Seznam uralských jazyků - List of Uralic languages

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Prosince 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Uralic je jazyková rodina se sídlem v severu Eurasie v zemích Finsko, Estonsko, Maďarsko (kde uralskými jazyky hovoří většina populace), v jiných zemích uralskými jazyky mluví menšina populace, těmito jazyky se mluví v dalekém severu Norsko (ve většině Finnmark region a další regiony dalekého severu), v dalekém severu Švédsko (v některých oblastech Norrland ), a Rusko (kde uralskými jazyky mluví také menšina jeho populace, i když v některých je značný počet mluvčích Federální subjekty - republiky a autonomní okresy nebo autonomní okrugy severního Ruska, těmito jazyky se mluví Udmurtia, Komi republika, Mordvinia, Mari-El, Karelia, v Khanty-Mansi autonomní okruh, Yamal-Nenets Autonomous Okrug a Taymyrský autonomní okruh a také v bývalé oblasti Autonomní okruh Komi-Permyak, nyní součást Perm Krai, dalšími oblastmi, kde se v Rusku mluví uralskými jazyky, jsou například Poloostrov Kola ). v Lotyšsko, v některých dalekých severních pobřežních oblastech Kuronsko (Kurzeme ) regionu, mluvil se zaniklým uralským jazykem - Livonian.

Uralskými jazyky mluví asi 25 milionů lidí. Počet uralských jazyků v počtu mluvčích je maďarský (12-13 milionů), Finština (5,4 milionu) a estonština (1,1 milionu), což jsou rovněž národní a úřední jazyky suverénních států.

Geografické rozložení uralských jazyků

Hypotetičtí předkové

Hypotetický vztah k jiným jazykovým rodinám a jejich proto-jazykům.

• Proto-člověk (?)
  • Několik neznámých jazykových rodin a odkazů (?)
    • Borean /Boreální (?)
      • Nostratické (?)
        • Euroasiatický (?)
          • Uralo-sibiřský - Altajský (?)
            • Uralo-sibiřský (?)
              • Indo-uralský (?)
                • Uralic-Yukaghir (?)
                  • Pre-Proto-Uralic (?)

Rodový

• Proto-uralský

Samojedic

Současná distribuce samojedských jazyků

• Proto-samojedický (vyhynulý)
  • Nganasan (Tavgy, Tavgi, Tawgi, Tawgi-Samoyed) (Njaʔ / Ŋanasan Næ “)
    • Avam
    • Vadey
  • Mator (Motor, Taigi, Karagas) (zaniklý)
    • Mator správný / Motor
    • Taygi
    • Karagas
  • Jádro samojedic
    • Nenets-Enets
      • Něneci (Yurak) (N’enytsia Wada / Nenyotsya ‘‘ Wada)
        • Forest Nenets (Nešaŋ wata)
        • Tundra Nenets
      • Přechodné Nenets-Enets
        • Yurats (vyhynulý)
      • Enets (Yenets, Yenisei-Samoyed)
        • Forest Enets (Bay Ona ‘Bazaan)
        • Tundra Enets (Madu Ona ‘Bazaan)
    • Selkup-Kamas
      • Selkup (Ostyak-Samoyed) (Šöl ‘Qumyt Əty)
        • Taz Selkup
        • Tym Selkup
        • Ket Selkup (nezaměňovat s Ket ) (Ket Podklad)
      • Kamassian (Kamas, Koibal) (dříve mluvil Kamasins v Sajanské hory, South Central Sibiř ) (zaniklý)
        • Kamas / Kamassian
        • Koibal / Koybal (Samoyedic Uralic Koybal) (Koibal lidé přešli na turecký jazyk - Khakas )

Ugric

Dialekty Mansi (a Khanty ).

  Severní Mansi

  Západní a jižní mansí

  Východní Mansi

Dialekty Khanty (a Mansi ):

