 0; zarovnání textu: střed; ohraničení: 1px plná černá; barva pozadí: průhledná; barva: černá} .mw-parser-output .legend-text {} Observer Státy
  Členové
  Státy pozorovatelů
Hlavní sídlo
Oficiální
jazyky[1]
Demonym (y)Turkic
Členství[2]
Vůdci
• Generální tajemník
Kazachstán Bagdád Amreyev
• Čestný prezident
Kazachstán Nursultan Nazarbajev
Zřízení3. října 2009
Plocha
• Celkem
4 242 362 km2 (1 637 985 čtverečních mil) (nehodnocený )
Populace
• odhad pro rok 2018
144,074,862
webová stránka
turkkon.org/
  1. Generální sekretariát.
  2. Parlamentní shromáždění.
  3. Turkic Academy.
  4. Evropská kancelář.

The Turkická rada, oficiálně Rada pro spolupráci turecky mluvících států, je mezinárodní organizace zahrnující některé z Turkické země skládající se z krocan a čtyři bývalé sovětské republiky. Je to mezivládní organizace jehož hlavním cílem je podpora komplexní spolupráce mezi turkickými státy. Byla založena 3. října 2009 v Nakhchivan. Myšlenku ustavení této rady pro spolupráci poprvé předložil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev v roce 2006.

Generální sekretariát je v Istanbul, krocan. Členské země jsou Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, krocan a Uzbekistán. Turkmenistán v současné době není oficiálním členem rady kvůli jeho neutrální stav. Ve výchozím nastavení svého turkického dědictví je však možným budoucím členem rady.[3]

Dějiny

Organizace byla založena 3. října 2009 dohodou Nakhchivan podepsanou mezi Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, a krocan. Podle Halil Akıncı, zakládající generální tajemník organizace „Turkicská rada se stala první dobrovolnou aliancí turkických států v historii“.

V roce 2012 vlajka turecké rady byl adoptován.

Dne 30. dubna 2018 bylo oznámeno, že Uzbekistán se připojí k turecké radě[4] a zúčastnit se nadcházejícího summitu organizace v Biškeku.[5] Formálně požádal o členství 12. září 2019.[6]

Od konce roku 2018 Maďarsko byl pozorovatelem a může požadovat plné členství.[7] V roce 2020 ukrajinská náměstkyně ministra zahraničí Emine Cepparová uvedla, že Ukrajina chce být pozorovatelem.[8]

Poslání a cíle

Preambule Nakhchivanské dohody znovu potvrzuje vůli členských států dodržovat cíle a zásady zakotvené v Charta Organizace spojených národů, a definuje hlavní cíl turecké rady jako další prohlubování komplexní spolupráce mezi turecky mluvícími státy a společné přispívání k míru a stabilitě v regionu a ve světě. Členské státy potvrdily své odhodlání dodržovat demokratické hodnoty, lidská práva, právní stát a zásady řádné správy věcí veřejných.

Nakhchivanská dohoda stanoví hlavní cíle a úkoly Organizace následovně:

  • Posílení vzájemné důvěry a přátelství mezi stranami;
  • Rozvíjení společných postojů k otázkám zahraniční politiky;
  • Koordinaci akcí v boji proti mezinárodnímu terorismu, separatismu, extremismu a přeshraničním zločinům;
  • Podpora účinné regionální a dvoustranné spolupráce ve všech oblastech společného zájmu;
  • Vytváření příznivých podmínek pro obchod a investice;
  • Usilující o komplexní a vyvážený hospodářský růst, sociální a kulturní rozvoj;
  • Prohloubení interakce v oblasti vědy, techniky, vzdělávání, zdraví, kultury, sportu a cestovního ruchu;
  • Podpora interakce hromadných sdělovacích prostředků a jiných komunikačních prostředků;
  • Podpora výměny příslušných právních informací a posílení právní spolupráce.

