Njörðr - Njörðr - Wikipedia

"Njord" přeadresuje tady. Album Leaves 'Eyes viz Njord (album). Informace o ropném zařízení na moři viz Njordské ropné pole.
Njördova touha po moři (1908) od W. G. Collingwood

v Severská mytologie, Njörðr je bůh mezi Vanir. Njörðr, otec božstev Freyr a Freya podle jeho nejmenovaná sestra, byl v nešťastném manželství s bohyní Skaði, žije v Nóatún a je spojován s mořem, mořeplavbou, větrem, rybolovem, bohatstvím a úrodností plodin.

Njörðr je doložen v Poetická Edda, sestavený ve 13. století z dřívějších tradičních zdrojů, Próza Edda, napsaný ve 13. století autorem Snorri Sturluson, v euhemerizovaný forma jako milovaný mytologický raný král Švédsko v Heimskringla, který také napsal Snorri Sturluson ve 13. století, jako jeden ze tří bohů vyvolaných ve 14. století Hauksbók prstenová přísaha a v mnoha skandinávský místní jména. Úcta k Njörðr přežila do 18. nebo 19. století Norština lidová praxe, kde je bůh zaznamenán jako Njor a poděkoval za bohatý úlovek ryb.

Njörðr byl předmětem množství vědeckého diskurzu a teorie, často ho spojoval s postavou mnohem dříve doložené germánské bohyně Nerthus, hrdina Hadingus a teoretizoval o svém dříve prominentnějším místě v Severské pohanství kvůli vzhledu jeho jména na mnoha místních jménech. Njörðr je někdy moderně poangličtěný tak jako Njord, Njoerdnebo Njorth.

Jméno a eponyma

Název Njörðr odpovídá tomu u starší germánské bohyně plodnosti Nerthus a oba jsou odvozeny z Proto-germánský * Nerþuz. Původní význam názvu je zpochybněn, ale může souviset s irským slovem nert což znamená „síla“ a „síla“. Bylo navrženo, že změna pohlaví od ženy Nerthus muži Njörðr je způsobeno skutečností, že ženská podstatná jména s u-kmeny zmizela brzy v germánském jazyce, zatímco převažovala mužská podstatná jména s u-kmeny. Jiní vědci však tvrdí, že změna nesmí vycházet z gramatického rodu, ale z vývoje náboženských vír; že * Nerþuz a Njörðr vypadají jako různá pohlaví, protože je třeba je považovat za samostatné bytosti.[1] Název Njörðr může souviset se jménem severské bohyně Njörun.[2]

Njörðrovo jméno se objevuje na různých místních jménech ve Skandinávii, například Nærdhæwi (nyní Nalavi, Närke ), Njærdhavi (nyní Mjärdevi, Linköping; oba používají náboženský výraz vé ), Nærdhælunda (nyní Närlunda, Helsingborg ), Nierdhatunum (nyní Närtuna, Uppland ) ve Švédsku,[1] Njarðvík na jihozápadním Islandu, Njarðarlög a Njarðey (nyní Nærøy ) v Norsku.[3] Jméno Njörðr se objeví slovem pro mycí houba; Njarðarvöttr (Stará norština „Njörðrova rukavice“). Navíc ve staroislandských překladech jazyka Klasická mytologie římský bůh Saturn jmenuje se lesklý jako „Njörðr.“[3]

Atesty

Poetická Edda

Njörðr, Skaði a Freyr, jak je znázorněno v Lovesickness of Frey (1908) W. G. Collingwood

Njörðr je popisován jako budoucí přeživší Ragnarök ve sloce 39 básně Vafþrúðnismál. V básni bůh Odin, maskované jako „Gagnráðr „stojí před moudrým jötunnem Vafþrúðnir v bitvě důvtipu. Zatímco Odin tvrdí, že Vafþrúðnir zná všechny osudy bohů, Odin se ptá Vafþrúðnira „odkud Njörðr přišel k synům Æsira“, že Njörðr vládne nad spoustou chrámů a hörgrs (typ germánského oltáře) a dále dodává, že Njörðr nebyl mezi Æsirem vychován. V reakci na to Vafþrúðnir říká:

"V Vanaheim moudří Powers ho udělali
a dal ho jako rukojmí bohům;
v záhubě lidí se vrátí
domov mezi moudrým Vanirem. “[4]

Ve sloce 16 básně Grímnismál, Njörðr je popisován jako byt, který si nechal vyrobit halu v Nóatún pro sebe. Sloka popisuje Njörðra jako „knížete lidí“, který „mu chybí zlost“ a že „vládne nad„ hrázděným chrámem “.[5] Ve sloce 43, stvoření lodi boha Freyra Skíðblaðnir je líčen a Freyr je citován jako syn Njörðra.[6] V prózovém úvodu k básni Skírnismál, Freyr je zmíněn jako syn Njörðra a sloka 2 uvádí bohyni Skaði jako matka Freyra.[7] Dále v básni je Njörðr opět zmíněn jako otec Freyra ve slokách 38, 39 a 41.[8]

Lokasenna (1895) od Lorenz Frølich.

