Shorský jazyk - Shor language
| Shor | |
|---|---|
| Шор тили, šor tili, Тадар тили, tadar tili | |
| Rodilý k | Rusko |
| Kraj | Kemerovo |
| Etnický původ | Shors |
Rodilí mluvčí | 2800 (sčítání lidu 2010)[1] |
| cyrilice | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | cjs |
| Glottolog | shor1247[2] |
The Shorský jazyk (Шор тили) je a Turkic jazyk hovoří asi 2 800 lidí v oblasti zvané Hora Shoriya, v Provincie Kemerovo na jihozápadě Sibiř, ačkoli celá populace Shor v této oblasti je více než 12 000 lidí. V současné době ne všichni etničtí Shors mluví Shor a jazyk utrpěl pokles od konce 30. let do začátku 80. let. Během tohoto období nebyl Shorský jazyk psán ani vyučován na školách. Od 80. a 90. let však došlo k oživení jazyka Shor. Jazyk je nyní vyučován na Novokuzněck pobočka Státní univerzita v Kemerově.
Stejně jako sousední jazyky si Shor vypůjčil mnoho kořenů mongolský, stejně jako slova z ruština. Dva hlavní dialekty jsou Mrassu a Kondoma, pojmenované po řekách, v jejichž údolích se mluví. Z hlediska klasifikace turkických jazyků patří tyto dialekty do různých větví turkičtiny: Podle reflexů proto-turkického (PT) intervocalického -d- v moderních jazycích (srov. „noha“ nebo „noha“), dialekt Mrassu je odrůda -z-: azak, dialekt Kondoma je odrůda -y-: ayak. Tato vlastnost obvykle rozlišuje různé větve turkičtiny, což znamená, že jazyk Shor se vytvořil z různých turkických zdrojů.
Každý dialekt Shor má subdialectal odrůdy. Odrůdy Upper-Mrassu a Upper-Kondoma si během úzkých kontaktů mezi reproduktory v horním toku řek Kondoma a Mrassu vyvinuly řadu blízkých rysů.
Mrassův dialekt sloužil jako základ pro spisovný jazyk Shor jak ve 30. letech, tak v 80. letech, kdy byla písemná forma jazyka Shor revitalizována po téměř 50 letech přerušení jeho psané historie. Normy dialektu Kondoma jsou však také do značné míry přijímány.
Shor byl poprvé napsán s cyrilice abeceda zavedená křesťan misionáři v polovině 19. století. Po několika změnách je moderní Shorská abeceda psána další upravenou azbukou.
V roce 2005 vydal Gennadij Kostočakov v Shoru, aby upozornil na ohrožený stav jazyka, knihu básní s názvem „Jsem poslední Shorský básník“.[3] V roce 2017 byl vydán Shorův překlad Alenka v říši divů autor Liubovʹ Arbaçakova.[4]
Morfologie a syntaxe
Zájmena
Shor má sedm osobních zájmen:
| Jednotné číslo | Množný | ||
|---|---|---|---|
| Shor (přepis) | Angličtina | Shor (přepis) | Angličtina |
| мен (muži) | Já | пис (pis) | my |
| сен (sen) | vy (jednotné číslo) | силер / слер (siler / sler) | vy (množné, formální) |
| ол (ol) | on / ona / to | ылар / лар, олар / алар (Ilar / Lar, Olor / Alar) | oni (na dálku, ekvivalent tureckého „onlaru“) |
| пылар / плар (pılar / plar) | oni (jako v „těch“, ekvivalent tureckých „bunlarů“) | ||
Fonologie
Samohlásky
| Přední | Zadní | ||
|---|---|---|---|
| Zavřít | č [i] č č [iː] ӱ [y] ӱӱ [yː] | ы [ɯ] ыы [ɯː] | у [u] уу [uː] |
| Střední | e [e] ee [eː] ö [ø] öö [øː] | o [o] oo [oː] | |
| Otevřeno | ááááá] | ||
Souhlásky
| Bilabiální | Zubní | Postranní | Palatal | Velární | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | neznělý | п [p] | т [t] | к [c] | қ [k] | |
| vyjádřený | б [b] | д [d] | г [ɟ] | ғ [ɡ] | ||
| Frikativní | neznělý | c [s] | ш [ʃ] | x [x] | ||
| vyjádřený | з [z] | ж [ʒ] | ||||
| Složitý | neznělý | ч [tʃ] | ||||
| vyjádřený | ҷ [dʒ] | |||||
| Nosní | м [m] | n [n] | ң [ŋ] | |||
| Tekutý | p [r] | л [l] | ||||
| Přibližně | © [j] | |||||
Psací systém
Dějiny
Před 19. stol. Jazyk Shor zůstal nepsaný; v 70. letech 18. století pravoslavní misionáři vynaložili první úsilí na vytvoření abecedy cyrilice Shor. Navzdory veškerému úsilí misionářů se procento gramotnosti mezi domorodým obyvatelstvem zvyšovalo velmi pomalu - na počátku 20. století tvořilo jen asi 1% Shors.
Psaný jazyk Shor měl svůj „zlatý věk“ ve 20. letech 20. století. V roce 1927 byl učiněn druhý pokus o vytvoření Shorské abecedy založené na azbuce. V letech 1932-1933 napsal Fedor Cispijakov a vydal nový základ založený na latinské abecedě. To však značně komplikovalo proces učení; tedy v roce 1938 vytvořil stejný autor společně s Georgijem Babuskinem novou variantu primeru založeného na cyrilici, od té doby vyšlo několik vydání.[6]
Misijní abeceda
První kniha napsaná v jazyce Shor byla vydána v roce 1920 a používala upravenou Ruská abeceda (kromě Ё ё, Ф ф, Щ щ a Ѣ ѣ) s dalšími písmeny Ј ј, Ҥ ҥ, Ӧ ӧ a Ӱ ӱ.