Struktura a provoz

Mezi hlavní orgány turecké rady patří:

  • Rada hlav států
  • Rada ministrů zahraničí
  • Výbor vyšších úředníků
  • Rada starších (Aksakals)
  • Sekretariát

Hlavním rozhodovacím a řídícím orgánem turecké rady je Rada hlav států, které předsedá prezident, jehož zemi předsedá. Předsednictví se střídá každý rok. Veškeré činnosti Turkické rady koordinuje a sleduje její činnost Sekretariát, která se nachází v Istanbulu v souladu s Nakchivanskou dohodou. Prezidenti se scházejí jednou ročně v dříve určeném turkickém městě. Vyšší úředníci, Aksakals, stejně jako další ministři a vládní úředníci, se všichni pravidelně scházejí.

Projekty

Vzhledem k tomu, že její zakládající dohoda definuje komplexní spolupráci mezi turkickými státy jako hlavní cíl a raison d'être, pracuje turkická rada na celé řadě projektů. Projekty jsou seskupeny do šesti procesů spolupráce, kterými jsou: ekonomika, kultura, vzdělávání, doprava, cla a diaspora. Mezi příklady projektů patří založení Turkic University Union[9] a psaní společné učebnice dějepisu. Turkicská rada rovněž pracuje na způsobech, jak podpořit hospodářský rozvoj v zaostalých regionech členských států. Sekretariát sdružuje ministry hospodářství, ministry školství, ministry dopravy, vedoucí celních správ a další vyšší úředníky z různých ministerstev a agentur, aby pracovali na způsobech podpory spolupráce v příslušných oblastech. Před předložením ministrům a vedoucím správ jsou projekty a otázky spolupráce zpracovávány pracovními skupinami. Jedním z nedávno zahájených projektů je vytvoření mechanismu pro užší spolupráci mezi turkickými diasporami po celém světě.

Přidružené subjekty a organizace

The Turkic - mluvící oblasti

Turecká rada funguje jako zastřešující organizace pro všechny ostatní mechanismy spolupráce, jako jsou:

Vlajka

Hlavní článek: Vlajka turecké rady

Současná vlajka turecké rady byla přijata na jejím 2. summitu, který se konal v roce Biškek dne 23. srpna 2012 a oficiálně vznesena dne 12. října 2012.[10] Vlajka kombinuje symboly čtyř zakládajících členských států: světle modrou barvu země vlajka Kazachstánu což také připomíná turkickou barvu tyrkysové, slunce slunce vlajka Kyrgyzstánu, hvězda vlajka Ázerbájdžánu a půlměsíc Turecká vlajka.

Vrcholy

7. summit Rady pro spolupráci turecky mluvících států v Baku

V návaznosti na rozpuštění Sovětského svazu, nově nezávislé turkické státy Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turkmenistán a Uzbekistán stejně jako krocan uspořádal summity hlav tureckých mluvících států, z nichž první se konal v roce 1992 v roce 2006 Ankara. Po zřízení turkické rady bylo na 10. summitu rozhodnuto o přejmenování vrcholných schůzí na vrcholné schůzky turkické rady.

Summit Turkic Council je vrcholem roku, kdy hlavy států hodnotí výsledky uplynulého období a stanoví cíle pro příští rok. První summit se konal ve kazašském Almaty ve dnech 20. – 21. Října 2011 a zaměřil se především na hospodářskou spolupráci. Druhý summit se konal v kyrgyzském Biškeku ve dnech 22. – 23. Srpna 2012 a byl zaměřen na spolupráci v oblasti vzdělávání, vědy a kultury. Třetí summit se konal ve dnech 15. – 16. Srpna 2013 v Kabala, Ázerbájdžán s tématem dopravy a konektivity.[11]