Pozdě létání báseň Lokasenna, výměna mezi Njörðr a Loki vyskytuje se ve slokách 33, 34, 35 a 36. Poté, co si Loki vymění bohyni Freyji, ve sloce 33 Njörðr uvádí:

„To je neškodné, pokud kromě manžela ano
milenec nebo někdo jiný;
překvapivé je, že sem přichází zvrhlý bůh,
kdo porodil děti. “[9]

Loki odpovídá ve sloce 34 a uvádí, že „odtud jste byli posláni na východ jako rukojmí bohů“ (odkaz na válku irsir-Vanir) a že „dcery Hymir použil tě jako pisspot a naštval se v ústech. “[9] Ve sloce 35 Njörðr odpovídá, že:

„To byla moje odměna, když jsem z dálky
byl poslán jako rukojmí bohům,
že jsem zplodil toho syna, kterého nikdo nesnáší
a je považován za knížete Æsir.[9]

Loki říká Njörðrovi, aby „zastavil“ a „zachoval si umírněnost“, a že „už to nebude tajit“, že Njörðrův syn Freyr byl vyroben s jeho nejmenovaná sestra „„ Čekali byste, že bude horší než on. “ Bůh Tyr pak zasáhne a létání pokračuje postupně.[9]

Njörðr je zmíněn ve sloce 22 básně Þrymskviða, kde je označován jako otec bohyně Freyje. V básni jötunn Mrymr mylně si myslí, že jako svou nevěstu přijme bohyni Freyji, a zatímco říká svému kolegovi jötunnovi, aby v rámci přípravy na příchod Freyje rozmetal slámu na lavičky, označuje ji jako dceru Njörðr z Nóatún.[10] Ke konci básně Sólarljóð, Njörðr je citován jako mající devět dcer. Jsou uvedena dvě jména těchto dcer; nejstarší Ráðveig a nejmladší Kreppvör.[11]

Próza Edda

Njörðr je také zmíněn v Próza Edda knihy Gylfaginning a Skáldskaparmál.

Gylfaginning

Njörðr a Skaði na cestě do Nóatún (1882) od Friedrich Wilhelm Heine
„Skadiho touha po horách“ (1908) W. G. Collingwooda.

V Próza Edda„Njörðr je představen v kapitole 23 knihy Gylfaginning. V této kapitole je Njörðr popsán intronizovanou postavou Higha jako žijícího v nebesích v Nóatúnu, ale také jako vládu nad pohybem větrů, který má schopnost uklidnit moře i oheň, a že má být vyvolán v námořní plavba a rybolov. High pokračuje, že Njörðr je velmi bohatý a prosperující a že může také poskytnout bohatství v zemi a cennosti těm, kteří žádají o jeho pomoc. Njörðr pochází z Vanaheimr a postrádá akcie irsir a je popisován jako obchodovatelný Hœnir při výměně rukojmích mezi Æsirem a Vanirem.[12]

High dále uvádí, že Njörðrovou manželkou je Skaði, že je dcerou jötunna Azjazi, a líčí příběh zahrnující tyto dva. High si vzpomíná, že Skaði chtěla žít v domě, který kdysi vlastnil její otec Þrymheimr („Thunder Home“). Njörðr však chtěl žít blíže k moři. Následně se oba dohodli, že utratí devět noci v Þrymheimru a poté další tři noci v Nóatúnu (nebo devět zim v mrymheimru a dalších devět v Nóatúnu podle Codex Regius rukopis[13]). Když se však Njörðr vrátil z hor do Nóatúnu, říká:

„Nenávistné jsou pro mě hory,
Nebyl jsem tam dlouho,
jen devět nocí.
Vytí vlků
znělo to ošklivě
po písni labutí. “[12]

Skaði poté odpoví:

„Spát, nemohl jsem
na mořských postelích
za křik ptáka.
Ten racek mě probouzí
když ze širokého moře
přijde každé ráno. “[12]

