Proto-Turkic jazyk - Proto-Turkic language
| Proto-Turkic | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Turkic jazyky |
| Kraj | Pravděpodobně Mongolsko |
| Éra | C. 500 př. N. L |
Rekonstruovaný předek | |
The Proto-Turkic jazyk je jazyková rekonstrukce společného předka Turkic jazyky kterým mluvili proto-Turci před tím, než se rozcházeli v různé Turkic národy. Proto-Turkic rozdělen do Oghur (západní) a Obyčejný Turkic (východní) větve. Jeden odhad předpokládá, že proto-Turkic byl mluvený před 2500 lety v roce východní Asie.[1]
Nejstarší záznamy turkického jazyka, Starý Turkic Orkhon nápisy ze 7. století Göktürk khaganate, již vykazuje charakteristiky východního společného Turkic a rekonstrukce Proto-Turkic musí spoléhat na srovnání staré Turkic s časnými zdroji západních Common Turkic větví, jako je Oghuz a Kypchak, stejně jako západní Oghur správný (Bulgar, Chuvash, Khazar ). Vzhledem k tomu, že časná atestace těchto neevýchodnějších jazyků je mnohem řídčí, rekonstrukce proto-turkičtiny stále spočívá zásadně na nejvýchodnější staroturštině Göktürks.
Fonologie
Souhlásky
Souhláskový systém měl oboustranný kontrast zastavit souhlásky (Fortis vs. Lenis), k, p, t vs. g, b, d. Tam byl také afrikářská souhláska, C; aspoň jeden sykavý s a sonoranty m, n, ń, ŋ, r, ŕ, l, ĺ s celou řadou nosní souhlásky.
Zvuky označené ń, ĺ, ŕ odkazují na palatalizováno zvuky a Altaicisté o nich prohlašovali, že jsou přímým dědictvím Protoaltaický. Poslední dva lze rekonstruovat pomocí Oghurské jazyky, které ukazují / r, l / pro * ŕ, * ĺ, zatímco Obyčejný Turkic má * z, * š. Oghuric se tak někdy označuje jako Lir-Turkic a Common Turkic as Shaz-Turkic.
Alternativní teorie však tvrdí, že obyčejná Turkic je blíže původnímu stavu věcí a rekonstruuje proto-Turkic * z, * š. Glottochronologická rekonstrukce založená na analýze isoglosy a sinicism ukazuje na načasování r / z rozdělena kolem 56 př. n. l. – 48 n. l. Jak říká A. V. Dybo, s tím může být spojeno
historická situace, kterou lze vidět v historii Hunové „rozdělení na severní a jižní [skupiny]: došlo k prvnímu oddělení a stažení severních Hunů na západ, jak bylo uvedeno výše, v roce 56 př. n. l., ... k druhému rozdělení (východních) Hunů na severní a jižní skupiny se staly v roce 48 nl.[2]
Dybo naznačuje, že během tohoto období severní větev neustále migrovala ze západní Mongolsko přes jižní Sin-ťiang na sever Džungarie a nakonec do Kazachstánu Zhetysu až do 5. století.[2]
| Bilabiální | Zubní nebo alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosives a afrikát | Fortis | * str | * t | * ⟨Č⟩ t͡ʃ | * k | |
| Lenis | * b | * d | *G | |||
| Sibilants | * s | * h | ||||
| Nasals | * m | * n | * ⟨Ń⟩ nʲ | * ŋ | ||
| Kapaliny | Boční | * l | * ⟨Ĺ⟩ lʲ | |||
| Rhotic (s) | * r | * ⟨Ŕ⟩ rʲ | ||||
| Polosamohláska | * j | |||||
Samohlásky
Jako většina jeho potomků vystavoval Proto-Turkic harmonie samohlásek, rozlišující vlastnosti samohlásky e, i, o, u vs. ë, ï, ö, ü kromě A, stejně jako dvě samohláskové veličiny.
