Sólarljóð - Sólarljóð
The Sólarljóð (Píseň slunce) je Stará norská báseň, napsáno v Island ca 1200. Je napsán tradičním metrickým stylem Poetická Edda, ale s obsahem z křesťanských vizionářských básní.
Báseň je anonymní, i když je obsažena v některých rukopisech Sæmunde. V 82[1] ljóðaháttr sloky podávají příběh, ve kterém zesnulý otec oslovuje svého syna z jiného světa. Otec neodhalí svou identitu až do posledních slok.
Název básně je uveden ve sloce 81 a bezpochyby pochází z narážky na Slunce na začátku slok 39-45, vše začíná Sól ek sá ... „Slunce, které jsem viděl ...“. První sloky (1-24) dávají příklady životů, smrti a osudu různých anonymních osob. Sloky 25-32 jsou Rada, podobné těm v Hávamál, zatímco 33-38 je „psychologickou biografií“ života vypravěče. 39-45 jsou sluneční sloky; následuje část (46–56), kde je vypravěč umístěn v některých předpeklí mezi životem a smrtí. Následující část, sloky 57–80, popisuje jeho dojmy z pekla a nebe, často srovnávané s The Božská komedie.[2] Poslední dvě sloky se týkají syna a naděje na vzkříšení.[3]
I když je báseň napsána v tradičním metrickém stylu staré severské náboženské poezie a poezie moudrosti, čerpá především z inspirace evropskou středověkou vizionářskou literaturou a metaforami současné křesťanské literatury. Navzdory odkazům na severskou mytologii nenese žádné známky synkretismu, nese však přesvědčivé svědectví o nové víře.[4]
Výňatek
Následují dvě poslední sloky v edici Ólafura Briem.
- 81. Kvæði þetta,
- er þér kennt hefig,
- skaltu fyr kvikum kveða:
- Sólarljóð,
- er sýnast munu
- minnst að mörgu přihlášení.
- 82. Hér við skiljumst
- o hittast munum
- á feginsdegi fira;
- drottinn minn
- gefi dauðum ró,
- en hinum líkn, er lifa.
Reference
- ^ Některé, ale jen málo z rukopisných zdrojů má 83. sloku
- ^ Peter Hallberg. «Den äldre medeltid» I: Nordens litteratur før 1860. Gyldendal, 1972. ISBN 87-00-28622-2 a Fredrik Paasche. Norges og Islands litteratur indtil utgangen av middelalderen = Norges litteraturhistorie; bd 1. Aschehoug, 1924.
- ^ Rozdělení do sekcí je založeno na Gro Steinsland Úvod do antologie Draumkvedet, og tekster fra norrøn middelalder. Bokklubben, 2004. ISBN 82-525-4627-7
- ^ „Solarljod er virket i Eddaversemålet Ljodahatt og gjenlyder av Eddakvad, mest av Haavamaal, men trods alt som er av hedensk arv i diktet, gir det ikke uttryk for blandingsreligion. Det gamle toner med, fordi det var blit sterkt i tiden, digteren bruker et sprog som mængden gjerne vil høre, muži han bruker det til at ramme det hedenske livssyn. " (Paasche, 1924, strana 399)
Edice
- Sophus Bugge (1867), Sólarljóð (Stará norština)
- Björn M. Ólsen (1915) Sólarljóð, pdf (islandský)
- Sólarljóð Guðni Jónsson vydání s normalizovaným pravopisem (Stará norština)
- Bergmann, „Les Chants de Sol“, Štrasburk a Paříž, 1858.