  Obdorsk (Salekhard) dialekt

  Ob dialekty

  Southern (Irtysh) Khanty

  Surgutské dialekty

  Dálného východu (Vakh-Vasyugan) dialekty

• Proto-Ob-Ugric (zaniklý)
  • Mansi (Vogul) (Maan's'i Latyŋ) (skupina souvisejících jazyků, nikoli jediný jazyk)
    • Southern Mansi (Tavdin) (vše zaniklé)
      • Chusovaya (mluvený na západních svazích řeky Pohoří Ural, na východ od Řeka Kama, na evropské straně)
      • Tagil
      • Turo
      • Tavda
    • Core Mansi
      • Central Mansi
        • Western Mansi (vše zaniklé)
          • Vishera (mluvený na západních svazích řeky Pohoří Ural, na východ od Řeka Kama, na evropské straně)
          • Pelym
          • Severní Vagilsk
          • Jižní Vagilsk
          • Dolní Lozva
          • Střední Lozva
        • Východní Mansi (Kondin)
          • Dolní Konda
          • Střední Konda
          • Horní Konda
          • Jukonda
      • Severní Mansi (základ standardního a literárního jazyka Mansijština)
        • Horní Lozva
        • Sosva
        • Sygva
        • Ob
  • Khanty (Ostyak) (Hantĭ jasaŋ / Khantõ Yasõŋ / Kantõk Yasõŋ) (skupina souvisejících jazyků, nikoli jediný jazyk)
    • Western Khanty
      • Northern Khanty
        • Obdorsk / Obdorian (Salekhard Khanty)
        • Berjozov (Synja, Muzhi, Shurishkar), Kazym, Sherkal (Ob dialekty)
      • Přechodná severní-jižní Khanty
        • Atlym-Nizyam Khanty
          • Atlym
          • Nizyam
      • Southern Khanty (Irtysh Khanty) (všechny zaniklé)
        • Horní Demjanka
        • Dolní Demjanka
        • Konda
        • Cingali
        • Krasnojarsk
    • Přechodná západo-východní Khanty
      • Salym Khanty
    • Východní Khanty
      • Surgut (Jugan, Malij Jugan, Pim, Likrisovskoe, Tremjugan, Tromagan)
      • Dálný východ (Vakh, Vasjugan, Verkhne-Kalimsk, Vartovskoe)

Magyar

Maďarské dialekty v Maďarsku a dalších zemích podle starší maďarské distribuce

• Proto-maďarský /Proto-Magyar (vyhynulý)
  • Staromaďarský (vyhynulý)
    • maďarský (Magyar ) (Magyar Nyelv)
      • Severovýchodní Maďarsko (Északkeleti)
      • Palóc (Severozápad) (Maďarský dialekt s kumánštinou = Polovtsian, Khazar, Kabar a Pecheneg Turkic substráty, zejména v Jász-Nagykun-Szolnok, v Jászság existuje maďarský dialekt s Osetie Sarmatština substrát íránský pobočka Indoevropský )
      • Tisza – Körös (Tiszai)
      • Southern Great Plain
      • Jižní zadunají
      • Střední zadunají – Malá maďarská nížina
      • Západní Zadunají
      • Transylvanian Plain
      • Székely (East Transylvanian)
      • Csángó (Západní moldavská maďarština)

Permský (Bjarmian )

Geografické rozložení permských jazyků.

• Proto-Permic (zaniklý)
  • Udmurt (Votyak) (Udmurt kyl)
    • Jižní Udmurt
    • Severní Udmurt (mluvený Řeka Cheptsa )
    • Besermyan (mluvený silně Turkified Besermyans )
  • Komi (Komi kyv / Komi kɨv) (skupina souvisejících jazyků, nikoli jediný jazyk)
    • Komi-Permyak (Perem Komi kɨv)
      • Jižní
        • (/ v / typ: вым / vɨm /, вӧв / vɘv /, вӧвтӧг / vɘvtɘg /, вӧвӧн / vɘvɘn /)
          • Kudymkar-Inva
          • Dolní Inva
        • Southern (/ l / typ: лым / lɨm /, вӧл / vɘl /, вӧлтӧг / vɘltɘg /, вӧлӧн / vɘlɘn /)
          • Na
          • Nerdva
      • Severní
        • (/ l / typ: лым / lɨm / „sníh“, вӧл / vɘl / „kůň“, вӧлтӧг / vɘltɘg / „bez koně“, вӧлӧн / vɘlɘn / „s koněm, na koni“)
          • Horní Lupya
          • Mysy (bývalá venkovská rada)
          • Kosa-Kama
          • Kochevo
          • Zyuzdino (Afanasyevo)
          • Yazva
    • Komi-Yodyak (Yodzyak, Komi-Jazva) (Komi-Yodz kyl)
    • Komi-Zyryan (Komi, Komi-Zyrian, Zyrian) (základ standardního a literárního jazyka) (Komi kyv / Komi kɨv)
      • Prisyktyvkarsky
      • Dolní Vychegdan
      • Centrální Vychegdan
      • Lužsko-letský
      • Horní Sysolan
      • Horní Vychegdan
      • Pechoran
      • Izhemský
      • Vymsky
      • Udorsky

Mari

Čtyři hlavní dialekty Mari.