15. října 2019 se v roce konal sedmý summit turecké rady Baku za účasti prezidentů členských států Ilham Alijev, Sooronbai Jeenbekov, Recep Tayyip Erdoğan, Shavkat Mirziyoyev, stejně jako Purli Agamyradov jako host, Viktor Orban jako pozorovatel a vedoucí institucí turkické spolupráce. Kromě toho účastníci oslavili 10. výročí Nakhchivanské dohody o zřízení turecké rady Uzbekistán Připojuje se k organizaci jako plnohodnotný člen. Titul čestného předsedy turecké rady byl udělen bývalému prezidentovi Kazachstán Nursultan Nazarbajev. Na konci summitu hlavy států podepsaly deklaraci z Baku. Kromě toho předsednictví v Radě oficiálně přešlo na Ázerbajdžán.[12][13]

SetkáníTermíny)Hostitelská zeměUmístění
1. místo20. – 21. Října 2011 KazachstánAlmaty
2. místo22. – 23. Srpna 2012 KyrgyzstánBiškek
3. místo15. – 16. Srpna 2013 ÁzerbajdžánKabala
4. místo5. června 2014 krocanBodrum
511. září 2015 KazachstánAstana
6.3. září 2018 KyrgyzstánCholpon-Ata
7.15. října 2019 ÁzerbajdžánBaku

Mimořádný summit

Mimořádný summit turecké rady se zaměřil na boj proti EU koronavirus pandemie proběhla prostřednictvím videokonferencí z iniciativy předsedy organizace Ilham Alijev 10. dubna 2020. Konference s názvem „Spolupráce a solidarita v boji proti pandemii COVID-19“ se konala za účasti generálního ředitele Světová zdravotnická organizace, Tedros Adhanom Ghebreyesus spolu s hlavou států členských zemí. Účastníci diskutovali o opatřeních přijatých na národní úrovni v boji proti epidemii koronavirů, zlepšení mnohostranné spolupráce v oblasti zdravotní péče a řešení společných výzev způsobených vypuknutím COVID-19. Při výměně názorů na způsoby překonání negativních účinků koronaviru na národní a globální ekonomiky se dotkly obchodních vztahů a nepřetržité dopravy a pověřily ministerstva obchodu a dopravy členských států, aby tento proces přezkoumaly prostřednictvím videokonferencí a předložily praktická řešení pro volný tok zboží mezi státy turecké rady přes transkaspický koridor.[14] [15] V Bakuské deklaraci byl uveden 18bodový seznam vzájemných priorit všech členských zemí.[16]

Mezinárodní spolupráce

Turkická rada je pozorovatelem na Organizace pro hospodářskou spolupráci. Organizace rovněž požádala o status pozorovatele v OSN a na OSN Organizace islámské spolupráce. Kromě toho udržuje turkická rada úzké vztahy s Evropskou unií Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a konference o interakcích a opatřeních budujících důvěru v Asii.

Členové

Aktuální

ZeměPopulace[17][18] (2018)Plocha (km2)HDP (nominální) 2019[19]HDP na obyvatele (nominální) 2019[20]
 Ázerbajdžán9,949,53786,60048 miliard $$4,794
 Kazachstán18,319,6182,724,900180 miliard dolarů$9,731
 Kyrgyzstán6,304,030199,9008,5 miliardy $$1,309
 krocan82,340,088783,562754,5 miliardy $$9,042
 Uzbekistán32,476,244447,40058 miliard $$1,725
 Turkická rada  144,074,8624,242,3621049 miliard $$8,966

Stavy pozorovatelů

ZeměPopulace (2018)[17][18]Plocha (km2)HDP (nominální)HDP na obyvatele
(nominální) (2019)[21]
 Maďarsko[22]9,707,49993,030161 miliard $$16,475

Možný budoucí člen

ZeměPopulace (2018)[17][18]Plocha (km2)HDP (nominální)HDP na obyvatele
(nominální) (2019)[23]
 Turkmenistán[24]5,850,901491,21040 miliard dolarů$6,966

Možní budoucí pozorovatelé

ZeměPopulace (2018)[17][18]Plocha (km2)HDP (nominální)HDP na obyvatele
(nominální) (2019)[25]
 Ukrajina[26]44,246,156603,628161 miliard $$3,659

Pozemní a vodní plocha (kromě Kaspické moře )

EEZ + TIA je exkluzivní ekonomická zóna (EEZ) plus celková vnitřní plocha (TIA), který zahrnuje pevninu a vnitřní vody.

