Höðr - Höðr
Höðr (Stará norština: Hǫðr [ˈHɔðr] (
poslouchat); často poangličtěný jako Hod, Hoderenebo Hodur)[A] je slepý bůh a syn Odin a Frigg v Severská mytologie. Podveden a veden Loki, zastřelil jmelí šíp, který měl zabít jinak nezranitelné Baldr.
Podle Próza Edda a Poetická Edda, bohyně Frigg, Baldrova matka, dala všem existujícím přísahám, že nikdy neublíží Baldrovi, s výjimkou jmelí, které považovala za příliš důležité na to, aby se zeptala (alternativně od kterého byla příliš mladá na to, aby vyžadovala přísahu). Bohové se bavili tím, že zkoušeli zbraně na Baldrovi a viděli, jak neubližují. Loki poté, co se škůdce dozvěděl o Baldrově jedné slabosti, udělal kopí ze jmelí a pomohl Höðrovi střílet na Baldra.[1][2][3] V reakci na to Odin a obryně Rindr porodila Váli, který za den dospěl a dospěl a zabil Höðra.
The dánština historik Saxo Grammaticus zaznamenal alternativní verzi tohoto mýtu ve svém Gesta Danorum. V této verzi smrtelný hrdina Høtherus a poloboh Balderus soutěžit o ruku Nanna. Nakonec Høtherus zabije Baldera.
název
Název Hǫðr, což znamená „válečník“,[4] je srovnatelná s Stará angličtina heaðu-deór ('statečný, statný ve válce'). Jako Stará norština podstatné jméno hǫð („válka, porážka“), vychází z Proto-germánský * haþuz ('battle'; porovnání se starou angličtinou heaðo-, Stará vysoká němčina hadu-, Starý saský hathu-).[5]
The Próza Edda
V Gylfaginning část Snorri Sturluson je Próza Edda Höðr je představen zlověstným způsobem.
Höðr heitir einn ássinn, hann er blindr. Errit er hann styrkr, en vilja mundu goðin ve společnosti þenna ás þyrfti eigi ve společnosti nefna, þvíat hans handaverk munu lengi vera höfð ve společnosti minnum með goðum ok mönnum. - edice Eysteinn Björnsson[6] | "Jeden z Æsir se jmenuje Hödr: Je slepý. Má dostatečnou sílu, ale bohové by si přáli, aby nevznikla příležitost pojmenovat tohoto boha, protože dílo jeho rukou bude dlouho udržováno v paměti mezi bohy a lidmi. “ - Brodeurův překlad[7] |
Höðr není zmíněn znovu, dokud není popsána předehra k Baldrově smrti. Všechny věci kromě jmelí (o nichž se věří, že jsou neškodné) složily přísahu, že Baldrovi neublíží, a tak na něj Æsir házel rakety pro sport.
En Loki to mistiltein ok sleit upp ok gekk til þings. En Höðr stóð útarliga í mannhringinum, þvíat hann var blindr. Má mælti Loki við hann: "Hví skýtr þú ekki at Baldri?" Hann svarar: „Þvíat ek sé eigi hvar Baldr er, ok þat annat at ek em vápnlauss.“ Má mælti Loki: "Gerðu þó í líking annarra manna ok veit Baldri sœmð sem aðrir menn. Ek mun vísa þér til hvar hann stendr. Skjót at honum vendi þessum." Höðr tók mistiltein ok skaut at Baldri at tilvísun Loka. Flaug skotit í gögnum hann ok Fall Hann dauðr til jarðar. Ok hefir þat mest óhapp verit unnit með goðum ok mönnum. - edice Eysteinn Björnsson[8] | „Loki vzal jmelí, vytáhl je a šel k Věc. Hödr stál před kruhem mužů, protože byl slepý. Pak mu řekl Lokiho: "Proč nevystřelíš na Baldra?" Odpověděl: „Protože nevidím, kde je Baldr; a proto také, že jsem bez zbraní. “ Potom řekl Loki: „Učiň se i podle způsobu ostatních mužů a ukaž Baldrovi čest jako ostatní muži. Nasměruji tě tam, kde stojí; střílejte na něj touto hůlkou. “ Hödr vzal jmelí a vystřelil na Baldra, vedeného Lokim: Šachta proletěla Baldrem a on padl mrtvý k zemi; a to byla ta největší neštěstí, jaké kdy mezi bohy a lidmi došlo. “ - Brodeurův překlad[9] |
The Gylfaginning neříká, co se stane s Höðrem poté. Ve skutečnosti konkrétně uvádí, že Baldrovi nelze pomstít, alespoň ne okamžitě.