  Hill Mari

  Severozápadní Mari

  Louka Mari

  Východní Mari

(Mari kontinuum dialektu )

• Proto-Mari (zaniklý)
  • Mari (Cheremis ) (Marii jõlme) (skupina souvisejících jazyků, nikoli jediný jazyk)
    • Východní louka Mari
      • Východní Mari
      • Louka Mari (Olykmarla)
        • Louka Mari Správná
        • Sernur-Morkin
        • Volga
        • Yoshkar-Olin
    • Přechodná louka Mari-Hill Mari
      • Northwestern Mari (Jůtnṳ̊mäl-käsvel Mare jÿlmÿ)
        • Yaransk dialekt (největší podle počtu mluvčích a rozšířeného území, standardizovaná odrůda Northwestern Mari)
          • Kiknurský subdialekt
          • Tuzha subdialect
          • Sanchursk subdialect
        • Tonshaevo dialekt
        • Lipsha dialekt
        • Sharanga dialekt – nejblíže k Hill Mari
    • Hill Mari / Western Mari (Kyryk Mary jÿlmÿ)
      • Kozymodemyan
      • Yaran

Mordvinic

Mordvinické jazyky v Mordovia

  Mokša

Modrá: Erzya

• Proto-Mordvinic (zaniklý)
  • Erzya (Erzänj kelj)
    • Centrální skupina (E-I)
    • Západní skupina (E-II)
    • Severní skupina (E-III)
    • Jihovýchodní skupina (E-IV)
    • Daleko západní skupina (E-V)
  • Mokša (Mokšenj kälj)
    • Centrální skupina (M-I)
    • Západní skupina (M-II)
    • Jihovýchodní skupina (M-III)

Finnic

Geografické rozdělení finských jazyků.

Mapa finských dialektů

Severní estonština a jižní estonština.

(Finnic kontinuum dialektu )