High uvádí, že poté se Skaði vrátila do hor do Þrymheimru a recitovala sloku, kde Skaði lyžuje, loví zvířata lukem a žije ve starém domě svých otců.[13] Začíná kapitola 24, která popisuje Njörðra jako otce dvou krásných a mocných dětí: Freyr a Freyja.[14] V kapitole 37, poté, co Freyr spatřil nádherný jötunn Gerðr, přemůže ho smutek a odmítá spát, pít nebo mluvit. Njörðr poté pošle Skírnirovi, aby zjistil, na koho se zdá být tak naštvaný, a protože se netěší na hrubé zacházení, Skírnir neochotně jde k Freyrovi.[15]

Skáldskaparmál

Njörðr z filologické knihy Die Helden und Götter des Nordens, nebo Das Buch der Sagen (1832)

Njörðr je představen v Skáldskaparmál na seznamu 12 irsirů, kteří se zúčastnili banketu pořádaného pro Ægir.[16] Dále v Skáldskaparmál, skaldický Bůh Bragi vrací smrt Skaðiho otce Þjazi Æsirem. Jako jeden ze tří činů reparace provedených Æsirem za Þjaziho smrt, Skaði bylo povoleno Æsirem vybrat si z nich manžela, ale vzhledem k podmínce, že při výběru nemusí vidět žádnou jejich část, ale jejich nohy . Očekával, že si vybere boha Baldr podle krásy nohou, které si vybrala, Skaði místo toho zjistila, že si vybrala Njörðra.[17]

V kapitole 6 je uveden seznam kennings je poskytováno pro Njörðr: „Bůh vozů“, „Potomek Vanira“, „Van“, otec Freyra a Freyje a „Bůh dávající“. Poté následuje výňatek ze skladby z 11. století skald Þórðr Sjáreksson, vysvětleno jako odkaz na Skaðiho opuštění Njörðru:

Gundrun se stala zabijákem jejího syna; moudrá božská nevěsta [Skadi] nemohla Van milovat; Kialar [Odin] docela dobře trénoval koně; Hamdir prý neudrží hru s mečem.[18]

Kapitola 7 následuje a poskytuje Freyrovi různé výdělky, včetně toho, že se o něm zmiňuje jako o synovi Njörðra. Poté následuje výňatek z díla skalda z 10. století Egill Skallagrímsson který odkazuje na Njörðr (zde poangličtěný jako „Niord“):

Freyr a Niord totiž obdařili Griotbiorna mocí bohatství.[18]

V kapitole 20 je „dcera Njörðra“ uvedena jako příbuzný Freyji.[18] V kapitole 33 je Njörðr citován mezi bohy, kteří se účastní hostiny pořádané Ægirem.[19] V kapitole 37 je Freya znovu označována jako Njörðrova dcera ve verši skalda z 12. století Einarr Skúlason.[20] V kapitole 75 je Njörðr zahrnut do seznamu Æsir.[21] Dodatečně, Njörðr se používá v kennings pro "warrior" nebo "warriors" různé časy v Skáldskaparmál.[22]

Heimskringla

Vyobrazení Njörðra z islandského rukopisu ze 17. století

Njörðr se objeví nebo je zmíněn ve třech Královské ságy shromážděny v Heimskringla; Ynglinga sága, Sága Hákona dobrého a Sága Haralda Graycloaka. V kapitole 4 Ynglinga sága, Njörðr je představen v souvislosti s Válka sir-Vanir. Když obě strany unavily války, dospěly k mírové dohodě a vyměnily si rukojmí. Vanir zaslal Æsirovi jejich „nejvýznamnější muže“; Njörðr, popisovaný jako bohatý, a Freyr, popisovaný jako jeho syn, výměnou za irsirův Hœnir. Navíc odeslat Æsir Mímire výměnou za moudré Kvasire.[23]

Dále do kapitoly 4 jmenuje Odin Njörðra a Freyra kněží z obětní dary a stali se bohy mezi irsirem. Freya je představena jako dcera Njörðra a jako kněžka při obětích. V ságe je Njörðr popsán tak, že se kdysi oženil se svou nejmenovanou sestrou, když byl ještě mezi Vanirem, a pár z tohoto svazku vyprodukoval své děti Freyr a Freyja, ačkoli tento zvyk byl mezi Æsir zakázán.[23]

Kapitola 5 vypráví, že Odin dal všem svým chrámovým kněžím obydlí a dobré statky, v případě Njörðra Nóatún.[24] Kapitola 8 uvádí, že Njörðr se oženil se ženou jménem Skaði, ačkoli s ním neměla pohlavní styk. Skaði si pak vezme Odina a oba měli četné syny.[25]