Erá er Baldr var fallinn, þá fallusk öllum ásum orðtök ok svá hendr at taka til hans, ok sá hverr til annars ok váru allir með einum hug til þess er unnit hafði verkit. En engi mátti hefna, þar var svá mikill griðastaðr. - edice Eysteinn Björnsson[8] | „Pak, když Baldr padl, všechna Æsira selhala slova a jejich ruce se ho také zmocnily; každý se podíval na druhého a všichni měli jednu mysl na toho, kdo dílo zpracoval, ale nikdo by se nemusel pomstít. , na tom místě byla tak velká svatyně. “ - Brodeurův překlad[9] |
Zdá se však, že Höðr končí Hel tak či onak pro poslední zmínku o něm Gylfaginning je v popisu post-Ragnarök svět.
Nví næst koma þar Baldr ok Höðr frá Heljar, setjask þá allir samt ok talask við ok minnask á rúnar sínar ok rœða of tíðindi þau er fyrrum höfðu verit, of Miðgarðsorm ok um Fenrisúlf. - edice Eysteinn Björnsson[10] | „Potom tam přijde Baldr a Hödr z Hel; pak si všichni společně sednou a budou spolu mluvit a budou si pamatovat svou tajnou moudrost a budou mluvit o těch událostech, které již byly: o Midgardský had a ze dne Fenris-Vlk." - Brodeurův překlad[11] |
Snorriho zdroj tohoto poznání je jasně Völuspá jak je uvedeno níže.
V Skáldskaparmál část prózy Edda několik kennings pro Höðr spolu souvisejí.
Hvernig skal kenna Höð? Svá, u kalla hann blinda ás, Baldrs bana, skjótanda Mistilteins, syn Óðins, Heljar sinna, Vála dólg. - vydání Guðni Jónssona[12] | „Jak by měl člověk perifrázovat Hödr? Tedy: tím, že ho nazval Slepým Bohem, Baldrovým přemožitelem, Vrhačem jmelí, Odinovým synem, společníkem Helem, nepřítelem Váli.“ - Brodeurův překlad[13] |
Žádný z těchto kennings se však ve skutečnosti nenachází v přežití skaldická poezie. Ani Snorriho výdělky nejsou Váli, které jsou v této souvislosti také zajímavé.
Hvernig skal kenna Vála? Svá, u syna kalla hann Óðins ok Rindar, stjúpson Friggjar, bróður ásanna, hefniás Baldrs, dólg Haðar ok bana hans, byggvanda föðurtófta. - vydání Guðni Jónssona[14] | „Jak by měl být Váli perifrázován? Tak: tím, že mu říká syn Odina a Rindra, Stepson z Friggu, bratr Æsirský, Baldrův mstitel, nepřítel a zabiják z Hödr, Obyvatel v usedlostech otců.“ - Brodeurův překlad[13] |
Z toho je zřejmé, že Snorri znal roli Váliho jako Höðrova zabijáka, i když tento mýtus v Gylfaginning próza. Někteří vědci spekulovali, že to považoval za nechutné, protože Höðr je ve své verzi příběhu v podstatě nevinný.[Citace je zapotřebí ]
The Poetická Edda
Höðr je v EU zmiňován několikrát Poetická Edda, vždy v kontextu Baldrovy smrti. Následující stropy jsou z Völuspá.
|
|
|
Zdá se, že tento účet dobře zapadá do informací v Próze Edda, ale zde je zdůrazněna role Baldrova pomstitelského bratra.
Baldr a Höðr jsou také zmínění v Völuspá 'popis světa po Ragnarökovi.
|
Báseň Vafþrúðnismál nás informuje, že bohové, kteří přežijí Ragnaröka, jsou Viðarr, Váli, Móði a Magni bez zmínky o Höðrovi a Baldrovi.