• Proto-Finnic (vyhynulý)
  • Inland Finnic
    • Jižní estonština (Lõuna Eesti kiil)
      • Východní jižní estonština
        • Kraasna (vyhynulý)
        • Lutsi (vyhynulý)
        • Seto
        • Võro
      • Leivu (vyhynulý)
      • Mulgi
      • Tartu
  • Pobřežní Finnic
    • Rižský záliv Finnic
      • Livonian (Līvõ kēļ / Raandův kýl) (zaniklý)
        • Kuronsko Livonian (vyhynulý) (pokusy o obrození)
        • Salaca Livonian (vyhynulý)
    • Finský záliv Finnic
      • Centrální Finnic
        • estonština (Severní estonština) (Eesti kýl)
          • Střední estonština
          • Východní estonština
          • Ostrovní estonština
          • Západní estonština (základ Standardní estonština ale ne identické)
        • Severovýchodní pobřežní estonština (?) (Kirderannikumurre)
          • Alutaguse dialekt
          • Pobřežní
        • Votic (Vad’d’a tšeeli / Mā tšeeli / Vadyan cheeli / Vadyaa cheli) (téměř vyhynulý)
          • Východní Votic (vyhynulý)
          • Western Votic
          • Krevinian (vyhynulý)
      • Severní Finnic
        • Finština (Suomi / Suomen kieli)
          • Standardní finština - Yleiskieli
          • Hovorová finština - Puhekieli - mluvený jazyk
            • Západní dialekty
              • Jihozápadní dialekty (Lounaismurteet)
                • Southern dialekt skupina
                • Severní dialektová skupina
              • Jihozápadní přechodné dialekty
                • Pori region dialekty
                • Ala-Satakunta dialekty
                • dialekty vysočiny Turku
                • Somero regiony dialekty
                • Západní dialekty Uusimaa
              • Tavastian dialekty (Hämäläismurteet)
                • Ylä-Satakunta dialekty
                • Srdce Tavastian dialekty
                • Southern Tavastian dialekty
                • Jihovýchodní Tavastian dialekty
                  • Hollola dialekt skupina
                  • Skupina dialektů Porvoo
                  • Iitti dialekt skupina
              • Southern Botnian (Ostrobothnian) dialekty (Eteläpohjalaiset murteet)
              • Střední a severní Botnian (Ostrobothnian) dialekty (Keski- ja Pohjoispohjalaiset murteet)
                • Middle Botnian (Ostrobothnian) dialekty
                • Northern Botnian (Ostrobothnian) dialects
              • Peräpohjola dialekty (Peräpohjalaiset murteet) Dálno-severní dialekty
                • Tornio dialekty („Meänkieli“ ve Švédsku) (Tornedalian / Tornedalian finština )
                • Kemi dialekty
                • Kemijärvi dialekty
                • Jällivaara dialekty („Meänkieli“ ve Švédsku) (Tornedalian / Tornedalian finština )
                • Ruijské dialekty ("Kvenský jazyk „v severním Norsku) (Kven Fin ) (Kvääni / Kväänin kieli / Kainu / Kainun kieli)
            • Východní dialekty
              • Savonian dialekty (Savolaismurteet)
                • Severní Savonian dialekty
                • Southern Savonian dialekty
                • Střední dialekty regionu Savonlinna
                • Východní savonské dialekty nebo dialekty Severní Karélie
                • Kainuuské dialekty
                • Středofinsko dialekty
                • Päijänne Tavastia dialekty
                • Keuruu-Evijärvi dialekty
                • Savonské dialekty Värmland (Švédsko) (jednou promluvil Lesní Finové - Metsäsuomalaiset)
              • Jihovýchodní dialekty (Kaakkoismurteet) (Karelská finština) (Karjalaismurteet) (nezaměňovat s Karelian, příbuzný, ale odlišný jazyk, i když existují kontinuum dialektu mezi těmito dvěma)
                • Správné jihovýchodní dialekty
                • Střední dialekty regionu Lemi
                • Dialekty Ingria (v Rusku)
              • Ingrian (Inkerin kieli / Ižoran kēli)
                • Hevaha (vyhynulý)
                • Dolní Luga
                • Kukkoziho dialekt (?) (téměř zaniklý)
                • Orodezhi (Horní Luga) (vyhynulý)
                • Soikkola dialekt
        • Karelian (Karjala / Kariela / Karjalan Kielii) (nezaměňovat s karelským dialektem finštiny, i když existují kontinuum dialektu mezi těmito dvěma)
          • Livvi (Olonets Karelian ) (Livvi / Livvin kieli)
          • Karelian správný (Karjala / Kariela / Karjalan Kielii)
            • Severní Karelian (Vídeň)
            • Jižní Karelian
        • Ludic (Lüüdi / Lüüdi kiel)
          • Severní Ludic
          • Central Ludic
          • Kuuďärv Ludic
        • Vepsi (Vepsän kelʹ / Vepsän keli / Vepsä / Veps kiel)
          • Northern Veps (Onega Veps)
          • Centrální Veps
          • Southern Veps

Sami

Nedávná distribuce jazyků Sami: 1. Southern Sami, 2. Ume Sami, 3. Pite Sami, 4. Lule Sami, 5. Northern Sami, 6. Skolt Sami, 7. Inari Sami, 8. Kildin Sami, 9. Ter Sami. Zatemněná oblast představuje obce, které uznávají Sami jako oficiální nebo menšinový jazyk.

(Sami kontinuum dialektu )

• Proto-Sami (vyhynulý)
  • Východní Sami
    • Pevnina
      • Inari Sami (Anarâškielâ)
      • Kemi Sami (zaniklý) (Sáme giella)
      • Skolt Sami (Sääʹmǩiõll / Nuõrttsääʹmǩiõll)
      • Akkala Sami (zaniklý) (Sám kiöl)
      • Kainuu Sami (vyhynulý)
    • Poloostrov (Kola Sámi)
      • Kildin Sami (Kiillt Saam 'kiill)
      • Ter Sami (Saa´mekiil)
  • Západní Sami jazyky
    • Severozápadní
      • Severní Sami (Davvisámegiella)
        • Torne Sami
        • Finnmark Sami
        • Sea Sami
      • Správně na severozápad
        • Lule Sami (Julevsámegiella)
          • Severní dialekty: Sörkaitum, Sirkas a Jåkkåkaska ve Švédsku, Tysfjord v Norsku
          • Jižní dialekty: Tuorpon ve Švédsku
          • Lesní dialekty: Gällivare a Serri ve Švédsku
        • Pite Sami (Bidumsámegiella)
          • Severní dialekty: Luokta-Mávas ve Švédsku
          • Centrální dialekty: Semisjaur-Njarg ve Švédsku
          • Jižní dialekty: Svaipa ve Švédsku
    • Jihozápadní
      • Ume Sami (Ubmejesámiengiälla)
        • Severozápadní
        • Jihovýchodní
      • Southern Sami (Åarjelsaemien gïele)
        • Åsele dialekt (Severní dialekt)
        • Jämtlandský dialekt (Jižní dialekt)