V kapitole 9 Odin umírá a Njörðr převezme vládu Švédů a pokračuje v obětování. Švédové ho uznávají jako svého krále a vzdávají mu hold. Vláda Njörðra je poznamenána mírem a mnoha skvělými plodinami, a to natolik, že Švédové věřili, že Njörðr drží moc nad plodinami a nad prosperitou lidstva. Během jeho vlády většina Æsirů zemře, jejich těla jsou spálena a muži jim přinášejí oběti. Njörðr se nechal „označit“ za Odina a ten zemřel ve své posteli. Njörðrovo tělo je spáleno Švédy a oni těžce pláčou nad jeho hrobkou. Po Njörðrově vládě jej nahradil jeho syn Freyr, který je velmi milován a „požehnán dobrými obdobími, jako je jeho otec“.[26]

V kapitole 14 Sága Hákona dobrého popis pohanský germánský zvyk Vánoce je dáno. Část popisu zahrnuje řadu toasty. Přípitky začínají Odinovými přípitky, které byly popsány jako vítězství a moc pro krále, následovaly Njörðr a Freyrův přípitek, určené pro dobrou úrodu a mír. Poté se vypije kádinka pro krále a poté se dá přípitek zesnulým příbuzným.[27] Kapitola 28 cituje verš, kde se pro „námořníka“ používá kenning „Njörðr-of-roller-koně“.[28] V Sága Haralda Graycloaka, sloka je dána básní s názvem Vellekla („Nedostatek zlata“) od 10. století na Islandu skald Einarr skálaglamm , který zmiňuje Njörðra v keningu pro „válečníka“.[29]

Egilská sága

V kapitole 80 13. století Islandská sága Egilská sága, Egill Skallagrímsson skládá báseň na chválu Arinbjörn (Arinbjarnarkviða ). Ve sloze 17 Egill píše, že všichni ostatní s úžasem sledují, jak Arinbjörn rozdává bohatství, protože byl tak obdařen bohy Freyrem a Njörðrem.[30]

Moderní lidová praxe

Odda, Norsko, v zimě roku 2004

Úcta k Njörðr přežila do norské lidové praxe v 18. nebo 19. století, jak je zaznamenáno v příběhu shromážděném Halldarem O. Opedalem od informátora v Odda, Hordaland, Norsko. Informátor komentuje rodinnou tradici, v níž se Bohu děkuje za bohatý úlovek ryb:

Staří lidé [lidé za starých časů?] Měli vždycky docela štěstí, když šli na ryby. Jedné noci Gunnhild Reinsnos (narozen v roce 1746) a Johannes Reinsnos lovili na Sjosavatnu. Vzali pochodeň a lovili se živou návnadou. Ryba se kousala dobře a netrvalo dlouho a Gunnhild měla týdenní zásobu ryb pro svůj hrnec. Navinula tedy svoji šňůru kolem své tyče slovy: „Díky jemu, Njorovi, tentokrát.“[31]

Učenec Georges Dumézil dále uvádí různé příběhy havmennesker (Norští „mořští lidé“), kteří vládnou nad mořským počasím, bohatstvím nebo v některých případech dávají kouzelné čluny, a navrhuje, aby byly historicky spojeny s Njörðr.[32]

Teorie

Nerthus

Nerthus (1905) od Emila Doeplera.

Njörðr je často ztotožňován s bohyní Nerthus, jehož úcta různými Germánské kmeny popisuje římský historik Tacitus v jeho 1 CE století Germania. Spojení mezi těmito dvěma je způsobeno jazykovým vztahem mezi Njörðr a rekonstruován * Nerþuz,[33] "Nerthus" je ženský, Latinsky forma čeho Njörðr vypadalo by to asi na 1 CE.[34] To vedlo k teoriím o vztahu dvou, včetně toho, že Njörðr mohl být kdysi hermafroditickým bohem, nebo, obecněji považovaným za pravděpodobnější, že jméno může naznačovat jinak bezobslužný božský pár bratr a sestra, jako Freyr a Freyja.[33] V důsledku toho byl Nerthus identifikován s Njörðrovou nejmenovanou sestrou, s níž měl Freyji a Freyra, což je uvedeno v Lokasenna.[35]

Bieka-Galles

v Saami mytologie, Bieka-Galles (nebo Biega-, Biegga-Galles, v závislosti na dialektu; „Stařík větrů“) je božstvo, které vládne dešti a větru a je předmětem nabídek lodí a dřevěných lopat (nebo spíše vesel). Kvůli podobnostem mezi popisy Njörðr v Gylfaginning a popisy Bieka-Galla v misijních zprávách z 18. století, Axel Olrik identifikoval toto božstvo jako výsledek vlivu námořnictví Severoněmecké národy na pevnině Saami.[36]