Mýtus o Baldrově smrti je také zmiňován v další eddické básni, Baldrs draumar.
|
|
Höðr není v Eddasu znovu jmenován. Je o něm však zmínka Völuspá in skamma.
|
|
Skaldická poezie
Jméno Höðr se vyskytuje několikrát v skaldická poezie[Citace je zapotřebí ] jako součást válečníkakennings. Tím pádem Höðr brynju„Höðr of byrnie“ je válečník a stejně tak je Höðr víga„Höðr bitvy“. Někteří učenci[Citace je zapotřebí ] zjistili, že básníci by měli chtít srovnávat válečníky s Höðrem, aby byli neslučitelní se Snorriho popisem, že je slepým bohem, který bez pomoci nemůže nikomu ublížit. Je možné, že to naznačuje, že někteří básníci byli obeznámeni s jinými mýty o Höðrovi než s tím, který se týkal Gylfaginning - možná některé, kde má Höðr aktivnější roli. Na druhou stranu, jména mnoha bohů se vyskytují v kennings a básníci nemuseli být zvláště při použití jakéhokoli božího jména jako součásti kenningu[Citace je zapotřebí ].
Gesta Danorum
v Gesta Danorum Hotherus je lidským hrdinou dánských a švédských královských linií. On je nadaný v plavání, lukostřelbě, boji a hudbě a Nanna, dcera krále Gevarus zamiluje se do něj. Ale současně Balderus, syn Othinus, zahlédl koupání Nanna a násilně se do ní zamiloval. Rozhodne se zabít Hotheruse, svého rivala.
Při lovu je Hotherus sveden z cesty mlhou a setkává se s dívkami ze dřeva, které ovládají osudy války. Varují ho, že Balderus má plány na Nannu, ale také mu řeknou, že by na něj neměl zaútočit v bitvě, protože je poloboh. Hotherus jde konzultovat s králem Gevarusem a žádá ho o dceru. Král odpoví, že by ho rád upřednostnil, ale že Balderus již podal podobný požadavek, a nechce na něj vztek.
Gevarus říká Hotherusovi, že Balderus je neporazitelný, ale že ví o jedné zbrani, která ho může porazit, o meči Mimingus, satyr lesa. Mimingus má také další magický artefakt, náramek, který zvyšuje bohatství jeho majitele. Na koni krajem mimořádného chladu v kočáře taženém soby, Hotherus chytí satyra chytrou lestou a nutí ho, aby vydal své artefakty.
Slyšení o Hotherusových artefaktech, Gelderus, král Saska, vybaví flotilu, aby na něj zaútočila. Gevarus na to varuje Hotheruse a řekne mu, kde se má v bitvě setkat s Gelderem. Když se bitva spojí, Hotherus a jeho muži zachrání své rakety a brání se proti nepřátelským pomocí tvorba testudo. Když jsou jeho rakety vyčerpány, je Gelderus nucen žalovat za mír. Hotherus s ním zachází milosrdně a stává se jeho spojencem. Hotherus pak získává dalšího spojence svým výmluvným oratořem tím, že pomáhá králi Helgovi z Hålogaland vyhrajte nevěstu.
Mezitím Balderus vstupuje ozbrojený do země krále Gevaruse a žaluje za Nannu. Gevarus mu říká, aby se naučil Naninu vlastní mysl. Balderus ji oslovuje lákavými slovy, ale je odmítnut. Nanna mu říká, že kvůli velkým rozdílům v jejich povaze a postavě, protože je poloboh, nejsou vhodné pro manželství.
Jakmile se zpráva o Balderově úsilí dostane k Hotherusovi, rozhodne se spolu se svými spojenci zaútočit na Baldera. Následuje velká námořní bitva, kde bohové bojují na straně Baldera. Thoro zejména rozbíjí veškerou opozici svým mocným klubem. Když se bitva zdá být ztracená, Hotherusovi se podaří vytěsnit Thorovu hůl na úkryt a bohové jsou nuceni ustoupit. Gelderus v bitvě zahyne a Hotherus pro něj připraví pohřební hranici plavidel. Po této bitvě si Hotherus konečně vezme Nannu.
Balderus není zcela poražen a krátce nato se vrací porazit Hotheruse v poli. Ale Balderovo vítězství je bez ovoce, protože je stále bez Nanna. Lovesick, on je obtěžován přízraky v Nanna podoby a jeho zdraví se zhoršuje tak, že nemůže chodit, ale nechal se přitáhnout kolem v košíku.
