Karakalpak jazyk - Karakalpak language
Karakalpak | |
---|---|
Qaraqalpaq tili, Қарақалпақ тили, قاراقالپاق تىلى | |
Rodilý k | Uzbekistán, Kazachstán, Turkmenistán |
Kraj | Karakalpakstan |
Rodilí mluvčí | 583,410 (2010)[1] |
Turkic
| |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | kaa |
ISO 639-3 | kaa |
Glottolog | kara1467 [2] |
Mapa zobrazující umístění Karakalpaku (červená) v Uzbekistánu | |
Karakalpak je Turkic jazyk mluví Karakalpaks v Karakalpakstan. Je rozdělena do dvou dialektů, severovýchodní Karakalpak a jihovýchodní Karakalpak. Vyvinula se vedle sousedních Kazašský a Uzbecké jazyky, přičemž je výrazně ovlivněn oběma. Typologicky patří Karakalpak do Kipchak odvětví turkických jazyků, což je úzce spjato a částečně vzájemně srozumitelné pro kazašský jazyk.[3]
Klasifikace
Karakalpak je členem Kipchak pobočka Turkic jazyky, který zahrnuje Tatar, Kumyk, Nogai a Kazašský. Vzhledem ke své blízkosti Uzbek, hodně z Karakalpakovy slovní zásoby a gramatiky bylo ovlivněno Uzbekem. Stejně jako drtivá většina turkických jazyků má i Karakalpak harmonie samohlásek, je tmelivý a nemá gramatický rod. Pořadí slov je obvykle předmět – předmět – sloveso.
Geografické rozdělení
Karakalpak se mluví hlavně v Karakalpakstan Autonomní republika Uzbekistán. Přibližně 2 000 lidí v Afghánistán a menší diaspora v částech Rusko, Kazachstán, krocan a další části světa mluví Karakalpak.
Oficiální status
Karakalpak má oficiální status v Karakalpakstanské autonomní republice.
Dialekty
The Etnolog identifikuje dva dialekty Karakalpaku: severovýchodní a jihozápadní. Menges zmiňuje třetí možný dialekt používaný v Ferganské údolí. Jihozápadní dialekt má / tʃ / pro severovýchodní / ʃ /.
Fonologie
Karakalpak má 21 nativních souhláskových fonémů a pravidelně používá čtyři nepůvodní fonémy v přejatých slovech. Nepůvodní zvuky se zobrazují v závorkách.

Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Glottal | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ŋ | |||||||||
Plosive | p | b | t | d | k | ɡ | q | |||||
Složitý | (t͡s) | (t͡ʃ) | ||||||||||
Frikativní | (F) | (proti) | s | z | ʃ | ʒ | X | ɣ | h | |||
Rhotic | r | |||||||||||
Přibližně | l | j | w |
Samohlásky
Přední | Zadní | |||
---|---|---|---|---|
Šíření | Zaoblený | Šíření | Zaoblený | |
Zavřít | i | y | ɯ | u |
Střední | E | - | Ó | |
Otevřeno | … | A |
Harmonie samohlásek
Harmonie samohlásek funguje v Karakalpaku stejně jako v jiných turkických jazycích. Slova vypůjčená od ruština nebo jiné jazyky nemusí dodržovat pravidla harmonie samohlásek, ale obvykle platí následující pravidla:
Samohláska | Může následovat: |
---|---|
A | a, ɯ |
… | e, i |
E | e, i |
i | e, i |
Ó | a, o, u, ɯ |
- | e, i, œ, y |
u | a, o, u |
y | e, œ, y |
ɯ | a, ɯ |
Slovní zásoba
Osobní zájmena
muži Já, sen vy (singulární), ol on, ona, to, to, biz my, siz vy (množné číslo), olar ony
Čísla
bir 1, eki 2, úsh 3, přečin 4, bes 5, altı 6, Jeti 7, segiz 8, to 9, na 10, červenec 100, mıń 1000
Psací systém
Karakalpak byl napsán v arabština a Perský skript do roku 1928 v Latinské písmo (s dalšími znaky) od roku 1928 do roku 1940, po kterém cyrilice byl představen. Po nezávislosti Uzbekistánu v roce 1991 bylo rozhodnuto upustit od cyrilice a vrátit se k latince. Zatímco latinské písmo je nyní rozšířené v Taškent, jeho zavádění do Karakalpakstánu zůstává postupné.
Níže jsou uvedeny cyrilice a latinské abecedy s ekvivalentními reprezentacemi v NPP. Písmena cyrilice bez zastoupení v latince jsou označena hvězdičkami. Poslední změny v nové abecedě Karakalpak byly provedeny v roce 2016: místo písmen s apostrofy byla zavedena písmena s akutními znaky.[4] Nová karakalpakská abeceda proto bude fungovat stejně, jako nové kazašské a uzbecké abecedy - tedy akutní.
cyrilice | latinský | IPA | cyrilice | latinský | IPA | cyrilice | latinský | IPA |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Аа | Aa | /A/ | Ққ | / q / | .Ф | Ff | /F/ | |
Әә | Áá | / æ / | Лл | Ll | / l / | Хх | Xx | /X/ |
Бб | Bb | / b / | Мм | Mm | / m / | Ҳҳ | Hh | / h / |
Вв | Vv | /proti/ | Нн | Nn | / n / | .Ц | Cc | / ts / |
Гг | Gg | / ɡ / | Ңң | .Ń | / ŋ / | Чч | CHch | / tʃ / |
Ғғ | Ǵǵ | / ɣ / | Оо | Oo | /Ó/ | Шш | SHsh | / ʃ / |
Дд | Dd | / d / | Өө | Óó | / œ / | Щщ * | sh | / ʃ / |
.Е | Ee | /E/ | Пп | Str | / p / | Ъъ * | ||
Ёё * | jo | / jo / | Рр | Rr | / r / | .Ы | Íı | / ɯ / |
Жж | Jj | / ʒ / | Сс | Ss | / s / | *Ь * | ||
.З | Zz | / z / | Тт | Tt | / t / | .Э | Ee | /E/ |
.И | II | / i / | Уу | U u | / u / | Юю * | yu | / ju / |
© | Yy | / j / | Үү | U u | / r / | .Я | ya | / ja / |
Кк | Kk | / k / | Ўў | Ww | / w / |
Před rokem 2009 byl C napsán jako TS; Já a já jsme byli napsáni jako tečkovaný a bezbodový já.[5]
Uživatelé
Viz také
Reference
- ^ Karakalpak na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kara-Kalpak". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ "Karakalpak". Etnolog. Citováno 2016-03-12.
- ^ „Латын жазыўына тийкарланған қарақалпақ әлипбеси“. Каракалпакский государственный университет им. Бердаха (v Kara-Kalpaku). Archivovány od originál dne 2017-12-24. Citováno 2018-01-27.
- ^ Karakalpak cyrilice - (starý / nový) latinský transliterátor
Bibliografie
- Johanson, Lars; Csató, Éva Ágnes, eds. (1998), Turkic jazyky, Londýn: Routledge, ISBN 9780415082006, OCLC 40980286
- Menges, Karl H. (1947), Gramatika Qaraqałpaq„Přeložila z němčiny Leora P. Cunningham, New York: King's Crown Press, OCLC 3615928