Snotra - Snotra - Wikipedia
v Severská mytologie, Snotra (Stará norština "chytrý")[1] je bohyně spojené s moudrostí. Snotra je doložena pouze v Próza Edda, napsaný ve 13. století autorem Snorri Sturluson. Vědci navrhli teorie o důsledcích bohyně.
Atesty
V kapitole 35 Próza Edda rezervovat Gylfaginning, Vysoký poskytuje stručný popis 16 ásynjur. High uvádí Snotru třináctý a říká, že Snotra „je moudrý a zdvořilý“. High navíc dodává, že podle jména Snotry lze nazvat moudrého muže nebo ženu snotr.[2] V Próza Edda rezervovat Skáldskaparmál, Snotra je zahrnuta do seznamu 27 jmen ásynjur.[3] Kromě těchto dvou zdrojů je Snotra jinak bez ověření.[4]
Recepce
Andy Orchard a Rudolf Šimek uveďte, že jelikož Snotra je mimo EU bez kontroly Próza Edda„Snotra může být Snorriho vynálezem.[5] Orchard teoretizuje, že jinak by Snorri mohla mít přístup ke ztracenému zdroji a že málo informací, které Snorri představuje, lze odvodit z významu jejího jména.[1]
Simek říká, že Snorri mohl vymyslet Snotru ze staronorského slova snotr („chytrý“) a „umístil [ji] vedle jiných bezvýznamných bohyň.“[4] Simek však také píše, že bohyně Snotra, Sága, Hlín, Sjöfn, Vár, a Vör by měly být považovány za vágně definované postavy, které „by měly být považovány za ženské ochranné bohyně“, které jsou všechny odpovědné za „konkrétní oblasti soukromé sféry, a přesto byly mezi nimi jasně odlišeny, takže jsou v mnoha ohledech podobné matrona."[7]