| přední | zadní | |||
|---|---|---|---|---|
| nezaokrouhlený | zaoblený | nezaokrouhlený | zaoblený | |
| vysoký | * i, * iː / i / | *U u / r / | * ï, * ïː / ɨ / | *U u / u / |
| střední | * e, * eː / ɛ / | * ö, * öː / ř / ~ / œ / | * ë, * ëː / ə / | * o, * oː /Ó/ |
| nízký | * a, * aː /A/ | |||
Gramatika
Zájmena
| Proto-Turkic | turečtina | Ázerbájdžán | Turkmenština | Kazašský | Chuvash | Karakhanid | Uzbek | Bashkir | Kyrgyzština | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Já | * ben | ben, zákaz- | mən | muži | muži, ma- | e-pĕ, muž- | muži, muž- | muži | min | muži |
| vy | * sen | sen, san- | sən | sen | sen, sa-, siz | e-sĕ, sĕn- | sen, san- | sen, siz | hin | sen, siz |
| on / ona / to | * an-, * o-l | na-, Ó | na-, Ó | ol | na-, o-l | ne-, văl | an-, ol | u | ul | al |
| my | * biŕ | biz | biz | biz | biz | pir- | biz | biz | postel | biz |
| vy (množný) | *Vážený pane | siz | siz | siz | odesílatel, sizder | Vážený pane- | siz | sizlar | heð | silnější, sizder |
| ony | * o-lar | on-lar | onlar | olar | olar | vĕsen- | olar | ular | ular | poplach |
Čísla
| Proto-Turkic | turečtina | Ázerbájdžán | Turkmenština | Chuvash | Karakhanid | Kazašský | Uzbek | Bashkir | Kyrgyzština | Jakut | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | * bīr | bir | bir | bir | za | bīr | bir | bir | ber | bir | biir |
| 2 | * ẹki | iki | iki | iki | ik | ikkī | eki | ikki | ike | eki | ikki |
| 3 | *vidíš | vidíš | vidíš | vidíš | svěrák | vidíš | üsh | uch | ös | vidíš | nás |
| 4 | * dȫrt | dört | dörd | dört | tăvată | tȫrt | přečin | přečin | dürt | přečin | tüört |
| 5 | * bēĺ (k) | beş | beş | Bäş | pilĕk | bḗš | bes | besh | biş | beş | koláče |
| 6 | * altï | altı | altı | Alty | ultă | altï̄ | altı | olti | altı | altı | alta |
| 7 | *Yeti | yedi | yeddi | ýedi | śičĕ | Yeti | zheti | yetti | ano | Jeti | sette |
| 8 | * sekiŕ | sekiz | səkkiz | sekiz | sakăr | sekiz | segiz | sakkiz | higeð | segiz | aаğıs |
| 9 | * tokuŕ | dokuz | doqquz | dokuz | tăhăr | tokūz | toğız | to'qqiz | tuğıð | toguz | toğus |
| 10 | *na | na | na | na | vună | na | na | na | un | na | uon |
| 20 | * yẹgirmi | yirmi | iyirmi | ýigrimi | śirĕm | yegirmī | zhıyırma | yigirma | yegerme | jıyırma | süürbe |
| 30 | * otuŕ | otuz | otuz | otuz | văḍăr | ottuz | otiz | o'ttiz | utıð | otuz | otut |
| 40 | *kostel | kostel | qırx | kyrk | hĕrĕh | kostel | qırıq | qirq | qırq | kostel | - |
| 50 | * inteligentní | elli | lilli | elli | allă | ellig | eliw | ellik | ille | elüü | - |
| 60 | * altmïĺ | altmış | altmış | altmyş | utmăl | altmïš | alpské | oltmish | altmış | altımış | - |
| 70 | * yẹtmiĺ | yetmiş | yetmiş | ýetmiş | śitmĕl | yetmiš | zhetpis | yetmish | yetmeş | jetimiş | - |
| 80 | * sekiŕ ōn | seksen | səksən | segsen | sakărvun | seksȫn | seksen | Sakson | hikhän | seksen | je uon |
| 90 | * dokuŕ ōn | doksan | doxsan | Dogan | tăhărvun | tokson | toqsan | to'qson | tuqhan | tokson | toğus uon |
| 100 | * yǖŕ | yüz | yüz | ýüz | śĕr | yǖz | zhüz | jo | jo | jüz | süüs |
| 1000 | *zásobník | zásobník | min | müň | kolík | miŋ | mıŋ | ming | muži | miñ | muŋ |
Reference
- ^ Janhunen, Juha (2013). "Osobní zájmena v Core Altaic". V Martine Irma Robbeets; Hubert Cuyckens (eds.). Sdílená gramatikalizace: Se zvláštním zaměřením na transeurasovské jazyky. p. 223.
- ^ A b Dybo, A. V. (2007). Chronologie turkických jazyků a jazykové kontakty raných Turků (PDF) (v Rusku). Moskva. p. 770. Archivovány od originál (PDF) dne 11. 3. 2005.
Zdroje
 | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. (Červen 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
- Antonov, Anton; Jacques, Guillaume (2012). „Turkic kümüš „stříbro“ a debata lambdaismus vs. sigmatismus “. Turkic jazyky. 15 (2): 151–170.
- Décsy, Gyula (1998). Turkic Protolanguage: Výpočetní rekonstrukce.
- Vajda, Edward J. (2000). „Review of Décsy (1998)“. Jazyk. 76 (2): 473–474.
- Clauson, Gerard (1972). Etymologický slovník turečtiny z doby před třináctým stoletím. Oxford: Clarendon Press.
- Grønbech, Vilhelm (1997). Předběžné studie v turecké historické fonologii (uralštině a altštině). Curzon: Routledge. ISBN 0-7007-0935-5.
- Róna-Tas, András (1998). "Rekonstrukce Proto-Turkic a genetické otázky". In Johanson, Lars; Csató, Éva (eds.). Turkic jazyky. Londýn: Taylor & Francis. str. 67–80. ISBN 0-415-08200-5.
externí odkazy
- "„Kola a vozíky starověkých Turků v lingvistickém pohledu“. Karadeniz Araştırmaları. XVII / 65: 167-176