Sibiřský tatarský jazyk - Siberian Tatar language - Wikipedia
Sibiřský Tatar | |
---|---|
сыбыр тел, sıbır tel | |
Rodilý k | Rusko |
Kraj | Omsk, Tyumen, Novosibirsk, Tomsk, Kemerovo, Sverdlovsk, Kurgan Oblasts (regiony) |
Etnický původ | Sibiřští Tataři |
Rodilí mluvčí | 100,000 (2012)[1] |
Turkic
| |
cyrilice | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | sty |
Glottolog | sibe1250 [2] |
Sibiřský Tatar (Sibiřský Tatar: сыбырца, sıbırca) je Turkic jazyk mluvený západně Sibiř region Rusko.
Dialekty

Sibiřský tatar se skládá ze tří dialektů: Tobol-Irtyš, Baraba a Tom. Podle D. G. Tumasheva je dialekt Baraba gramaticky nejblíže k jižní dialekt Altaje, Kyrgyzština a má významné gramatické podobnosti s Chulym, Khakas, Shor a Tuvan. Tomský dialekt je podle jejího názoru ještě blíže k Altaju a podobným jazykům. Tevrizova řeč tobolsko-irtyšského dialektu sdílí významné prvky Sibiřský Turkic jazyky a to s Altajem, Khakasem a Shorem.
Ačkoli Gabdulkhay Akhatov Byl Volga Tatar, ponořil se do studia fonetických zvláštností sibiřského tatarského jazyka domorodého obyvatelstva Sibiře, sibiřských Tatarů. Ve své klasické základní výzkumné práci “Dialekt západosibiřských Tatarů„(1963) Akhatov psal o Sibolští Tataři Tobol-Irtysh, západní skupina sibiřských Tatarů, kteří pocházejí z Omsk a Tyumen Oblasts.
Ve své klasické základní výzkumné práci „Dialekt západosibiřských Tatarů“ (1963) Gabdulkhay Akhatov psal o územním přesídlení Tobol-Irtyšských Tatarů Tyumen a Omsk oblastech. Vědec po podrobné integrované analýze fonetického systému, lexikální skladby a gramatické struktury dospěl k závěru, že jazyk sibiřských Tatarů je samostatný jazyk, je rozdělen do tří dialektů a je jedním z nejstarších turkických jazyků.[3]Profesor G. Akhatov jmenován Sibiřské tatarské dialekty dialektů Ťumeňské a Omské oblasti Západosibiřské TataryZatímco dialekty Baraba a Tom Tatars pojmenoval dialekty Východosibiřští Tataři.
Abeceda
Sibiřská tatarská cyrilice, latinka a výslovnost IPA:
cyrilice | latinský | Výslovnost | Poznámky |
---|---|---|---|
А а | A a | [A] | |
Ә ә | Ä ä | […] | |
Б б | B b | [b] | |
В в | W w, V v | [w]; [proti] | V v výpůjčních slovech |
Г г | G g | [ɡ] | |
Ғ ғ | Ğ ğ | [ɣ] | |
Д д | D d | [d] | |
Е е | Ee, vy ano | [E] | cyrilice Е е používá se také jako [je] v ruských heslech, v ostatních případech používají sibiřské tatary Е йе (Vy ano) |
Ё ё | Jo jo, jo jo | [jo] | používá se v ruských heslech, v ostatních případech používají sibiřské tatary О йо, Йө © (Jo, Jo jo) |
Ж ж | J j | [ʒ]; [ʑ] | |
З з | Z z | [z] | |
И и | İ i | [i] | |
Й © | Y y | [j] | |
К к | K k | [k] | |
Ҡ ҡ | Q q | [q] | |
Л л | L l | [l] | |
М м | M m | [m] | |
Н н | N n | [n] | |
Ң ң | Ŋ ŋ | [ŋ] | |
О о | O o | [ʊ̞]; [Ó] | |
Ө ө | Ö ö | [Ó] | |
П п | Str | [p] | |
Р р | R r | [ɾ]; [r] | |
С с | S s | [s] | |
Т т | T t | [t] | |
У у | U u, w w | [u]; [w] | ул - ul; уаҡыт - waqıt |
Ү ү | „Ü, w w | [y]; [w] | күреү - kürew |
Ф ф | F f | [F] | |
Х х | X x | [χ] | |
Һ һ | H h | [h] | |
Ц ц | C c | [t͡s] | |
Ч ч | Ç ç | [t]; [tɕ] | |
Ш ш | Ş ş | [ʃ]; [ɕ] | |
Щ щ | Şç şç | [ɕɕ] | Pouze v ruských výpůjčkách |
Ъ ъ | - | [-] | |
Ы ы | Já | [ɤ]; [ɯ] | |
Ь ь | - | [ʲ] | |
Э э | E e | [E] | |
Ю ю | Yu jo, jo jo | [ju] | používá se v ruských výpůjčkách, v ostatních případech používají sibiřské tatary У йу, Йү © (Yu jo, Yü yü) |
Я я | Ya ya, Yä yä | [ja] | používá se v ruských výpůjčkách, v ostatních případech používají sibiřské tatary А йа, Йә © (Jo, Yä yä) |
Tato abeceda vychází z Společná turecká abeceda.
Fonologie
Samohlásky
Přední | Zadní | |||
---|---|---|---|---|
Zavřít | č / i / | ү / r / | у / u / | |
Střední | е / e / | ө / ø / | о / o / | ы / ɤ / |
Otevřeno | ә / æ / | а / a / |
Souhlásky
Bilabiální | Alveolární | Pošta- alveolární | Velární | Uvular | |
---|---|---|---|---|---|
Plosive | п / p / | т / t / | к / k / | ҡ / q / | |
Frikativní | б / β / | с / s / | ш / ʃ / | г / ɣ / | ғ / ʁ / |
Složitý | ц / t͡s / | ||||
Nosní | м / m / | n / n / | (ң / ŋ /) | ң / ɴ / | |
Trylek | р / r / | ||||
Přibližně | в / w / | л / l / | © / j / |
/ ŋ / může být allophone / / /.
Reference
- ^ Sibiřský Tatar na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Sibiřský Tatar“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Gabdulkhay Akhatov. Dialekt západosibiřských Tatarů. Ufa, 1963, 195 s. (v Rusku)
Bibliografie
- Сагидуллин, Максим (2008). Фонетика и графика современного сибирскотатарского языка (v Rusku). Тюмень: Искер. ISBN 9785875911293.
- Сагидуллин, Максим (2014). Грамматика современного сибирскотатарского языка (v Rusku). Тюменский дом печати. ISBN 9785875912368.
- Сагидуллин, Максим (2010). Русско – сибирскотатарский словарь / Урысца – сыбырца сүслек (v ruštině a себертатар). Тюмень: Мандр и Ка. ISBN 5930204411.