Neklasifikované uralské jazyky (všechny zaniklé)

Uralské jazyky, jejichž vztah k jiným jazykům v rodině je nejasný

• Merya (mluvený Merya, mohla být západní větví Mari nebo blízká mordvinickým jazykům, mohla být přechodným jazykem mezi Volhou a pobaltskými Finy)
• Meshcherian (mluvený Meshchera, může souviset s Mordvinické jazyky nebo do Permské jazyky )
• Murom (mluvený Muroma, možná to byl jazyk blízký Meryi a přechodný jazyk mezi Volgou a pobaltskými Finy)

Viz také

• Uralské jazyky

Reference

• Abondolo, Daniel M. (editor). 1998. Uralské jazyky. Londýn a New York: Routledge. ISBN  0-415-08198-X.
• Collinder, Björn. 1955. Fenno-ugrický slovník: Etymologický slovník uralských jazyků. (Kolektivní práce.) Stockholm: Almqvist & Viksell. (Druhé, přepracované vydání: Hamburg: Helmut Buske Verlag, 1977.)
• Collinder, Björn. 1957. Přehled uralských jazyků. Stockholm.
• Collinder, Björn. 1960. Srovnávací gramatika uralských jazyků. Stockholm: Almqvist & Wiksell
• Comrie, Bernhard. 1988. „Obecné rysy uralských jazyků.“ v Uralské jazyky, editoval Denis Sinor, str. 451–477. Leiden: Brill.
• Décsy, Gyule. 1990. Uralský protojazyk: Komplexní rekonstrukce. Bloomington, Indiana.
• Hajdu, Péter. 1963. Finnugor népek és nyelvek. Budapešť: Gondolat kiadó.
• Helimski, Eugene. Srovnávací lingvistika, uralská studia. Přednášky a články. Moskva. 2000. (rusky: Хелимский Е.А. Компаративистика, уралистика. Лекции и статьи. М., 2000.)
• Laakso, Johanna. 1992. Uralilaiset kansat („Uralské národy“). Porvoo - Helsinky - Juva. ISBN  951-0-16485-2.
• Korhonen, Mikko. 1986. Studie finsko-uherského jazyka ve Finsku 1828-1918. Helsinky: Societas Scientiarum Fennica. ISBN  951-653-135-0.
• Napolskikh, Vladimir. První etapy původu lidí z uralské jazykové rodiny: Materiál mytologické rekonstrukce. Moskva, 1991. (rusky: Напольских В. В. Древнейшие этапы происхождения народов уральской языковой семьи: данные мифологической реконструк М., 1991.)
• Rédei, Károly (editor). 1986–88. Uralisches etymologisches Wörterbuch („Uralský etymologický slovník“). Budapešť.
• Wickman, Bo (1988). "Dějiny uralských jazyků". V Sinor, Denis (ed.). Uralské jazyky: popis, historie a cizí vlivy. Leiden: Brill. str. 792–818. ISBN  978-90-04-07741-6. OCLC  16580570.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Vnější klasifikace

• Sauvageot, Aurélien. 1930. Recherches sur le vocabulaire des langues ouralo-altaïques („Výzkum slovní zásoby uralsko-altských jazyků“). Paříž.

Jazykové problémy

• Künnap, A. 2000. Kontaktní perspektivy v uralské lingvistice. LINCOM Studie asijské lingvistiky 39. München: LINCOM Europa. ISBN  3-89586-964-3.
• Wickman, Bo. 1955. Forma objektu v uralských jazycích. Uppsala: Lundequistska bokhandeln.

externí odkazy

• „Ugrofiné“ Ekonom, 20. prosince 2005
• Kulonen, Ulla-Maija: Původ finštiny a souvisejících jazyků. thisISFINLAND, Rada pro propagaci Finska. Citováno 30.10.2009.