HodnostZeměPlochaEEZPoliceEEZ + TIA
1 krocan783,562261,65456,0931,045,216
2 Uzbekistán447,40000447,400
3 Kazachstán2,724,900002,724,900
4 Ázerbajdžán86,6000086,600
5 Kyrgyzstán199,90000199,900
6 Turkmenistán488,10000488,100
Celkový4,730,462261,65456,0934,992,116

Události

30. října 1992krocanAnkaraPrvní summit tureckých mluvících států
12. července 1993KazachstánAlmatyAlmatyská dohoda o založení TURKSOY
18. října 1994krocanIstanbulDruhý summit tureckých mluvících států
28. srpna 1995KyrgyzstánBiškekTřetí summit
21. října 1996UzbekistánTaškentČtvrtý summit
9. června 1998KazachstánAstanaPátý summit
8. dubna 2000ÁzerbajdžánBakuŠestý summit
26.dubna 2001krocanIstanbulSedmý summit
17. listopadu 2006krocanAntalyaOsmý summit
21. listopadu 2008krocanIstanbulIstanbulská dohoda o založení TURKPA
3. října 2009ÁzerbajdžánNakhchivanDevátý summit, Nakhchivanská dohoda o založení turkické rady
15. září 2010krocanIstanbulDesátý summit (Konec mimofiremních summitů státu, v němž hovoří Turkic)
21. října 2011KazachstánAlmatyPrvní summit turecké rady, Spolupráce v hospodářském prostoru a obchodní zóně
23. srpna 2012KyrgyzstánBiškekDruhý summit turecké rady, Spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře[27]
16. srpna 2013ÁzerbajdžánKabalaTřetí summit turecké rady, Spolupráce v dopravě[28]
5. června 2014krocanBodrumČtvrtý summit turecké rady, Spolupráce v cestovním ruchu[29]
24. prosince 2014UkrajinaKyjevOtevření prvního regionálního střediska diaspory Turkic Council[30]
11. září 2015KazachstánAstanaPátý summit turecké rady, spolupráce v médiích a informacích
2. září 2018KyrgyzstánCholpon AtaŠestý summit turecké rady
15. října 2019ÁzerbajdžánBakuSedmý summit turecké rady
10. dubna 2020TelekonferenceMimořádný video summit [31]
2021UzbekistánSamarkandOsmý summit turecké rady

Seznam generálních tajemníků turecké rady

Ne.názevZemě původuVzal kancelářOpustil kancelářPoznámka
1Halil Akıncı krocan3. října 200916. září 2014Konec prodlouženého funkčního období
2Ramil Hasanov Ázerbajdžán16. září 20143. září 2018Konec prodlouženého funkčního období
3Bagdád Amreyev Kazachstán3. září 2018