V roce 1959 byla přijata oficiální abeceda, která byla ruskou abecedou (kromě Ё ё a ъ) s dalšími písmeny Ј ј, Ҥ ҥ, Ӧ ӧ a Ӱ ӱ.
latinka
V roce 1964 byla zavedena latinská abeceda pro jazyk Shor: A a, B в, C c, D d, Ə ə, F f, G g, Ƣ ƣ, I i, J j, K k, Q q, M m , N n, N̡ n̡, O o, Ө ө, P p, R r, S s, T t, U u, V v, Ş ş, Z z, Ƶ ƶ, L l, Ь ь, Y y, Į į.
Pořadí písmen bylo později změněno tak, aby odpovídalo abecedám pro jiné jazyky v EU Sovětský svaz bylo písmeno Ә ә nahrazeno písmenem E e a písmeno Į į bylo vypuštěno.
Moderní abeceda
V roce 1978 byla latinka nahrazena azbukou. Použila ruskou abecedu s dalšími písmeny Ӧ ӧ, Ӱ ӱ a Нъ нъ. Po reformách v roce 1995 dosáhla dnešní podoby: А а, Б б, В в, Г г, Ғ ғ, Д д, Е е, Ё ё, Ж, У у, Ӱ ӱ, Ф ф, Х х, Ц ц, Ч ч, Ш ш, Щ щ, Ъ ъ, Ы ы, Ь ь, Э э, Ю ю, Я я.
Porovnání Shor abeced
| cyrilice | latinský | cyrilice | ||
|---|---|---|---|---|
| 1885 | 1927-1930 | 1930-1938 | 1938-1980 | 1980 – dosud |
| А а | A a | A a | А а | А а |
| Б б | Б б | B в | Б б | Б б |
| В в | В в | V v | В в | В в |
| Г г | Г г | G g | Г г | Г г |
| Г г | Г г | Ƣ ƣ | Г г | Ғ ғ |
| Д д | Д д | D d | Д д | Д д |
| Е е | Е е | Е е | Е е | |
| Ё ё | ||||
| Ж ж | Ж ж | Ƶ ƶ | Ж ж | Ж ж |
| З з | З з | Z z | З з | З з |
| И и, já, Ѵ ѵ | И и | Já, Į į | И и | И и |
| Й © | Й © | J j | Й © | Й © |
| К к | К к | K k | К к | К к |
| К к | К к | Q q | К к | Қ қ |
| Л л | Л л | L l | Л л | Л л |
| М м | М м | M m | М м | М м |
| Н н | Н н | N n | Н н | Н н |
| Ҥ ҥ | Ҥ ҥ | N̡ n̡ | Нъ нъ | Ң ң |
| О о | О о | О о | О о | О о |
| Ӧ ӧ | Ө ө | Ө ө | Ӧ ӧ | Ӧ ӧ |
| П п | П п | Str | П п | П п |
| Р р | Р р | R r | Р р | Р р |
| С с | С с | S s | C c | C c |
| Т т | Т т | T t | Т т | Т т |
| У у | У у | U u | У у | У у |
| Ӱ ӱ | Ӱ ӱ | Y y | Ӱ ӱ | Ӱ ӱ |
| Ѳ ѳ | Ф ф | F f | Ф ф | Ф ф |
| Х х | Х х | Х х | Х х | |
| Ц ц | Ц ц | Ц ц | Ц ц | |
| Ч ч, J j | Ч ч | C c | Ч ч | Ч ч |
| Ш ш | Ш ш | Ş ş | Ш ш | Ш ш |
| Щ щ | Щ щ | Щ щ | ||
| ъ | ъ | ъ | ||
| Ы ы | Ы ы | Ь ь | Ы ы | Ы ы |
| ь | ь | ь | ь | |
| Э э | Э э | Ə ə, Е е | Э э | Э э |
| Ю ю | Ю ю | Ю ю | Ю ю | |
| Я я | Я я | Я я | Я я | |
Reference
- ^ Shor v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Shor". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ "Umírající ryba plave ve vodě". Ekonom. 24. prosince 2005 - 6. ledna 2006. str. 73–74.
„Umírající ryba plave ve vodě: Rusko považuje vnější podporu svých etnických menšin za ohrožující“. Ekonom. 20. prosince 2005. Citováno 5. dubna 2012. - ^ „Alenkova dobrodružství Lewise Carrolla v říši divů - ve Shoru“. Evertype.
- ^ Donidze, 1997, str. 498-499.
- ^ Irina Nevskaya (2006). Erdal, M. (ed.). Zkoumání východních hranic Turkic. (Turcologica 60). Harrassowitz Verlag. 245–247. ISBN 3447053100.
Další čtení
- Roos, Marti, Hans Nugteren a Zinaida Waibel. Khakas a Shor přísloví a přísloví. Zkoumání východních hranic Turkic, vyd. Marcel Erdal a Irina Nevskaya, s. 60 (2006): 157-192. (Turcologica 60.) Wiesbaden: Harrassowitz.
- (v Rusku) Донидзе Г. И. Шорский язык / Языки мира. Тюркские языки. - М., 1997.