Po chvíli mají Hotherus a Balderus třetí bitvu a znovu je Hotherus nucen ustoupit. Unavený ze života kvůli svým neštěstím plánuje odejít do důchodu a putovat do divočiny. V jeskyni narazí na stejné dívky, které potkal na začátku své kariéry. Nyní mu říkají, že může porazit Baldera, pokud dostane chuť nějakého mimořádného jídla, které bylo navrženo pro zvýšení Balderovy síly.
Povzbuzen tím se Hotherus vrací z exilu a znovu se setkává s Balderem v poli. Po dni bezvýchodných bojů se v noci vydává špehovat nepřítele. Zjistí, kde se Balderovo kouzelné jídlo připravuje, a hraje na lyru pro dívky, které ho připravují. I když mu nechtějí dát jídlo, udělí mu opasek a opasek, který zajistí vítězství.
Zamířil zpět do svého tábora a setkal se s Balderem a vrhl svůj meč na bok. Po třech dnech Balderus umírá na svou ránu. O mnoho let později Bous, syn Othina a Rindy, pomstí svého bratra zabitím Hotheruse v duelu.
Chronicon Lethrense a Annales Lundenses
Existují také dvě méně známé dánsko-latinské kroniky, Chronicon Lethrense a Annales Lundenses, z nichž druhý je zahrnut v prvním. Tyto dva zdroje poskytují druhý euhemerized účet Höðrova zabití Baldera.
Souvisí to s tím, že Hother byl králem Sasové, syn Hothbrod, dcera Hadding.[22] Hother nejprve zabil Othenova (tj. Odinova) syna Baldera v bitvě a poté pronásledoval Othena a Thora. Nakonec Othenův syn Oba zabil Hothera. Hother, Balder, Othen a Thor byli nesprávně považováni za bohy.[Citace je zapotřebí ]
Rydbergovy teorie
Podle švédského mytologa a romantického básníka Viktor Rydberg,[23] příběh o Baldrově smrti byl převzat z Húsdrápa, báseň složil Ulfr Uggason kolem roku 990 n.l. na hostinu pořádanou islandským náčelníkem Óláfr Höskuldsson na oslavu dokončené stavby jeho nového domova, Hjarðarholta, jehož stěny byly mimo jiné plné symbolických představ o Baldrově mýtu. Rydberg navrhl, že Höðr byl zobrazen se zavřenýma očima a Loki vedl jeho cílem naznačit, že Loki byl skutečnou příčinou Baldrovy smrti a Höðr byl jen jeho „slepým nástrojem“. Rydberg se domníval, že autor Gylfaginning poté si spletl popis symbolického uměleckého díla v Húsdrápě jako skutečný příběh o Baldrově smrti.
Poznámky
- ^ Ingri D'Aulaire; Edgar Parin D'Aulaire (2005). D'Aulairesova kniha severských mýtů. New York Review of Books. str. 131. ISBN 978-1-59017-125-7.
- ^ D. J. Conway (leden 1990). Severská magie. Llewellyn po celém světě. str. 156. ISBN 978-0-87542-137-7.
- ^ Lynda C. Welch (1. dubna 2001). Bohyně severu: Komplexní průzkum severských bohyň, od starověku po novověk. Weiser knihy. str. 44. ISBN 978-1-57863-170-4.
- ^ Orchard 1997, str. 87.
- ^ Orel 2003, str. 165.
- ^ „Gylfaginning [R]: 23-32“. ahoj. Archivovány od originál dne 19. února 2006. Citováno 8. října 2005.
- ^ „Gylfaginning 21–30“. Völuspá - voluspa.org.
Severské a germánské Lore stránky se starými norskými / anglickými překlady Poetické Eddy a Prózy Eddy
- ^ A b „Gylfaginning [R]: 49-50“. ahoj. Archivovány od originál dne 22. června 2008. Citováno 8. října 2005.
- ^ A b „Gylfaginning 41–50“. Völuspá - voluspa.org.
Severské a germánské Lore stránky se starými norskými / anglickými překlady Poetické Eddy a Prózy Eddy
- ^ „Gylfaginning 51“.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Gylfaginning 51–54“. Völuspá - voluspa.org.
Severské a germánské místo Lore se starými norskými / anglickými překlady Poetické Eddy a Prózy Eddy
- ^ "Skáldskaparmál".
- ^ A b „Skáldskaparmál 11–20“. Völuspá - voluspa.org.
Severské a germánské Lore stránky se starými norskými / anglickými překlady Poetické Eddy a Prózy Eddy
- ^ "skaldskaparmal".[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ A b „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 13. 4. 2009. Citováno 2005-10-08.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ “Poetická Edda: Voluspo”. sacred-texts.com.