Viz také

Reference

  1. ^ „Turek Dili Konusan Ulkeler Isbirligi Konseyi'nin Kurulmasina Dair Nahcivan Anlasmasi“ (PDF). Turkkon.org. Citováno 2014-03-05.
  2. ^ „Oficiální web TURKSOY“. Turkkon.org. Citováno 2013-07-07.
  3. ^ „Turek Dili Konusan Ulkeler Isbirligi Konseyi'nin Kurulmasina Dair Nahcivan Anlasmasi“ (PDF). Turkkon.org. Citováno 2014-03-05.
  4. ^ „Uzbekistán se během Erdoganovy návštěvy rozhodne vstoupit do„ turkické aliance ““. hurriyetdailynews.com. Citováno 2018-04-30.
  5. ^ „Uzbekistán se během Erdoganovy návštěvy rozhodne vstoupit do„ turkické aliance ““. Hurriyet Daily News. Citováno 2018-05-01.
  6. ^ https://www.rferl.org/a/uzbekistan-officially-applies-for-membership-in-turkic-council/30162275.html
  7. ^ „Maďarsko je nyní součástí shromáždění“ Turkic Speaking Countries"". Maďarský svobodný tisk. 2018-11-25. Citováno 2019-06-01.
  8. ^ https://www.haberturk.com/ukrayna-turk-konseyinde-gozlemci-ulke-olmak-istiyor-2780830
  9. ^ „Turkic University Union“. Turkická rada. Citováno 14. května 2020.
  10. ^ turkkon.org
  11. ^ „Třetí summit tiskové zprávy turecké rady“. Turkkon.org. Citováno 2014-03-05.
  12. ^ „Sedmý summit turecké rady konaný v Baku“. Parlamentní shromáždění turecky mluvících zemí. Citováno 2019-10-17.
  13. ^ „V Baku se konalo 7. summit Rady pro spolupráci v turecky mluvících státech VIDEO“. azertag.az. Citováno 2019-10-17.
  14. ^ „Vedoucí představitelé turecké rady uspořádali dne 10. dubna 2020 mimořádný summit o epidemii virů Corona“. Webové stránky turecké rady. Citováno 2020-04-29.
  15. ^ „Mimořádný summit turecké rady konaný prostřednictvím videokonferencí z iniciativy prezidenta Ilhama Alijeva“. Oficiální stránky prezidenta Ázerbájdžánu. Citováno 2020-04-29.
  16. ^ „PROHLÁŠENÍ O BAKU MIMOŘÁDNÉHO SUMMITU RADY PRO SPOLUPRÁCI STÁTŮ TURECKÝCH Mluvících států“ (PDF). Turkická rada.
  17. ^ A b C d ""Vyhlídky světové populace - rozdělení populace"". populace.un.org. Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN, Populační divize. Citováno 9. listopadu 2019.
  18. ^ A b C d ""Celková celková populace "- Vyhlídky světové populace: revize 2019" (xslx). populace.un.org (vlastní data získaná prostřednictvím webových stránek). Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN, Populační divize. Citováno 9. listopadu 2019.
  19. ^ „HDP (aktuální USD) - údaje“. Data.worldbank.org. Citováno 25. srpna 2017.
  20. ^ „Zpráva pro vybrané země a subjekty“. Imf.org. Citováno 25. srpna 2017.
  21. ^ „HDP (aktuální USD) - údaje“. Data.worldbank.org. Citováno 25. srpna 2017.
  22. ^ „Tisková zpráva o šestém summitu turecké rady“. Turkická rada. Citováno 2018-09-04.
  23. ^ „HDP (aktuální USD) - údaje“. Data.worldbank.org. Citováno 25. srpna 2017.
  24. ^ „Turkický svět je na pokraji historického oživení“. Svět TRT. Citováno 2019-10-03.
  25. ^ „HDP (aktuální USD) - údaje“. Data.worldbank.org. Citováno 12. srpna 2020.
  26. ^ „Ukrajina usiluje o získání statusu pozorovatele v turecké radě“. UKRINFORM. Citováno 12. srpna 2020.
  27. ^ „Z Rep. Tureckého ministerstva zahraničních věcí“. Turecká republika Ministerstvo zahraničních věcí. Citováno 25. srpna 2017.
  28. ^ „Z Rep. Tureckého ministerstva zahraničních věcí“. Turecká republika Ministerstvo zahraničních věcí. Archivovány od originál dne 11. listopadu 2014. Citováno 25. srpna 2017.
  29. ^ „Z Rep. Tureckého ministerstva zahraničních věcí“. Turecká republika Ministerstvo zahraničních věcí. Citováno 25. srpna 2017.
  30. ^ „Türk Dili Konuşan Ülkeler İşbirliği Konseyi“. Turkkon.org. Citováno 25. srpna 2017.
  31. ^ „Předsedové turecké rady uspořádají dne 10. dubna 2020 mimořádný video summit o viru Corona | Zprávy“. Türk Keneşi. Citováno 10. dubna 2020.

externí odkazy