Hadingus

Hadingus se setkává s jednookým starcem, ilustraci Louis Moe

Mezi Njörðrem a postavou byly zdůrazněny paralely Hadingus, doložené v knize I ze dne Saxo Grammaticus „Práce ze 13. století Gesta Danorum.[37] Některé z těchto podobností zahrnují to, že souběžně s Skaði a Njörðr v Skáldskaparmál, Hadingus je vybrán jeho manželkou Ragnhild poté, co si ho vybral z jiných mužů na banketu jeho dolními končetinami, a souběžně s Skaðim a Njörðrem v Gylfaginning, Hadingus si stěžuje ve verši své nelibosti nad životem daleko od moře a nad tím, jak je vyrušován vytí vlků, zatímco jeho manželka Regnhild si stěžuje na život na břehu a vyjadřuje svou zlost na skřípající mořské ptáky.[37] Georges Dumézil domníval se, že v příběhu Hadingus prochází všemi svými třemi funkcemi trifunkční hypotéza, než skončil jako hrdina Odinic, paralelně s Njörðrovým přechodem z Vanir do Æsir v Válka sir-Vanir.[38]

Svafrþorinn

Ve sloce 8 básně Fjölsvinnsmál, Svafrþorinn je uveden jako otec Menglöð nejmenovanou matkou, která je hrdinou Svipdagr hledá. Menglöð byla často teoretizována jako bohyně Freya, a podle této teorie by proto Svafrþorinn byl Njörðr. Teorii komplikuje etymologie jména Svafrþorinn (þorinn což znamená "statečný" a svafr znamená „drby“) (nebo se možná připojí k) gauč "spánek"), který Rudolf Šimek říká nemá smysl při pokusu o připojení k Njörðr.[39]

Moderní vliv

Njörðr byl předmětem řady uměleckých zobrazení. Vyobrazení zahrnují „Freyr und Gerda; Skade und Niurd“ (kresba, 1883) K. Ehrenberga, „Njörðr“ (1893) Carl Frederick von Saltza „Skadi“ (1901) E. Doeplera d. J. a „Njördova touha po moři“ (1908) W. G. Collingwood.

Njörðr je jedním z vtělených bohů v novozélandské komedii / dramatu “Všemohoucí Johnsons Část. „Johan Johnson / Njörðr“ hraje Stuart Devenie.[40]

Poznámky

  1. ^ A b Hellquist (1922: 519)
  2. ^ Jónsson (1913: 110) a Magnússon (1989: 671).
  3. ^ A b Vigfússon (1874: 456).
  4. ^ Larrington (1999: 46).
  5. ^ Larrington (1999: 54).
  6. ^ Larrington (1999: 58).
  7. ^ Larrington (1999: 61).
  8. ^ Larrington (1999: 67).
  9. ^ A b C d Larrington (1999: 90).
  10. ^ Larrington (1999: 100).
  11. ^ Thorpe (1907: 120).
  12. ^ A b C Byock (2006: 33-34).
  13. ^ A b Byock (2006: 141).
  14. ^ Byock (2006: 35).
  15. ^ Byock (2006: 45).
  16. ^ Faulkes (1995: 59).
  17. ^ Faulkes (1995: 61).
  18. ^ A b C Faulkes (1995: 75).
  19. ^ Faulkes (1995: 86).
  20. ^ Faulkes (1995: 98).
  21. ^ Faulkes (1995: 157).
  22. ^ Faulkes (1995: 248).
  23. ^ A b Hollander (2007: 8).
  24. ^ Hollander (2007: 10).
  25. ^ Hollander (2007: 12).
  26. ^ Hollander (2007: 13).
  27. ^ Hollander (2007: 107).
  28. ^ Hollander (2007: 119).
  29. ^ Hollander (2007: 135).
  30. ^ Scudder (2001: 163)
  31. ^ Dumézil (1973: 220).
  32. ^ Dumézil (1973: 217–226).
  33. ^ A b Šimek (2007: 234)
  34. ^ Lindow (2001: 237-238)
  35. ^ Orchard (1997: 117-118).
  36. ^ Dumézil (1973: 25).
  37. ^ A b Lindow (2001: 157-158).
  38. ^ Dumézil (1973).
  39. ^ Šimek (2007: 305).
  40. ^ „Všemohoucí Johnsons“. thealmightyjohnsons.co.nz.

Reference

externí odkazy

Předcházet
Odin		 Mytologický král ŠvédskaUspěl
Yngvi