- ^ Anderson, Rasmus Bjørn; Buel, James William (1906). „Starší Eddas [!] Ze Saemunda Sigfussona“. google.com.
- ^ http://www.heimskringla.no/original/edda/vegtamskvida.php[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Anderson, Rasmus Bjørn; Buel, James William (1906). „Starší Eddas [!] Ze Saemundu Sigfussona“. google.com.
- ^ http://www.heimskringla.no/original/edda/voluspainskamma.php[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Anderson, Rasmus Bjørn; Buel, James William (1906). „Starší Eddas [!] Ze Saemunda Sigfussona“. google.com.
- ^ "lejre". 10. 3. 2007. Archivovány od originál dne 10.03.2007. Citováno 2017-11-03.
- ^ Vyšetřování germánské mytologie, Díl II, část 2: Germánská mytologie, William P. Reaves translation, iUniverse, 2004
Vysvětlující poznámky pod čarou
- ^ Název Höðr se předpokládá, že souvisí s höð„bitva“ a znamená něco jako „zabiják“. Zdálo se, že to odpovídá bohově mytologické roli. Ve standardizovaném staro norském pravopisu je jméno napsáno Hǫðr ale písmeno ⟨ǫ⟩ je často nahrazeno moderním islandským ⟨ö⟩ z důvodů známosti nebo technické účelnosti. Název může být zastoupeny v anglických textech tak jako Hod, Hodere, Hodur, Hodr, Hödr, Höd nebo Hoth nebo méně často jako Hödur, Hödhr, Höder, Hothr, Hodhr, Hodh, Hother, Höthr, Höth nebo Hödh. V rekonstruované výslovnosti Stará norština Hǫðr je vyslovováno [ˈHɔðr] (
poslouchat), zatímco islandská výslovnost je [ˈHœðʏr] (poslouchat), což odpovídá islandskému pravopisu Höður. Různé anglicizace se vyslovují ad hoc způsobem podle vkusu a dialektu mluvčího.
Reference
- Měch, Henry Adams (trans.) (1936). Poetická Edda. Princeton: Princeton University Press. Dostupný online
- Brodeur, Arthur Gilchrist (transl.) (1916). Próza Edda od Snorriho Sturlusona. New York: Americko-skandinávská nadace. K dispozici online v paralelním textu
- Dronke, Ursula (ed. a trans.) (1997) Poetická Edda: Mytologické básně. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-811181-9.
- Eysteinn Björnsson (2001). Lexicon of Kennings: The Domain of Battle. Publikováno online: https://web.archive.org/web/20090328200122/http://www3.hi.is/~eybjorn/ugm/kennings/kennings.html
- Eysteinn Björnsson (ed.). Snorra-Edda: Formáli & Gylfaginning: Textar fjögurra meginhandrita. 2005. Publikováno online: https://web.archive.org/web/20080611212105/http://www.hi.is/~eybjorn/gg/
- Eysteinn Björnsson (ed.). Völuspá. Publikováno online: https://web.archive.org/web/20090413124631/http://www3.hi.is/~eybjorn/ugm/vsp3.html
- Guðni Jónsson (ed.) (1949). Eddukvæði: Sæmundar Edda. Reykjavík: Íslendingasagnaútgáfan. Dostupný online
- Lindow, Johne (2001). Severská mytologie: Průvodce k bohům, hrdinům, rituálům a vírám. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-983969-8.
- Orchard, Andy (1997). Slovník severských mýtů a legend. Cassell. ISBN 978-0-304-34520-5.
- Orel, Vladimir E. (2003). Příručka germánské etymologie. Brill. ISBN 978-90-04-12875-0.
- Thorpe, Benjamin (transl.) (1866). Edda Sæmundar Hinns Froða: The Edda Of Sæmund The Learned. (2 obj.) London: Trübner & Co. Dostupný online ve službě Knihy Google
| Legendární tituly | ||
|---|---|---|
| Předcházet Rolvo Krake | Král Dánska v Gesta Danorum | Uspěl Rørikus |
externí odkazy
- MyNDIR (Moje norské úložiště digitálních obrázků) Ilustrace Höðra z rukopisů a raných tiskovin. Kliknutím na miniaturu získáte úplný obrázek a informace o něm.